16°C
Pavel před generály NATO v Praze: Soupeříme nejen s Ruskem a Čínou, nemůžeme být politicky korektní
V Praze v pátek začalo třídenní výjezdní zasedání Vojenského výboru NATO. V Česku, sužovaném aktuálně extrémními lijáky, se koná vůbec poprvé, navíc za účasti zhruba 350 zahraničních hostů. Hlavním cílem setkání je diskuse o aktuální bezpečnostní situaci v Evropě a obranných plánech aliance - samozřejmě i v návaznosti na válku na Ukrajině. V sobotu vystoupil i hlavní host akce - prezident Petr Pavel. Co řekl v projevu?
Pavel v úvodním projevu řekl, že dnešní svět nedělí linie západ-východ, ale hodnotové ukotvení demokracie proti autokracii. „Zatímco my stojíme za hodnotami demokracie, osobní svobody, vlády práva, lidských práv, tyto hodnoty jsou zpochybňovány našimi oponenty. Nikoli pouze těmi tradičními, jako je Rusko, ale také Čínou, Severní Koreou či Íránem,“ řekl prezident Petr Pavel v sobotním projevu.
A mnoho dalších sleduje, jak se toto soupeření vyvine. Je tedy na nás ukázat, že náš model je více hodný následování než model autokracií,“ dodal.
Pavel také vyzval náčelníky generálních štábů zemí NATO, aby byli odvážní a otevření v tvorbě svých závěrů a doporučení tak, aby byla pochopena i na politické úrovni. „Situace, ve které se nacházíme, nám neumožňuje být politicky korektní,“ podotkl.
Prezident uvedl, že jednou z jeho zkušeností z osmiletého působení ve strukturách NATO je, že přes všemožné rozdíly mezi jednotlivými státy a jejich snahu prosazovat své národní zájmy, ve výsledku všechny usilují o dosažení společného postoje k výzvám, kterým čelí. „Toto je kultura, která nás jasně odlišuje od soupeřů,“ poznamenal.
NATO je podle Pavla nejúspěšnější dlouhotrvající vojenskou aliancí na světě. Neznamená to, že je perfektní, je potřeba stále pracovat na jejím zlepšování, nicméně je zónou stability, bezpečnosti a prosperity, uvedl. Ocenil, že státy natolik rozdílné dokáží usilovat o společný postoj.
Od včerejška do neděle se v Praze koná výjezdní zasedání Vojenského výboru NATO. V České republice je vůbec poprvé. Na úrovni náčelníků generálních štábů/obrany se vojenský výbor schází třikrát do roka, dvakrát v centrále Aliance v belgickém Bruselu, jednou na výjezdním zasedání v některé ze členských zemí.
Náčelníci generálních štábů a obrany diskutují v čele s předsedou výboru admirálem Robem Bauerem o aktuální bezpečnostní situaci v Evropě, obranných plánech NATO a implementaci závěrů ze summitu ve Washingtonu. Bauer před generály mluvil o nutnosti zvýšit kapacity vojenského průmyslu v členských zemích. „Armády vyhrávají bitvy, ekonomika vyhrává války,“ řekl. Armádu ČR zastupuje náčelník Generálního štábu AČR generálporučík Karel Řehka.
Posílit obranu
Řehka před plným sálem apeloval, aby výdaje na obranu napříč zeměmi NATO do budoucna rostly. „S vzrůstajícími počty výzev a požadavků je zřejmé, že v budoucnu nebude stačit vynakládat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu,“ zdůraznil šéf české armády.
Na armádních výdajích ve výši dvou procent HDP ročně se dohodly státy NATO v roce 2014. Česko je letos vydá poprvé.
Řehka v projevu dále zopakoval, že spojenci musí poskytnout Ukrajině veškerou potřebnou pomoc, ať už se to týká výcviku, nebo dodávek zbraní a dalšího vojenského materiálu. „Rusko není aktivní jen na tradičním bojišti, ale využívá také hybridní taktiku, kybernetické útoky a dezinformační kampaně ve snaze rozsévat strach a podkopat jednotu společností,“ upozornil.
Náčelník generálního štábu zároveň silně zdůraznil, že velkou hrozbou pro NATO je stále mezinárodní terorismus. „Zůstává hrozbou pro NATO i širší bezpečnostní prostředí. Vyžaduje kolektivní, dalekosáhlý a proaktivní přístup spojenců,“ řekl Řehka.
Červencový summit NATO ve Washingtonu podle Řehky ukázal jasnou cestu pro alianci, která se potýká s výrazně se vyvíjející bezpečnostní krajinou. „Hrozby, kterým čelíme, se stávají komplexnějšími,“ řekl.
Dlouhodobý mír podle něj pak nemůže být dosažen ústupky, proto za zásadní považuje držet se strategie odstrašení. „Každému protivníkovi musí být zřejmé, že NATO je připraveno případně bránit každý kousek svého území rozhodně a bez zaváhání,“ doplnil.
Válce jsme mohli zabránit
Dosluhující generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvedl, že NATO mohla udělat více pro vyzbrojení Ukrajiny, aby tak zabránila ruské invazi v roce 2022.
„Nyní poskytujeme vojenské vybavení do války - tehdy jsme mohli poskytnout vojenské vybavení, abychom válce zabránili,“ řekl Stoltenberg. Poukázal na neochotu NATO poskytnout zbraně, o které Kyjev požádal před invazí, kvůli obavám z eskalace napětí s Ruskem.
Stoltenberg rovněž uvedl, že válku na Ukrajině se podaří ukončit jedině u jednacího stolu. „K ukončení této války bude muset v určité fázi opět nastat dialog s Ruskem. Musí však být založen na ukrajinské síle,“ řekl.
Soudruh general vyškolený sovětskými poradci pro Varšavskou smlouvu 👎