Současná velmi vysoká cena plynu se promítá do cen elektřiny v celé Evropské unii (EU), členské země proto volají po razantní intervenci na evropské úrovni. Na schválení unijního plynového stropu se však stále ještě čeká. Jednotlivé státy zároveň zavádějí vlastní cenové stropy na energie.
Česká vláda v říjnu stanovila pro domácnosti cenové stropy, a to 6000 Kč za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3000 Kč za jednu MWh plynu bez omezení spotřeby. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Strop platí i pro malé a střední podniky, které odebírají elektřinu z nízkého napětí a ročně nespotřebují více než 630 MWh plynu.
Malé a střední firmy s vysokým napětím a vyšší spotřebou plynu budou mít pod stropem 80 procent objemu maximální spotřeby posledních pěti let. Premiér Petr Fiala (ODS) už dříve uvedl, že náklady na toto opatření budou činit kolem 130 miliard korun. Nyní vláda uvažuje také o zastropování cen i pro velké firmy.
Ceny energií ve Francii v příštím roce mohou stoupnout jen o maximálně 15 procent, v případě domácnosti a malých podniků. Nejchudší domácnosti zároveň obdrží jednorázový příspěvek převyšující 4800 Kč.
Země již několik let reguluje ceny elektřiny a plynu. Letos v létě Maďarsko vyhlásilo stav energetické nouze, jehož součástí je zákaz vývozu zdrojů energie. Zrušilo také mnoho let platný cenový strop u energií pro domácnosti s nadprůměrnou spotřebou.
Státem určené ceny (v přepočtu zhruba 2,30 Kč za kWh elektřiny a 0,70 Kč za kWh plynu) se od srpna vztahují jen na průměrnou roční spotřebu domácností, což je 2,5 MWh elektřiny a 18 MWh zemního plynu. Za větší spotřebu platí domácnosti tržní cenu.
Ceny elektřiny chce Německo podobně jako ceny plynu regulovat takzvanou brzdou, která bude zavedena od ledna příštího roku. Cenový strop vláda schválila v pátek 25. listopadu. Domácnosti a také malé a střední podniky dostanou od dodavatelů 80 procent předchozí průměrné roční spotřeby zemního plynu a tepla za 12 centů (2,90 Kč), respektive za 9,50 centu (2,30 Kč) za kilowatthodinu.
Průmysloví zákazníci budou mít nárok na 70 procent předchozí spotřeby zemního plynu nebo 80 procent spotřeby tepla za sedm centů (1,70 Kč), respektive 7,50 centu (1,80 Kč) za kilowatthodinu. Za elektřinu budou domácnosti spolu s menšími a středními podniky platit 40 centů (9,70 Kč) za kilowatthodinu, a to až do výše 80 procent jejich předchozího ročního průměru spotřeby.
Pro průmyslové zákazníky je stanovena cena 13 centů (3,20 Kč) za kilowatthodinu do 70 procent loňské spotřeby. Cenovou brzdu bude Německo financovat z odebraných neočekávaných zisků výrobců elektřiny. Zastropované ceny energií označuje Německo jako druhou fázi pomoci. Prvním krokem je jednorázová úleva, kdy stát uhradí domácnostem a menším firmám prosincové zálohy za plyn a dálkové teplo.
Polská vláda v říjnu představila maximální ceny u dodávek elektřiny pro domácnosti, malé a střední podniky a sociální instituce. Domácnosti budou od začátku prosince do konce příštího roku platit maximální cenu 693 zlotých (zhruba 4000 Kč) za megawatthodinu (MWh), u malých a středních podniků a sociálních institucí to bude 785 zlotých (4100 Kč) za MWh.
Vláda také uvedla, že v příštím roce zmrazí ceny elektřiny pro domácnosti na letošních úrovních. Toto zmrazení se bude v základní podobě vztahovat na roční spotřebu do dvou megawatthodin. U rodin s nejméně třemi dětmi a u zemědělců bude roční limit činit tři megawatthodiny.
Cenový strop 693 zlotých za MWh se bude vztahovat na elektřinu nad stanoveným limitem spotřeby. Zhruba třetina domácností v Polsku topí uhlím. Domácnosti, které tuto surovinu používají, dostanou jednorázový příspěvek ve výši 3000 zlotých (15.600 Kč) a mohou koupit až 1,5 tuny uhlí za garantovanou cenu asi 10.000 Kč za tunu.
Rakouská vláda již v září oznámila zastropování cen elektřiny na částce zhruba 30 centů (2,40 Kč) za kilowatthodinu, tato částka se týká 80 procent průměrné loňské spotřeby běžné domácnosti. Nad touto hranicí zaplatí domácnosti za spotřebovanou elektřinu tržní cenu.
Opatření má trvat od prosince do poloviny roku 2024. Cenový strop na plyn Rakousko nezavedlo, ale některým domácnostem, například nízkopříjmovým, poskytuje jednorázové příspěvky.
Domácnosti na Slovensku odebírají energie za regulované ceny, které se mění zpravidla jednou ročně. Naposledy se tak stalo na začátku letošního ledna. Vláda plánuje zastropovat ceny elektřiny a plynu domácnostem až poté, co parlament schválí rozpočet na příští rok.
V případě pomoci firem se počítá s tím, že jim stát bude kompenzovat 80 procent rozdílu mezi vyšší tržní cenou elektřiny a plynu a státem určenou výchozí cenou. Pro elektrickou energii je výchozí cena stanovena na 199 eur (zhruba 4800 Kč) bez daně z přidané hodnoty za megawatthodinu (MWh) a u plynu na 99 eur (2400 Kč) za MWh.
Jo, obejí....čili obojí! 
Tak koukám, že Česko opět vyhrává tam, kde bychom si to klidně mohli nechat ujít...zastropované ceny plynu a elektřiny jsou v česku jakoby tady žli samí milionáři. No hlavně, že se Fiala chválí kde může! Nechápu to, on to fakt nevidí? Ví on vůbec, co se v Evropě s energiemi děje? Na co je naše vláda stále tak "pyšná"? Proč jsou se vším spokojeni a všechno se snaží "okecat", protože prostě češi jsou "blbí nebo hloupí nebo obejí"? 
2°C
Se moc nevyzná....hrad neměl, nemá a nebude mít vliv na energie.....no ale prostě si asi chtěl zanadávat....