Středula dal vládě čtyřku za návrh rozpočtu. V otázce minimální mzdy shoda nepadla

Podle návrhu rozpočtu by stát měl příští rok hospodařit s příjmy 1,92 bilionu korun a výdaji 2,17 bilionu Kč. Schodek by činil 252 miliard korun. Proti schválenému letošnímu rozpočtu je to o 18 miliard Kč méně. Kabinet by měl připravovaný rozpočtový zákon schvalovat ve středu. Do konce září normu musí dostat Sněmovna. 

„Česká republika je zemí, která je relativně málo zadlužená, co je ale varovné, je ta dynamika. Státní rozpočet je stále v procesu jednání. Byli jsme svědky toho, že některé požadavky sociálních partnerů jsou částečně protichůdné. Vláda to jednání ještě neuzavřela. Některé z požadavků se pokusí do finálního návrhu, který pak pošle Poslanecké sněmovně, aspoň částečně zakomponovat," pronesl úvodem náměstek ministra financí Marek Mora.

Odboráři hodnotí podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly připravovaný rozpočet známkou čtyři až čtyři minus. Kritizují snížení sumy na platy, výdajů na dávky či na sociální služby. Nesouhlasí s podobou konsolidačního balíčku, podle nich míří hlavně na zaměstnance. Zaměstnavatelé podle Jana Rafaje oceňují snahu vlády o ozdravení financí. Podle podnikatelů jsou nutné strategické investice, výdaje na infrastrukturu a podpora aplikovaného výzkumu. Zmiňují i potřebu navýšit sumu na obnovitelné zdroje.

„Státy masivně podporují transformaci své ekonomiky, aby se připravily na nové podmínky, které nastávají v Evropě. Neměli bychom se nechat svázat v těchto výdajích a měli bychom se soustředit na investice. Byli jsme ujištěni vládou, že rozpočet na infrastrukturu bude ve výši minimálně stejné, jako byl v letošním roce, což je důležitá zpráva,“ nechal se slyšet prezident svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj.

Zároveň však připomněl důležitost investic do aplikovaného výzkumu, přičemž zdůraznil, že ČR je jednou z mála evropských zemí, která nepodporuje výzkum umělé inteligence. „Budeme doufat, že ke snížení prostředků na výzkum nedojde,“ uvedl.

Jasno o minimální mzdě v půlce listopadu?

Za vysoce citlivé téma označil zvyšování minimální mzdy.U minimální mzdy navrhuje ministerstvo práce od ledna navýšení buď o 1600 korun na 18.900 korun, nebo o 2100 korun na 19.400 korun. Cílem je dostat nejnižší výdělek do pěti let buď na 45 procent průměrné mzdy, nebo na 50 procent. Zaměstnavatelé by přidali příští rok nejvýš 1000 korun. Uvádějí, že by minimální mzda by měla růst stejným tempem jako průměrná, ne rychleji. Odbory požadují naopak rychlejší růst a navýšení o 2200 korun na 19.500 korun.

 „Návrhy, které představilo Ministerstvo práce a sociálních věcí se nám zdálo ne zcela v kontextu státního rozpočtu. Ten počítá s prognózou růstu mezd 5,8 % a návrhy, které ministerstvo přineslo, byly v jednom případě 9 % a v druhém případě 13 %. Pokud by minimální mzda byla odpoutána od těch zaručených mezd, pak si dovedeme představit, že minimální mzda poroste rychlejším tempem. Pokud k tomu oddělení nedojde, pak trváme na tom, aby skutečně minimální mzdy kopírovaly tempo růstu ostatních mezd. Téma uzavřené nebylo, jednání budou probíhat a v polovině listopadu by mělo být známo,“ informoval o průběhu jednání. Podle Středuly kvůli nízké minimální mzdě pracovníci musí pobírat dávky. Daňoví poplatníci tak dotují podnikatele přes sociální systém, uvedl odborář.

Podnikatelé: Reakce na balíček jsou ostřejší než za covidu. Fiala se nebojí, problém jde i za Babišem

Přiměřené minimální mzdy na území Evropské unie upravuje směrnice, kterou sedmadvacítka přijala loni. Předpis doporučuje jako vodítko pro stanovení částky 60 procent mediánu hrubé mzdy či 50 procent průměrné hrubé mzdy. Členské státy mají na uvedení unijních pravidel do praxe dva roky. Odbory a zaměstnavatelé o vzorci pro pravidelnou valorizaci jednají s resortem práce. Na další rok by částka měla odpovídat určitému podílu očekávané průměrné mzdy. Nyní je to asi 40 procent. Podle odborů to má být polovina. Podle podnikatelů by poměr mohl být takto vysoký, pokud by se od minimálního výdělku odpojily zaručené mzdy. Ty se pohybují nyní mezi minimální mzdou a jejím dvojnásobkem a vyplácejí se v osmi stupních podle náročnosti, odpovědnosti a odbornosti.