První jednání vlády po dovolené: Bartoš vysvětloval průšvih s digitalizací a změny zákoníku práce
Vládu zasedla k první schůzi po návratu ministrů z dovolených. Potvrdila nominaci ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely na eurokomisaře. Na vládě byla také schválena novela zákoníku práce, která by měla mimo jiné vypomoci rodičům a měla by zavést možnost práce od 14 let. Kabinet si vyslechl vicepremiéra Ivana Bartoše (Piráti), který řeší zpackanou digitalizaci stavebního řízení. Podle Bartoše se hlavní věci vyřešily už během středečního jednání v Senátu a slíbil další rozvoj.
- Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) potvrdil, že se vláda jednomyslně shodla na tom, že bude ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela kandidátem na eurokomisaře.
- Vláda se shodla na novele zákoníku práce, která by měla řešit mimo jiné i to, aby si Češi v zahraničí nechávali vyplácet výplatu v eurech a zajišťuje i větší bezpečí pro rodiče vracející se z rodičovské dovolené.
- Vicepremiér Ivan Bartoš dnes slíbil na vládě další rozvoj systému pro digitální stavební řízení, aby bylo jeho užívání komfortnější pro úřady. Zvýšila se automatizace.
- Vláda dnes schválila zákon o digitální ekonomice. Jeho cílem je posílit ochranu uživatelů a nastavit rovné podmínky mezi firmami
- Vláda odsouhlasila průjezdy a přelety spojeneckých ozbrojených sil přes české území pro příští rok.
- Financování volebních kampaní má mít přísnější pravidla. Vláda navrhla i rozšíření okruhu subjektů, od kterých strany nebudou moct dostávat dary.
Ministr Síkela poděkoval vládním kolegům, že byla oficiálně schválena jeho nominace. „Chci zdůraznit, že považuji budoucí komisi a její práci za naprosto klíčovou pro chod EU a pro její prosperitu a aby byla Evropa silná a bezpečná. Klíčem k tomu je z mého pohledu spolupráce všech států,“ uvedl.
Síkela zmínil, že kabinet řešil také zjednodušení podnikatelského prostředí, například v počtu administrativy. Pracuje se také na zevrubné digitalizaci. „Dokončujeme databázi informačních povinností,“ zmínil ministr s tím, že opatření je 22. Mimo jiné budou moci podniky zažádat o elektronické účtenky místo papírových.
Co se týče náhradníka na postu ministra, Síkela zmínil, že je nyní jasný harmonogram, ale vláda nezná přesné časy. Jako první proběhne oficiální podání v EU a pak následuje jednání ve výborech. Jednání o Síkelově nástupci na pozici ministra průmyslu se vedou zatím v rámci hnutí STAN. Diskuse o termínu ukončení mandátu je ale předčasná, uvedl Síkela. „Plně se věnuji svojí práci ministra průmyslu a obchodu. Je celá řada věcí, které ještě dotáhnu,“ poznamenal. Jako o možném nástupci Síkely ve vládě se nejčastěji hovořilo o poslanci Lukáši Vlčkovi (STAN).
Ministři a premiér si vyslechli vicepremiéra Ivana Bartoše, který řeší zpackanou digitalizaci stavebního řízení. Bartoš dnes slíbil na vládě další rozvoj systému pro digitální stavební řízení, aby bylo jeho užívání komfortnější pro úřady. Zvýšila se automatizace. „Informoval jsem kolegy o tom, co by mělo být nasazeno do konce srpna a co bude nasazováno do budoucna v jednotlivých systémech. Start byl poněkud kostrbatý,“ uvedl také s tím, že je podáno už 10 tisíc žádostí.
„Doplníme některé požadované funkcionality směrem k automatizaci, zvýšení komfortu práce,“ řekl vicepremiér. Podle něj nejde jen o vyřešení hlavních problémů do konce srpna, ale i o budoucí rozvoj systému. „Je důležité, aby systém začal fungovat na plných obrátkách, abychom začali urychlovat stavební řízení, aby samotný stavební zákon, který zrychluje povolování staveb, byl podpořen i tou digitalizací,“ řekl Bartoš.
Kabinet posoudil i návrh ministerstva vnitra na zpřísnění pravidel financování volebních kampaní či komplexní novelu správního soudního řádu.
