Vláda prodloužila kontroly na hranicích se Slováky do ledna. A kývla na propouštění úředníků

Rakušan po jednání vlády zdůraznil, že krok reaguje na „migrační domino“ ve střední Evropě, Česko se vzhledem k rozhodnutím okolních států nemůže zachovat jinak.

Česko spustilo v koordinaci s Polskem kontroly na hranicích se Slovenskem 4. října, původně na deset dní. Policie za tu dobu zkontrolovala téměř 400.000 lidí, odhalila 1167 migrantů a 56 převaděčů. Po opětovném prodloužení se opatření protáhne na zhruba čtvrt roku. „Následující pondělí se uskuteční v Maďarsku na popud ČR jednání V4 (ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko) primárně věnované otázkám migrace v evropském i středoevropském prostoru,“ uvedl Rakušan. Dorazí podle něj i ministři vnitra Rakouska a Německa. Cílem je dospět k plánu, kdy by mohly kontroly skončit.

Rakušan hovořil původně o tom, že by vláda mohla dnes hlasovat o prodloužení kontrol do 5. prosince. Delší období schválila vláda podle něj proto, aby nemusela rozhodovat opakovaně. Kabinet je připravený kontroly dříve zmírnit, pokud to bude možné. „Zatím zcela zodpovědně říkám, že situace k tomu bohužel nenazrála, čísla nelegální migrace jsou stále vysoká. Pokud mají ostatní země zájem udržet kontroly, neumím si představit, že bychom my byli tím státem, který je jako jediný zruší,“ řekl Rakušan.

Opatření totiž zavedly v posledních měsících i další země v regionu. Slovensko naposledy v pondělí oznámilo prodloužení kontrol na maďarské hranici do 23. prosince, Německo minulý týden rozhodlo o prodloužení kontrol na hranicích s Českem, Polskem a Švýcarskem o 20 dní do 4. prosince.

Pavel podepsal úsporný balíček. „Vláda se vysmála všem občanům,“ zuří Schillerová a hrozí soudem

Škrtání úřednických míst

Vláda také rozhodla, že 1. lednu příštího roku ubude meziročně 2636 úřednických míst, což představuje 3,5procentní pokles. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) jde o největší snížení počtu úředníků od roku 2015, kdy začal platit zákon o státní službě. Počet úředníků dosáhne 73.232. „Celkově se systemizace týká 234 služebních úřadů a 14 ministerstev,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Stejně jako premiér zdůraznil, že vláda tak plní své sliby. V drtivé většině jde o místa, která jsou obsazená, uvedl Rakušan na dotaz, zda nejde o škrtání neobsazených míst. Na ta se už podle něj ministři zaměřili loni.

Materiál nazvaný první systemizace schvalovala vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) v červnu 2015. Ve státní službě bylo podle dokumentu od tehdejšího 1. července celkem 68.072 úředníků, kteří podléhali služebnímu zákonu. Spolu s dalšími posty bylo ve státních úřadech celkem 75.275 lidí, pozice spadající dál pod zákoník práce zahrnovaly obslužné činnosti jako řidiče, uklízečky, údržbáře nebo kuchaře, ale i politické náměstky. Podle ministrů mohou počty úředníků klesat díky digitalizaci či reorganizaci agend.

Důstojné důchody pro disidenty

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) má do 15. prosince spolu s dalšími ministry připravit a předložit návrh zákonné úpravy a opatření k zajištění důstojných důchodů pro disidenty a disidentky. Uložila mu to dnes vláda. Po jednání kabinetu to oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj tak kabinet odstranil důvody k protestu signatáře Charty 77 a zakladatele knihovny samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti Jiřího Gruntoráda. Ten kvůli neřešení problému nízkých důchodů odpůrců a odpůrkyň komunistického režimu drží od pátku 17. listopadu hladovku. Požaduje Jurečkovo odstoupení.

„Dnes na jednání vlády jsme rozhodli, že do 15. prosince pan ministr Jurečka ve spolupráci s dalšími členy vlády předloží návrh legislativy a popřípadě dalších opatření, která by zajistila přiznání důstojných důchodů a poskytnutí odpovídajícího zajištění ve stáří,“ uvedl premiér. Podle něj kabinet rozhodl jednomyslně. „Myslím, že jsme tady odstranili důvody, kvůli kterým pan Gruntorád drží hladovku. Za sebe i vládu chci říct, že ze situace nemáme žádnou radost. Vážíme si činnosti pana Gruntoráda i dalších lidí, kteří se stavěli proti komunistickému režimu,“ řekl předseda vlády.

Jurečka chystá změnu u důchodů disidentů. Chartista Gruntorád hladovku nepřeruší, nepřesvědčil ho ani Fiala

Na návrhu mají s Jurečkou spolupracovat ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a ministr pro legislativu Michal Šalamoun (za Piráty). Podle vládního usnesení, které má ČTK k dispozici, mají novela i další opatření zajistit důstojnou penzi a odpovídající zajištění ve stáří lidem s osvědčením účastníka protikomunistického odboje. Úřad vlády, resorty obrany a práce a Ústav pro studium totalitních režimů mají pak do konce února dodat analýzu možných kroků k přiznání důstojných důchodů lidem bez osvědčení odbojářů.

Za malými důchody odpůrců a odpůrkyň komunistického režimu bývá věznění, vynucená emigrace či nemožnost pracovat. Nemohli tak dostatečně dlouho platit odvody. Mnoho lidí také nesmělo působit ve své profesi a mohlo vykonávat jen pomocné práce s malým výdělkem, který se pak promítl do nízké penze. Disidenti a disidentky mohou žádat o dorovnání částky do průměrné penze a při nesplnění potřebné doby pojištění o takzvané zmírnění tvrdosti zákona. Sociální správa a ministerstvo jejich případ pak posoudí.

Jurečka upřesnil, že připraví novelu zákona o důchodovém pojištění a dalších předpisů. U účastníků a účastnic takzvaného třetího odboje by se už neměla zkoumat doba placení odvodů v Česku či v jiné zemi. Při nedostatečném čase hrazení pojistného by tak už nemuseli žádat o odstranění tvrdosti zákona. Sociální správa také prochází případy lidí s osvědčením o boji proti totalitnímu režimu. Pokud někdo nemá dosud průměrný důchod přidělený, automaticky ho úřad přizná, uvedl Jurečka.