Zeman dorazil do Bratislavy. Před setkáním s Čaputovou a lídry V4 se sešel s Ficem
Český prezident Miloš Zeman vyrazil v pondělí do Bratislavy, kde se zúčastní v úterý prezidentského summitu zemí V4. Nejprve se však ve slovenské metropoli sešel s bývalým slovenským premiérem Robertem Ficem a předsedou slovenského parlamentu Borisem Kollárem.
"Prezident republiky Miloš Zeman se v Bratislavě setkal s předsedou strany Směr-sociální demokracie Robertem Ficem," informoval hradní mluvčí Jiří Ovčáček a informaci doplnil fotografií ze setkání politiků, které pojí dlouholeté přátelství.
Obdobně Hrad informoval o setkání Zemana s předsedou slovenské Národní rady Kollárem, který je zároveň šéfem národně konzervativního hnutí Jsme rodina.
Hlavními tématy prezidentského summitu V4, kterého se kromě Zemana a slovenské prezidentky Zuzany Čaputové zúčastní také maďarská prezidentka Katalin Nováková a polský prezident Andrzej Duda, mají být bezpečnostní situace v souvislosti s válkou na Ukrajině, energetická krize, přechod na zelenou ekonomiku a hledání společných evropských řešení. Úterní jednání prezidentů bude první svého druhu od vojenské invaze Ruska na Ukrajinu.
Společné schůzky hlav čtyř středoevropských států se konají na podzim v té zemi, která uskupení V4 právě předsedá. Úterní jednání prezidentů bude první svého druhu od vojenské invaze Ruska na Ukrajinu.
Zemanova „rozlučková“ cesta
Vypadá to také, že pro prezidenta Zemana to bude derniéra. V březnu totiž opouští Hrad a na příští prezidentské schůzce V4 by tak měl za ČR vystupovat jeho nástupce. Naopak pro maďarskou Katalin Novákovou to bude premiéra, ta totiž do vedení státu nastoupila v květnu tohoto roku.
Pro českou hlavu státu je to tak rozlučková cesta, alespoň ve formátu setkávání s prezidenty V4. Navíc se na Slovensko dostal netradičně vrtulníkem. Let letadlem mu totiž nedovolí jeho zdravotní stav a sonda, kterou má v břiše. V rozhovoru pro TV Prima Zeman uvedl, že by mu ji ale mohli vyndat už koncem roku.
Nejednotná V4
V souvislosti s konfliktem na Ukrajině nevystupuje V4 jednotně. Zatímco Česko, Polsko a Slovensko se řadí k zemím, které Kyjevu vyčlenily i vojenskou pomoc, Maďarsko dříve odmítlo, aby přes jeho území proudily na Ukrajinu dodávky zbraní ze Západu.
Budapešť se rovněž kriticky vyjádřila vůči protiruským sankcím. Maďarská prezidentka Nováková během zářijové návštěvy Bratislavy řekla, že sankce Západu vůči Rusku nepřinesly kýžené výsledky.
Ukrajina zřejmě bude v jednáních o konci války donucena udělat bolestivé ústupky. Listu Neue Osnabrücke Zeitung to dnes řekl německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Podle něj nebyla ovšem naděje na příměří mezi Ukrajinou a Ruskem nikdy tak velká, jako je nyní.
„Pro Ukrajinu to bude bezpochyby mimořádně těžký proces, na jehož konci zřejmě bude referendum,“ řekl Wadephul regionálnímu listu. V lidovém hlasování podle něj budou muset Ukrajinky a Ukrajinci rozhodnout, zda přijmou předložené podmínky míru. Termínem bolestivými ústupky přitom narážel především na možnou ztrátu ukrajinského území.
Ukrajinští vojáci nadále ovládají severní část strategicky důležitého města Pokrovsk v Doněcké oblasti na východě země a podnikají útoky na ruské jednotky v jeho jižní části, sdělili dnes agentuře Reuters obránci města ze 7. výsadkového sboru rychlé reakce. Ukrajinské ujištění následovalo poté, co ruský prezident Vladimir Putin ocenil ruské velitele, kteří mu podali hlášení o úplném dobytí Pokrovska. Moskva dnes oznámila dobytí dalších dvou vsí na jihovýhodě Ukrajiny, ale toto tvrzení nebylo možné nezávisle ověřit.
Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov podle Kremlu informoval Putina o „osvobození měst Krasnoarmějsk v Doněcké oblasti a Vovčansk v Charkovské oblasti, jakož i o výsledcích dalších ofenzivních operací vojsk v dalších sektorech“. Ruským názvem Krasnoarmějsk označují prokremelská média ukrajinský Pokrovsk, za „osvobozování“ vydávají vojenské obsazování území sousedního napadeného státu.
Ukrajinské drony v noci zaútočily na zařízení na výrobu paliv a energií v centrální části evropského Ruska a vyvolaly požáry, oznámil na sociální síti gubernátor Orelské oblasti Andrej Klyčkov. Nálet se obešel bez obětí a zraněných, na odstranění škod se pracuje, dodal. Podle médií nejspíše hoří sklad pohonných hmot v druhém největším městě regionu.
Klyčkov neupřesnil, na jakém objektu vypukl požár, ale cílem útoku se mohl stát sklad pohonných hmot ve městě Livny, informoval server BBC News či zpravodajský kanál Astra s odvoláním na záběry natočené místními obyvateli. Hořet může místní rafinérie, napsal server RBK-Ukrajina, rovněž s odvoláním na informace z ruských sociálních sítí.
pekně napísané
Tak podle mně nejlepší taktika pro Česko v tomhle RU-UKR konfliktu je hrát to nějak šikovně na vobě strany, do ničeho se moc nemíchat, dělat blbýho, zkrátka švejkovat, to umíme nejlíp a to se nám vždycky dobře vyplatilo aby sme se z takovejhle konfliktů dokázali nějak hezky vykroutit. Můj názor🤔