Úterý 19. března 2024
Svátek slaví Josef, zítra Světlana
Oblačno 8°C

Poslanci odmítli razantní zvýšení poplatku za odpad. A řešili návrhy na vyznamenání

Aktualizováno -
2. června 2023
12:45
Autor: ČTK - 
2. června 2023
06:39

Sněmovna dnes rozhodovala o razantnějším zvýšení horní hranice poplatku, který mohou obce vybírat od obyvatel za komunální odpad. Poslanci nakonec odmítli razantněji zvýšit horní hranici poplatku za komunální odpad. Úpravu do vládní novely, jež mění vyměřování poplatků, nedoplnila. V závěrečném schvalování je také zrušení desítky tisíc zastaralých a nadbytečných právních předpisů a návrh nového zákona o veřejných dražbách. Jeho cílem je sjednocení a zjednodušení pravidel pro jejich konání s ohledem na převažující elektronickou formu.

němovna odmítla razantněji zvýšit horní hranici poplatku, který mohou obce vybírat od obyvatel za komunální odpad. Úpravu skupiny koaličních poslanců dnes nedoplnila ani ve dvojím hlasování do vládní novely, jež mění vyměřování poplatků. Lázeňská města budou moci podle schválené předlohy vybírat pobytový poplatek i v případě lázeňské péče, která je plně hrazená ze zdravotního pojištění včetně platby za ubytování. Novela nyní zamíří k posouzení do Senátu.

Navrhované zvýšení horní hranice poplatku za odpad předkladatelé zdůvodňovali inflací, růstem cen energií nebo plateb za skládkování. Horní limit u ročního poplatku měl vzrůst o 600 korun na 1800 korun. Pozměňovací návrh předpokládal i zvýšení hranice v případě poplatků vybíraných podle objemu a podle hmotnosti. O úpravě hlasovala Sněmovna dvakrát. První zamítnutí zpochybnila ministryně pro vědu Helena Langšádlová (TOP 09). Ani ve druhém hlasování ale dolní komora pozměňovací návrh neschválila.

Na programu bylo rovněž zrušení vyhaslých právních předpisů i nový zákon o veřejných dražbách. Z právního řádu zřejmě zmizí více než 10.000 zákonů, nařízení a vyhlášek, které jsou sice většinou formálně platné, ale už nepoužívané. Sněmovna dnes vládní návrh na jejich zrušení schválila. Předlohu, jejímž cílem je pročištění a zpřehlednění právního řádu, teď dostanou k posouzení senátoři.

Zrušení čeká přes 6600 takzvaných vyhaslých právních předpisů, které jsou sice platné, ale reálně se neuplatňují. Dalších zhruba 3600 předpisů už v minulosti zrušilo některé obecné ustanovení, ale v právním řádu se nadále objevovaly. Nadbytečné předpisy se podle předlohy ministerstva vnitra mimo jiné stávají zátěží pro systém eSbírka, ve kterém by lidé měli mít v budoucnu možnost elektronicky vyhledat veškeré zákony a mezinárodní smlouvy v jejich závazné podobě.

Pravidla veřejných dražeb

Sjednotit a zjednodušit pravidla pro konání veřejných dražeb s ohledem na jejich převažující elektronickou formu má od roku 2025 zákon, který dnes schválila Sněmovna. Norma počítá také se vznikem Centrální evidence veřejných dražeb, což má zjednodušit proces povinného zveřejnění dražebních dokumentů. Poslanci kvůli tomu na žádost ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) přijali roční odklad účinnosti zákona, aby byl mimo jiné čas na zprovoznění evidence.

Bartoš spolu s poslankyní ANO Zuzanou Ožanovou také prosadil návrh zvýšit o polovinu, tedy z 200.000 korun na 300.000 korun vyvolávací cenu, kterou vláda navrhla pro veřejnou dražbu movitých věcí ve zjednodušeném režimu. Podle poslankyně je důvodem nárůst cen věcí, například ojetých automobilů, které jsou obvykle draženy na takzvaných aukčních portálech.

Zákon má podle vlády odstranit nesoulad stávající právní úpravy veřejné dražby s občanským právem a sjednotit pravidla pro konání dražeb. Úprava je v zásadě totožná s předlohou předchozí vlády z roku 2020, kterou Sněmovna v předvolebním složení nestihla schválit. Zákon kvůli tomu podpořili i poslanci z opozičních hnutí ANO a SPD. Pro zákona hlasovalo 111 ze 141 přítomných poslanců, zbývajících 30 se hlasování zdrželo, především z klubu ANO.

V závěrečném kole je ve Sněmovně i drážní novela, která pravděpodobně nově umožní konzervaci železničních tratí, což by byl stav mezi jejich provozováním a úplným zrušením. Konzervace má vlastníkům drah ušetřit peníze.

