Zeman dorazil do Bratislavy. Před setkáním s Čaputovou a lídry V4 se sešel s Ficem
Český prezident Miloš Zeman vyrazil v pondělí do Bratislavy, kde se zúčastní v úterý prezidentského summitu zemí V4. Nejprve se však ve slovenské metropoli sešel s bývalým slovenským premiérem Robertem Ficem a předsedou slovenského parlamentu Borisem Kollárem.
"Prezident republiky Miloš Zeman se v Bratislavě setkal s předsedou strany Směr-sociální demokracie Robertem Ficem," informoval hradní mluvčí Jiří Ovčáček a informaci doplnil fotografií ze setkání politiků, které pojí dlouholeté přátelství.
Obdobně Hrad informoval o setkání Zemana s předsedou slovenské Národní rady Kollárem, který je zároveň šéfem národně konzervativního hnutí Jsme rodina.
Hlavními tématy prezidentského summitu V4, kterého se kromě Zemana a slovenské prezidentky Zuzany Čaputové zúčastní také maďarská prezidentka Katalin Nováková a polský prezident Andrzej Duda, mají být bezpečnostní situace v souvislosti s válkou na Ukrajině, energetická krize, přechod na zelenou ekonomiku a hledání společných evropských řešení. Úterní jednání prezidentů bude první svého druhu od vojenské invaze Ruska na Ukrajinu.
Společné schůzky hlav čtyř středoevropských států se konají na podzim v té zemi, která uskupení V4 právě předsedá. Úterní jednání prezidentů bude první svého druhu od vojenské invaze Ruska na Ukrajinu.
Zemanova „rozlučková“ cesta
Vypadá to také, že pro prezidenta Zemana to bude derniéra. V březnu totiž opouští Hrad a na příští prezidentské schůzce V4 by tak měl za ČR vystupovat jeho nástupce. Naopak pro maďarskou Katalin Novákovou to bude premiéra, ta totiž do vedení státu nastoupila v květnu tohoto roku.
Pro českou hlavu státu je to tak rozlučková cesta, alespoň ve formátu setkávání s prezidenty V4. Navíc se na Slovensko dostal netradičně vrtulníkem. Let letadlem mu totiž nedovolí jeho zdravotní stav a sonda, kterou má v břiše. V rozhovoru pro TV Prima Zeman uvedl, že by mu ji ale mohli vyndat už koncem roku.
Nejednotná V4
V souvislosti s konfliktem na Ukrajině nevystupuje V4 jednotně. Zatímco Česko, Polsko a Slovensko se řadí k zemím, které Kyjevu vyčlenily i vojenskou pomoc, Maďarsko dříve odmítlo, aby přes jeho území proudily na Ukrajinu dodávky zbraní ze Západu.
Budapešť se rovněž kriticky vyjádřila vůči protiruským sankcím. Maďarská prezidentka Nováková během zářijové návštěvy Bratislavy řekla, že sankce Západu vůči Rusku nepřinesly kýžené výsledky.
Příchody a odchody migrantů z Ukrajiny by po válce mohly sehrát důležitou roli pro hospodářský růst zemí střední Evropy. Možné dopady na výkon regionu se pohybují v rozmezí od minus šesti do tří procent v závislosti na tom, zda budou hostitelské země opouštět, nebo zda jich přijde ještě více, uvádějí analytici společnosti S&P Global.
Téměř polovina ukrajinských uprchlíků, kteří se v současné době nacházejí v EU, žije v 11 zemích střední a východní Evropy. To představuje významný impuls pro jejich trhy práce. Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko představují méně než čtvrtinu celkové populace EU.
„Směr hospodářského růstu ve střední a východní Evropě by mohla určit poválečná ukrajinská migrace, přičemž současný impuls ze strany ukrajinských pracovníků by se mohl zrychlit nebo otočit,“ uvedla S&P Global, kterou cituje agentura Reuters.
Evropská komise v novém, devatenáctém sankčním balíku proti Rusku navrhuje zavést sankce na dalších 118 lodí z ruské stínové flotily a zákaz transakcí pro další banky v Rusku i třetích zemích. Informovala o tom dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Omezení se poprvé zaměří na kryptoměny a rovněž by měly přibýt další zákazy vývozu zboží a technologií používaných na bojišti. Tyto sankce se týkají 45 společností v Rusku a třetích zemích, které poskytují přímou či nepřímou podporu ruskému vojenskoprůmyslovému komplexu. Sankce nyní musí jednomyslně schválit všechny členské státy EU.
„Rusko bohužel za uplynulý měsíc ukázalo plnou míru svého pohrdání diplomacií a mezinárodním právem,“ uvedla von der Leyenová ve svém prohlášení. „Podniklo největší dronové a raketové útoky vůči Ukrajině, zasáhlo vládní budovy i civilní domy i kancelář EU v Kyjevě,“ dodala s tím, že celkově ruská hrozba vůči Evropské unii roste. V této souvislosti zmínila nedávné narušení vzdušného prostoru EU Ruskem, konkrétně v Polsku a Rumunsku. „To nejsou činy někoho, kdo chce mír. Prezident Putin situaci znovu vyostřuje. V reakci na to Evropa zvyšuje svůj tlak,“ doplnila šéfka unijní exekutivy.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí obce Muravka v ukrajinské Doněcké oblasti a vesnici Novoivanivka v Záporožské oblasti. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil. Server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou armádu píše o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
„Město je strategickým cílem nepřítele. Okupanti shromáždili síly u Radkivky a Holubivky, plynovod je poškozen a zatopen. Pokusy o překročení řeky Oskil na člunech - většinu z nich zničilo dělostřelectvo, minomety a FPV drony,“ cituje Ukrajinska pravda z hlášení 10. armádního sboru pěchoty ukrajinské armády, podle kterého Rusové operují v malých pěchotních skupinách. „Často v civilu - což je další válečný zločin Ruské federace,“ uvedla jednotka.
Sbor dále podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že provádí protidiverzní opatření a prohlásil, že v místech, která Rusové označují, že jsou jejich „kontrolou“, ve skutečnosti pokračují boje a působí tam ukrajinské útočné skupiny. Ve středu 17. září ukrajinský analytický projekt DeepState uvedl, že ruští vojáci postoupili v Kupjanském okrese a také poblíž obce Novoivanivka v Záporožské oblasti, podotkla dnes Ukrajinska pravda.
pekně napísané
Tak podle mně nejlepší taktika pro Česko v tomhle RU-UKR konfliktu je hrát to nějak šikovně na vobě strany, do ničeho se moc nemíchat, dělat blbýho, zkrátka švejkovat, to umíme nejlíp a to se nám vždycky dobře vyplatilo aby sme se z takovejhle konfliktů dokázali nějak hezky vykroutit. Můj názor🤔