Vláda odvolá českého velvyslance v Rusku. Jenže Lipavský řeší: Má smysl ho vůbec nahrazovat?
Vláda Petra Fialy (ODS) chce po skončení svých prázdnin odvolat z funkce českého velvyslance v Rusku Vítězslava Pivoňku. Informaci přinesl Deník N na základě rozhovorů s diplomaty. O konci Pivoňky se hovoří dlouho, v Rusku už se ani fyzicky nenachází, českou ambasádu v zemi vede Jiří Čistecký.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) přitom loni v prosinci odmítal, že by Pivoňku chtěl odvolat. „Velvyslanec Pivoňka není odvoláván, zůstává velvyslancem a v roli jeho zástupce bude působit pan Čistecký,“ prohlásil tehdy Lipavský v pořadu Otázky Václava Moravce.
„My přemýšlíme o tom, jakým způsobem přistoupit k diplomatické misi v Moskvě. V tuhle chvíli ale řešíme hlavně technické otázky na zastupitelském úřadě. On je poměrně malý po Vrběticích, kdy už tam může být jenom 7 diplomatů a máme tam velké majetky, jsou to poměrně logisticky složité záležitosti,“ dodal pak v rozhovoru pro Blesk ministr.
Právě toto nastavení mise ještě podle Deníku N není vyřešené. Pivoňka sice nakonec má skončit, ale Lipavský dosud nevyhodnotil, zda jej nahradí někým jiným. Už dříve se diskutovalo o možnosti, že by ambasadorská pozice v Moskvě byla nahrazena místem chargé d'affaires.
Pokud by Česko v době války na Ukrajině vyslalo do Moskvy nového plnohodnotného velvyslance, muselo by Rusko požádat o souhlas a velvyslanec by zároveň musel pověřovací listiny slavnostně předat prezidentu Vladimiru Putinovi.
Vztahy začaly kazit už Vrbětice
Pivoňka je velvyslancem v Rusku od roku 2018, předtím čtyři roky stejný post zastával v Ázerbájdžánu. V letech 2006 až 2011 působil jako zástupce velvyslance v Kyjevě, zhruba rok také jako chargé d'affaires.
Čistecký pracuje na ministerstvu zahraničí od konce roku 1994. Byl mimo jiné ředitelem odboru států střední Evropy či tajemníkem pro analytickou činnost v kabinetu ministra zahraničí v letech 2014 až 2018. Dříve působil jako zástupce velvyslance ve Vídni, generálním konzulem v Istanbulu je od roku 2019.
Ruská diplomatická mise v Praze i české zastoupení v Moskvě se výrazně omezily po loňském zjištění českých tajných služeb a vyšetřovatelů, že do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni agenti ruských tajných služeb.
Macron a Zelenskyj dnes navštívili i štáb mnohonárodních sil v Paříži, které by mohly být rozmístěné v případě příměří na linii kontaktu. „Jsme připraveni,“ uvedl Macron. „Jsme odhodlání posílit naše sankce proti Rusku ve spolupráci se Spojenými státy,“ uvedl dále Macron s tím, že Rusko se rozhodlo pokračovat s válkou.
Dohoda mezi Francií a Ukrajinou o nákupu 100 bojových letounů Rafale uvádí, že pořízené zbraně by měly být nové výroby. Podle francouzských expertů dodávka tak vysokého počtu letadel potrvá nejméně několik let. Nákup si také vyžádá náročný výcvik pilotů. Otázky jsou otevřené také ohledně financování, zní v prvních reakcí analytiků. Macron v tomto smyslu zmínil financování ze zdrojů, které již nyní EU používá pro pomoc Ukrajině. Dnes podepsaná dohoda ještě není nákupní smlouva.
Vladimir Putin podepsal zákon o zpřísnění trestní odpovědnosti za sabotáže. Za trestné činy spjaté se sabotážemi bude možné soudit osoby starší 14 let. Za zapojení nezletilých do sabotážních akcí bude hrozit až doživotí, uvedla dnes ruská média. Prezidentovým podpisem zákon vstoupil v platnost.
Nově lze tresty za sabotáže v ruských zákonech přirovnat k trestům za terorismus: trestní odpovědnost od 14 let, vyloučení podmínečných trestů, nemožnost vynést trest pod dolní hranicí trestní sazby a podmínečné osvobození nejdříve po odpykání tří čtvrtin trestu, poznamenal server BBC News.
Podle ruských zákonů již bylo možné soudit čtrnáctileté za vraždu, únos, loupež, teroristický čin, účast v teroristické organizaci či za výcvik za účelem spáchání teroristickému činu. Přidáním sabotáže na tento seznam se podle vysvětlení k zákonu odstraňuje „mezera v zákonech“, napsal list Kommersant a dodal, že u všech trestných činů souvisejících se sabotážemi se ruší promlčecí lhůty.
Terčem výbuchu v Polsku se podle premiéra Tuska měl stát vlak z Varšavy do Demblinu. „Naštěstí nedošlo k tragédii, ale situace je velmi vážná,“ dodal. Trať se používá k přepravě zbraní pro Ukrajinu, která se čtvrtým rokem s pomocí Západu brání agresi Ruska. Tusk slíbil, že Polsko dopadne pachatele bez ohledu na to, kdo za útokem stál.
Ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz uvedl, že armáda hlídá 120 kilometrů této trati, která vede k ukrajinským hranicím a po které podle ministerstva infrastruktury denně projede 115 vlaků.
Deník Gazeta Wyborcza označil útok na trať Varšava-Lublin za „novou kvalitu v ruské diverzi proti Polsku“. Nebýt pozorného strojvedoucího, který si poškození kolejnice všiml, hrozila železniční katastrofa s množstvím obětí. Rusko podle komentátora překročilo další hranici a je na místě se ptát, zda Rusko proti Evropě vede jen hybridní válku.
Tohle diplomatické nemehlo by mělo být odstraněno.