Zemětřesení u lidovců: Do vedení jde bývalá miss, Bartošek a Hladík mimo hru

Už v kandidátské řeči Výborný na rodinu vzpomněl. Delegátům totiž vysvětlil svou rezignaci poté, co jeho manželka Markéta zesnula. „Moje místo tehdy nebylo na předsednické židli,“ řekl s tím, že ani teď by kandidaturu nepřijal, kdyby na ni nekývly jeho děti. „Tátou jsem pořád na prvním místě.“

Výborný také oznámil, že lidovci zůstávají v koalici Spolu. Do voleb do poslanecké sněmovny v roce 2025 tak zřejmě půjdou s ODS a TOP 09. „Lidovci vždy dávali přednost odpovědné politice. Chci mít šanci skládat příští vládu a prosazovat náš lidovecký program, a právě proto mi dává koalice Spolu největší smysl,“ řekl. 

Po vyhlášení výsledků Výborný poděkoval za práci Jurečkovi s tím, že zůstává garantem sociální politiky, je členem vlády. Ve vedení s ním dál počítá. Mezi spolustraníky, které by chtěl do nejužšího vedení, jmenoval Výborný šéfy obou parlamentních klubů Aleše Dufka a Josefa Klementa, dosavadního místopředsedu a ministra životního prostředí Petra Hladíka, expředsedu Pavla Bělobrádka, starostku Kravař Moniku Brzeskovou a ministerské náměstky Václava Pláteníka a Eduarda Hulicia.

„Velmi si jí vážím, je to pro mě velká odpovědnost za všechny, nejenom za ty, kteří mě volili, ale za všechny členy KDU-ČSL.“

Myslíte si, že se vaše zvolení projeví na vládnutí? Stanete se vicepremiérem?

„Ne, myslím, že k tomu není jediný důvod. Od začátku jsem říkal, že výsledek tohoto sjezdu by se nijak neměl promítnout do našich pozic ve vládě.“

Takže jím zůstává Marian Jurečka? 

„Ano, Marian Jurečka zůstává tím velmi pracovitým a kvalitním ministrem práce a sociálních věcí a stejně tak to platí i pro pozici vicepremiéra.“

Mluvil jste často o Janu Grolichovi, že s ním tedy počítáte v tom svém nejužším týmu. Stále to platí?

Ano, stále to platí. 

„Žádnou velkou změnu bych neočekával. Nečekal bych žádný kolotoč, co se týče prosazovaných témat a politiky,“ řekl Otto Eibl, který vede katedru politologie na Masarykově univerzitě v Brně. Členská základna podle něj volbou řekla, že není úplně nespokojená.

„Ukázalo se, že lidovci jsou klidnou silou. Když nějakou změnu udělali, tak byla relativně minimální,“ řekl Milan Školník, který působí na katedře humanitních věd Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze. Volba Výborného, který je členem vlády stejně jako dosavadní předseda Marian Jurečka, podle něj ukazuje, že lidovci chtějí kontinuitu. Pokud by chtěli výraznou změnu, volili by senátora Jiřího Čunka, shodli se oba politologové.

Předsedové tří ostatních koaličních stran, ODS, TOP 09 a STAN, blahopřáli nově zvolenému předsedovi vládní KDU-ČSL Marku Výbornému k jeho úspěchu. Výborný už v minulosti stranu zhruba rok vedl. Premiér a předseda ODS Petr Fiala se těší na další spolupráci ve vládě i v koalici Spolu. Rovněž předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) je přesvědčena, že úspěšná spolupráce v koalici Spolu bude pokračovat. Na další spolupráci se těší i ministr vnitra a předseda STAN Vít Rakušan. Svá vyjádření zveřejnili na síti X. Podle opozičních politiků však s nově zvoleným předsedou změna nepřijde.

„Úkolů je před námi pořád dost,“ uvedl na síti X Rakušan. Pekarová Adamová zároveň poděkovala dosavadnímu předsedovi strany a ministru práce Marianu Jurečkovi za práci, kterou jako předseda odvedl. „Na čem jsme se dohodli, to platilo. Moc si toho vážím,“ napsala.

Změnu ve směřování KDU-ČSL neočekává ani místopředseda opozičního hnutí ANO Radek Vondráček. „Impulzem pro změnu ve vedení KDU-ČSL původně byly volební neúspěchy a snaha o změnu trendu. Aspoň takto to vnímala spousta lidí. Volbou Marka Výborného se však nemění nic podstatného a KDU-ČSL pokračuje spíš jako frakce uskupení SPOLU než jako strana schopná samostatné existence,“ sdělil Vondráček.

Podle předsedy opozičního hnutí SPD Tomia Okamury u lidovců žádná změna kurzu nenastala a tato strana podle něj bude dále prosazovat asociální politiku. „Sám nový předseda Výborný vzápětí po zvolení pochválil jako nejlepšího ministra svého předchůdce Jurečku, který přitom totálně zradil program lidovců. Snížili valorizace důchodů, chce zvýšit věk odchodu do důchodu, prosazuje zvýšení platů politiků, a dokonce lidovci ani netrvají na tom, že manželství je svazek muže a ženy,“ řekl Okamura. Pro hnutí SPD označil zvolení Výborného za dobrou zprávu, protože nepředpokládá, že koalice Spolu posílí.

