Sněmovní kancléř Plíšek pro Blesk: O smažáku za stovku, drahých obstrukcích i velkých plánech

Začněme u obstrukcí, které ve Sněmovně v posledních měsících masivně zažíváte. Často se během nich myslí v proslovech i na zaměstnance, kdo tu vlastně během nočních jednání musí být?

Je nutné, aby tu byli zaměstnanci konkrétních odborů, které zajišťují fungování, což je zhruba 35 lidí. Jsou to zaměstnanci organizačního odboru, odboru informatiky, legislativního odboru, gastronomického provozu a hospodářského provozu. Také jsou tu zaměstnanci tiskového odboru a ti, co musí zajišťovat servis a služby v době konání těch schůzí.

Jaké jsou na podobných šichtách podmínky?

Určitě je zřejmé, že na té schůzi, která začínala v úterý a končila v sobotu, byly skutečně zhoršené pracovní podmínky z hlediska délky té práce. Zastupuji nyní zaměstnance vůči politické reprezentaci a chtěl bych docílit toho, aby se tato situace už v tomto smyslu neopakovala, protože to skutečně nebylo lehké. Komunikuji s vedením Sněmovny a předsedy poslaneckých klubů, abychom do budoucna stanovili nějaká pravidla. Například, že pokud bude Sněmovna jednat přes noc, aby druhý den byly přestávky pro zaměstnance. Myslím, že z hygienického, ale i pracovního hlediska by to vůči nim bylo korektní a neměl by s tím být problém. 

Mám si to představit jako nějakou komplexní změnu? Třeba i v jednacím řádu?

Je otázka, jestli se tohle musí dávat do jednacího řádu, to je samozřejmě věcí rozhodnutí politické reprezentace, která je suverénní. Myslím si ale, že rozumný přístup velí skutečně po určité odpracované době to, aby měli zaměstnanci nárok na přestávku. A myslím, že ta přestávka prospěje i samotným poslancům.

Pekarová pro Blesk: Sněmovna stojí kvůli boji Babiše o voliče. „Pokusem o moje odvolání kryjí své selhání“

Už se stalo, že by si zaměstnanci stěžovali a třeba i chtěli odejít?

Tak samozřejmě každý na to reaguje jinak, ale řekl bych, že jsou zaměstnanci zvyklí na různorodý časový rytmus, který Sněmovna má. Pracuje tady celá řada srdcařů, kteří k té práci mají vztah. Jinak by to nemuseli vydržet dlouho. Oceňuji, že jim primárně nejde o finanční ohodnocení či o ústní poděkování. Jak už jsem ale zmínil, měl by tu být předvídatelnější provoz a samozřejmě tu dbám na to, aby si lidé po náročných službách brali náhradní volna, home office apod. To znamená, aby i z hlediska té navazující činnosti ta jejich práce byla zohledněna a abychom předcházeli nějakým rizikům i ze zdravotního hlediska. 

Dá se vůbec na podobné přesčasy připravit? Zas tolik předvídatelné není, jestli budou poslanci ponocovat, ačkoliv zrovna o tom pětidenním maratonu se dopředu vědělo. 

Kancelář Poslanecké sněmovny se na to připravila a připravuje a také máme delší dobu pro zohledňování těch přesčasů a jejich využití. Nelze si třeba vybrat náhradní volno okamžitě a náročnější může být i celý týden. Navíc tu teď bylo několik mimořádných schůzí a inaugurace nového prezidenta - zaměstnanci si mohli vzít volna právě pak. Samozřejmě to chci skutečně zohlednit a zaměstnance odměnit, máme zde mimořádné odměny v kvartále. Poslanecká sněmovna svolávala tu společnou schůzi a měli jsme několik rolí včetně provedení výtisku ústavy, vyhotovení slibu prezidenta, zhotovení slavnostního pera, zajištění zdravotní služby a k tomu jsme řešili i akce navazující na české předsednictví v radě EU.

A jak se na to vůbec díváte vy? Jako bývalý poslanec jste zažil obě strany barikády.

