Jak vnímá slova vládních politiků a hrozí další stávky ve školách? I o tom mluvil v pořadu Blesku Epicentrum předák školských odborů František Dobšík.
Blesk: Ministr školství Bek se omlouval rodičům, premiér Fiala zase naznačil, že odbory nemají chuť vyjednávat a řekl, že držíte celou republiku jako rukojmí. Co vy na to?
Dobšík: „Pan premiér na našem sjezdu v květnu nebyl, omluvil se. Poslal dopis, že konsolidační balíček se vzdělávání nedotkne. V červnu vláda schválila první nástřel rozpočtu, kde bylo zhruba minus 30 miliard, co se týká školství. A my vyhlásili, aby školy začaly zakládat stávkové výbory, že chceme jednat, ale musíme se připravit na nejtvrdší variantu, tedy přerušení práce. Vzhledem k tomu, že pan ministr, i když se do poslední chvíle snažil doplnit chybějící peníze, neuspěl, nezbylo nám nic jiného, než dát najevo, že s tím, jak je financováno školství a jak ministerstvo připravilo úsporná opatření, máme obavu o budoucnost.“
Blesk: Vládní představitelé opakují, že stávce vlastně nerozumí a přijde jim až zbytečná. Máte pocit, že se můžete domluvit?
„Určitě, jde nám o kvalitu vzdělávání, aby byla dostatečně zajištěna, a to je myslím společný zájem. Takže někde by se vládní priorita měla potkat s finančním zabezpečením, což tak v tuto chvíli nevnímáme. Vláda mluví o konsolidaci, ale my bychom chtěli, aby bylo vnímáno, že vzdělávání je investice, ne že je na dluh.“
Jaké další kroky plánujete?
„Předpokládám, že se potkáme s panem ministrem. Je naplánovaná školská tripartita, tak se určitě dozvíme, jak to ministerstvo zamýšlí s počty maximálně odučených hodin, které stát platí. Jaký má časový plán na to předložit zákon, aby do toho ministerstvo mohlo vstupovat, jak teď nemůže. A mě by zajímaly ty slíbené čtyři miliardy, jestli to opravdu není jen příslib, jak konkrétně se to promítne do rozpočtu škol a školských zařízení pro příští rok. Protože to musí školy vědět během ledna a února.“
Jste připraveni přitvrdit, pokud vám vláda nevyjde vstříc?
„Já bych teď nechtěl hovořit o nějakých formách, i když už jsem se vyjádřil, že to tím nemusí skončit. Ale záleží vždy i na druhé straně, jestli je ochotna naslouchat. Samozřejmě vláda vládne a rozhoduje, my jsme součást sociálního dialogu, ale měl by to být dialog, a ne jednostranný monolog.“
22°C
Hlavně že se mají Němci a Rakušané s České dřiny pracujících !§Vyhrožování, že když „nepojedeme“ podle německých cen elektřiny, nikdo nám neprodá ropu, odsoudil pro ParlamentníListy.cz energetický expert Milan Smutný. Podpořil tak někdejšího ředitele ČEZu Jaroslava Míla, který v televizní diskusi řekl, že na lipské burze nemusíme působit a nic nám nebrání v odchodu. „Francie si pohodlně hoví v dostatku elektřiny z jádra, kterou spotřebitelům prodávají za 42 eur za MWh, tedy asi za 1 Kč/kWh. My máme 10násobné ceny a po lednu s novými tarify ERÚ vinou právě obnovitelných zdrojů to bude nadále stoupat s astronomickými náklady na distribuci,“ říká odborný mluvčí think-tanku Realistická energetika a ekologie.
Od vlády Petra Fialy občané právem očekávají, že bude pracovat a rozhodovat v jejich prospěch. Proto by měla otevřeně vystoupit a vysvětlit, proč mají spotřebitelé v České republice platit německé vysoké ceny elektřiny, přestože český energetický mix produkuje elektřinu levně a v dostatečných objemech. Stejně tak by měla zdůvodnit, proč nevyužije výnosů z velmi drahých a spekulativních emisních povolenek ke snížení drahoty elektřiny v důsledku růstu cen regulovaných složek (formou dotování nákladů na síť a pomoci domácnostem), když to příslušná směrnice EU nevylučuje. Navíc bývalý vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl prohlásil ve vysílání CNN Prima NEWS, že nemáme povinnost být na lipské burze, ani nemáme povinnost mít burzovní cenu jako referenční.
Už dříve také bývalý generální ředitel ČEZ Jaroslav Míl uvedl, že je absurdní, aby se ceny elektřiny u nás odvíjely od pseudotrhu na lipské burze a lidé za to platili extrémní peníze. Jeho úvahy ale odmítl programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák s tím, že Evropa díky tomu, že je volný trh, v minulém desetiletí ročně ušetřila 34 miliard eur zejména právě díky tomu, že jsme mohli obchodovat. „Odstřihnout se od evropského trhu by pro Českou republiku byl krok úplně vedle, potřebujeme