Češi chudnou a potravinové banky hlásí 270 tisíc strávníků. Solidaritě u nábytku překáží daň

Na půdě Poslanecké sněmovny se konal seminář s názvem „Musíme si pomáhat“. Zaměřoval se na potravinové, oděvní i nábytkové banky, které poskytují pomoc nejchudším Čechům. A v posledních měsících i části uprchlíkům. Ředitelka České federace potravinových bank Veronika Láchová informovala, že jen do  potravinových bank došlo v roce 2022 už 270 tisíc lidí, což je o 210 tisíc lidí více, než v roce 2016. 

„Obraty se zvyšují proto, že stále více a více jezdíme. Objíždíme mnohem více obchodů, ale samozřejmě ne vždycky je to ideální a občas to selhává. Denně to auto objede asi 10-12 obchodů a tam může stát i hodinu, řidiči prostě jezdí od rána do večera,“ vysvětlila Blesk Zprávám, proč se čísla tak radikálně zvětšují.

Podotkla nicméně, že do center samozřejmě chodí více lidí i kvůli krizi a potravin je více i díky stále větší solidaritě obchodů a díky legislativě - od roku 2018 totiž musí obchody s plochou od 400 m2 nabízet neprodejné potraviny právě do bank. U legislativy se později ještě zastavíme.

Lidé nechtěli zeleninu, samoživitelky se tak učí vařit 

Láchová dodala i další čísla. Například, že se letos povedlo distribuovat 10 tisíc tun potravin a pomoct 1 400 neziskovým organizacím. „Hodnota zachráněných potravin je 414 milionů korun,“ dodala. „Stále jsme v EU v množství potravin strašně nízko. Dáváme málo a nejsme schopni plně zásobovat, třeba na celý týden, člověka v nouzi,“ řekla dále Blesk Zprávám. 

Na jaře navíc došlo i k situaci, kdy zásoby vydržely jen měsíc - ačkoliv po jarním sběru je většinou normální, že se sklady udrží až do podzimního sběru. Situace se o to více může zhoršit vzhledem k tomu, že Češi kvůli krizi a inflaci „chudnou“. Energetická krize se například podle hlavního ekonoma společnosti BH Securities a poradce premiéra Štěpána Křečka stává natolik kritickou, že i střední třída bude potřebovat pomocnou ruku.

Češi nakupovali jídlo po potřebné, rekord se kvůli drahotě nekonal. Zástěru navlékl i ministr

Zajímavostí je, že lidé, kteří do potravinových bank zamíří, vlastně nechtějí čerstvé potraviny, ale spíše potraviny trvanlivé - konzervy, polévky v pytlíčku. „I když je všeho nedostatek, tak zeleniny, ovoce a pečiva je přebytek,“ uvedla ředitelka Potravinové banky pro Prahu a Středočeský kraj Věra Doušová. 

Z toho důvodu se rozhodly banky udělat poměrně logickou věc a zavedly kurzy vaření pro samoživitelky, aby se naučily dělat večeře a obědy právě ze zeleniny. Právě samoživitelky a ještě senioři jsou skupinou obyvatel, kteří do bank míří nejčastěji. Doplníme, že v současnosti je v ČR 15 funkčních skladů potravinové banky a jedno velké logistické centrum. Vedle jednotlivců, kteří mohou do bank zamířit například s doporučením od úřadu práce, se daruje také různorodým neziskovým organizacím. 

„Nálada v zemi je dobrá, lidé pořád darují.“

Experti na semináři také zmiňovali, že vedle solidární složky je nutné zmínit i to, že je dovážení do potravinových bank i ekologickou úsporou. „Každý z nás vyplýtvá 57 kilo potravin ročně, což je sice lepší než průměr v EU, ale i tak je to strašné,“ poznamenal například náměstek ministra zemědělství Jindřich Fialka.

Ženy z potravinových bank nicméně dodávají, že jsou Češi nadále velice solidární, a když bankám na jaře došly zásoby, Češi na výzvu rychle zareagovali a do skladů dopravili zboží, které vydrželo dva měsíce. „Nálada v zemi je dobrá, ač to vypadá, že není,“ podotkla během semináře Doušová. 

Co se týče potravin, které do bank dorazí, ale lidé si je nevezmou, podle Doušové je snaha neplýtvat ani v tomto ohledu a banky se snaží nevyužité potraviny nevyhazovat. „Občas nám přijde pečivo špatně zabalené, třeba v banánových krabicích, a to nemůžeme dávat lidem. Jsou ale organizace, které mají zvířata, a tak berou i tvrdé pečivo,“ řekla Blesk Zprávám. 

Láchová v tomto ohledu zmínila i to, že ačkoliv jednotlivci nedostanou pomoc bez přičinění sociálních služeb - tedy bez potvrzení, že mají na takovou pomoc nárok, tak se může stát, že právě třeba nevyužité pečivo se občas dá i lidem, kteří před banku přijdou. 

Další solidaritu blokuje daň 

Na semináři nebyla řeč jen o potravinových bankách. Sociálně slabší obyvatelé totiž mohou docházet i do oděvních bank a také do služeb nabízející nábytek. Chudí Češi totiž většinou mají problém právě i s tím si vybavit domácnost a vybavit si koupelnu ve smyslu hygienických prostředků. Zde se ale naráží na problém, který by mohla zlepšit Sněmovna. Na nábytek či oděvy se totiž vztahuje DPH, na darované potraviny už ale ne. 

Prouza o české drahotě i rozzuřených Polácích: Proč je u sousedů o tolik levněji?

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza Blesk Zprávám vysvětlil, že zatímco u darovaných potravin zaplatí obchod jen tu částku, kterou potraviny stály, tak u nábytku či například ženských vložek nebo plenek pro děti, musí prodejny zaplatit i DPH. V podstatě se jim tak moc nevyplatí věci nabídnout a dovézt do bank, ale je pro ně levnější produkty likvidovat. Nebo je odvézt do spaloven, které i mohou zaplatit. „Asi jak u čeho, nejde to říct paušálně,“ dodal Prouza na dotaz, jestli to tak tedy je. 

„Jsou také výrobci, kteří když něco pokazí, přivezou nám to. Bereme třeba hodně věcí z Německa, kde je levnější darovat než věci likvidovat, to by mohlo být i u nás. Je asi 8 firem v ČR, které nám takové věci také dováží - jedná se o výrobky, které nejsou zkažené, ale třeba se na jahodový výrobek nalepila malinová přelepka,“ dodala k tomuto tématu ředitelka Potravinových bank v Praze. 

Doušová tak navrhla místopředsedkyni Sněmovny, aby se tímto problémem zabývala na legislativní úrovni. Podle Prouzy by to nemělo být nic složitého. „Jde to. V době covidu také došlo k odpuštění DPH na roušky,“ konstatoval na dotaz Blesk Zpráv. 

Místopředsedkyně Sněmovny Věra Kovářová (STAN), která seminář zašťitovala, řekla Blesk Zprávám po skončení semináře, že se chystá úprava na ministerstvu financí, která by výrobcům umožnila věci darovat bez DPH. „Mohlo by k tomu dojít v dohledné době, snad do konce roku,“ zmínila s tím, že je to jednoduší, než tasit v dolní komoře novou legislativu, což by mohlo trvat dlouho a v tuto chvíli je lepší jít nerychlejší cestou.