Samoživitelky, seniorky a děti v ohrožení: Nejvíc v Česku trpí energetickou chudobou
Zaplatit energie má u nás problém stále víc lidí, s potížemi se potýká až 1 300 000 Čechů. V domácnostech, v kterých žijí, se tak potýkají s výdaji za teplo, mnohdy nemohou dostatečně topit. Současně s tím jim rostou dluhy na energiích. Jev má navíc stoupající tendenci - vliv na to má válka na Ukrajině a rostoucí ceny energií obecně.
Zatímco v roce 2020 takzvaná energetická chudoba postihla přibližně 440 tisíc domácností a zhruba 770 tisíc lidí, v loňském roce už to bylo 690 tisíc domácností a v nich žijícího 1,3 milionu lidí.
V ohrožení i víc než čtvrt milionu dětí
Druhem strádání v této podobě trpí i děti. Jejich počet ve věku do 18 let vzrostl za poslední roky prakticky dvojnásobně, z 160 tisíc v roce 2020 na 310 tisíc v roce 2023. Podobně se zvýšil i počet dotčených seniorů z 220 tisíc na 390 tisíc.
Vyplývá to z analýzy nazvané prostě „Energetická chudoba v roce 2023“, kterou pro Projekt Podpora sociálního bydlení a jeho systémové zavádění v ČR pod Ministerstvem práce a sociálních věcí zpracovala Platforma pro sociální bydlení ve spolupráci s Ostravskou univerzitou.
Samoživitelky a seniorky
Ze zmíněné analýzy dál vyplývá, že nejvíce ohrožené energetickou chudobou jsou samoživitelky a nízkopříjmové domácnosti s dětmi, které čerpají přídavky na děti. To jsou rodiny, jejichž příjmy nepřesáhnou 3,4 násobek životního minima.
„Náklady na bydlení mají domácnosti s dětmi trochu větší než bezdětná domácnost, pak jsou k tomu ještě samotné náklady na děti,“ vysvětlil Jan Klusáček z iniciativy Za bydlení příčinu, proč se právě rodiny ocitají v největším ohrožení.
Popsal, že i v rámci jiných měření, jako například když se chudoba počítá podle toho, kolik domácnostem zbývá peněz po uhrazení nákladů na bydlení, vycházejí rodiny s dětmi za nejvíc ohrožené.
Seniorky nežádají o dávky
Další vysoce ohroženou skupinou jsou osamoceně žijící seniorky, nejčastěji ve věku nad 65 let. Ty se do energetické chudoby dostávají tím, že zůstávají žít ve větších bytech nebo i v rodinných domech.
„Větší plochy logicky jeden člověk neutáhne. Samozřejmě se to snaží řešit tak, že si vytápí jen v některých místnostech, ale spotřebu se nedaří srazit. Vytápění je 70 procent nákladů na bydlení. Můžete se snažit méně vařit a méně svítit, ale to nedělá energetickou chudobu. Tu dělají nejvíce právě ty náklady na vytápění,“ vypočítal Jan Klusáček.
Jak dodal, u osamocených seniorů je potíž v tom, že nečerpají příspěvky na bydlení. A to i přesto, že od energetické a inflační krize vláda, včetně premiéra Petra Fialy (ODS) a ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL), apelovala na lidi, aby se nestyděli peníze čerpat.
„Vyšlo nám, že příspěvek na bydlení čerpá jen devět procent z těch seniorů, kteří mají nárok na více než 1000 korun,“ zdůrazňuje Klusáček. Reálně by se tak podle jeho propočtů snížil počet seniorů v energetické chudobě o 72 procent, jen díky tomu, že by začali čerpat dávky.
Čísla z neziskovek a od statistiků
Na studii se podílela iniciativa Za bydlení, Hnutí Duha a Platforma pro sociální bydlení. Podle Klusáčka se ukázalo, že si 450 000 lidí loni nemohlo dovolit dostatečné vytápění, asi 180 000 mělo dluhy (využití dat ČSÚ, pozn. red.).
Pokud je v Česku zhruba 4,5 milionu domácností a energetická chudoba se podle studie týká 700 000 z nich, znamená to, že potížemi trpí zhruba každá šestá domácnost.
Projekt pro 70 vytipovaných domácností
V současné době běžel po celé republice pilotní projekt pro původně 70 domácností, jejichž počet se postupně snížil na 50. Jednalo se o domácnosti, které byly vytipované institucemi a neziskovými organizacemi s tím, že patří k těm ohroženým energetickou chudobou. Úkolem bylo jim pomoci - ať už osvětou, tak i konkrétně třeba pronájmem úsporných spotřebičů, díky kterým se jim podařilo snížit náklady.
"Zásadní je s ohroženými lidmi komunikovat. Zpravidla se jedná o sociálně vyloučené domácnosti a v případě seniorů leckdy vůbec nejsou v kontaktu s běžnou sítí sociálních služeb," uvedla Tatiana Konrádová z ministerstva práce a sociálních věcí.
Projekt má dál pokračovat po dobu tří let, ministerstvo ho plánuje rozšířit na stovky domácností.
"V plánu je také spolupráce s úřady práce, s ministerstvem životního prostředí na zpřístupnění dotací na energetické úspory i nízkopříjmovým domácnostem, s poskytovateli energií na prevenci zadlužování a se soukromými partnery na zajišťování pronájmu či darování spotřebičů," prozradila ještě Konrádová.
Co je to energetická chudoba?
Koncept energetické chudoby zahrnuje lidi, kteří si nemohou dovolit dostatečně vytápět svoje obydlí, mají dluhy na energiích nebo za ně platí alespoň 20 procent příjmů a zároveň splňují parametry chudoby. Studie pracuje s daty Českého statistického úřadu (ČSÚ) o životních podmínkách v českých domácnostech.
Čísla odhalující situaci v českých domácnostech mají pomoci s přípravou legislativy zaměřené na dostupnost bydlení. Konkrétně pak zákon o podpoře v bydlení, který aktuálně čeká na projednávání v Poslanecké sněmovně.
Kdo se nacházel v energetické chudobě?
- Celkově: 1 330 000 lidí
- Domácností: 690 000
- Senioři +65: 390 000
Jsme ve většině hodnocení nejhorší v EU, Eurostat vše zveřejňuje, čísla jsou ukazovatel. Táto vláda škodí naši zemi a lidem, doufám lidé že se ve volbách vyjádříte, a pětihnůj půjde na smetiště dějin.