„Sbohem a šáteček“: Zeman v posledním poselství promluvil o zakomplexovaných nulách, chválil i káral vládu
Prezident Miloš Zeman přednesl své tradiční poselství ze zámku v Lánech. Natáčení měla stejně jako předchozí roky na starost TV Nova. Zeman tentokrát mluvil déle, než bylo za posledních 10 let zvykem. Vedle shrnutí roku se totiž věnoval i svým rokům v politice. V březnu se totiž s úřadem, ale i s prací, nadobro rozloučí a zamíří do starobního důchodu - dle svých slov jako první zapomene na zakomplexované nuly a bude vzpomínat na ty, se kterými pomáhal České republice. Hlava státu jmenovala důvody inflace a drahých energií a zavzpomínala i na to, jak se celý život věnovala rozpočtu. A tradičně si rýpnul do zeleného fanatismu a do vlády, té i částečně dal pochvalu.
Současná hlava státu má za sebou poslední bilanční projev národu. V březnu mu totiž končí mandát a po 32 letech v politice zamíří do starobního důchodu.
„Setkáváme se již podesáté u vánočního poselství prezidenta republiky. A protože je to podesáté, je to také naposledy,“ řekl na úvod s tím, že je jeho povinností nyní „složit účty“, a nejdříve se věnoval roku 2022.
Pochvala pomoci Ukrajině, kárání za rozpočet
„Pokud jde o aktuální události, nejvýznamnější z nich, bezesporu, byla ruská agrese vůči Ukrajině. Byl jsem vždy stoupenec korektních ekonomických vztahů s Ruskou federací, zejména kvůli dodávkám relativně levných energetických surovin, ale jsou situace, kdy ekonomické zájmy musí ustoupit zájmům bezpečnostním. A celosvětová bezpečnost a tedy i bezpečnost ČR je touto agresí ohrožena. Proto plně podporuji pomoc ČR bojující Ukrajině a věřím, že tlak svobodných zemí dříve, nebo později, přiměje Rusko, aby území Ukrajiny opustilo,“ uvedla hlava státu.
Jako druhý problém označil Zeman energetickou krizi, která je podle něj dílem nejen ruské agrese, ale také „opomíjeným faktorem“, který nazval „zeleným fanatismem“. Není to poprvé, co Zeman o pokusech zákazu spalovacích motorů a podobných opatření mluví takto. Vytyčil, že je problémem i pokus o stopnutí jaderné energie a rozšiřování emisních povolenek.
Třetí problém, kterému se Zeman věnoval, je inflace - tedy zdražování. „Inflace má několik faktorů, jedním z nich, jak upozornil profesor Švejnar, je zvyšování úrokových sazeb centrální bankou, protože úrok je náklad a náklad se promítá do ceny,“ řekl Zeman. „Dalším faktorem inflace je deficit státního rozpočtu, který zvyšuje množství peněz v oběhu. Vetoval jsem novelu o státním rozpočtu na rok 2022 se šíleným deficitem 375 miliard korun. Domnívám se, že zejména na příjmové straně vláda má přijmout návrhy ekonomů, které se týkají zejména daňové oblasti,“ uzavřel téma inflace, aniž by se nějak výrazně opřel do vlády premiéra Petra Fialy (ODS).
Poslanec, předseda, premiér a prezident
V druhé části projevu končící hlava státu zavzpomínala na svá léta v politice. Má za sebou působivou politickou kariéru, kdy zastával velkou řadu vysokých funkcí. Od poslance, přes předsedu Sněmovny až po premiéra a prezidenta. To vše stihl za 32 let.
„Za doby normalizace jsem byl spíše objektem, než subjektem politiky. Za svoje názory jsem byl několikrát vyhozen z práce, poprvé kvůli nesouhlasu se sovětskou okupací a naposledy v září 89 kvůli kritickému článku v technickém magazínu, který měl velký ohlas, rozmnožoval se a snad trochu přispěl k listopadové revoluci. Po této revoluci jsem byl zvolen poslancem Federálního shromáždění a předsedou rozpočtového výboru a od té doby se rozpočtem zabývám celý svůj politický život,“ načal vzpomínání na svůj politický život.
