Žantovský o knížeti: Kvůli Havlovu autu byl nepříčetně vzteklý. Čelil i nepřejícím našeptávačům

Schwarzenberg byl dle Žantovského velký člověk s obrovským rozhledem, velký Evropan a současně velký vlastenec. Vzpomínat na něj bude i jinak. „Taky jako (na) osobního kamaráda, rodinného kamaráda, milovníka psů, milovníka lesů. Měli jsme spolu spoustu společného,“ poznamenal v České televizi Žantovský.

„Rozhodně byl, myslím, nejvýraznější postavou po smrti Václava Havla na české veřejné a politické scéně. Byl to člověk, který svou laskavostí, velkorysostí, přátelskostí k lidem si dokázal získat skoro každého,“ uvedl Žantovský.

Pohřeb Schwarzenberga (†85) se státními poctami: „Naprosto na místě!“ vzkazují politici

Chtěli z něj dělat karikaturu cizáckého šlechtice...

„On na začátku své politické kariéry (...) čelil hodně takovým nepřejícím našeptávačům, kteří se z něho snažili dělat karikaturu takového toho cizáckého šlechtice, který pořádně ani neumí česky a teď se nám bude plést do našeho života a do naší politiky. Ale každý, kdo se s ním setkal na volebním shromáždění, v hospodě nebo v kavárně, tak okamžitě pochopil, že to není žádný elitář, žádný člověk, který se nad nás bude povyšovat. Že to je jeden z nás, a dokonce jeden z těch nejlepších z nás.“

„On věděl, že mezi námi jsou i lidé, kterým se nedá věřit, a někdy jsme si oba vzpomněli na slova, docela nepěkná, jednoho rakouského místodržícího, který říkal, že každý Čech je buď hulvát, nebo lokaj. Poznal ty i ony, ale poznal také spoustu skvělých lidí, kteří ho milovali a které miloval on. On vlastně přišel o velkou část života v Česku, on opustil tehdejší Československo jako desetiletý chlapec,“ pokračoval Žantovský.

Jeho spolužáky z Orlíku byly synové rolníků z chudých, obyčejných rodin. „Ty po svém návratu i vyhledával, znova se s nimi stýkal. A proto on věděl, že je Čech. Protože tak se naučil jako dítě,“ říkal Žantovský, který Schwarzenberga přivedl do tehdejší ODA.

Nepříčetně vzteklý kvůli hodinám Havlova auta

Ocenil Schwarzenbergovu oddanost principům, kterým věřil. „On byl hluboce věřící člověk a hluboce morální člověk, i když si z toho sám někdy dělal legraci. A tomu zůstal věrný až do smrti,“ pokračoval v ČT Žantovský.

Vzpomínal i na okamžik, kdy byl Schwarzenberg „opravdu nepříčetně vzteklý“. „A to když na zamrzlé silnici z Prahy do Hradce, tuším, ochranka prezidentská udělala s Václavem Havlem hodiny, to se nikdo nikdy nedozvěděl. Karel jako vedoucí kanceláře, jako kancléř vyletěl z toho auta, chvilku jsme mysleli, že je fyzicky napadne, protože to bylo opravdu něco, co ho vytočilo k šílenství,“ dodal Žantovský.