Mimořádné zdanění by mohlo dopadnout i na rafinerie, připustil Stanjura. Kdy vláda rozhodne?

„Přemýšlíme o třetím odvětví, a to jsou vlastně rafinerie, to znamená výroba pohonných hmot a distribuce pohonných hmot,“ řekl Stanjura Nově. „Nejsou to čerpací stanice, je to mnohem menší skupina firem. Pokud se nakonec rozhodneme a vláda to navrhne a Poslanecká sněmovna a Senát to schválí, tak to dopadne jen na několik desítek firem, největších v těchto sektorech,“ dodal.

Vláda se zatím pro zdanění rafinerií definitivně nerozhodla. Obává se přenesení zdanění na koncové zákazníky. „Je to jedna z oprávněných výhrad nebo nějakých rizik, které zvažujeme. Proto říkám, že jsme se ještě nerozhodli,“ řekl ministr.

Jurečka to schytal od opozice za návrh na zvedání daní. Proti je i ministrův koaliční kolega

„Před rafinérským sektorem nyní stojí nutnost mnohamiliardových investic do energetické transformace a do přizpůsobení se novým geopolitickým podmínkám, zejména do odklonu od ruské ropy. Dlouhodobá finanční stabilita subjektů kritické infrastruktury je pro energetickou bezpečnost české ekonomiky zásadní. Kombinace vyšší daňové zátěže a nižší míry investic do modernizace a rozvoje by české ekonomice v dlouhodobém horizontu neprospěla,“ řekl ČTK mluvčí Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Unipetrol v Česku vlastní rafinerie v Kralupech nad Vltavou a Litvínově.

Stanjura již dříve poukázal na zisky bank plynoucí z nyní výrazně rostoucích úrokových sazeb. Energetické firmy zase těží ze zvyšování cen energií podpořeného ruskou invazí na Ukrajinu. Stejně tak po únorovém útoku Ruska na Ukrajinu výrazně stouply ceny pohonných hmot. Banky i energetické společnosti v prvním pololetí oznámily značný nárůst zisků. Například holding Orlen Unipetrol, který je největší rafinérskou a petrochemickou společností v Česku, zaznamenal v letošním prvním čtvrtletí meziroční nárůst tržeb o 71,1 procenta na 42,6 miliardy korun. O možném zavedení daně z neočekávaného zisku vláda musí podle dřívějšího vyjádření Stanjury rozhodnout do 10. září.