Kupka slíbil snížení rekordního schodku. Nejhorší vláda, tepal Fialův kabinet Havlíček

„V průběhu května musí být dohoda na stole,“ uvedl v pořadu Kupka. O kolik se deficit má snížit, si přitom každá koaliční strana představuje jinak. „Česká republika potřebuje udělat velké změny,“ apeloval ministr. „Musí se opravdu upravit hospodaření, není možné sledovat, jak dál dramaticky rostou náklady a klesají příjmy.“

Dodal, že šetří i ministerstva, tomu ovšem Havlíček oponoval a kritizoval vznik nových ministerských postů a úřadů, které dle jeho názoru nejsou pro chod státu potřeba. Post ministra pro evropské věci měl zaniknout, jakmile Česko ukončilo své předsednictví v EU, doplnil. „Nejhorší vláda od roku 1993,“ zahlásil místopředseda Sněmovny, načež upozornil na umístění Česka na nejnižších příčkách v Evropské unii, a to hned v několika kategoriích. „V hrubém domácím produktu jste na druhé nejhorší pozici, v inflaci na třetí nejhorší pozici, máte jedny z nejvyšších cen potravin,“ konstatoval směrem k ministrovi.

Dle Kupky se musí současná vláda potýkat s důsledky chyb vlády předchozí. Vedení expremiéra Andreje Babiše (ANO) obvinil z drastického zadlužení státu, ke kterému mělo z 90 procent dojít výhradně kvůli nárůstu mandatorních výdajů a pouze z 10 procent kvůli výdajům spojeným s pandemií koronaviru. „Neseme si zátěž veřejných rozpočtů, které v tuto chvíli zatěžuje dramatický nárůst mandatorních výdajů, což je práce předchozí vlády. Pozitivní zpráva pro veřejnost je, že v tuto chvíli inflace zpomaluje,“ argumentoval Kupka.

Extrémní zdražení potravin: Pro Maďary je šunka luxusem, ovoce a zeleninu kupují zřídka

Dvě sazby daně místo tří

Dřívější ministr financí Miroslav Kalousek v souvislosti s tříbilionovým zadlužením státu nedávno varoval před reálnou hrozbou bankrotu, čemuž se dle Havlíčka dalo vyhnout, pokud by současná vláda nepřišla se zastropováním cen za energie až v roce 2023. „Zastropování bylo nutné udělat v souladu s ostatními státy,“ hájil kabinet Kupka, jenž dodal, že by související neshody se zahraničím mohly vést k zákazu dovozu produktů z Česka do okolí.

„Co přinášíme a musí nutně nastat, je vyvážený návrh, který bude zahrnovat jak úspory, tak důležité daňové změny,“ uvedl Kupka. Havlíček by situaci řešil následovně: „My bychom nezvýšili daně, ale důsledně bychom daně vybírali - přes kontrolní hlášení, přes znovu elektronickou evidenci tržeb až například přes vyšší kompetence celní správy. Druhá věc je snižování výdajů ve státní sféře.“ V souvislosti s posledním bodem navrhl propojování úřadů spadajících pod jednotlivá ministerstva, jako příklad uvedl nový digitální úřad. Takový krok by podle něj vedl k výraznému snížení výdajů.

Kupka dále podotkl, že je pro zjednodušení daňového systému, tedy místo tří sazeb DPH hospodařit se dvěma. Jak přesně by tato změna vypadala a jaké položky mají spadat pod jaké sazby, je dle něj potřeba projednat. Cílem je, aby výsledný balíček přinesl úspory a byl zároveň únosný pro společnost, zakončil.

Michálek: Jednání je složité

Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek se domnívá, že příští týden se podaří dohodu o balíčku dokončit. „Jednání je složité, protože ta materie je složitá,“ poznamenal. Úspory musí dopadnout na jednotlivá ministerstva, podle Michálka to může znamenat, že v některých resortech se zúží určité služby. Piráti podle něj mají problém s případným zvyšováním zdanění práce. Potvrdil také, že minimálním závazkem je snížit deficit o 70 miliard.

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) uvedl, že jeho strana chce u všech návrhů vidět dopadové studie. Opatření podle něj nesmí postihnout rodiny či sociálně slabé. Podle Zdechovského má být cílem mimo jiné snížení počtu úředníků a dalších výdajů státu či sloučení některých úřadů. Zmínil v debatě také možné progresivní zdanění práce.

Strany se podle Michálka částečně rozcházejí v tom, jakým způsobem nakládat se státním dluhem. Piráti podporují to, aby Česko stabilizovalo korunu vůči euru. „Protože úroky, které platíme za státní dluh, jsou rekordní,“ řekl.

Konsolidační balíček by měl od příštího roku snížit strukturální deficit, tedy schodek rozpočtu očištěný o vliv hospodářského cyklu, o jedno procento hrubého domácího produktu (HDP), tedy zhruba 70 miliard korun. Loni byl strukturální deficit 2,6 procenta HDP, podle řady ekonomů je v takové výši dlouhodobě neudržitelný. Celkový loňský schodek rozpočtu 360,4 miliardy korun odpovídal 3,6 procenta HDP.