Podnik Čepro koupil pumpy Robin Oil. Cena? Tu tají! Ekonomové: Stát podnikat nemá

Síť pump Robin Oil dosud patřila podnikateli Jiřímu Zoubkovi. Od něj Čepro – v něm je stoprocentním akcionářem ministerstvo financí – získalo 75 benzinových stanic a celkem už jich bude mít 285.

Za kolik?

Ani jeden z účastníků obchodu ale nechce prozradit, kolik celý obchod stál. „Smluvní strany se dohodly, že – jak je v těchto případech obvyklé – výši transakce nebudou zveřejňovat, jedná se o obchodní tajemství, jehož zveřejnění by mohlo smluvní strany poškodit,“ uvedl pro Blesk Filip Běhal z tiskového odboru ministerstva financí. Podle serveru E15 je ale cena 4,5 miliardy.

45násobek?

Rezort financí uvedl, že akvizice bude financována z prostředků Čepra, ne ze státního rozpočtu. Podle účetní uzávěrky za rok 2022 měl podnik vlastní kapitál přes 10 miliard. Robin Oil v účetní závěrce vykázal zisk před zdaněním přes 103 milionů korun. K tomu měl na účtech uloženo přes 1,5 miliardy a je bez dluhů. Přesto je kupní cena uvedená webem E15 násobně vyšší. Vše se totiž odvíjí od EBITDA, tedy zisku před zdaněním, úroky a odpisy. Cena 4,5 miliardy korun by byla pětačtyřicetinásobkem tohoto ukazatele, přičemž odhady analytiků byly významně nižší.

Stát kupuje benzinky Robin Oil, Stanjura to hájí. Síkela u zdražení elektřiny slibuje úspory ERÚ

I restaurace

Blesk se proto ptal na ekonomický přínos nákupu. „Akvizice znamená rozšíření činnosti a potenciálu v odvětví, ve kterém Čepro dlouhodobě úspěšně působí. Distribuce a skladování pohonných hmot patří do energetické a kritické infrastruktury státu, ve které Čepro působí coby strategická společnost,“ odpověděl na dotaz Běhal. „Nákup Robin Oil znamená pro Čepro přímý ekonomický efekt i tržní podíl, který má specifickou hodnotu,“ zdůvodnil transakci generální ředitel Čepra Jan Duspěva.

To díky akvizici také získá větší pokrytí na hlavních tazích a dálnicích. „Robin Oil má mnohem větší prodejny s vysokou úrovní gastroslužeb, které nám doposud chyběly,“ dodal Duspěva. Koupě pak byla podle rezortu financí na rozhodnutí a odpovědnosti představenstva podniku. „Vedení Čepra akvizici vzhledem k jejímu významu s ministerstvem financí coby 100% akcionářem konzultovalo,“ dodal Běhal.

Odborníci: Zaskočeni výší sumy

Podle analytika Purple Trading Petra Lajska dává obchod smysl z podnikatelského pohledu. Přiznává ale, že ho zaskočila výše transakce. „Otázkou je, zda by měl stát aktivně rozvíjet podnikatelské aktivity v prostředí, kde je vysoká konkurence. A to v okamžiku, kdy se neustále řeší výše schodku rozpočtu a zvyšují se daně,“ myslí si.

Podle něj se navíc vláda dopouští mnoha přešlapů, třeba jako vyjádření vicepremiéra Víta Rakušana (45, STAN) ohledně možnosti zestátnění ČEZ. „Z tohoto pohledu se transakce zdá jako zbytečná, zvlášť při tak vysoké ceně. Přínos pro stát vidím jako minimální, rozšíření sítě stanic EuroOil o 70 benzinek pozici výrazně nevylepší,“ tvrdí ekonom s tím, že v případě příliš vysokých cen pohonných hmot se sice může Čepro pokusit regulovat ceny, na což by reagovala konkurence, manévrovací prostor však příliš velký nevidí. „Předpokládám, že vzhledem k výši transakce bude potřebovat generovat zisk,“ dodal.

Státní úlet za 4,5 miliardy? Ceně za benzinky RobinOil od Zoubka se diví Kalousek i Nerudová

Podle šéfekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy by stát vůbec neměl vlastnit síť pump. „Provozování čerpaček může kompletně přenechat soukromému sektoru, který to zvládne hospodárněji, protože bude motivován vlastním ziskem. Stát takto motivován nebude,“ míní. Podle něj by pořízení čerpacích stanic dávalo smysl, pokud by stát vlastnil i rafinerie. „Odpadá možnost, že by česká vláda sama mohla díky vlastnictví čerpaček výrazně ovlivňovat ceny pohonných hmot… Pro cenotvorbu je sice důležitá cenotvorba čerpadlářů, ale ještě více rafinerií. Cena 4,5 miliardy je tudíž pro stát nevýhodná, protože mu nepřinese odpovídající hodnotu a vliv,“ vysvětluje Kovanda.

Podobně to vidí i ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Dominik Stroukal. „Stát by neměl podnikat, i kdyby to mělo stát jednu korunu, natož 4,5 miliardy,“ uvedl.

S tím se shoduje Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Cyrrus. „Stát není dobrým podnikatelem v žádném oboru a jeho účast na komerčních aktivitách bývá obvykle spíše kontraproduktivní. Jediným argumentem pro něco podobného může být snaha o dosažení strategických cílů v oblasti energetické bezpečnosti,“ sdělil pro Blesk.

„Jelikož ovšem čerpací stanice pohonné hmoty pochopitelně nevyrábějí, nýbrž pouze prodávají, není mi jasné, jak může jejich vlastnictví posilovat energetickou bezpečnost. Český trh s pohonnými hmotami je na evropské poměry vysoce konkurenční, a případná rizika tedy přicházejí spíše od rafinérií nežli od distributorů,“ dodal s tím, že by byl rád, kdyby vláda deklarované strategické souvislosti tohoto kroku lépe vysvětlila.