Nejvíce času věnoval reformám, které se staly za jeho vlády, tedy za doby, kdy vytáhl ze dna ČSSD a dostal sociální demokracii ze 7 % na 32 % a dostal ji do Úřadu vlády. „Splnil jsem svůj slib, že sociální demokracie vstoupí do vládní budovy hlavní vchodem, nikoliv vchodem pro služebnictvo,“ konstatoval.
Zeman jmenoval tři reformy: Vznik krajské samosprávy, profesionalizace armády a privatizace bank. „Státní banky byly zatíženy nesplatitelnými a často politicky motivovanými úvěry a stály před bankrotem. Nyní je bankovní sektor zdravý. Možná až příliš zdravý,“ konstatoval. Dodal, že za jeho vlády vstoupila vláda do NATO a započala se stavba temelínské jaderné elektrárny. Stejně tak se mu povedlo snížit deficit státního rozpočtu na 10 miliard korun.
Zeman: Nebudu vzpomínat na zakomplexované nuly
Další vzpomínání věnoval tomu, jak se nejdříve v roce 2003 nestal prezidentem, když to zkoušel v nepřímé volbě poprvé. A na to, jak se po 10 letech čekání na Vysočině hlavou státu konečně stal poté, co se zavedla přímá volba. „Uchýlil jsem se tedy na 10 let do Vysočiny, kde jsem prožil krásná léta,“ řekl s úsměvem. „Když byla uzákoněna přímá volba, byl jsem poprvé a i podruhé občany zvolen a chtěl bych za to poděkovat. Jako prezident republiky jsem se v první řadě snažil hájit české národní zájmy,“ dodal poděkování svým voličům, kteří mu dvakrát dali důvěru.
Národním zájmem podle Zemana je to, aby se zvyšovala ekonomická výkonnost a tím i životní úroveň, to se dá podle Zemana dělat tak, že se bude podporovat export a korektní vztahy s významnými zeměmi světa. „Podnikl jsem celou řadu zahraničních cest za doprovodu podnikatelských delegací. Kromě toho jsem se snažil, aby ČR si uchovala svou suverenitu a nepodlehla jakémukoliv vnějšímu tlaku. Mám-li uvést aktuální příklad, tak je to úsilí, aby se v rámci EU rozhodovalo většinově, což by mohlo znamenat, že ČR ztratí část své suverenity, protože bude přehlasována většími zeměmi. Jsem odpůrce tohoto řešení,“ rýpl si následně Zeman do systému EU.
Závěr projevu věnoval své „srdeční záležitosti“, kterou bylo udržování nadstandardních vztahů s Izraelem. Připomněl, že nedávno i získal z rukou tamního prezidenta nejvyšší izraelské vyznamenání. „Řád cti, které jsem údajně dostal jako první zahraniční politik,“ zmínil Zeman.
Poslední slova patřila jeho odchodu do důchodu. „Budu číst zajímavé knihy a tak trochu budu i vzpomínat. Jako každý politik jsem se občas setkával přímo, nebo zprostředkovaně, i se závistivými a zakomplexovanými nulami mezi politickými komentátory, mezi neúspěšnými politiky a i jinde. Na tyto nuly zapomenu první den svého starobního důchodu. A naopak budu vděčně a s úctou vzpomínat na všechny ty, s nimiž jsem měl tu čest pracovat pro republiku,“ využil Zeman své příležitosti si ještě jednou pořádně rýpnout. „Milí moji, je čas se rozloučit. A jak jinak, než slovy básníka - A kdybychom se víckrát neviděli, bylo to krásné a bylo toho dost. Sbohem a šáteček.“
Zeman od začátku svého působení na Hradě přesunul tradiční projev z Nového roku na 26. prosinec. Načasování poselství na Vánoce vysvětlil po svém nástupu do funkce Zeman tím, že chce navázat na tradici první republiky, kdy měl vánoční proslovy prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Na Nový rok promluví premiér Petr Fiala (ODS) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
Loni Zeman ve svém poselství podpořil povinné očkování proti covidu-19 jako nejjednodušší cestu, jak potlačit koronavirovou pandemii. Tehdy čerstvě jmenované Fialově vládě doporučil vedle covidu-19 prioritně řešit rozpočtový schodek, ale také ceny energií.
Vzhledem k tomu, že běžným člověkem jsem měl na mysli normálního člověka, kdy normální znamená: " běžný, obvyklý, pravidelný, průměrný, představující normu", pak si můžeš opak slova odvodit sám...při svém vzdělání...