Kalousek ztrhal rozpočet na rok 2024: Není odpovědný, příjmy jsou „na vodě“! Ekonomové varují

Podle ekonoma Lukáše Kovandy hrozí, že ve výsledku plánovaný schodek státního rozpočtu bude namísto původního odhadu atakovat hranici 300 miliard korun. „Kabinet v podstatě rezignoval na snižování absolutní výše rozpočtových schodků. Celý efekt tolik diskutovaného balíčku se rozplývá jako pára nad hrncem,“ napsal Blesku.

Realistický schodek podle Kovandy činí přibližně 296 miliard korun. „K uvedené cifře 252 miliard korun, kterou je třeba chápat jako ‚marketingovou‘, je třeba připočíst přibližně dvacet miliard korun příjmů, které ovšem nejsou zdaleka zaručené a ve vládním návrhu rozpočtu se objevily „na poslední chvíli“.

Navíc dalších 26 miliard korun svého deficitu vláda účetně přesunula na Státní fond dopravní infrastruktury, aby – opět – opticky vylepšila číslo deficitu. Pokud tyto sporné desítky miliard, v souhrnu se jedná o 45 miliard korun, připočteme k ‚marketingovému‘ číslu deficitu, oněm 252 miliardám,“ uvedl.

Celkově tedy prý konsolidační balíček realisticky snižuje schodek pouze o jednotky miliard. „Buď proto, že vláda celý efekt balíčku špatně propočetla, nebo že mezitím došlo k – letos v květnu ještě nepředpokládanému – navýšení jiných výdajů, resp. k redukci příjmů,“ vysvětlil ekonom.

I pokud by vláda hospodařila skutečně v roce 2024 se schodkem 252 miliard korun, vytvořila by dle Kovandy za tři roky od svého nástupu souhrnný dluh vyšší, než který vznikl za vlád mezi lety 2014 a 2021, kdy působil na postu ministra financí a následně jako premiér Andrej Babiš (ANO).

Veřejné finance podle průzkumů ratingových agentur podle tvrzení Kovandy v rozvratu nejsou a nebyly. „Vzhledem k tomu, že veřejné finance v rozvratu tedy nejsou, je poměrně snadné je ozdravit. V tom vládě navíc pomohla mimořádná inflace uplynulých dvou let. Jinými slovy, vládě jsme její dluh pomáhali umazat všichni. S inflací totiž výrazně klesla kupní síla našich úspor, ale tím pádem současně nutně také kupní síla vládního dluhu – neboli jeho reálná úroveň,“ míní.

Podle ratingové agentury Fitch v roce 2024 schodek veřejných financí dosáhne asi 2,1 % DPH. „Vláda bude moci říkat, že veřejné finance stabilizovala, ba ozdravila. Může se to zdát jako malý zázrak. Ale jen tomu, kdo uvěřil – resp. nechal se vystrašit – politickému marketingu a proklamacím o rozvratu veřejných financí a kdo nerozumí tomu, jak vládě pomáhá dluh umazat inflace, která nafukuje nominální výši HDP. Pro ostatní – ty, kteří se vystrašit nenechali – to není žádný zázrak, ale celkem očekávatelný vývoj,“ sdělil Blesku Kovanda.

Vláda kývla na schodek 252 miliard u rozpočtu 2024, počítá i s balíčkem. Fiala: Přidáváme učitelům

Kalousek: Pro tento návrh bych hlasovat nedokázal

Vládou schválený rozpočet na rok 2024 se zcela nezamlouvá ani exministru financí Miroslavu Kalouskovi (TOP 09). Svůj náhled na vládní návrh pečlivě v bodech rozepsal na svém facebookovém profilu. 

„Oproti červencové makroekonomické prognóze, ze které má vycházet odhad příjmů, si vláda ‚přimalovala‘ do příjmů 19 mld., aby mohla o 19 mld. zvýšit výdaje. Výdaje utratí zcela jistě, příjmy jsou zcela na vodě,“ uvedl.

26 miliard deficitu vláda dále podle něj přesunula na Státní fond dopravní infrastruktury, přičemž tuto částku nepřičetla ke schodku rozpočtu. „Deficit vládního hospodaření tak bude i v příštím roce atakovat hranici 300 mld. a bude vysoko přes 3 % HDP (1 % HDP = 77,5 mld.). V žádném případě se tak nejedná o odpovědný rozpočet. Je to rozpočet, který extrémně zadlužuje budoucnost a silně podpoří inflaci,“ stojí v exministrově krátké analýze.

Deficity navržené na roky 2024 a 2025 jsou dle jeho mínění pouze kosmetickou konsolidací a spíše „konzervací špatného hospodaření“. „Říkám otevřeně, že jako vládní poslanec bych pro tento návrh hlasovat nedokázal,“ proklamoval v příspěvku na sociálních sítích.

Vládě by prý celý návrh vrátil s tím, že je třeba respektovat makroekonomickou prognózu hovořící o příjmech 1,94 bilionu, nikoliv 1,921. Deficit by stanovil na maximální výši 220 miliard korun. Výdaje by pak podle něj neměly dosáhnout výše než 2141 miliard.

„To by od vládního poslance nebyla ‚rebelie‘. To by bylo jen trvání na dodržení rozpočtového cíle, který si vládní strany samy stanovily letos na jaře při vědomí obtížnosti splnění takového úkolu. Chápu, že splnit čtyřletý cíl se někdy nemusí podařit. Splnit však v září cíl, který jsme si stanovili v květnu, by mělo být samozřejmostí,“ okomentoval závěrem svůj pohled na věc.

Ekonom: Ukázková rozhazovačnost

„České veřejné finance se dostaly do pasti a jak ukazuje rozpočet na příští rok, cesta ven bude extrémně složitá,“ uvedl pro iDNes.cz Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Cyrrus.

„Plánovat deficit na úrovni 252 miliard korun v situaci očekávaného hospodářského růstu a prakticky nulové nezaměstnanosti je ukázkově rozhazovačné a Česko si tak evidentně hodlá udržet pozici země s nejrychleji rostoucím zadlužením v rámci Evropské unie. Zlepšení oproti letošnímu roku je ryze kosmetické,“ míní. Výsledný návrh označil spíše za zklamání.

Schillerová: Vítr v peněženkách českých rodin

Do vlády se pustila i předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO a bývalá strážkyně státní kasy Alena Schillerová. „Bohužel pan Stanjura si ani po dvou letech nesplnil svůj domácí úkol a nepřeložil slíbené úspory na dotačním byznysu. Místo toho rozpočet udělá pořádný vítr v peněženkách českých rodin, které přijdou o desítky tisíc korun ročně a jsou hlavním poraženým tohoto návrhu. Druhým poraženým je naše zdravotnictví, které přijde o třetinu rozpočtu. Třetím poraženým je budoucnost Česka, která utrpí tupými škrty v dopravě, průmyslu a místním rozvoji,“ sdělila Blesku.

Vláda na sobě podle jejího názoru vůbec nešetří. „Jasně to vidíme při pohledu na její zdroje. Pětikoalice bude mít příští rok díky inflaci a vyšším daním o 453 mld. Kč vyšší příjmy, než jsme měli my v roce 2021. A mohly by být ještě vyšší, kdyby jim každoročně neunikalo 70 miliard tolerancí šedé ekonomiky a další miliardy nákupy v Polsku,“ kritizovala počínání Fialova kabinetu Schillerová.