A koho poslanci navrhli na vyznamenání?

Na udělení státního vyznamenání dnes Sněmovna navrhla prezidentu Petru Pavlovi jen dva ze šestice členů protikomunistické odbojové skupiny bratří Mašínů. Na ocenění nabídla strůjce atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha Josefa Gabčíka a Jana Kubiše nebo někdejšího disidenta a politika Petra Pitharta. Z navrhovaného seznamu odmítla desítku jmen včetně končícího předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského nebo ředitele organizace Člověk v tísni Šimona Pánka.

Seznam sněmovních kandidátů čítá celkem 141 jmen. Konečné rozhodnutí je na prezidentovi, který návrhům může, ale nemusí vyhovět. Mezi nominanty dolní komory figuruje Jiří Brady, jenž údajně měl být, ale nakonec nebyl vyznamenám před sedmi lety za prezidentství Miloše Zemana. Státním vyznamenáním by chtěla Sněmovna ocenit třeba i prvního československého premiéra Karla Kramáře i ministra financí Aloise Rašína.

Zatímco loni neúspěšně navrhla Sněmovna tehdejšímu prezidentu Zemanovi všech šest členů odbojové skupiny bratří Mašínů, letos schválila jen Zbyňka Janatu a Ctibora Nováka. Nesouhlasila s tím, aby na finálním seznamu nominantů byli také Josef a Ctirad Mašín, Milan Paumer a Václav Švéda. Sněmovna naopak nominovala matku bratrů Mašínů Zdenu Mašínovou, i jejich sestru, rovněž Zdenu Mašínovou.

Sněmovna odmítla navrhnout také zakladatele a ředitele humanitární organizace Člověk v tísni Šimona Pánka, soudkyni Evropského soudu pro lidská práva Kateřinu Šimáčkovou, youtubera Karla Kováře známého pod pseudonymem Kovy, nedávno zesnulého politika STAN Věslava Michalika a režisérku Olgu Sommerovou.

Na sněmovním seznamu kandidátů jsou dále například astrofyzik Jiří Grygar, spoluzakladatel Výboru pro odškodnění romského holokaustu Čeněk Růžička, někdejší disident a politik Milan Uhde, fotbalový hráč a trenér František Cipro, hudebníci Ida Kellarová, Vladimír Mišík, Michal Prokop a Jiří Pavlica, spisovatel Jaroslav Rudiš, ekonom Jan Švejnar a někdejší ústavní soudkyně Eliška Wagnerová.

Loni Sněmovna nominovala na udělení státního vyznamenání 34 lidí. Zeman vyhověl dvěma desítkám návrhů.

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

Květoslava Velanova ( 4. června 2023 08:02 )

Divím se, že ještě vláda nezavedla daň z dýchaní. Dýchat musí přece všichni.A teď vážně. Vadí mě, že pan Stanjura stále něco vymýšlí, ale všechno zavést naráz nejde.Někteří lidé už teď nemají z čeho žít , přemýšlí jestli, si mohou dovolit koupit papriku nebo rajče.Vláda si ale sama své nehorázné až amorální platy nesníží.Vše před lidmi tají nebo nehoràzně lžou. Od ledna bylo přidáno na stotisícových " odměnách " hejtmanům, primátorům , starostům, zastupitelům o 5.000 až 15 000 kč měsíčně ( oni nepodléhají ZP, nemají platy, ale odměny). Takže oni v lednu nepřidali jenom sobě. Důchodce ale ožebračit a okradli o 1000 kč měsíčně. Proč důchodce, který žije sám, má r o č n í důchod 200 O00 kč a pani Pekarová vdaná a bezdětná po lednovém přidání z 234 000 kč má 274 000 kč. Že je hanba nefackuje, měli by chodit kanálama. Pryč s takovou vládou, která se nestará o svoje občany a navíc upřednostňuje jiné.

maxpax ( 3. června 2023 13:47 )

Úsporný balíček je pouhá kamufláž zvyšování daní a zdražování všeho.
Základní věci jako je voda odpad zdraží. Tím pádem od příštího roku samozřejmě zdraží zase úplně vše.

Tara-Tara ( 2. června 2023 13:16 )

to je jako "u blbejch"....tady u nás náš primátor a senátor z ODS zrušil poplatky za odpad (asi aby byl znovu zvolen ke korytu) a teď se to zase bude zavádět a jak je u této vlády dobrým zvykem, bude to drahé "jako prase"....

stoura ( 2. června 2023 11:38 )

Napsal jste to naprosto dokonale!!!

Jirik-ta ( 2. června 2023 11:21 )

komunistická garda

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa