Fiala u Stanjury: Nerušíme valorizace důchodů! Sliby plníme, schodek chceme snížit o 70 miliard

Stanjura chce letos připravit balíček opatření, který by od příštího roku snížil strukturální schodek státního rozpočtu o jedno procento hrubého domácího produktu (HDP), tedy zhruba o 70 miliard korun.

I podle premiéra Fialy směřuje vláda ke snížení schodku o 70 miliard. Chce upravit daně, ale bez růstu celkového daňového zatížení či upravit důchodový systém.

Fiala i Stanjura zdůraznili, že žádné rozhodnutí o konkrétních úsporných opatřeních zatím vládní koalice neschválila, proto je ani nechtěli komentovat.

Stanjura: Některé kroky nebudou populární

Vláda přitom nyní čelí kritice za zamýšlenou úpravu ve valorizaci důchodů v červnu 2023. Kvůli zamýšlenému nižšímu růst důchodů, než aktuálně stanovuje zákon, je pod palbou opozice.

„Obsluha státního dluhu se dramaticky zdražuje. Z necelých 50 miliard v loňském roce to bude 100 miliard v roce 2025 a pak ty desítky miliard chybí v jiných systémech, kde stát chce a musí investovat,“ varoval Stanjura.

„Kdybychom nezasáhli a nechali všechny parametry stávajícího systému penzí, tak do 15 let by roční deficit jenom na tomto účtu byl 300 miliard v dnešních cenách, což je zhruba 5 procent HDP a to je věc, kterou zodpovědná vláda nemůže přehlížet. My jsme si vědomi toho, že ty kroky, které jsme nuceni provést v zájmu dobré budoucnosti ČR, nebudou populární,“ poznamenal Stanjura a označil to za výraz mezigenerační solidarity.

Sněmovna bude projednávat návrh na zvýšení důchodů na nižší úrovni, než stanovuje zákonem definovaná valorizace, 28. února.

Dusno kvůli důchodům: Vláda v červnu přidá, ale méně. Drzost a chucpe, čílí se opozice

Fiala: Nerušíme valorizace důchodů jako takové

„My nerušíme valorizace důchodů, takové rozhodnutí vláda nepřijala a nechtěla takové rozhodnutí přijmout, my pouze upravujeme ten mechanismus,“ ujišťoval Fiala.

Vláda ve středu oznámila, že starobní penze by od června kvůli inflaci mohla vzrůst v průměru o 750 korun. Všichni penzisté a penzistky by měli dostat 400 korun a k tomu by se jim měla zvednout procentní část penze o 2,3 procenta.

Navrhovaných 750 korun odpovídá navýšení zásluhového procentního dílu důchodu o 4,9 procenta. Podle dosavadní úpravy by se procentní výměry měly zvýšit o 11,5 procenta.

Fiala dnes opět zopakoval, že cílem je především důchodová reforma s podporou napříč politickým spektrem.

„Chceme a budeme jednat o parametrech důchodové reformy s opozicí. Přizveme je k jednání, představíme jim náš návrh a budeme žádat opozici, aby se k tomu vyjádřila a pokud možno, abychom se dohodli na důchodové reformě, která by se těšila podpoře napříč politickým spektrem. Jestli se to podaří, nevím, ale mohu za vládu říct, že my jsme připraveni k těmto jednáním,“ uvedl dále na tiskovce Fiala.

Fiala: Všichni bychom si přáli nižší schodky

Česko se v posledních letech potýká s velkou strukturální nerovnováhou státního rozpočtu. Loni skončil státní rozpočet deficitem 360,4 miliardy korun, což byl třetí nejhorší výsledek hospodaření po letech 2021 a 2020.  Pro letošní rok je schválený schodek 295 miliard korun.

„Všichni bychom si přáli - pan ministr i já - aby ty schodky byly nižší, ale když vyjmenovávám všechny nároky na státní rozpočet a věci, ke kterým se hlásíme, protože je potřeba pomoci občanům, je potřeba pomoci firmám a je potřeba dělat protikrizová opatření v době, kdy čelíme dopadům války, tak si myslím, že za této situace je to skutečně úctyhodný výkon,“ říkal Fiala na tiskovce na ministerstvu financí a chválil ministra Stanjuru.

Podle Fialy je nadále hlavním úkolem „konsolidace veřejných financích tak, abychom mohli hledět do budoucnosti s nějakou rozumnou perspektivou a ne s tím, že se náš stát zadlužuje, je čím dál dražší a zatěžuje budoucí generace, které budou muset naše dluhy splácet“.

„Platí závazek, že chceme snížit schodek veřejných financí co nejdříve pod 3 procenta HDP, je tady i řada návrhů, které zpracoval NERV,“ poznamenal Fiala.

Fialův „krotitel“ dezinformací Klíma končí. Premiér: Je třeba přejít ke konkrétním aktivitám

Stanjura už dříve uvedl, že ekonomičtí experti vládních stran řeší možné úspory založené na návrzích Národní ekonomické rady vlády (NERV). V médiích se objevovaly informace o možném prodloužení věku odchodu do důchodu, zvýšení některých daní nebo zrušení státní podpory stavebního spoření.