Je věcí dohody poslaneckých klubů a jejich vedení o uspořádání toho jednacího cyklu a také o tom, jaký bude výsledek. Všichni, kteří zde pracují a fungují, ať už jsou to poslanci, asistenti či zaměstnanci Kanceláře Poslanecké sněmovny, jsou při návratu domů často konfrontováni s tím, co se tady stihlo, co se tady projednalo či neprojednalo. Určitě je na místě se pokoušet o dohodu, aby zákonodárný sbor plnil svou primární roli, to znamená schvalování zákonů. 

Obstrukce brání úsporám

Často rezonovala částka 3,9 milionu korun za jednací den. Předpokládám ale, že je to nějaký průměr. Kolik opravdu stojí provoz, když se jen jedná na plénu?

V té částce jsou samozřejmě všechny náklady, které jdou na provoz. Patří tam samozřejmě i odměny nebo náhrady vůči poslancům, provozní náklady, spotřeba energií a samozřejmě další doprovodné věci včetně tisku dokumentů a dalších materiálů. Na druhé straně se tu snažíme spořit, snižovat teploty a tato noční jednání se berou podobně, jako když je den, což má negativní dopad na ty úspory.

Vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny Martin Plíšek během rozhovoru pro Blesk Zprávy (21.3.2023) | Blesk:Renata Matějková

Když už jste tedy zmínil ta úsporná opatření, jaká jste ve Sněmovně zavedli?

Zkrátili jsme dobu denního režimu a prodloužili tu noční – to má samozřejmě negativní dopad, pokud Sněmovna nekončí tak, jak má. Šetří se i v tom, že se zvažuje, jaké kancelářské potřeby se nakoupí, a zavedla se pohybová čidla reagující na pohyb. Také myslíme na systém tzv. náhradního plnění z hlediska procenta osob se zdravotním postižením, které tu zaměstnáváme. Také měníme tisková zařízení na energeticky úspornější a zavedli jsme režim práce z domova.

A co nějaká uspořená částka?

V časovém období od září do prosince loňského roku jsme odhadovali úsporu na 6,5 %, což je zhruba 670 tisíc korun na energiích a plynu.  

Škrtalo se například na inovacích?

Víte, já nechci být jen provozní údržbář a chci, aby se rozjely rozvojové projekty a aby se uměla Sněmovna a její paměťová agenda prezentovat. Jsem tak rád, že se nám v rozpočtu i tak podařilo najít prostředky na vybudování tzv. Parlamentaria, což má být taková interaktivní prezentace činnosti parlamentu v digitální multifunkční podobě, mělo by být otevřeno v létě. Je to prostor velký zhruba 45 m², kam se vejde zhruba 30 osob. Bude to v historických prostorách Šternberského paláce. Přiblíží to práci Sněmovny veřejnosti a pomůže to i v pokrytí zájmů veřejnosti o fyzické prohlídky v Poslanecké sněmovně.

Plány do budoucna? Poslanci s nástroji a místa pro děti

Daří se tedy plán předsedkyně Sněmovny Markéty Pekarové Adamové, aby se tedy Sněmovna více otevřela lidem?

Zájem je skutečně velký i s ohledem na to, že tu byl covid. Nyní se tu pořádají i různé konference, semináře apod. Také plánujeme vybudovat paměťovou agendu, prezentovat zde obrazy osobností, které se váží k činnosti parlamentu. 

A jaká je odezva veřejnosti?

No tak když se například naplánuje výstava, jsou velmi rychle zamluveny termíny a máme poměrně omezené prostory na návštěvy. S tím prostorem chceme umět lépe nakládat a i proto bychom rádi docílili lepší předvídatelnosti. V rámci projektu Sněmovna Open chceme ty prostory, které máme  - jako je například jedno z nádvoří  – otevřít a zužitkovat. Ty prostory třeba poskytnout pro kulturní akce nebo koncerty. Máme tu například mnoho poslanců, kteří umí hrát na různé hudební nástroje, tak bychom jim chtěli dát možnost, aby mohli své umění odprezentovat. Komunikujeme také s magistrátem Prahy v rámci akce Zažít město jinak a s občany Malé strany, se kterými bychom chtěli mít dobré, korektní a rozumné vztahy. Zaměstnancům a poslancům chceme také poskytnout více míst pro umisťování dětí ale i vnoučat v dětské skupině. 