Ministr životního prostředí Petr Hladík nebyl v pátek na sjezdu v Olomouci zvolen 1. místopředsedou KDU-ČSL ani ve druhém kole. Volba se musela opakovat od začátku včetně nominací na tento post. Hladík byl jediným kandidátem, do vedení si ho přál nový předseda Marek Výborný. Ve druhém kole Hladík získal 126 hlasů delegátů, potřeboval jich 142.

Na 1. místopředsedu bylo původně nominováno sedm členů KDU-ČSL, šest se kandidatury po volbě předsedy vzdalo. Byl mezi nimi i dosavadní předseda KDU-ČSL Marian Jurečka, kterého v čele strany vystřídal Výborný.

Ve druhé volbě o post statutárního zástupce předsedy KDU-ČSL se ucházeli Pavel Bělobrádek a Václav Pláteník. Hladík opětovnou nominaci nepřijal. Pikantní na druhé volbě byl fakt, že Pláteník byl v minulosti Bělobrádkovým tiskovým mluvčím. Bělobrádek v úvodu své kandidátské řeči také vysvětlil své zranění. Na lidovecký sjezd totiž zamířil s rukou v závěsu. Podle svých slov se „srazil“ s králíkárnou a zlomil si ruku. „Nejhorší je ale srážka s blbcem,“ dodal. Krátce před půl desátou večer byl pak v opakované volbě zvolen místopředsedou KDU-ČSL. 

Sjezd KDU-ČSL v Olomouci | Blesk:Tonda Tran

V sobotu začal druhý den sjezdu lidovců. Straníci měli hned ráno na programu volbu čtyř místopředsedů strany. Do té se původně přihlásilo devět kandidátů, když některá velká jména, která měla nominaci od delegátů a z krajů, do boje nakonec nešla.

Sněm KDU-ČSL v Olomouci 2024 | Blesk:Tonda Tran

Mezi nimi třeba ministr životního prostředí Petr Hladík, který musel v pátek skousnout neúspěch při volbě statutárního místopředsedy. Odmítl také šéf sněmovního klubu lidovců Aleš Dufek nebo poslanec Šimon Heller, který se včera ucházel o křeslo předsedy.

I tak se ale našly mezi straníky těžké váhy, které o post usilovaly. Tou největší byl Jan Bartošek, který byl do sjezdu 1. místopředsedou strany a také místopředseda Sněmovny. Ten ale nakonec překvapil, když se ve své řeči - na řadu přišel jako poslední z devítky - kandidatury vzdal a vzkázal, že nejde pořád říkat, že mají stranu vést nové tváře a mladší lidé a kandidovat.

„Víte, mnozí to o mně víte, já jsem orel. A jako takový miluju, když můžu svobodně roztáhnout křídla a můžu letět. Miluju svobodu. A vy, co jste orlové, tak si myslím, že mi rozumíte. A do budoucna varuji před jednou věcí, když mi někdo chce přistřihnout křídla, tak ze mě dělá slepici. A to není nic pro mě,“ zakončil řeč Bartošek.

Za své vystoupení sklidil dlouhý potlesk. V klání tak nakonec zůstala jen osmička soupeřů.

Volební sjezd KDU-ČSL 2024 | T. Tran

Řadovou místopředsedkyní KDU-ČSL delegáti zvolili starostku Kravař Monikou Brzeskovou, kterou ale Češi možná lépe znají pod dívčím jménem Žídková, kdy v roce 1995 vyhrála titul Miss České republiky a Miss Europe.

Nová místopředsedkyně lidovců a bývalá miss Monika Brzesková. | T. Tran

Spolu s ní uspěli ještě poslanec Jiří Horák, náměstek na ministerstrvu zahraničí Eduard Hulicius a další náměstek z rezortu zdravotnictví Václav Pláteník.

Delegáti sjezdu KDU-ČSL kromě volby vedení také podpořili další spolupráci v koalici Spolu pro sněmovní volby v příštím roce. Výborný dostal mandát podepsat memorandum s ODS a TOP 09, které otevře cestu k jednání o možné předvolební spolupráci v rámci koalice Spolu. Lídři tří vládních stran by ho měli podepsat na konci října. Spolupráci sjezd podmínil tím, že budou zachovány důstojné podmínky pro všechny koaliční partnery a ve společném volebním programu budou zohledněny základní programové priority KDU-ČSL. O společné kandidatuře v koalici Spolu se Výborný chystá jednat s předsedou ODS a premiérem Petrem Fialou a šéfkou TOP 09 Markétou Pekarovou Adamovou.

V závěru dvoudenního sjezdu lidovci schválili Chartu KDU-ČSL 2024. Dokument podle nich reaguje na aktuální změny v české společnosti i ve světě a je základem pro programové prohlášení pro příští volby. Lidovecká charta obsahuje body týkající se například mezigenerační solidarity, důstojnosti člověka od narození až po úmrtí, podpory rodin, bezpečnosti, vzdělání, udržitelného rozvoje či role státu při fungování společnosti.