Vláda odvolá českého velvyslance v Rusku. Jenže Lipavský řeší: Má smysl ho vůbec nahrazovat?
Vláda Petra Fialy (ODS) chce po skončení svých prázdnin odvolat z funkce českého velvyslance v Rusku Vítězslava Pivoňku. Informaci přinesl Deník N na základě rozhovorů s diplomaty. O konci Pivoňky se hovoří dlouho, v Rusku už se ani fyzicky nenachází, českou ambasádu v zemi vede Jiří Čistecký.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) přitom loni v prosinci odmítal, že by Pivoňku chtěl odvolat. „Velvyslanec Pivoňka není odvoláván, zůstává velvyslancem a v roli jeho zástupce bude působit pan Čistecký,“ prohlásil tehdy Lipavský v pořadu Otázky Václava Moravce.
„My přemýšlíme o tom, jakým způsobem přistoupit k diplomatické misi v Moskvě. V tuhle chvíli ale řešíme hlavně technické otázky na zastupitelském úřadě. On je poměrně malý po Vrběticích, kdy už tam může být jenom 7 diplomatů a máme tam velké majetky, jsou to poměrně logisticky složité záležitosti,“ dodal pak v rozhovoru pro Blesk ministr.
Právě toto nastavení mise ještě podle Deníku N není vyřešené. Pivoňka sice nakonec má skončit, ale Lipavský dosud nevyhodnotil, zda jej nahradí někým jiným. Už dříve se diskutovalo o možnosti, že by ambasadorská pozice v Moskvě byla nahrazena místem chargé d'affaires.
Pokud by Česko v době války na Ukrajině vyslalo do Moskvy nového plnohodnotného velvyslance, muselo by Rusko požádat o souhlas a velvyslanec by zároveň musel pověřovací listiny slavnostně předat prezidentu Vladimiru Putinovi.
Vztahy začaly kazit už Vrbětice
Pivoňka je velvyslancem v Rusku od roku 2018, předtím čtyři roky stejný post zastával v Ázerbájdžánu. V letech 2006 až 2011 působil jako zástupce velvyslance v Kyjevě, zhruba rok také jako chargé d'affaires.
Čistecký pracuje na ministerstvu zahraničí od konce roku 1994. Byl mimo jiné ředitelem odboru států střední Evropy či tajemníkem pro analytickou činnost v kabinetu ministra zahraničí v letech 2014 až 2018. Dříve působil jako zástupce velvyslance ve Vídni, generálním konzulem v Istanbulu je od roku 2019.
Ruská diplomatická mise v Praze i české zastoupení v Moskvě se výrazně omezily po loňském zjištění českých tajných služeb a vyšetřovatelů, že do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni agenti ruských tajných služeb.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj uvádí, že Spojené státy plně podporují plány Evropské unie využít zmrazená aktiva ruské centrální banky k pomoci Ukrajině. Vedoucí představitelé EU měli v úmyslu dohodnout se na plánu využití ruských aktiv během nedávného summitu, ale kvůli postoji Belgie rozhodnutí odložili na konec roku.
Brusel se obává, že bude muset nést potenciální rizika spojená s používáním ruských aktiv blokovaných v belgickém depozitáři Euroclear. Publikace agentury Reuters uvedla, že se problém týká použití ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur (to je většina z 210 miliard eur aktiv zmrazených v EU), ale bez jejich konfiskace.
Evropa tyto prostředky potřebuje k financování nákupu zbraní pro Ukrajinu a k poskytnutí finanční pomoci Kyjevu. Pokud se nedohodne plán využití ruských aktiv, budou muset země EU tyto prostředky najít z vlastní kapsy.
Washington „absolutně podporuje [EU] a kroky, které nyní podniká k využití těchto aktiv jako nástroje,“ řekl agentuře Reuters anonymní zdroj.
V den, kdy se maďarský premiér Viktor Orbán setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby mimo jiné projednali nákup sankcionované ruské ropy, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina nakonec zajistí, aby Evropa přestala ruskou ropu kupovat. Informuje o tom ruskojazyčná služba BBC.
„Stále najdeme způsob, jak udržet ruskou ropu mimo Evropu. Je skvělé, že Spojené státy americké o to mají zájem. Ale my, jako země pod ruskou agresí, o to rozhodně máme zájem,“ uvedl Zelenskyj na sociálních sítích.
„Nedovolíme Rusům, aby tam prodávali ropu. Je to otázka času. Je to otázka našich pozic. Některé věci dnes prostě udělat nemůžeme. Protože v této skládačce je mnoho různých závislostí,“ pokračoval Zelenskyj. „Ale stejně dáme dílky dohromady. Rusko musí ve válce prohrát a jeho největší ztráty nastanou, když nemůže obchodovat s energetickými zdroji.“
Maďarsko nakupuje ruskou ropu, která proudí jižní větví ropovodu Družba, a to i přes ukrajinské území. Navzdory válce Ukrajina tuto větev na svém území nezničila ani neuzavřela.
Tohle diplomatické nemehlo by mělo být odstraněno.