Perný den Petra Pavla: Od harleyářů si odskočil na Globsec. A jednaní s lídry Evropy
Stále je prostor pro větší efektivitu pomoci Ukrajině, posílení protiruských sankcí a oslabení možností ruského průmyslu podporovat válku. Při zahájení 19. ročníku bezpečnostní konference Globsec v Praze to řekl prezident Petr Pavel. Vyzval k další podpoře Ruskem napadené země, je to podle něj v zájmu všech. Třídenní akce se zúčastní asi deset premiérů a prezidentů a dvacítka ministrů obrany a zahraničí nejen z Evropy, ale i z Blízkého východu či jihovýchodní Asie. Téma ročníku je „Jak utišit bouři“ v souvislosti s mezinárodními vztahy.
Druhým dnem dnes pokračuje v Praze bezpečnostní konference Globsec, která se letos do české metropole přesunula z Bratislavy. Program zahájil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), kromě něj vystoupí například dánská premiérka Mette Frederiksenová, finský prezident Alexander Stubb, prezident Černé Hory Jakov Milatović nebo srbská hlava státu Aleksandar Vučić.
Lipavský se zúčastnil panelu o ruských hybridních hrozbách. „Myslím, že se dlouhodobě ukazuje, že nutnost navracet osoby, které nelegálně pobývají v Evropě, Česku, Německu, je naprosto nezbytná součást boje proti nelegální migraci. Z tohoto hlediska to můžeme brát jako dobrou zprávu,“ uvedl Lipavský.
„Ukrajina odvážně odolává ruské agresi už dva a půl roku. Bojuje i za nás. Musíme politicky i vojensky podporovat její boj za svobodu a nezávislost. Muniční iniciativa, kterou jsme předložili, a reakce na ni z dalších zemí mi dokazuje, že to zůstává naším sdíleným cílem,“ poznamenal ministr s tím, že ruské imperiální ambice nemají žádná omezení, dokud je nestanovíme.
Vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš se účastní odborného panelu zejména s lidmi z byznysu, zaměřuje se tu na technologie. „Je to často takový vtip, že Čína má umělou inteligenci, ale takovou bychom nechtěli – která šmíruje občany, Amerika má umělou inteligenci hodně pro byznys, zatímco Evropa má regulaci,“ řekl Blesk Zprávám. „Já měl možnost porovnat tři dokumenty: Executive order prezidenta Bidena k AI, náš Evropský akt o umělé inteligenci, ale i teze, na kterých se zakládá OSN ve vztahu k umělé inteligence. A vidím, že ty principy jsou vlastně postaveny velmi podobně: Ochrana soukromí uživatelů, ochrana proti zneužívání a akcelerace vývoje.“
Podle něj je v této sféře důležitá spolupráce vlády a byznysu – a také nadnárodní prostředí v EU. „Je častá historická chyba, že ačkoliv se Evropa na něčem domluvila, tak si potom národní státy udělaly nějaká svá speciální opatření nebo něco nad rámec, ale v tu chvíli ztrácíme benefit funkční Evropy jako celku. Z hlediska investic vládních i soukromých je vždycky lepší pracovat s trhem velikosti EU, než vymýšlet nějaká specifika pro každou jednu zemi,“ dodal vicepremiér.
Spojenci by neměli omezovat využití zbraní dodaných Ukrajině, řekla dánská premiérka Mette Frederiksenová. Vše podle ní musí být v souladu s mezinárodním právem. Platí to podle ní i pro letouny F-16, které Dánsko Ruskem napadené zemi poskytlo. Uvedla také, že mezinárodní společenství by mělo tlačit na dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu.
Srbský prezident Aleksandar Vučić vyjádřil pochyby, že se jeho země stane brzy součástí Evropské unie, rozdíly v řadě oblastí jsou podle něj nyní příliš velké. Jakkoliv je začlenění do bloku strategickým cílem Bělehradu, nyní se chce soustředit na ekonomiku a zlepšování životní úrovně Srbů. „Nebudu lhát vlastním lidem,“ uvedl k možnosti brzkého vstupu. „EU má čas od času jiné zájmy než Srbsko,“ dodal Vučić.