No ale co obecně reakce? Mění se třeba lidem názor na fungování Sněmovny a poslance, když ji navštíví?

Samozřejmě nejzajímavější je pro ně prohlídka jednacího sálu, kde jsou jmenovky poslanců a členů vlády. Máme také velice kvalitní průvodce, kteří ty návštěvníky provedou a díky tomu se dozví zajímavé věci, které se normálně nedozví. Dotazy veřejnosti často vyhodnocujeme, abychom pak na to mohli reagovat poskytnutím co nejvíce informací. Mimochodem pracujeme také na tom, abychom vystavovali dokumenty, které se vážou k parlamentarismu. Pracujeme třeba na slavnostním provedení Ústavy, kde vidíme jistý dluh z minulosti. Chceme letos vyhlásit soutěž o návrh, na kterém by se mohli podílet odborníci a umělci. 

Babiš vyvedl Moniku do divadla: Pro Blesk prozradil, proč drží dietu

A co obecně veřejnost, nejen návštěvníci Sněmovny? Ozývají se s negativními zprávami, s výhrůžkami, urážkami?

Tak samozřejmě chodí i stížnosti různého typu a oddělení pro styk s veřejností na ně odpovídá. Jsou to například dotazy, které se týkají zákona o svobodném přístupu k informacím, a samozřejmě v některých případech ten tón té stížnosti není úplně slušný. Pro nás je ale skutečně důležité, abychom odpovídali na podání a abychom je řešili. Mnohdy podání směřuje i ke konkrétnímu nápadu, který zlepší prostředí.

Máte nějaký konkrétní příklad?

Tak to jsou konkrétní případy z provozu, které řešíme operativně a na patřičné úrovni. Nechci tady něco vypichovat, ale když bych mohl něco říct, tak tu třeba byla poptávka po tom, aby se vrátil stánek s doplňkovým zbožím u novinářského atria či aby se dalo platit platebními kartami, což se realizovalo v září loňského roku. Nyní také řeším záležitost, která se týká parkovacích míst, a řeším s Prahou projekt městské části o bezpečnosti.

Plíšek: Na jídle se nevydělává, ceny se valorizují

A co stravování ve Sněmovně? Často se řeší, že mají poslanci levná jídla.

Tak já bych chtěl hlavně zdůraznit, že naše gastro provozy jsou vlastně organizační součástí Kanceláře Poslanecké sněmovny a nejsou zřizovány za účelem dosahování zisku, je to vlastně organizační součást a nejsou to podnikatelské subjekty ve smyslu dosahování zisku. Průběžně a pravidelně dochází k tomu, že se přeceňují ceny surovin směrem nahoru. Ty ceny skutečně odrážejí nákladově ceny vstupních surovin a ty se průběžně valorizují.

A nějaké změny v jídelníčku? Aby to nebylo o smaženém sýru?

K tomu dochází pořád. V našich závodních jídelnách musí být vždy bezmasé jídlo a nově musí být alespoň jedno jídlo bezlepkové.

Jídelní lístek poslanců v restauraci Demokracie (21.3.2023) | Poslanecká sněmovna

Poslední dotaz míří pak na personální změny v kancelářích Sněmovny. Co říkáte na to, že po více jak 20 letech končí ředitel tiskového odboru Roman Žamboch?

Domluvili jsme se ještě na další spolupráci v oblasti vedení tiskového oddělení. Například v oblasti akreditací a vnitřní komunikace. Zkrátka jsme se domluvili na jiné formě spolupráce.

Máte už náhradu?

Ano, proběhlo výběrové řízení na pozici ředitele tiskového odboru a k dnešnímu dni je informace taková, že na začátku dubna nastoupí nová ředitelka. Myslím si, že na ni čeká mnoho výzev v oblasti komunikace, prezentace a propagace. Například i v oblasti sociálních sítí.