Škrty v dotacích zasáhnou i Agrofert. Šéf Madety ukončí bez dotace dodávky mléka do škol

Cílem dotační podpory je zvýšení kvality zpracování zemědělských produktů nebo zvyšování konkurenceschopnosti potravinářských podniků a podniků pro výrobu krmiv na evropském trhu, uvádí SZIF.

Vláda chce při úsporách v národních dotacích v zemědělství škrtnout 10,2 miliardy Kč. Ministr zemědělství Nekula dnes pro ČTK uvedl, že škrty se týkají neinvestičních dotací, které čerpají zejména velké podniky.

„Dotace nemají sloužit pro zvyšování zisku velkých podniků, proto jsou úspory zejména u těchto dotací. Podpora pro oblast zemědělství bude nadále směřovat zejména do investic, které zajistí rozvoj a modernizaci našeho zemědělství,“ doplnil Nekula.

Mluvčí Agrofertu: Snížuje to konkurenceschopnost

Mluvčí holdingu Pavel Heřmanský uvedl, že rušení dotací sníží konkurenceschopnosti českých potravinářských firem, protože zahraniční podniky dotace dostávají.

„Nepodnikáme kvůli dotacím. Investiční dotace tvořily v loňském roce jen dvě procenta našich investic,“ doplnil. Skupina letos na začátku roku při příležitosti 30. výročí svého založení uvedla, že za posledních deset investovala do rozvoje a modernizace svých společností přes 106 miliard korun. Z toho 3,9 miliardy získal holding na dotacích, což je 3,7 procenta všech investic.

Agrofert patří do svěřenských fondů předsedy hnutí ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše. Podle státní Evidence skutečných majitelů je reálným vlastníkem Agrofertu, ovládá ho také podle auditu Evropské komise.

Stanjura pro Blesk: Neprosadit balíček by byl neúspěch. Proč se zvýší daň na pivo a na víno ne?

Z firem z holdingu v roce 2021 čerpal dotaci ve výši zhruba 25 milionů Kč mimo jiné podnik Vodňanská drůbež, podobnou částku dostala mlékárenská firma Olma nebo Mlékárna Hlinsko. Získaly ji i podniky zabývající se zpracováním masa jako firma Kostelecké uzeniny, která čerpala přes 24 milionů Kč. Dotaci přes osm milionů Kč dostal také podnik Krahulík - Masozávod Krahulčí. Více než 9,6 milionu Kč získala pekárna Penam. Dotaci dostaly i holdingové firmy ZZN Pelhřimov, Primagra nebo Cerea.

O dotace přijdou i Madeta či Hamé

Přes 17 milionů korun obdržela z dotačního programu největší česká mlékárna Madeta, která ve svých závodech zpracovává téměř milion litrů mléka denně.

Dotaci čerpala rovněž společnost Hamé, která patří mezi přední české výrobce trvanlivých i chlazených potravin, exportuje do desítek zemí a je součástí norské skupiny Orkla. Hamé již funguje jako obchodní značka pod společností Orkla Foods Česko a Slovensko, která sama čerpala v dotačním programu 7,7 milionu Kč.

Dotaci ve výší 25 milionů Kč v programu dostal podnik Rabbit Trhový Štěpánov, jehož předsedou představenstva je bývalý prezident Agrární komory Zdeněk Jandejsek. Podnik patří k největším zpracovatelům drůbežího masa.

Madeta v reakci na škrty v dotacích zřejmě ukončí dodej mléka do škol

Největší česká mlékárna Madeta, která kvůli vládním škrtům přijde o zemědělské dotace, zřejmě ukončí dodávky mléka do škol. Byl to vládní program, jejž kabinet asi přestane dotovat, firma přijde také o dotace na technologie, řekl dnes ČTK generální ředitel Madety Milan Teplý.

Útok vlády na peníze Čechů! Proč a v čem premiér nedodržel slib a co všechno zdraží vládní balíček?

Škrtání zemědělských dotací podle něj míří proti velkým podnikům. Teplý pochybuje o tom, že namísto nich pokryjí poptávku malé. Vládní úspory jako celek ale označil za nezbytné utahování opasků. Jak dopadnou na prodeje firemních výrobků, nechtěl odhadovat.

„V našem případě je to (dotační) podpora technologických investic, druhá stránka věci je taky školní mléko, vládní program. Přestanou ho dotovat, tak já nebudu dělat charitu a zavážet 1100 škol mlékem, abych na každé dodávce tratil takové strašné peníze. Jak nejrychleji to půjde, tak to skončím. Je to samozřejmě (vládní škrty dotací) zaměřené proti velkým fabrikám, to jde proti Agrofertu, proti nám taky. Tak uvidíme, jak to malinké, menší a zanedbatelné mlékárny převezmou za nás. (...) Je to utahování opasků. Vidělo se, že je to naprosto nezbytné. Utáhneme opasky a pojedeme dál,“ řekl Teplý. S detaily vládních škrtů se bude ještě seznamovat, dodal.

Agrární analytik: Škrty by neměly být pro obor fatální

Škrty ve výši pěti miliard korun ročně v zemědělských dotacích v příštích dvou letech by pro obor neměly být fatální. Důležité je, že Česko nebude snižovat spolufinancování Programu rozvoje venkova - i proto, že část peněz by měla směřovat na zlepšování stavu krajiny. ČTK to dnes řekl agrární analytik Petr Havel.

Havel poznamenal, že zatím není příliš jasné, co ministr míní pojmem národní dotace nebo neinvestiční dotace, protože mezi takzvané národní dotace patří jak investiční i neinvestiční programy. Připomněl, že částka na národní dotační programy letos v rozpočtu ministerstva zemědělství klesla z loňských 5 miliard na 2,7 miliardy korun. Nejvíce peněz směřuje například na takzvaný Nákazový fond nebo na zlepšování podmínek v chovech.

Vláda svůj plán na škrty v dotacích představila s heslem „Konec dotačnímu byznysu“. Kromě zemědělství chce ušetřit 20 miliard Kč v průmyslu a obchodu nebo šest miliard korun v dopravě.

Doležal: Populistický krok

Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal označil úspory v zemědělských dotacích za nesystémový a populistický krok, který se zemědělci nikdo nekonzultoval. Uvedl také, že národní dotace jsou pro živočišnou produkci téměř jedinou formou podpory a krácení dotací povede ke snížení konkurenceschopnosti firem.

Jiří Musil ze společnosti Agdata, která se věnuje využití moderních technologií v rámci takzvaného precizního zemědělství, poznamenal, že zemědělcům nezbývá než doufat, že se detaily plánovaných škrtů dozví včas. Uvedl, že letos ministerstvo jen tři měsíce před plánovaným spuštěním na neurčito odsunulo dotační program na využití variabilního hnojení. „Zemědělci se na něj přitom připravovali celou zimu nákupem techniky i softwaru a školením zaměstnanců,“ dodal.