Ve Štrasburku dnes začalo první plenární zasedání v červnu zvoleného Evropského parlamentu. Prvním a hlavním bodem dnešního programu byla volba předsedkyně europarlamentu - a překvapení se nekonalo, křeslo obhájila Roberta Metsolaová (45). Mezi 720 europoslanci je 21 zástupců z ČR včetně nováčka Filipa Turka, kterého náhodně vylosovali za skrutátora a který se pochlubil i s dojmem ohledně evropské hymny. Nejmladší europoslankyni vůbec je 23 let a pochází z Rakouska - do europarlamentu se coby lídryně tamních Zelených probojovala i Lena Schillingová (23). Ta před volbami čelila v Rakousku kritice za pomluvy, musela se dokonce i omlouvat. Někdejší klimatická aktivistka však do politiky dle expertů rovněž „přináší čerstvý vítr a velkou mediální pozornost“.
Nový europarlament poprvé: Nejmladší je „rakouská Greta“ (23), Turka vylosovali, Dostálová neuspěla
1.Nový europarlament poprvé spolu
Ve Štrasburku dnes vůbec poprvé zasedl nově složený europarlament - tedy 720 zcela nových či již zkušených europoslanců.
- Za obhajobou křesla předsedkyně Evropského parlamentu zamířila Roberta Metsolaová z frakce Evropská lidová strana (EPP). Získala 562 hlasů.
- V europarlamentu bylo dosud sedm frakcí, v novém parlamentu jich je o jednu více.
- Na základech dosavadní krajně pravicové skupiny Identita a demokracie (ID) vznikla nová frakce po iniciativě Andreje Babiše a Viktor Orbána Patrioti pro Evropu, do které vstoupilo i sedm europoslanců hnutí ANO a dva čeští europoslanci z Přísahy a Motoristů Filip Turek a Nikola Bartůšek. Další novou frakcí je Evropa suverénních národů (ESN), kam se zařadil zástupce české SPD a Trikolory v europarlamentu Ivan David.
- Nejsilnější frakcí zůstává EPP, následují Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů (S&D) a Patrioti pro Evropu.
- Nejstarším europoslancem je italský zástupce Orlando Leoluca, kterému je 77 let.
- Nejmladší europoslankyní je Rakušanka Lena Schillingová, které je 23 let.
Do křesla šéfky europarlamentu byla znovu nominována maltská europoslankyně Roberta Metsolaová z frakce Evropské lidové strany (EPP). Druhou kandidátkou byla zástupkyně frakce Levice v Evropském parlamentu (GUE/NGL), bývalá španělská ministryně pro rovnost Irene Monterová.
„Zdravím ze Štrasburku, dnes oficiálně jsem se stala členkou EU parlamentu,“ vzkázala nová europoslanynkyně za ANO Klára Dostálová. Společné foto si pak udělali ve Štrasburku europoslanci, zvolení na kandidátce koalice SPOLU.
2.Metsolaová obhájila
Metsolaová bez problémů obhájila hned v 1. kole volby. Pro zvolení do předsednického křesla musela v tajné volbě získat nadpoloviční většinu platných hlasů. Metsolaová získala 562 z 623 odevzdaných hlasů, Monterová jen 61 hlasů.
Metsolaová: Musíme dál jasně stát za Ukrajinou
Metsolaová v projevu před volbou požádala europoslance o důvěru a o jejich hlas. Politička z Malty, nejmenšího státu bloku, uvedla, že je důkazem toho, že v Evropě lze dosáhnout velkých věcí.
„Výzvy, která nás čekají, budou vyžadovat silné vedení. (...) Parlament se nesmí bát vést a měnit,“ řekla Metsolaová. Zákonodárný orgán podle ní musí posílit svou roli, zefektivnit a zjednodušit své fungování a zbavit se byrokratické zátěže.
„Moje vášeň pro náš projekt nepohasla. Chci vybudovat lepší (Evropu), pomáhat překlenout zbývající rozdíly mezi tím, co lidé od Evropy očekávají, a tím, co jim můžeme nabídnout,“ uvedla Metsolaová, která také zdůraznila, že europarlament musí nadále stát jasně za Ukrajinou bránící se ruské invazi, trvat na lidském přístupu ohledně situace na Blízkém východě a hledání udržitelného mírového řešení tamního konfliktu.
3.Turka vylosovali
Volba staronové šéfky europarlamentu trvala necelou hodinu. Průběh hlasování kontrolovalo osm náhodně vylosovaných europoslanců, tzv. skrutátorů.
Jedním z nich byl i nově zvolený český zástupce Filip Turek z Přísahy a Motoristů, který v EP vstoupil do nově zvolené frakce Patrioti pro Evropu (Patriots for Europe).
„Hrají nějakou skladbu, kterou úplně neznám a všichni si stoupli. Já si stoupám na jinou,“ uvedl Turek na Facebooku v průběhu úvodního zasedání a přidal českou vlaječku.
Nový Evropský parlament tvoří 720 europoslanců, z toho 21 českých. Podle tiskového oddělení je podíl žen v parlamentu 39 procent, což je o něco méně, než tomu bylo v roce 2019 (asi 40 procent). Podíl nově zvolených europoslanců je 54 procent, zbylí už působili v EP i v minulém volebním období.
4.Nejmladší europoslanec? 23letá aktivistka z Rakouska
Nejmladší europoslankyní je ve 23 letech ekologická aktivistka z Rakouska Lena Schillingová, která vedla do eurovoleb rakouské Zelené. V Rakousku již dříve organizovala klimatické protesty Fridays for Future (Pátky pro budoucnost).
„Dostávali jsme v Rakousku každý týden do ulic desetitisíce lidí demonstrující za ochranu klimatu,“ uvedla pro ČTK Schillingová. Na ulici se podle ní dělá politika stejně jako v hospodě, u oběda s rodinou nebo v parlamentech.
