„Končím v politice, nikoliv životě.“ Zeman se na Slovensku loučil s lídry V4, řešili Ukrajinu

Politici během dvou plenárních jednání hovořili zejména o bezpečnostní situaci v souvislosti s válkou na Ukrajině, dále o energetické krizi, přechodu na zelenou ekonomiku či o hledání společných evropských řešení.„Na summitu V4 v Bratislavě. Dnes na našem programu Ukrajina, regionální bezpečnost a energetická krize,“ potvrdila předmět jednání na twitteru slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.

Čaputová to zopakovala na tiskové konferenci po jednání V4 kolem čtvrté odpoledne. Ta poděkovala svým partnerům, že na Slovensko dorazili a že i přes některé neshody, které státy mají, vedli lídři konstruktivní a upřímný dialog. Zdůraznila, že nás hlavně pojí i geografie a musíme myslet na to, že máme být jednotní. 

„Dalo nám to dobrou příležitost na rekapitulaci toho, co nás spojuje a kde máme rozdílné názory,“ uvedla Čaputová. „Máme bohatou spolupráci v ekonomické či třeba kulturní oblasti. Kde nám chybí shoda, jsem ráda, že máme otevřený dialog, který je upřímný a kde můžeme dosahovat porozumění,“ uvedla Čaputová. 

Absolutní shodu mají státy podle Čaputové na odsuzování útoků Ruska. Co se týče sankcí, podle slovenské prezidentky je zjevné, že fungují tak, jak mají. „Co považujeme za důležité je jednota Unie i v tom, co se týče sankcí. Tam jednotní jsme,“ dodala. Maďarská prezidentka připomněla, že i přes neshody Maďarsko všech osm balíčků podpořilo a bude to tak i v budoucnosti. 

Čaputová dodala, že ač v některých otázkách jednotní hlavy státu nebyly, panovalo přátelské prostředí, kde se mohli všichni vyjádřit a sdílet své obavy a důvody, proč v některých situacích nechtějí konat podobně jako jiné státy. Například u dodávek zbraní na Ukrajinu, což nepodporovalo Maďarsko. Zeman v tomto ohledu připomněl, že obavy mělo i Německo a že Maďarsko například pomáhá při odminování území Ukrajiny. 

„Shodneme se na tom zásadním,“ konstatovala maďarská prezidentka Katalin Nováková, která ocenila vzájemnou úctu a spolupráci, ale i debaty o energetické krizi. 

Podle Zemana navíc V4 mnohokrát dokázala, že není mrtvým ani zbytečným uskupením a rýpl si přitom do kandidáta na prezidenta generála Petra Pavla, který se k V4 vyjadřoval. „Doufám, že tento kandidát se českým prezidentem nestane,“ uvedl Zeman a dodal, že by rád ve V4 viděl i Slovinsko.

Miloš Zeman na Slovensku: Summit prezidentů V4 s Dudou, Novákovou a Čaputovou (11.10.2022) | ČTK / Šálek Václav

Zeman, ale i Duda či Novaková se následně pozastavili nad rizikem vypálení jaderných zbraní. „Odsuzujeme útok na svrchovaný stát, odsuzujeme anexi a odsuzujeme útoky na civilní obyvatelstvo. To jsou nepřijatelné kroky, stejně jako hrozba jaderného konfliktu,“ konstatovala maďarská prezidentka, která zdůraznila, že se musí udělat všechny kroky, aby tato hrozba nebyla reálná a aby obecně tyto hrozby přestaly. 

„Jsem přesvědčený, že se nám podaří zastavit válku a že Ukrajina s naší podporou vyžene útočníky ze svého území, včetně území, které ztratili v roce 2014,“ uvedl k Ukrajině Duda. „Dějí se ohavné zločiny. A je to naše nejen historická povinnost, ale i povinnost zajistit bezpečnost států,“ konstatoval. Duda také zmínil, že je hrdý na to, jak se státy V4 popasovaly s migrační krizí.

