Zeman dorazil do Bratislavy. Před setkáním s Čaputovou a lídry V4 se sešel s Ficem
Český prezident Miloš Zeman vyrazil v pondělí do Bratislavy, kde se zúčastní v úterý prezidentského summitu zemí V4. Nejprve se však ve slovenské metropoli sešel s bývalým slovenským premiérem Robertem Ficem a předsedou slovenského parlamentu Borisem Kollárem.
"Prezident republiky Miloš Zeman se v Bratislavě setkal s předsedou strany Směr-sociální demokracie Robertem Ficem," informoval hradní mluvčí Jiří Ovčáček a informaci doplnil fotografií ze setkání politiků, které pojí dlouholeté přátelství.
Obdobně Hrad informoval o setkání Zemana s předsedou slovenské Národní rady Kollárem, který je zároveň šéfem národně konzervativního hnutí Jsme rodina.
Hlavními tématy prezidentského summitu V4, kterého se kromě Zemana a slovenské prezidentky Zuzany Čaputové zúčastní také maďarská prezidentka Katalin Nováková a polský prezident Andrzej Duda, mají být bezpečnostní situace v souvislosti s válkou na Ukrajině, energetická krize, přechod na zelenou ekonomiku a hledání společných evropských řešení. Úterní jednání prezidentů bude první svého druhu od vojenské invaze Ruska na Ukrajinu.
Společné schůzky hlav čtyř středoevropských států se konají na podzim v té zemi, která uskupení V4 právě předsedá. Úterní jednání prezidentů bude první svého druhu od vojenské invaze Ruska na Ukrajinu.
Zemanova „rozlučková“ cesta
Vypadá to také, že pro prezidenta Zemana to bude derniéra. V březnu totiž opouští Hrad a na příští prezidentské schůzce V4 by tak měl za ČR vystupovat jeho nástupce. Naopak pro maďarskou Katalin Novákovou to bude premiéra, ta totiž do vedení státu nastoupila v květnu tohoto roku.
Pro českou hlavu státu je to tak rozlučková cesta, alespoň ve formátu setkávání s prezidenty V4. Navíc se na Slovensko dostal netradičně vrtulníkem. Let letadlem mu totiž nedovolí jeho zdravotní stav a sonda, kterou má v břiše. V rozhovoru pro TV Prima Zeman uvedl, že by mu ji ale mohli vyndat už koncem roku.
Nejednotná V4
V souvislosti s konfliktem na Ukrajině nevystupuje V4 jednotně. Zatímco Česko, Polsko a Slovensko se řadí k zemím, které Kyjevu vyčlenily i vojenskou pomoc, Maďarsko dříve odmítlo, aby přes jeho území proudily na Ukrajinu dodávky zbraní ze Západu.
Budapešť se rovněž kriticky vyjádřila vůči protiruským sankcím. Maďarská prezidentka Nováková během zářijové návštěvy Bratislavy řekla, že sankce Západu vůči Rusku nepřinesly kýžené výsledky.
Skupina ruských průzkumníků pronikla do vsi Dačne, ale byla zničena. Tvrzení o ruském dobytí vesnice neodpovídají skutečnosti, uvedl dnes ukrajinský generální štáb. Ruská státní média a prováleční blogeři tvrdili, že ruské síly ovládly Dačne (rusky Dačnoje) jako první obec v Dněpropetrovské oblasti, čehož si povšimla i agentura Reuters. O dobytí vsi, která leží u administrativní hranice s Doněckou oblasti, převážně dobytou Rusy, oficiálně neinformovala ani Moskva, ani ukrajinské zdroje.
„Před několika dny se jedné z malých průzkumných skupin nepřítele podařilo proniknout za hranice osady Dačne na území Dněpropetrovské oblasti. Okupantům se podařilo vyfotit se s ruskou vlajkou, ale to bylo poslední, co udělali. Ukrajinští vojáci okupanty zlikvidovali,“ uvedl generální štáb. „Při jednom z následujících útoků měli dva ruští vojáci větší štěstí: Zůstali naživu. Zajala je brigáda námořní pěchoty, čímž doplnili fond pro výměnu zajatců,“ dodal štáb.
Vysoce postavený zdroj z ukrajinské armády řekl AFP, že Ukrajina se bez americké munice bude jen těžko bránit proti útočícím ruským silám. „Jsme nyní hodně závislí na amerických dodávkách zbraní, i když Evropa dělá, co může. Ale bez americké munice to pro nás bude obtížné,“ uvedl zdroj.
Bílý dům v úterý potvrdil informace serveru Politico, že americké ministerstvo obrany zastavilo dříve slíbené dodávky některých střel protivzdušné obrany a další přesné munice na Ukrajinu z obav, že se zásoby amerických zbraní příliš zmenšily. Podle mluvčí Bílého domu Anny Kellyové daly USA přednost svým zájmům.
S ruskou agresí a vojenskými investicemi bude dánská armáda povolávat i ženy. Podle nových pravidel přijatých parlamentem na začátku června úřady od úterý 1. července zapisují dánské ženy, které dovrší 18 let, do systému losování stejně jako jejich mužské spoluobčany. K této změně dochází na pozadí ruské invaze na Ukrajinu a narůstajících investic do armády u zemí NATO. I na relativně bezpečné Dánsko vrhá ruská plnohodnotná invaze na Ukrajinu svůj stín. Poznatky z ukrajinských bojišť se dokonce promítají i do výcviku dánských dobrovolných rekrutek. „Díky tomu to vypadá opravdově,“ uvedla Katrine, jedna z rekrutek.
Dánské reformy v rovnosti mužů a žen vláda poprvé nastínila v roce 2024 jako součást rozsáhlé reformy armády. Tato iniciativa měla začít fungovat na začátku roku 2027, ale úřady ji nakonec přesunuly už na léto 2025.
pekně napísané
Tak podle mně nejlepší taktika pro Česko v tomhle RU-UKR konfliktu je hrát to nějak šikovně na vobě strany, do ničeho se moc nemíchat, dělat blbýho, zkrátka švejkovat, to umíme nejlíp a to se nám vždycky dobře vyplatilo aby sme se z takovejhle konfliktů dokázali nějak hezky vykroutit. Můj názor🤔