Dojde na rušení daňových výjimek?

Stanjura řekl, že ke snížení schodku by mělo pomoci i rušení daňových výjimek. Ministerstvo financí podle něj navrhuje zhruba desítku opatření v této oblasti, konkrétní být nechtěl. U každé výjimky se podle něj posuzuje, jaký by byl dopad jejího zrušení na státní rozpočet a kolik poplatníků ji využívá. „Pokud to jsou nižší tisíce poplatníků, můžeme si odpovědět, že je výjimka zbytečná,“ řekl.

Podle Stanjury po projednání návrhů v odborných týmech dostanou opatření k posouzení politici. Vláda by podle něj materiál měla projednat v březnu. Rovněž Fiala dnes mluvil o tom, že je třeba balík opatření během jara dojednat a přijmout a promítnout jej již do státního rozpočtu pro rok 2024.

Fiala děkoval Stanjurovi za rozpočet

„Zhodnotili jsme složitý rok, který představoval velké výzvy právě pro ministerstvo financí. Bavili jsme se o tom, co nás čeká, na čem nyní ministerstvo financí pracuje, bavili jsme se o tom, jak dát do pořádku veřejné finance,“ uvedl dnes na tiskovce dále Fiala a Stanjuru ministerstvo chválil. „Začalo se také intenzivně věnovat rozpočtové odpovědnosti, která před nástupem naší vlády skutečně trpěla,“ poznamenal Fiala.

Stanjuru pochválil rovněž za to, že hned po nástupu musel připravit úpravu rozpočtu na rok 2022 s řadou úspor. „A to se podařilo a vůbec to nebylo jednoduché. Patří mu za to moje poděkování, že jsme dokázali ve velmi krátkém čase přijít s rozpočtem, který měl téměř o 100 miliard nižší deficit, než navrhoval kabinet Andreje Babiše,“ říkal Fiala.

„Samozřejmě nemohl nikdo předpokládat, že nastane něco tak strašného, jako je ruská agrese na Ukrajině,“ poznamenal Fiala. Mimořádné výdaje šly na pomoc především firmám a občanům, upozornil premiér. Fiala zmínil pomoc domácnostem s cenami energií např. v rámci úsporného tarifu či historicky první nákup plynu do státních rezerv.

Plníme sliby, tvrdí premiér

Fiala si pochvaloval rovněž to, že se podařilo splnit některé sliby - třeba konec EET od 1. ledna 2023. „Znamenalo to konec šikany živnostníků,“ uvedl premiér. „Vláda plní své sliby, zjednodušuje podnikatelům jejich činnost, snižuje administrativní zátěž a je to dobře,“ míní Fiala. 

Fiala podotkl, že návrhy, o kterých se nyní spekuluje, jsou pouze návrhy, nikoliv projednané a schválené záležitosti.

Hádky o důchody očima ekonomky. Proč dá Fialova vláda méně a co výhrady opozice?

„Žádné rozhodnutí ať už jde o důchodovou reformu nebo konsolidaci veřejných financí, tedy úspory, žádné politické rozhodnutí nepadlo,“ poznamenal Fiala. Podle Fialy a Stanjury tak zatím není ani žádná dohoda ohledně možného zvýšení sociálních odvodů živnostníků. Je ale namístě o tom mluvit, míní premiér.

Fiala sliboval: Daňové zatížení zvyšovat nebudeme

Fiala přitom opakovaně odmítá zvyšování daní. Že vláda nepůjde cestou zvýšení daní, to říkal v pořadu Blesku v listopadu 2022. „Ten slib je možné dodržet a my se skutečně nechystáme zvyšovat daně lidem, přestože tady o tom existuje určitá poptávka, ale my jsme skutečně slíbili, že nebudeme a nechceme zvyšovat daně, protože považujeme za lepší, když v této těžké situaci lidé mají sami více peněz v peněženkách a firmy nezatěžujeme nějakým zbytečným zdaňováním,“ tvrdil tehdy Fiala.

Svůj slib zopakoval i na konci ledna 2023 opět ve studiu Blesku. „Platí to stále a podepsal bych to. To neznamená, že není možné zvyšovat, nebo upravovat nějaké jednotlivé položky. Ale my nechceme zvýšit to celkové daňové zatížení,“ uvedl Fiala 31. ledna.

„Lidé vědí nejlépe, co se svými penězi udělat a není žádný důvod, proč jim jich víc brát a víc jich zase nějak složitě přerozdělovat. Samozřejmě ta moje slova bych korigoval v jediné věci - když jsou extrémně mimořádné okolnosti, tak je potřeba přijmout extrémně mimořádné opatření, což je třeba válečná daň, ale to není plošná daň, netýká se dokonce ani celých sektorů, ale týká se toho, že někdo v důsledku té válečné situace a energetické a dalších krizí má větší zisk, aniž pro to něco udělal, jiní mají zase velké ztráty a vytváříme zde nějakou společenskou solidaritu. Ale jinak platí to, co jsem řekl, my nechceme to celkové daňové zatížení zvyšovat, byť nás čeká velmi složitá debata o tom, jak má ten daňový systém v jednotlivých parametrech vypadat,“ dodal tehdy premiér.