Řehkovo důrazné varování: Rusko je přímou a nejvážnější hrozbou v Evropě
Nikdo nemůže popřít, že Rusko je v současnosti skutečně urgentní, přímou a nejvážnější hrozbou v Evropě. V debatě u příležitosti 25. výročí vstupu České republiky do Severoatlantické aliance a 75. výročí jejího založení to dnes v Houstonu v americkém státě Texas řekl náčelník českého generálního štábu Karel Řehka. Pro bezpečnost a obranu je podle něj zásadní jednota, summit NATO ve Washingtonu ji podle něj ukázal.
Podpora Ukrajiny napadené Ruskem je podle Řehky zásadní pro obranu celé Evropy. Výsledek války bude formovat chování Ruska v Evropě. Co se týče potenciální ruské agrese vůči alianci, nejsou podle náčelníka generálního štábu takové náznaky či varování pro brzkou budoucnost, existují ale varování ohledně dlouhodobé přípravy na potenciální konflikt s NATO.
Ze summitu má Řehka dojem, že armády dostaly plnou politickou podporu od lídrů členských zemí v jejich plánech týkajících se rozvoje schopností a kapacit. Summit NATO se ve Washingtonu konal tento týden od úterý do čtvrtka.
Podle Řehky je také přirozené, že v odlišných regionech vnímají lidé různé hrozby s různou důležitostí. "Nemůžeme se zaměřovat na Rusko pouze v Evropě, musíme se také dívat na další regiony. Je velmi znepokojivé, co aktuálně činí v Africe," dodal.
Amerikanista a rektor Ostravské univerzity Petr Kopecký neočekává od schůzky amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem zásadní průlom. Lze si ho podle něj těžko představit bez přímé účasti Ukrajiny a evropských zemí. Politolog Jakub Dopieralla z Univerzity Karlovy by za průlom považoval, pokud by se podařilo zorganizovat setkání Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Experti to dnes sdělili na dotaz ČTK. Putin a Trump se mají setkat v pátek na Aljašce.
Bez účasti Zelenského budou jakékoli závěry stěží akceptovatelné jak pro Ukrajinu, tak i pro Evropu, míní Kopecký. Trump se podle něj bude snažit dosáhnout zastavení bojů, nebude však schopen vyjednat spravedlivé a trvalé řešení konfliktu. „Oba prezidenti jistě vědí, že schůzku budou moci domácímu publiku prezentovat jako úspěch. Putin ukáže, že není izolovaný a počítá se s ním. Trump může vyložit jakýkoliv posun jako úspěch. Jeho voliči většinou neočekávají hodnotově orientovanou zahraniční politiku, ale ocení jakýkoliv krok vedoucí k umlknutí zbraní a úspoře ve státní kase,“ míní amerikanista.
Britský premiér Keir Starmer podporuje snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku na Ukrajině. Je ale podle něj nutné, aby se do dohody o konci bojů zapojil i Kyjev, uvedl dnes podle agentury Reuters jeho mluvčí.
Trump má v plánu setkat se tento pátek na Aljašce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, aby s ním jednal o ukončení války na Ukrajině. „Nikdy nebudeme věřit Vladimiru Putinovi. V rámci těchto jednání budeme podporovat Ukrajinu, prezidenta Trumpa a evropské státy,“ reagoval na nadcházející schůzku Trumpa s Putinem Starmerův mluvčí.
Německo trvá na tom, aby byla Ukrajina zapojena do jednání o míru ve válce s Ruskem. Na pravidelné tiskové konferenci to dnes řekl mluvčí německé vlády Steffen Meyer. Nadcházející schůzku amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina podle něj Berlín vnímá jako velmi důležitý okamžik pro další vývoj války.
Trump a Putin by se měli sejít v pátek na Aljašce. Má jít o dvoustrannou schůzku, podle informací stanice NBC News ale Bílý dům stále zvažuje, že pozve také ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Německý kancléř Friedrich Merz v nedělním rozhovoru s veřejnoprávní stanicí ARD řekl, že „doufá a předpokládá“, že do jednání na Aljašce bude zapojen i Zelenskyj.
Lídři zemí NATO na třídenním summitu ve Washingtonu slíbili Kyjevu nezvratnou cestu do aliance a dlouhodobou vojenskou pomoc. S konkrétními přísliby nových dodávek zbraní přišlo několik zemí v čele se Spojenými státy. Aliance také poprvé obvinila Čínu, že poskytuje Rusku vojenský materiál. Peking tuto kritiku odmítl, zatímco Moskva uvedla, že aktivity NATO na Ukrajině si vyžádají ruskou odpověď.