Černohorský prezident Jakov Milatović je naopak přesvědčen, že jeho země vstoupí do EU už v roce 2028. Podle něj jeho země je oproti Srbsku na vstup do EU daleko lépe připravena. Je součástí NATO, používá euro, plně s EU sladila svou zahraniční politiku, navíc je coby malý stát s více než 600.000 obyvateli snadno integrovatelná.
Petr Pavel si odskočil od „harleyářů“
Setkal se s prezidenty Srbska, Černé Hory, Kosova s finským prezidentem i dánskou premiérkou. „V dnešním provázaném světě je klíčové budovat nejen pevné vztahy se sousedy, ale také se zapojovat do dialogu s ostatními státy a důležitými osobnostmi v Evropě. S prezidenty Srbska a Černé Hory a prezidentkami Kosova a Slovinska jsme jednali o začleňováni zemí západního Balkánu do EU, což je nejlepší způsob jak zajistit stabilitu a mír v Evropě,“ napsal Pavel na sociální síť X.
V dnešním provázaném světě je klíčové budovat nejen pevné vztahy se sousedy, ale také se zapojovat do dialogu s ostatními státy a důležitými osobnostmi v Evropě. S prezidenty Srbska @avucic a Černé Hory @JakovMilatovic a prezidentkami Kosova @VjosaOsmaniPRKS a Slovinska @nmusar… pic.twitter.com/s8ai3geHC0
— Petr Pavel (@prezidentpavel) August 31, 2024
S dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou, maršálkem polského Sejmu a finským prezidentem pak diskutovali o podpoře Ukrajiny a hybridní válce, kterou Kreml vede proti západnímu společenství. Podle české hlavy státu je však důležité do posilování demokracie nezahrnovat pouze politiky, ale i zástupce byznysu.
Sobotního programu se zúčastní také třeba kosovská prezidentka Vjosa Osmaniová nebo ruský opozičník Vladimir Kara-Murza. Z českých politiků vystoupí vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) nebo předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
Konferenci Globsec v pátek zahájil prezident Petr Pavel, hovořil o podpoře Ukrajiny napadené Ruskem nebo o ekonomických výzvách v Evropě. V panelech diskutovali také například prezident společnosti Microsoft Brad Smith, albánský premiér Rama, slovinská prezidentka Nataša Pircová Musarová nebo šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Součástí byla také recepce na Hradě.
„Čelíme dlouhému konfliktu s nejistým výsledkem. Čas může pracovat v náš prospěch a prospěch Ukrajiny, ale jen pokud dokážeme stát pospolu a poučit se z uplynulých dvou a půl let. V tuto chvíli se potýkáme s Ruskem, které nadále věří, že nemá žádný důvod změnit své činy. K dosažení trvalého míru musíme nadále poskytovat dostatečnou a předvídatelnou pomoc Ukrajině,“ pronesl prezident. „Rusko musí pochopit, že pokračovat v této pomýlené válce už nebude v jeho zájmu,“ řekl také.
Po Pavlovi vystoupila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Řekla, že Evropa musí mít prostředky na vlastní obranu a odstrašení všech protivníků. I proto chce v nové Evropské komisi jmenovat komisaře pro obranu. Válka na Ukrajině podle ní ukázala, že mír nesmí být braný za samozřejmost. Ti, kdo argumentují pro konec podpory Ruskem okupované země, podle ní nejsou pro mír, ale pro takzvaný appeasement a podrobení Ukrajiny. Jako appeasement se běžně označuje pacifistická politika 30. let 20. století, kterou charakterizovalo ustupování agresivním stranám.
Today I opened the 19th edition of the prestigious GLOBSEC Forum, which is being held in Prague for the first time. In today's modern world, security is far from being solely the responsibility of governments and institutions. Technology companies also share a significant… pic.twitter.com/ANSUYOOZvI
— Petr Pavel (@prezidentpavel) August 30, 2024
Von der Leyenová se ve svém prvním velkém projevu od znovuzvolení do čela Evropské komise věnovala energetické soběstačnosti a dřívější závislosti Evropy na ruských fosilních zdrojích: „Putinův pokus vydírat Unii nejen kompletně selhal, ale přímo podnítil nárůst domácí výroby energie, díky níž jsme nezávislí. Vzali jsme si z toho ponaučení. Když hovoříme o své energii, musíme svou energii vyrábět. Víc obnovitelných zdrojů. Víc jádra. Víc efektivity.“ Večer při recepci na Hradě přijala Českou a slovenskou transatlantickou cenu a poděkovala prezidentu Pavlovi za to, že udržuje transatlantické pouto.