Ministři se zabývali také budoucností a financováním agentury pro sociální začleňování po roce 2025. Mezi variantami řešení, které dostanou na stůl, je podle zjištění ČTK i útlum činnosti agentury. Ministři prodiskutují také zajištění podpory vesmírných aktivit ČR přes rámcový projekt Evropské kosmické agentury i po roce 2025. Zabývala se také financováním české účasti na Expu 2025 v japonské Ósace, zatím na český pavilon vláda vyčlenila 290 milionů korun, nedaří se ale shromažďovat další z plánovaných 150 až 210 milionů korun od sponzorů.
Změna zkušebky i férovost pro rodiče
Pravidla zkušební doby, podávání výpovědí či vyplácení výdělků v Česku v eurech by se mohlo od příštího roku změnit. Vláda dnes schválila návrh takzvané flexibilní novely zákoníku práce. V jaké podobě dostane kodex k projednání Sněmovna, není zatím jasné.
Podle ministerstva práce je cílem novely zvýšit flexibilitu na trhu práce a uvolnit „příliš rigidní nastavení“ zákoníku. Odbory s řadou změn nesouhlasily. Podle nich zajistí flexibilitu hlavně zaměstnavatelům a oslabí pozici zaměstnanců.
„Řešíme tam také věci, které se týkají větší bezpečnosti rodičů při návratu do zaměstnání. Řešíme tam otázky, abychom nemuseli obcházet zákoník práce při práci rodičů na dohodu,“ uvedl k zákonu ministr Jurečka. Dodal, že se řešila i otázka toho, aby si mohli Češi v zahraničí nechat vyplácet mzdu v eurech. Zdůraznil, že se určitě nejednalo o tom, že by se řešila výpověď bez udání důvodu.
Podle původního návrhu se zkušební doba měla od ledna prodloužit ze tří až na čtyři měsíce a u vedoucích pracovníků z šesti až na osm měsíců. Zaměstnavatel by musel matkám či otcům na rodičovské držet jejich původní místo do dvou let dítěte. Smlouvu na dobu určitou je nyní možné uzavřít nejvýš na tři roky, a to maximálně dvakrát. Při zastupování za rodiče na rodičovské by počet nebyl omezený, celková doba by ale nesměla přesáhnout devět let, vyplývalo z předložené verze.
Podle ní by se měla výpovědní lhůta počítat od doručení výpovědi, ne až od začátku dalšího měsíce. Trvat by měla nejméně dva měsíce. Při propuštění kvůli porušování předpisů či neplnění pravidel by mohla být jeden měsíc. Nejméně měsíc by musel zůstat i pracovník, který podal výpověď po převzetí firmy jiným zaměstnavatelem. Pokud by zaměstnanec dostal neplatnou výpověď, do vyřešení či řádného ukončení pracovního poměru by měl dostávat náhradu mzdy či platu a mít nárok na dovolenou.
Předložená novela počítala s tím, že zaměstnanci by si mohli nově sami rozvrhovat pracovní dobu do směn, a to nejen při práci z domova, ale i na pracovišti. Museli by se na tom dohodnout se zaměstnavatelem. Při haváriích, živelních pohromách či mimořádných událostech by se mohl odpočinek zkrátit z osmi na šest hodin.
V Česku podle návrhu mohli příští rok výdělek v eurech začít dostávat za určitých podmínek cizinci, ale i Češi, kteří bydlí v jiném státě. Státní zaměstnanci a úředníci samospráv by mohli nově zasedat ve správních a dozorčích radách firem, pokud by měli písemný souhlas zaměstnavatele. Dosud v nich mohli být jen tehdy, když je tam zaměstnavatel vyslal.
Na brigádu o letních prázdninách by se mohlo začít chodit už od 14 let, potřeba by byl písemný souhlas rodičů. Vykonávat by se mohly jen lehké práce. U mladých pod 15 let a u žáků a studentů do 18 let by směna mohla trvat nejvýš sedm hodin a týdenní pracovní doba maximálně 35 hodin, obsahoval původní návrh.
Takzvanou flexinovelu dostane k projednání Sněmovna. Poslanci ODS už dřív ohlásili, že do ní chtějí dostat možnost výpovědí bez udání důvodu. Proti jsou zástupci ostatních koaličních stran i opozičních hnutí ANO a SPD. Kodex by měl dostat ke schválení pak i Senát a k podpisu prezident.
👍Hlavně že umí balit.