I když se u nás šlechtické tituly nepoužívají, přesto se Karlu Schwarzenbergovi (†85) neřeklo jinak než kníže. Nebyl ale sám, komu v žilách kolovala modrá krev. V Česku žijí potomci mnoha významných rodů. Kterých?
Nebyl to jen Karel Schwarzenberg: Kdo má v Česku modrou krev? Hlavy rodů a majetky přehledně
1.Schwarzenbergové
Hlava rodu: Jan Nepomuk (55)
Popis rodu: Jde o jeden z nejvýznamnějších evropských rodů. V Česku byl rozdělen do dvou větví: hlubocko-krumlovské a orlické. Ty se spojily v osobě v neděli zesnulého knížete Karla (†85). Jeho syn Jan Nepomuk už za otcova života převzal správu majetku i podnikání. Dcera Anna (54) je dokumentaristkou.
Majetky v Česku: zámky Orlík, Čimelice, Karlov, Varvažov, Dřevíč, dům v pražské Voršilské ulici i rozsáhlé lesy a pozemky.
Soudní spory: O majetky přišel rod kvůli převratu v únoru 1948 a po přijetí zákona lex Schwarzenberg o rok dříve. V 90. letech kníže Karel získal majetek zabavený komunisty zpět. Jeho adoptivní sestra Alžběta Pezoldová (76) se snažila v táhlých sporech získat i majetky zabavené kvůli Lex Schwarzenberg. Jediným úspěchem bylo navrácení rodové hrobky.
2.Czerninové z Chudenic
Hlava rodu: Karl-Eugen (67)
Popis rodu: Rozvětvený starobylý český šlechtický rod má své zastoupení v mnoha evropských zemích. Ještě na počátku 20. století patřil k největším velkostatkářům v českých zemích. Představitelé rodu se v současnosti věnují správě majetku nebo politice. Třeba v Česku je nejznámějším členem rodiny senátor Tomáš Czernin (61, TOP 09), jenž pochází z vinařské větve rodu.
Majetek v Česku: zámky Dymokury, Hlušice, Lázeň.
Soudní spory: Czerninové svedli se státem mnoho bitev. Velmi složitým případem bylo navrácení občanství dědičce Josefině Czerninové, díky kterému rod zažádal o stomilionové majetky, na které by jinak neměl nárok. Úřednice, které o tom rozhodly, za to skončily před soudem, který je uznal vinnými. Zastal se jich ale Ústavní soud. Stát však usiluje o navrácení majetků Czerninů.
3.Šternberkové
Hlava rodu: Filip Sternberg (67)
Popis rodu: Členové hraběcího rodu v historii zastávali řadu významných politických funkcí v českých zemích. Kašpar Maria a František Josef stáli u zrodu Národního muzea. Známým představitelem rodu byl i Zdeněk Sternberg (†97), kterého proslavil román Černí baroni. Jeho syn a současná hlava rodu Filip je vystudovaný právník, který žije střídavě v Česku a Rakousku.
Majetek v Česku: hrad Český Šternberk, zámek Jemniště, zámeček Morány, zámek Březina, Zásmuky, Častolovice.
Soudní spory: Šternberkové získali majetky zabavené po roce 1948 v restitucích. Hrad Český Šternberk jim byl vrácen už v roce 1991. Zámek Jemniště pak rod získal zpět v roce 1995.
4.Kinští
Hlava rodu: Karel Maxmilián (56)
Popis rodu: Kořeny významného šlechtického rodu sahají až do 13. století. Představitelé hlavní linie žijí v zahraničí, v Česku nyní žijí potomci dvou větví – kostelecké a chlumecké. Představitel té kostelecké František (75) je lokální politik, byl starostou Kostelce nad Orlicí a známý je i jako moderátor pořadu Modrá krev. Chlumeckou větev zastupuje mecenáš a finančník Constantin (62).
Majetky v Česku: hrad Kost, zámek Žďár nad Sázavou, zámek Karlova Koruna, zámek Kostelec nad Orlicí.
Soudní spory: Kinští získali část svého rodového majetku zpět v restitucích. O řadu dalších nemovitostí se ale léta soudili se státem. Majetky byly zabaveny na základě Benešových dekretů, právníci rodu ale tvrdili, že majetky v hodnotě až 40 miliard korun byly zabaveny neoprávněně.
5.Lobkowiczové
Hlava rodu: Jaroslav Lobkowicz (81)
Popis rodu: Knížecí rod je v současnosti rozvětvený do několika linií, jeho původ ale sahá už do 14. století. Někteří jeho představitelé byli vrcholnými politiky. A v rodové tradici pokračovali i jejich potomci. Hlava rodu Jaroslav byl dlouholetý poslanec. Michal Lobkowicz (59) byl zase v devadesátých letech ministrem obrany. Čechošvýcar Jiří Lobkowicz (67) pak zasedal v Bruselu a je finančníkem a William Lobkowicz (62) je česko-americký podnikatel, který spravuje část rodových majetků a sbírek.
Majetek v Česku: zámky Mělník, Roudnice nad Labem, Nelahozeves, hrad Střekov, Lobkowiczký palác na Pražském hradě, rozsáhlá umělecká sbírka.
Soudní spory: Největší soudní tahanicí byla ta o navrácení Lobkowiczkého paláce na Hradě. Letitý spor skončil na sklonku roku 2002.
6.Další šlechtické rody v Česku
7.Lichtenštejni: Nekonečné soudní spory
Tvrdé soudní spory probíhají desítky let mezi Lichtenštejny a Českou republikou. Jde o to, že rodu propadl majetek na základě Benešových dekretů. Nadace knížete z Lichtenštejna ale tvrdí, že konfiskace byla nezákonná, jelikož poslední držitel majetků na českém území František Josef II. nebyl německým občanem.
Jenže podle tehdejšího správního orgánu se kníže přihlásil ve 30. letech k německé národnosti. I když jsou české soudy zavaleny žalobami Lichtenštejnů, nadace navrhla mimosoudní urovnání sporu. To spočívá v tom, že se vzdá nároků na vlastnictví i odškodnění. Výměnou za to chce založení společného fondu s Českem, do něhož budou převedena vlastnická práva ke spornému majetku.
Vše by zajišťovala správní rada jmenovaná nadací a státem, ale knížecí nadaci by byla svěřena povinnost s majetkem odpovědně a udržitelně hospodařit. Jde přitom o mnohamiliardový majetek včetně zámku v Lednici nebo Valticích.
A jakou krev máte vy, to nám prozraďte, když té tzv. šlechtě tak lezete do análního otvoru. Vy jste v podstatě zakomplexovaný chudák, který si své mindráky léčí na adoraci degenerovaných jedinců a bývalých komoušů Pávků.