„Měli bychom politiku pojímat mnohem šířeji,“ domnívá se politička, která se účastnila např. i demonstrací proti výstavbě dálničního tunelu v oblasti Lobau u Vídně.
Během kampaně Schillingové vyčítali politickou nezkušenost. „Spíše jde o nezkušenost ve stranické politice. Dlouhá léta byla tváří klimatického a ekologického hnutí v Rakousku a tím už dosáhla určité míry známosti,“ uvedl Manuel Scharrer z Vídeňské univerzity.
Problém s pomluvami: Lhala o potratu kamarádky?
Schillingové však její kritici rovněž vyčítali, že ráda šíří nepravdy o svých přátelích či politických souputnících. V jednom případě dokonce očernila partnera své kamarádky tvrzením, že přispěl domácím násilím k jejímu potratu, což nebyla pravda.
Schillingová se musela písemně zavázat, že už tuto fámu nebude dále šířit. Několik dalších případů pomluv a obviňování ze strany Schillingové zdokumentoval deník Der Standard. Rakouští Zelení vydali před volbami oficiální stanovisko, v němž tvrdili, že jejich lídryně se v prvním případě vyjadřovala „z obavy o jednu přítelkyni“ a že vzniklé situace lituje.
Pro Schillingovou je kromě boje proti klimatické změně zvláště důležitá obrana demokracie a právního státu v Evropě. „Protože nyní je ohrožují krajně pravicové strany, které chtějí zničit naši nynější svobodnou Evropu,“ dodala Schillingová pro ČTK.
Předseda Rakouské společnosti pro evropskou politiku (ÖGfE) Paul Schmidt vnímá Schillingovou jako osobnost, která „přináší čerstvý vítr a velkou mediální pozornost“. Část společnosti podle něj hledá „antipolitiky“ a příkladem je i Schillingová, která pochází z aktivistické sféry. Pro mnohé, zejména mladé lidi, představuje alternativu, domnívá se Schmidt.
Do europarlamentu už v minulosti však „byli zvoleni aktivisté a novináři, ale nemají zkušenosti se zákonodárstvím, nemají zkušenosti s nalézáním kompromisů a s vyjednáváním a kteří pak z veřejnosti zcela zmizí a po jednom volebním období jsou pryč,“ varoval Schmidt pro ČTK.
5.Dostálová kandidátkou na místopředsedkyni
Odpoledne přišla na řadu volba místopředsedů europarlamentu, kterých je 14. Jedenáct místopředsedů se podařilo zvolit v prvním kole, ve druhém kole pak uspěli další tři europoslanci. Česká europoslankyně z frakce Patrioti pro Evropu Klára Dostálová ani její kolega ze stejné frakce Fabrice Leggeri mezi nimi nebyli. Stejně tak neuspěla kandidátka další krajně pravicové frakce Evropa suverénních národů (Europe of Sovereign Nations, ESN) Ewa Zajaczkowská-Herniková.
Hned v prvním kole byli zvoleni Němka Sabine Verheyenová (604 hlasů), polská europoslankyně Ewa Kopaczová (572 hlasů) a Španěl Esteban González Pons (478 hlasů) z frakce Evropské lidové strany EPP. Z frakce socialistů a demokratů (S&D) se místopředsedy stali Němka Katarina Barleyová (450 hlasů), italská europoslankyně Pina Piciernová (405 hlasů), Rumun Victor Negrescu (394 hlasů), Dánka Christel Schaldemoseová (378 hlasů) a Španěl Javi López (377 hlasů).
Za liberální frakci Obnova Evropy (Renew Europe) uspěli Slovák Martin Hojsík (393 hlasů) a belgická europoslankyně Sophie Wilmèsová (371 hlasů) a za Zelené Rumun Nicolae Stefanuta (347).
Lidovci, socialisté a liberálové již dříve uvedli, že se budou snažit jako v minulosti uplatňovat pravidlo „cordon sanitaire“, což je neformální dohoda mezi politickými skupinami o izolaci krajně pravicové frakce. V praxi to znamená neumožnit jí získat v EP žádnou vysokou pozici. V minulosti to tak bylo s frakcí Identita a demokracie (ID), nyní je to podobné s Patrioty pro Evropu, která má podobné složení.
6.Vondra: Green Deal je třeba opravit
Před novým europarlamentem přitom nyní stojí mnoho úkolů, shodují se europoslanci napříč spektrem. A působit v něm bude i řada politických matadorů a exministrů.
„Lidé v těch volbách nejenom u nás, ale v celé Evropě dali najevo, že si přejí takový větší posun, aby Evropa byla méně ideologicky zelená a více ekonomicky pragmatická tak, aby skončilo to zaostávání za Čínou, za Amerikou a abychom třeba neměli nejdražší energie na světě apod. Myslím si, že těch úkolů, které před námi tady stojí, je požehnaně,“ uvedl dnes pro ČT ze Štrasburku Alexandr Vondra (ODS).
Jedním z úkolů je Green Deal. „To já jsem nikdy nesliboval, že se zruší, ale říkal jsem, že je potřeba opravit a na tom trvám,“ podotkl Vondra.
Video Největší překvapení voleb? Politolog zmínil úspěchy Turka i Konečné. A varování pro Fialovu partuVideo se připravuje ...- Související
..jasně, Fräulein Schilling nikdy nepřeložila stéblo, max se přilepila k silnici... rodiče a ostatní pracující ty fantasmagorie odtržené od realného světa rádi zaplatí, ona bude létat sem tam, PRO VYVOLENÉ ŽÁDNÁ OMEZENÍ NEPLATÍ... bizár..!!