Putinovo Rusko tu chce zpět své špiony, varuje BIS. Lipavský žádá omezit pohyb ruských diplomatů

Rusko se podle BIS snaží obnovit síť špionů pod diplomatickým krytím. Ta mu byla zredukována v roce 2021, kdy česká vláda vyhostila značnou část pracovníků ambasády Moskvy. A to v reakci na odhalení, že za výbuchy ve Vrběticích stála ruská GRU.

„BIS nadále registruje snahu (Ruska) o obnovení širších rozvědných kapacit pod diplomatickým krytím vysíláním nových zpravodajských příslušníků na naše území,“ sdělila česká kontrarozvědka.

Největší výzva

„Ruské snahy o polarizaci veřejnosti, šíření dezinformací či sabotážní aktivity představují vážné bezpečnostní riziko, kterému se Česko bude muset věnovat i v předvídatelné budoucnosti,“ uvedla BIS s tím, že nebezpečí přesahuje rámec současné války na Ukrajině.

„Snaha Ruska přepsat geopolitickou mapu světa a vybudovat nový světový řád je v současnosti největší hrozbou a zároveň největší výzvou pro světové společenství,“ uvedl šéf služby Michal Koudelka. 

Ruští špioni to nevzdávají, opět se v Česku chtějí vydávat za diplomaty. Před čím dál varuje BIS?

Rusové se po vyhoštění řady špionů s diplomatickým krytím z Česka v letech 2021 a 2022 snažili loni o obnovení kapacit svých tajných služeb, píše BIS. Rusko muselo přistoupit k tomu, že své špionážní a vlivové operace vede přímo z Ruska nebo ze spřátelených či neutrálních států.

K verbování a řízení spolupracovníků používá komunikační aplikace, především Telegram. Kvůli izolaci se také v získávání informací musí víc spoléhat na kyberútoky, které proto zintenzivnily.

Lipavský: Bezbřehé cestování ruských špionů musí skončit

„BIS svými zjištěními opět prokázala, jak kvalitní práci pro bezpečnost Česka odvádí. Bezbřehé cestování ruských špionů pod diplomatickým krytím po celé Evropě musí skončit,“ uvedl v reakci pro Blesk ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

„Zjištění BIS jsou dalším důkazem, že ruská diplomatická síť funguje jako podhoubí ruských špionážních aktivit. Právě proto ministr Lipavský na evropské úrovni prosazuje omezení pohybu ruských diplomatů po Schengenu. Dnes se po Schengenu pohybuje více než 2 tisíce držitelů diplomatických a služebních pasů, a to naprosto volně. Cílem českého návrhu je, aby se takové osoby směly pohybovat jen v zemi, pro kterou mají akreditaci,“ doplnila mluvčí ministerstva zahraničí Mariana Wernerová.

Berlín: O návrhu Česka a dalších zemí se jedná

Německo vzalo na vědomí návrh českého ministra zahraničí Lipavského a jeho dalších evropských kolegů omezit pohyb ruských diplomatů v evropském schengenském prostoru bez vnitřních hraničních kontrol. Dnes to na tiskové konferenci v Berlíně řekl mluvčí spolkového ministerstva zahraničí Christian Wagner. Poznamenal, že o věci se stále jedná, proto nebude sdělovat další podrobnosti.

Na otázku, proč návrh na setkání ministrů zahraničí zemí unie neprošel a proč ho Německo odmítlo, Wagner odpověděl, že schengenský prostor se svobodou pohybu to sám o sobě nijak neusnadňuje.

„Dopis od ministrů zahraničí - nebyl to jen Čech, ale také další kolegové - jsme zvali na vědomí. Nyní se o tom na evropské úrovni vedou rozhovory s otevřeným výsledkem. Proto v této věci nemohu jít do podrobností,“ řekl Wagner.

Zapojeni do hybridní války...

Lipavský o potřebě omezit pohyb ruských diplomatů v Evropské unii hovoří opakovaně. Například letos v dubnu na jednání unijních ministrů zahraničí řekl, že po dvou letech od ruské invaze na Ukrajinu je čas takový krok učinit. Ministr k tomu uvádí, že ruští nositelé diplomatických pasů čerpají výhody, které jim EU podle mezinárodních dohod nemusí poskytovat.

V nedávném rozhovoru s německou veřejnoprávní stanicí pro vysílání do zahraničí Deutsche Welle návrh zopakoval. „Poskytujeme jim výhody a samozřejmě víme, že ruské diplomatické mise jsou zapojeny do hybridní války proti Evropě,“ řekl Lipavský stanici DW. Poznamenal, že v Evropské unii je okolo 3000 ruských občanů, kteří mají diplomatické pasy.

Čína na univerzitách

Své zájmy v Česku chce prosadit i Čína. Podle výroční zprávy BIS se snaží dostat k evropským technologiím skrze akademiky. Proto zpráva varuje před spoluprací univerzit. „Dostávat se do orbitu vlivu Číny totiž znamená postupně odevzdávat technologické a strategické know-how systému představujícímu odlišný socioekonomický koncept založený na komunistické diktatuře,“ uvedli zpravodajci.

Také Čína podle BIS provádí sofistikované kyberútoky - kontrarozvědka ji označuje za hrozbu pro euroatlantický civilizační okruh včetně ČR.

Stejně jako v předchozích letech Čína zvala politiky, představitele státní správy či podnikatele na hrazené výjezdy. BIS to pokládá za rizikové kvůli hrozbě oslovení tajnými službami, využití k propagandě, ale i vzniku závazků za čínskou pohostinnost.

Domobrana bez domobranců

Hrozbu prý nepředstavují ani domácí extremisté. Domobranecká scéna je podle kontrarozvědky personálně vyprázdněná, vliv extremistů je malý. Navíc prakticky nevyvíjí politickou činnost. „Nejnebezpečnější aktivitou spojenou s činností domobranců byla snaha o výrobu nelegálních palných zbraní a výbušnin,“ napsal BIS.

Odhalili ruského hackera a špiona napojeného na GRU. České tajné služby pomohly FBI

Extremistická scéna tak loni v ČR podle BIS nepředstavovala významné bezpečnostní riziko. Počet osob inklinujících k násilným projevům byl zanedbatelný. Kontrarozvědka rovněž nezjistila bezprostřední ohrožení islamistickým terorismem na českém území. Možnou radikalizaci prověřovala u několika málo jedinců. BIS zmiňuje, že věk radikalizujících se osob v poslední době klesá a k radikalizaci jim stačí poměrně krátké období.

Zneužití dat či AI

BIS se tentokrát zabývala i zařízeními připojenými k internetu, kterých rychle přibývá. Uživatelé chytrých telefonů, hodinek, ale i elektroautomobilů by měli podle BIS věnovat při výběru zvýšenou pozornost tomu, zda přístroje nepochází ze zemí, jejichž politický režim a legislativa zvyšují hrozbu zneužití dat státní mocí. Tajná služba varuje před rizikem shromažďováním dat, které je u osobních zařízení větší než hrozba instalace vysoce sofistikovaného špionážního softwaru.

Z produktů AI představují podle BIS aktuálně největší nebezpečí texty, které téměř není možné rozeznat od výsledků lidské práce. Druhým nejvíce rizikovým je podle tajné služby uměle vytvořený hlas. BIS ale zatím nezaznamenala jejich využití ve vlivových kampaních v ČR. Rok 2023 byl podle BIS pro AI přelomový, technologický pokrok umožnil rozšíření takzvaných deep fakes do běžného informačního prostoru.