Podle Čaputové k dosažení míru bude stačit, že když se ruští vojáci stáhnou a začnou respektovat hranice státu. 

Experti: V4 je mrtvá, Orbán stále izolovanější a v rukách Moskvy. A 7 faktů o maďarském vůdci

Zeman: Končím v politice, ne v životě

Český prezident Miloš Zeman na Slovensko dorazil v pondělí a nezahálel. Setkal se s bývalým slovenským premiérem Robertem Ficem a následně s předsedou Národní rady Borisem Kollárem. Dnes jej čekalo uvítání s vojenskými poctami u prezidentky Zuzany Čaputové, se kterou i poobědval. Následně se prezidenti přesunuli na jednání.

Čaputová dostala od příchozích hlav státu květiny. Jednu jí předal i prezident Zeman, který během tiskové konference připomněl, že se jedná o jeho poslední setkání s lídry V4 - alespoň ve funkci prezidenta. „Po 32 letech končím v politice, nikoliv v životě. A jsem rád, že jsem to mohl absolvovat právě na Slovensku,“ uvedl Zeman. Připomeneme, že právě na Slovensko většinou míří jako na svou první zahraniční cestu naši vysocí politici.

Na končícího Zemana zaměřil na počátku své řeči pozornost i polský prezident Andrzej Duda. „Jsem mu vděčný za každé setkání, které jsem s ním měl. Bylo to vždy přínosné a jsem rád, že tu mohu být při konci vašeho dlouhého působení v politice. Děkuji, že jsem mohl být v přítomnosti výjimečně vtipného politika,“ řekl Duda na adresu Zemana.

Slova o ohavnosti i Grétě

Zeman se ve své řeči pozastavil nad tím, že musí udělat vše proto, aby z lídrů V4 nebyli prezidenti a premiéři, kteří uskupení vedli před třetí světovou válkou. A jak je u něj zvykem, rýpnul si i do Zelené dohody. „Nejsem Gréta,“ uvedl a pousmál se nad tím, že by snad on měl kritizovat uhlíkovou stopu kvůli létání.  „Při vší úctě k životnímu prostředí a klimatickým změnám bychom měli pečovat o lidstvo,“ uvedl v souvislosti s energetickou krizí. 

Podstatným faktorem energetické krize, tedy cen energií, je právě takzvaný Green Deal, řekl dále český prezident Zeman po schůzce s kolegy ze zemí V4. Prezidenti se pobavili o tom, jak důležité jsou pro země Visegrádu další zdroje energie, jako je jaderná energie. 

I pro maďarskou prezidentku je energetická bezpečnost na prvním místě. „Maďarsko je tu proto, aby poskytovalo únosné náklady na energie, aby diverzifikovalo zdroje a trasy dovozu a mělo zdravý domácí energetický mix,“ napsala na twitteru. 

Bratislavský summit prezidentů zemí V4 byl první od únorové vojenské invaze Ruska na Ukrajinu, po které středoevropské země v otázce pomoci Kyjevu nevystupovaly jednotně.

Zatímco Česko, Polsko a Slovensko se řadí k zemím, které Ukrajině vyčlenily i vojenskou pomoc, Maďarsko dříve odmítlo, aby přes jeho území proudily na Ukrajinu dodávky zbraní ze Západu. Budapešť se rovněž kriticky vyjádřila vůči protiruským sankcím.Jednotní jsou ale prezidenti v tom, že konflikt odsuzují a odsuzují i poslední útoky Ruska na několik civilních objektů. 

Jednotní jsou v tomto nejen prezidenti ČR, Slovenska, Polska a Maďarska, ale také Bulharska, Estonska, Lotyšska, Litvy a Rumunska.

„Připomínáme, že válečné zločiny a zločiny proti lidskosti nepodléhají žádné promlčecí lhůtě a vztahuje se na ně jurisdikce soudů po celém světě,“ uvedli hlavy států zemí tzv. bukurešťské devítky.