It's an honour to receive the Czech and Slovak Transatlantic Award alongside my friend @Statsmin Frederiksen and Jarmila Povejšilová.
— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) August 30, 2024
And a privilege to join your ranks, dear @prezidentpavel!
Thank you 🇨🇿🇸🇰 for nurturing the transatlantic bond ↓ https://t.co/7zsogosnQc
Jourová: Lidé cítí úzkost
Končící místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová uvedla, že výzvy typu klimatické změny, války, energetické krize, inflace nebo bezpečnostních hrozeb vytváří naprosto nové pocity ve společnosti. „Lidé cítí bezprecedentní úroveň úzkosti a nejistoty. Vyžadují nová a rychlá řešení. Lidé na sociálních sítích jsou netrpěliví,“ poznamenala. Politici by podle ní měli odhalovat důvody úzkosti ve společnosti, snažit se víc naslouchat lidem a využívat k tomu všechny možné kanály.
Zároveň by političtí lídři měli zlepšit komunikaci a vysvětlovat lidem, co dělají a dělat budou, míní Jourová. „Lidé chtějí slyšet, co se stane příští týden, za rok, za deset let,“ uvedla.
První český ročník
Konference se původně měla konat v Bratislavě, nevládní organizace Globsec ale v březnu oznámila přesun akce do Prahy.
Pavel se dnes na Globsecu spolu s prezidentem společnosti Microsoft Bradem Smithem zúčastnil také zahájení fungování platformy GeoTech Center. Jejím cílem má být vytvoření sítě politických a technologických lídrů a přiblížení přístupu Spojených států a Evropy k využití moderních technologií. Regulace umělé inteligence je podle něj částečně potřebná, sektor ale nesmí být přeregulovaný, technologický rozvoj potřebuje určitou svobodu, řekl v této části panelu český prezident.
Americký softwarový gigant Microsoft přislíbil tři miliony dolarů (68 milionů Kč). „Jsme otevření i financím od vlád, ale zatím s nimi nepočítáme,“ uvedl za iniciátory projektu vysloužilý americký generál John Allen.
Havlíček: Přeregulovaná Unie
Evropská unie je přeregulovaná a příliš závislá na dotacích. Firmy ztrácejí konkurenceschopnost a stěhují se do jiných oblastí. Na konferenci to řekl první místopředseda opozičního hnutí ANO Karel Havlíček. Za důležité považuje mimo jiné investovat do vědy a výzkumu a do kvalitního vzdělání na všech úrovních a podpořit vznik start-upů a spin-off firem.
Vrcholní představitelé EU podle Havlíčka neumějí připustit, že některé věci se nepovedly. Unii podle něj v oblasti nových technologií porážejí nejen Spojené státy, ale také asijské země v čele s Čínou. Evropské ambice týkající se klimatických cílů jsou v některých případech kontraproduktivní, například uzavíráním oceláren se jen rozšiřuje dovoz oceli z Asie.
„Evropská unie je přeregulovaná a příliš závislá na dotacích. Je potřeba si také připustit, že univerzity propadají ve světových žebříčcích. Že firmy ztrácejí konkurenceschopnost a přesouvají se do jiných destinací,“ řekl Havlíček a zmínil Spojené státy, Čínu či Indonésii.
Podle bývalého ministra průmyslu a obchodu a dopravy je nutné zachovat velký průmysl, stejně jako malé a střední podniky, udržovat předvídatelné ceny energií srovnatelné s dalšími zeměmi, posílit energetickou a surovinovou soběstačnost. Za důležité považuje také investice do vědy, vývoje, inovací a vzdělávání nebo motivaci mladých lidí, aby začali s vlastním byznysem.
Recepce na Hradě
Po sedmé hodině se v pátek večer hosté bezpečnostní konference odebrali na recepci na Pražském hradě. Končící eurokomisařka Věra Jourová přijela v červené róbě, mezi hosty byli rovněž premiér Petr Fiala (ODS), bývalý předseda vlády Mirek Topolánek (ODS), prezidentský kandidát a senátor Pavel Fischer či poslanec Karel Havlíček (ANO).
Tebe neutvrdil, ty natvrdlý jsi! 😃