Boj o rozpočet ve Sněmovně: Experti mluví o Stanjurově „švindlu“. Předělat, hřímá opozice
Státní rozpočet míří ve Sněmovně do prvního čtení. Vládní čtyřkoalice očekává dlouhé projevy opozičních představitelů, i tak se ale debata stihne během středy, předpokládá šéf poslanců TOP 09 Jan Jakob. „Budeme věcní, ale nekompromisní,“ sdělil Blesku 1. místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.
Dle vládou schváleného návrhu by stát v roce 2025 měl hospodařit s deficitem 241 miliard korun. Schodek oproti prvotním předpokladům narostl o 11 miliard kvůli nečekaným výdajům na pomoc oblastem zasaženým zářijovými povodněmi.
Kritika nezávislých institucí
Nicméně i dle Národní rozpočtové rady (NRR), nezávislého odborného orgánu, jsou některá čísla neúplná či nerealistická. Schodek tak může dle rady v konečném důsledku být až o zhruba 45 miliard vyšší. Konkrétně jde třeba o oblast nadhodnocených příjmů státu z emisních povolenek či podhodnocených výdajů směřujících na dotace na obnovitelné zdroje energií.
Zatímco tedy kabinet mluví o „proinvestičním“ a zároveň „konsolidačním“ rozpočtu, opozice »zákon nad všemi zákony« kritizuje coby „švindl“. Například také kvůli vyvádění peněz do Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), jehož deficit se do státního rozpočtu nezapočítává. Jde o částku ve výši zhruba 20 miliard.
Odklonění peněz mimo rozpočet přes SFDI se ostatně dělo i v rozpočtu na minulý rok, přičemž evropský statistický úřad Eurostat tuto položku mimo jiné do schodku započítává a ukazuje tak, že reálný schodek je daleko vyšší. Dle úterních čísel Eurostatu tvořil v roce 2023 deficit 346,9 miliardy korun, vláda hovoří o deficitu 288,5 miliard korun.
„Budu usilovat o to, aby návrh poslanci včetně koaličních vrátili ministru financí Zbyňku Stanjurovi (ODS) k přepracování,“ sdělila Blesku šéfka poslanců ANO a exministryně financí Alena Schillerová.
Kapka v moři peněz
Postup vlády pro Blesk hájil ekonom a poradce premiéra Štěpán Křeček, který upozornil, že 45 miliard, o které by rozpočet dle NRR mohl narůst, představuje v rozpočtu, jehož celkové výdaje přesahují částku 2 biliony, zanedbatelnou sumu. „Rozpočet není ničím jiným než odhadem vývoje v příštím roce. V takové chvíli úplně nesejde na tom, když se liší o procento,“ uvedl.
Navíc cena povolenek je udávána trhem, takže dle Štěpána Křečka nelze rozsoudit, zda má pravdu NNR či vláda. „Vždy je ovšem lepší mít konzervativní odhad a být překvapen pozitivně, nežli naopak,“ doplnil. Co se Eurostatu týče, dle Křečka je využívání jiných metodik v různých státech standardní záležitostí.
Tempo konsolidace? Neshodnou se
Kromě netransparentnosti vadí opozici i příliš pomalé snižování deficitu. „Konsolidace veřejných financí neprobíhá slibovaným tempem. Vláda nešetří, přestože to před volbami slibovala,“ uvedl pro Blesk předseda poslaneckého klubu hnutí SPD Radim Fiala. Zatímco hnutí ANO slibovalo před sněmovními volbami 2021 konsolidaci v tempu 0,5 HDP ročně, současná vládní koalice mluvila ústy premiéra o tempu 1 procento HDP za rok.
Dle dat rezortu financí v současnosti hovoří ministr Stanjura o konsolidaci 2,5 procent vůči HDP za poslední tři roky (včetně predikce na letošní rok, který ještě neskončil). To by činilo v průměru tempo zhruba 0,8 procenta HDP za rok. Byť to není slibované procento, které se posléze snažil premiér Fiala vzít zpět s tím, že měl na mysli jiný ukazatel, je to více než slibovalo hnutí ANO.
Schillerová: Stanjura snižuje pomalu
Předchůdkyně Stanjury Schillerová ale konkurentovu metodiku odmítá s odkazem na nominální výši schodku, nikoliv procentuální poměr k hrubému domácímu produktu. Do svého propočtu navíc započítává i návrh na příští rok. „Deficit 241 miliard korun znamená, že pětikoalice navzdory rekordnímu zvyšování daní snížila deficit v průměru o méně než 30 miliard korun ročně,“ sdělila Blesku Schillerová. Za 4 roky vlády tak v poměrném vyjádření mluví o tempu konsolidace pouze 0,37 procent HDP ročně.
Expert ministra a exministryni rozsoudil
„Absolutní číslo nám vůbec neříká, jestli je míra zadluženosti vysoká či nízká. Důležitý je vztah k HDP,“ uvedl v pořadu Epicentrum ekonom a člen Národní rozpočtové rady Petr Musil. Doplnil však, že i v relativních číslech – procentuálním vyjádření v poměru k HDP – dochází stále k lehkému nárůstu, co se míry zadlužení ČR týče. Zatímco v roce 2019 odpovídala míra zadlužení necelým 29 procentům, v roce 2024 jde o více než 44 procent, přičemž v posledních 3 letech spravovala zemi vláda Petra Fialy. Nominální vyjádření v absolutních číslech je zkreslujícící zejména kvůli vysoké inflaci, kterou jsme prožili v posledních letech.
I sama vláda ovšem ráda využívá vyjádření v absolutních číslech, tedy nominální hodnotu, když jde například o investice. Politici si tak vždy »vyzobávají« ten způsob, který je pro ně výhodnější.
Piráti taktéž proti
Do opozice zamířili v září nově i Piráti. Ani ti nehodlají rozpočet podpořit, jak zaznělo na tiskové konferenci před začátkem jednání Sněmovny. „Ministr financí musí najít dodatečné úspory, aby byl schodek reálný,“ uvedl ekonomický expert strany a bývalý senátor Lukáš Wagenknecht. „Návrh neodpovídá slibům vlády,“ doplnil šéf pirátských poslanců Jakub Michálek.
