Šéf ČEZ Beneš: Elektřina nebude levná, dokud bude válka. Gazprom dluží plyn za stovky milionů
Situace s cenami energií se uklidňuje, přesto návrat k nízkým cenám bude trvat dlouho. V pořadu Otázky Václava Moravce se na tom shodli generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová a programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák. Klíčové podle nich bude, jak dlouho bude trvat konflikt na Ukrajině a kdy se Evropa zbaví energetické závislosti na Rusku. Energetickou válku proti vládci Kremlu Vladimiru Putinovi nicméně vyhráváme, míní.
Podle Beneše ještě nelze naplno vyvozovat, co způsobí dohoda o energiích, která v týdnu vznikla v Evropské unii. „Ceny elektřiny se mění a trhy jsou hrozně senzitivní na to, co politici řeknou. Nicméně si myslím, že to ještě není dotažené,“ řekl šéf ČEZ o výsledku summitu.
Upozornil, že cena elektřiny bude klesat pomalu. Klíčové jsou podle něj dva faktory – konec války na Ukrajině a energetická závislost Evropy na Rusku. Dokud se obojí nevyřeší, cena elektřiny nadále bude spíše vysoká. „Myslet si, že se to bude měnit v týdnech, by bylo naivní,“ řekl Beneš a radil, že momentálně je důležitější zaměřit se na dílčí menší kroky k řešení energetické krize.
Nemyslí si, že znovu nastane extrémní situace, kdy se jeden megawatt elektřiny prodával za 1000 euro. „Polovina ceny, za kterou se to prodávalo v létě, byla čistou hysterií,“ popsal s tím, že tehdy ještě neexistoval výhled, zda Evropa situaci zvládne, a tak trhy panikařily. „Chování nakupujících a prodávajících na burze je velmi těžko předvídatelné,“ potvrdila Drábová.
Podle ní je hlavním viníkem současné situace „kremelský imperátor“ Putin. S tím souhlasí i Beneš, podle kterého má Rusko na současném růstu cen energií podíl 90procentní. Energetická válka proti Evropě začala už rok před válkou, řekl také a doplnil, že Gazprom neplní smlouvu, kterou má s ČEZem, a žádný plyn nedodává. „Povedeme mezinárodní arbitráž,“ prozradil ředitel, jak to chce řešit. Gazprom podle něj ČEZu dluží plyn za vyšší stovky milionů až miliardy.
Sedlák však přidal i pozitivní výhled. „Evropa je připravena na tuto topnou sezónu (…) Ekonomickou válku proti Rusku začíná pomalu vyhrávat,“ uvedl programový ředitel Svazu moderní energetiky, podle kterého velmi pomohlo naplnění plynových zásobníků. Nyní bude záležet na tom, jaké bude počasí. „Pokud bude zima velmi krutá, budeme více topit, budeme čerpat ze zásobníků, tak můžeme očekávat výkyvy cen,“ nastínil.
Britské noviny Sunday Times jmenovaly 13 ruských důstojníků, kteří veleli vojenským jednotkám obviněných ze spáchání válečných zločinů v Buči.
Podle publikace jejich totožnost zjistili nezávislí právníci a vyšetřovatelé s využitím informací z veřejně dostupných zdrojů. Totožnost všech 13 osob potvrdily ukrajinské zpravodajské služby.
Ukrajinská prokuratura potvrdila osm jmen, podpořila je oficiální oznámení o podezření vydaná Kyjevem jako předběžný krok k možnému formálnímu stíhání u ukrajinských soudů a Mezinárodního trestního soudu. Pět osob bylo identifikováno na základě oznámení vydaných jejich podřízeným a porovnáno s veřejně dostupnými ruskými vojenskými archivy. Těmto důstojníkům nebyla vydána žádná individuální oznámení o podezření.
„Mluvil jsem s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Jsem vděčný za jeho podporu. Řekl jsem mu o dnešním odporném ruském útoku,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v příspěvku na Telegramu.
„Jednali jsme o programu PURL, kterého si velmi ceníme. Už teď dosahuje dobrých pokroků. Diskutovali jsme o tom, jak ho dále rozšířit,“ dodal.
Program PURL počítá s dodávkami amerických zbraní na úkor ostatních spojenců Ukrajiny. Mechanismus PURL (Prioritní seznam požadavků Ukrajiny) je iniciativa USA a NATO s cílem urychlit dodávky zbraní na Ukrajinu. V rámci tohoto programu Kyjev sestavuje seznam prioritních potřeb zbraní, který je sdílen s partnery NATO.
Dánsko příští týden zakáže veškeré lety civilních dronů na svém území, aby zajistilo bezpečnost neformálního summitu šéfů států a vlád Evropské unie v Kodani.
„Dánsko bude příští týden hostit evropské lídry a my budeme věnovat zvláštní pozornost bezpečnosti. Proto od pondělí do pátku uzavřeme dánský vzdušný prostor pro všechny lety civilních dronů,“ uvedlo ministerstvo dopravy. Dánské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že není jasné, kdo za nově spatřenými drony stojí. Posíleny byly kapacity na odhalování bezpilotních prostředků. Dále se dnes k věci ministerstvo nevyjádřilo.
V pondělí muselo být na několik hodin kvůli dronům uzavřeno kodaňské letiště. V noci ze středy na čtvrtek byla zasažena i další menší letiště. V sobotu pak byl na největší dánské vojenské základně Karup spatřen nejméně jeden dron.
tři vysmátí a bohatí u moravce - beneš, moravec, drábová... placení občany