Vláda doplnila nařízení o stropu na ceny energií: Koho se nově týká? Na dotace pro velké firmy půjde 30 miliard

Rozšíření vládního nařízení o stanovení cenového stropu na energie podle premiéra Petra Fialy (ODS) zpřesňuje okruh zahrnutých subjektů, pro něž budou upravené ceny platit.

Půjde o právnické osoby a společnosti, jež jsou plně ovládány a vlastněny státem nebo územně samosprávnými celky. Podmínkou ovšem je, aby byly založeny s cílem uspokojování veřejných služeb, a neměly tedy průmyslovou nebo obchodní povahu podnikání.

Zpravidla jde o subjekty, které jsou pod kontrolou veřejných institucí a nemají tržní charakter, například nemocnice, provozovatele sociálních nebo kulturních zařízení, veřejní dopravci a další. Návrh zároveň rozšiřuje nebo zpřesňuje některé další kategorie zákazníků se zastropovanou cenou elektřiny a plynu například v případě sportovních celků.

S firmami z veřejného sektoru, které jsou bez obchodní povahy, se počítalo při schvalování zastropování cen už dříve, dosud však v nařízeních chyběly.

Původně měl pro firmy z veřejného sektoru bez obchodní povahy zajišťovat energie státní obchodník, jeho fungování je však po přijetí zastropovaných cen nejisté. Dosud byly zastropované ceny energií pro příští rok vyhrazeny podle zatím schválených návrhů jen pro domácnosti, malé a střední firmy a veřejné instituce.

Fiala vypočetl, koho se týká zastropování

„Dnes jsme rozhodli o upřesnění okruhu těch, kterých se dotkne zastropování energií. Nejde o zásadní změny, ale jde o upřesnění, lepší identifikaci různých právních forem těch, kteří budou mít zastropované energie,“ podotkl premiér Petr Fiala (ODS).

„Zastropování se tedy týká kromě občanů i škol, nemocnic, dalších poskytovatelů veřejných služeb, městských firem, státních podniků, provozovatelů sportovních zařízení, malých a středních podniků, které jsou připojeny na nízké napětí, přepravců včetně městské hromadné dopravy nebo vlakové dopravy,“ vypočítával Fiala.

Zastropování se projevuje na zálohách již nyní a lidem chodí nové rozpisy, kde jsou zálohy sníženy na základě zastropované ceny, upozornil premiér.

„Udělali jsme důležitý krok k tomu, abychom společně zvládli nadcházející zimu a topnou sezonu. Pokud někdo - ať už je to občan, firma, veřejná instituce - nemá jasno v tom, jak postupovat, jak to zastropování funguje, tak je tady infolinka 1212,“ připomněl Fiala.

„Naše vláda bude dál pracovat na tom, abychom snížili energetickou závislost na nespolehlivých dodavatelích a budeme pracovat na energetické bezpečnosti ČR. Děláme to už nějakou dobu a myslím, že velmi úspěšně,“ dodal Fiala a děkoval všem občanům, kteří přistoupili k šetření a šetrnému využívání energií. Za výbornou zprávu označil klesající cenu plynu.

Vláda v říjnu stanovila uvedené cenové stropy, a to 6000 Kč za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3000 Kč za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočíst distribuční poplatky. Premiér tehdy uvedl, že náklady na toto opatření budou činit kolem 130 miliard korun.

Vláda dnes podle premiéra u středních odběratelů schválila zrušení množstevního limitu při spotřebě plynu na 4200 MWh. „V praxi to znamená, že například pekárny nebo sklárny budou mít zastropováno 80 procent spotřeby plynu,“ vysvětlil Fiala.

30 miliard na podporu velkých firem

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) dnes zveřejnilo dotační výzvu pro velké firmy na jejich zvýšené náklady na energie. Stát v ní plánuje rozdělit až 30 miliard korun, které budou určeny pro firmy bez zastropovaných cen elektřiny a plynu. Po dnešním jednání vlády to oznámil ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN). Firmy budou moci žádat od poloviny listopadu.

Podpora se bude týkat firem, které jsou připojené na vedení vysokého a velmi vysokého napětí. Dotace budou moci podle ministra čerpat společnosti, kterým se od letošního února do konce října meziročně více než zdvojnásobily ceny energií. Nárok přitom budou mít jednotlivě až na 45 milionů korun kompenzace.

Až 200 milionů korun pak mohou dostat firmy z energeticky vysoce náročných oborů, které jsou v provozní ztrátě. Typicky jde o společnosti ze zpracovatelského, zemědělského nebo těžebního průmyslu. U těchto podniků budou dotace odvislé podle jejich odvětví do určité výše jejich způsobilých nákladů.

Dotační výzva podle MPO vychází z tzv. dočasného krizového rámce Evropské komise. Úřad bude žádosti přijímat od 15. listopadu do konce ledna příštího roku.

„Domácnostem a malým a středním podnikům vláda zastropovala ceny energií. Firmy, na které se zastropování nevztahuje, mohou o dotaci žádat v systému AIS MPO, který už znají z dřívějška,“ podotkl Síkela. Zároveň připomněl, že úřad předminulý týden aktualizoval vymezení programu na všechny sektory hospodářství v zemi.

Fiala s ministry po návratu z ostřelovaného Kyjeva: Vidíme obrovské množství příležitostí pro Čechy

Fiala vedle toho nechtěl na vládní tiskovce před schůzkou se zástupci Národní ekonomické rady vlády (NERV) hodnotit jednotlivé návrhy rady na omezení rozpočtového schodku. Očekává o nich dlouhou diskusi.

Podle vicepremiéra a ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) teprve z této diskuse vyplynou plánované změny. Fiala také zopakoval, že se vláda zavázala nezvyšovat daňovou zátěž. NERV podle médií navrhuje mimo jiné zvyšování daní nebo odklad věku pro odchod do důchodu.

„Musíme to vnímat jako jakési menu, ze kterého bude vláda vybírat,“ řekl o návrzích NERV Fiala. „Jednotlivá opatření komentovat nebudeme, vycházíme z programového prohlášení, ve kterém jsme se zavázali, že nebudeme zvyšovat daňové zatížení,“ doplnil.

Podle premiéra vláda nechce pokračovat v zadlužování, a proto povede diskusi o návrzích, s nimiž NERV přišel. Podle Rakušana teprve z této diskuse vyplyne, jaké návrhy bude chtít kabinet realizovat. Podotkl, že s některými navrženými opatřeními od NERV by mohl polemizovat.

„Až přestaneme čelit krizím, doufám že už v příštím roce, se budeme věnovat tomu, abychom veřejné rozpočty dostali do lepší kondice,“ řekl Fiala. Česko se v posledních letech potýká s vysokými rozpočtovými schodky. Loni činil 420 miliard korun, na letošní rok vláda plánuje 375 miliard korun a na příští rok 295 miliard korun.

Podle České televize návrh NERV obsahuje 14 opatření na zvýšení rozpočtových příjmů a 11 opatření na omezení výdajů. Na příjmové straně rozpočtu NERV navrhuje například zvýšit daň z příjmu fyzických osob na úroveň před zrušením superhrubé mzdy. Růst by podle NERV měla i spotřební daň na alkohol a tabák, některé druhy zboží a služeb by se měly přesunout do vyšší sazby DPH a zvednout by se měly poplatky za těžbu nerostných surovin. NEVR navrhuje i zavedení odloženého školného na vysokých školách.