Exministři pro Blesk o proměně školství: Povinná docházka musí být delší. A biflování utne AI

Debata ohledně zrušení či zachování deváté třídy na základních školách se vede mezi experty i veřejností již roky. Na rušení deváté třídy exministr Robert Plaga nemá zcela vyhraněný názor, povinnou docházku by však prodloužil. Preferoval by větší důraz na předškolní vzdělávání. „Ta debata v tuto chvíli byla, jestli 8+2 nebo 9+2 let. Máme jednu z nejkratších povinných školních docházek v Evropě, takže prodloužení by si to zasloužilo. Ale myslím si, že je na místě diskutovat o tom, jestli náhodou ne tím směrem k předškolnímu vzdělávání. Čím dřív se podaří ty děti ze sociálně nepodnětného prostředí dostat, tak je to úspěšnější. Ukazují to americké modely, i šetření PAQ Research,“ uvedl pro Blesk Zprávy.

Pagův nástupce Petr Gazdík v rušení devátých tříd základních škol má naopak jasno. Základní vzdělání v délce devíti let totiž již v dnešní době prý nedává smysl. „Je to strategie, kterou jsme s Mikulášem Bekem společně tvořili. A už někdy před třemi lety jsme ji představili a najdete to na moderniskolstvi.cz. Jedna z věcí, která tam je, tak je právě tady toto zrušení deváté třídy a povinná školní docházka v délce 10 let. Devátá třída už je dnes jenom čekání na další vzdělávání a neplní úplně svůj úkol. Každý, kdo učí na druhém stupni základních škol, vám to potvrdí,“ je přesvědčen.

Kritický bude do budoucna důraz na všeobecné vzdělání, jelikož v dnešní době svět prochází překotným vývojem, což má za následek zvýšenou potřebu flexibility na pracovním trhu. „Vzhledem k tomu, že svět se velmi prudce mění, že 68 % dnešních prvňáků připravujeme na povolání, která ještě neexistují, tak je potřeba posílit dětem středoškolské vzdělávání, více je zevšeobecnit a zároveň umožnit mnohem větší propustnost toho systému, aby to nebylo tak, že se v 15 rozhodnete a po těch kolejích už jedete až do důchodu. Ten čas už je dávno pryč, to zažívali naši otcové a dědové. Dnes ta flexibilita musí být mnohem větší a měli by na středních školách prostě mít možnost více,“ vysvětlil Gazdík.

S větším zaměřením na všeobecné středoškolské vzdělání souhlasí i Plaga. Dlouhodobé se pak české školství dle jeho slov potýká zejména s předčasnými odchody ze vzdělávání. „Samozřejmě, že debata o možném prodloužení do toho středoškolského vzdělání je naprosto legitimní, protože samozřejmě to, co Českou republiku trápí - a ten ukazatel se zhoršuje v čase - tak jsou předčasné odchody ze vzdělávání. Všeobecné středoškolské vzdělání je také důležité, takže s tím já problém nemám,“ nastínil situaci.

Shodu našli oba exministři i v případě vedení studentů k analytickému myšlení, které bude na úkor prostého memorování informací nabývat na důležitosti zejména v souvislosti s nástupem umělé inteligence. „Dnešní doba závratně zrychluje s nástupem umělé inteligence. Je mnohem větší tlak na všeobecné kompetence a na schopnost kriticky vyhodnocovat informace. Dneska žijeme v době nadbytku informací, nikoliv jejich nedostatku, jak to bylo v minulosti,“ míní Plaga. Zároveň dodal, že zlepšení analytického myšlení u žáků a studentů lze nejlépe dosáhnout aplikací teoretických poznatků v praxi, čímž si potřebné dovednosti nejlépe zafixují.

Podle Gazdíka je proces vedení studentů k rozvíjení analytického myšlení naprosto nevyhnutelný. „Velmi pomůže umělá inteligence, protože ta analytická data, která dnes vlastně jsou v tom memorování, bude umět používat úplně jinak. Jejich význam v tom každodenním životě výrazně klesne, takže to bude jedna z těch novinek, které prostě postupně přijdou. Vyjmenovat ruchovce, lumírovce či čeledě blanokřídlých bude pro praktické využití s nástupem umělé inteligence úplně k ničemu,“ předvídá.

Během letošního roku způsobil nebývalý poprask nedostatek míst na středních školách, zejména pak v Praze. Pod drobnohled se tak dostaly zároveň nedostatky spojené s přijímacím řízením ke středoškolskému studiu. Podle Beka by v budoucnu mohli studenti při přihlašování na střední školy řadit jednotlivé instituce podle vlastních preferencí. Zvýšila by se tak jejich šance, že se dostanou na školu, na kterou skutečně chtějí. Ve hře je momentálně i zvýšená míra digitalizace celého procesu, jež by měla zkrátit čekací doby a přispět tak snížení stresu u studentů i jejich rodičů.

Zrovna digitalizace je pak podle Gazdíka již dlouhou dobu řešená věc. „To jsem zadal už před rokem jako ministr bývalé ředitelce Cermatu, někdy v únoru. Bohužel se v tom nic moc neudělalo. Věřím, že teď se to skutečně pohne, protože ne že by těch míst bylo dostatek, zejména v Praze a ve středních Čechách, ale ten stav, kdy se to prodlužuje - 14 dní až měsíc vlastně někteří rodiče neví, jak na tom jsou - tak ten stav se výrazným způsobem zhoršuje a činí jak těm rodičům, tak těm studentům obrovské problémy. Když si předem jasně stanoví pořadí těch škol a online vidí, jak na tom která škola je, jak se přijímá, tak to bude pro rodiče mnohem komfortnější a i pro ten systém méně stresující,“ zmínil již prodiskutované návrhy.

Palce v případě proměny přijímaček na střední drží ministru Bekovi i Plaga. „Já si myslím, že zkrácení toho období nejistoty rodičů je jednoznačně dobrý krok, samozřejmě digitalizace tomu může přispět. Přece jenom v tom procesu i tak zůstanou některé správní lhůty. Že by to bylo v řádu hodin vyřešeno, to ne. Ale ta digitalizace rozhodně je něco, co by mohlo pro příští rok zkrátit to období absolutní nervozity mezi rodiči a žáky. Takže já doufám, že se to panu ministrovi podaří,“ sdělil Blesku.

Ministr školství Bek má velké plány, vydrží ve funkci? „Zapomněl na učitele,“ říkají experti

V plánu by mohl do budoucna být i vznik nového druhu vzdělávací instituce, která by poskytovala kvalifikační programy krátkého cyklu a maximálně bakalářské vzdělání. Podle Gazdíka takovou funkci v oblasti zdravotnictví plní i vyšší odborné školy, v případě dalších odvětví tomu ale tak není. „Na www.modernsikolstvi.cz najdete seznam tzv. profesně zaměřených vysokých škol v každém kraji, které by do budoucna byly jakýmsi základem toho. Ten pracovní trh se bude velmi prudce v příštích desetiletích vyvíjet a dával by možnost firmám prostě objednat si u takové instituce flexibilní kurz pro přeškolení zaměstnanců či přejití na novou technologii. Říkáme tomu v tom dokumentu krajské polytechniky. Kamenné univerzity by se samozřejmě soustřeďovaly na vědu a výzkum a na ty nejšpičkovější obory, ne ten každodenní průmysl,“ představil svou vizi.

Podle Plagy není jisté, zda by měl vzniknout zcela nový druh vzdělávací instituce. Celkově prý jde ale o myšlení správným směrem. „Nedokážu říct, jestli to musí být nějaká nová instituce, ale určitá vyšší flexibilita u toho post-sekundárního nebo terciárního vzdělávání je zase směr, který odpovídá tomu, kam se svět teďka ubírá,“ myslí si.

Na místě bude dále zvýšení podpory vysokoškolského studia a pomoc studentům, kteří by měli jinak problém studium na vysoké škole ufinancovat. Jednou z možností by bylo například zavedení grantů s odloženou splatností. Na celém systému by se pak mohly podílet i firmy a instituce, které mají dlouhodobě poptávku po určitých typech zaměstnanců. „Na mnoha středních školách se již děje to, že rodiče, uzavírají smlouvy a za studenta se zavazují, že následně ten student bude pro tu firmu pracovat nějaký čas. To je určitě něco, co se ve středním školství osvědčilo. Na vysokých školách se sice neplatí školné, ale je iluze, že vysoké školství je zdarma. Kdo má doma vysokoškoláka, tak moc dobře ví, jak finančně náročné je ho na vysoké škole živit i bez školného. Toto by mohlo pomoci těm, kteří jsou talentovaní, aby mohli vysokoškolské studium dotáhnout úspěšně do konce a nebránily jim v tom finance,“ vyjádřil podporu většího zapojení zaměstnavatelů do procesu Gazdík.

I podle Plagy jde v tomto případě o krok správným směrem. Důležité pak bude zpracování celého plánu a konkrétní parametry. „Já si myslím, že pokud se budeme bavit o jakýchkoliv nástrojích, které umožní nebo sníží tu sociální bariéru přístupu k vysokoškolskému vzdělání, že to je v pořádku. Samozřejmě, že potom je důležité, jak bude ve finále ten systém vypadat. Musí to být samozřejmě dostupné a splatitelné z pohledu těch studentů, ale to samozřejmě jsou už potom konkrétní parametry. Ale z principu je to správný směr,“ nechal se slyšet.