Zeman dorazil do Bratislavy. Před setkáním s Čaputovou a lídry V4 se sešel s Ficem

"Prezident republiky Miloš Zeman se v Bratislavě setkal s předsedou strany Směr-sociální demokracie Robertem Ficem," informoval hradní mluvčí Jiří Ovčáček a informaci doplnil fotografií ze setkání politiků, které pojí dlouholeté přátelství.

Obdobně Hrad informoval o setkání Zemana s předsedou slovenské Národní rady Kollárem, který je zároveň šéfem národně konzervativního hnutí Jsme rodina.

Hlavními tématy prezidentského summitu V4, kterého se kromě Zemana a slovenské prezidentky Zuzany Čaputové zúčastní také maďarská prezidentka Katalin Nováková a polský prezident Andrzej Duda, mají být bezpečnostní situace v souvislosti s válkou na Ukrajině, energetická krize, přechod na zelenou ekonomiku a hledání společných evropských řešení. Úterní jednání prezidentů bude první svého druhu od vojenské invaze Ruska na Ukrajinu.

Společné schůzky hlav čtyř středoevropských států se konají na podzim v té zemi, která uskupení V4 právě předsedá. Úterní jednání prezidentů bude první svého druhu od vojenské invaze Ruska na Ukrajinu.

Politika Experti: V4 je mrtvá, Orbán stále izolovanější a v rukách Moskvy. A 7 faktů o maďarském vůdci

Zemanova „rozlučková“ cesta

Vypadá to také, že pro prezidenta Zemana to bude derniéra. V březnu totiž opouští Hrad a na příští prezidentské schůzce V4 by tak měl za ČR vystupovat jeho nástupce. Naopak pro maďarskou Katalin Novákovou to bude premiéra, ta totiž do vedení státu nastoupila v květnu tohoto roku. 

Pro českou hlavu státu je to tak rozlučková cesta, alespoň ve formátu setkávání s prezidenty V4. Navíc se na Slovensko dostal netradičně vrtulníkem. Let letadlem mu totiž nedovolí jeho zdravotní stav a sonda, kterou má v břiše. V rozhovoru pro TV Prima Zeman uvedl, že by mu ji ale mohli vyndat už koncem roku. 

Nejednotná V4

V souvislosti s konfliktem na Ukrajině nevystupuje V4 jednotně. Zatímco Česko, Polsko a Slovensko se řadí k zemím, které Kyjevu vyčlenily i vojenskou pomoc, Maďarsko dříve odmítlo, aby přes jeho území proudily na Ukrajinu dodávky zbraní ze Západu.

Budapešť se rovněž kriticky vyjádřila vůči protiruským sankcím. Maďarská prezidentka Nováková během zářijové návštěvy Bratislavy řekla, že sankce Západu vůči Rusku nepřinesly kýžené výsledky.

Válka Rusko vs. Ukrajina zobrazit celý online

15:52

Dnes

Premiér Andrej Babiš (ANO) oceňuje, že se Evropská rada dohodla a bude součástí mezinárodních jednání o Ukrajině. Zastoupení zemí má za vyvážené a považuje za důležité, že díky účasti Polska budou u vyjednávání i země Visegrádské skupiny (V4 - ČR, Polsko, Slovensko, Maďarsko). Sdělil to dnes na dotaz ČTK. Za důležitou pokládá účast Polska i předseda Starostů Vít Rakušan.

Předseda Evropské rady António Costa v pátek večer na závěr neformálního summitu v Dublinu oznámil, že Evropu budou při jednáních o Ukrajině zastupovat Francie, Německo, Itálie, Polsko, Spojené království a představitelé unijních institucí. Debata Evropské rady k otázce evropského zástupce pro mírové rozhovory s Ruskem zesílila poté, co se poslední kolo jednání tento týden uskutečnilo v trojstranném formátu USA-Ukrajina-Rusko.

14:13

Dnes

Ministerstvo obrany upozornilo, že vojenského cvičení Koalicja 26.2 se stejně jako ČR přímo neúčastní většina takzvané koalice ochotných. Zasáhne do něj 11 ze 32 států. Česko se zapojilo formou velitelské podpory na úrovni štábů. ČTK o tom dnes informovala mluvčí ministerstva Petra Hrušová. V Polsku mají armády v tomto a příštím týdnu trénovat, jak by byly schopné po skončení ruské agrese ohlídat mír na Ukrajině i bez amerických jednotek. Neúčast českých vojáků kritizoval například prezident Petr Pavel.

"Většina členů koalice ochotných, která vznikla na začátku roku 2025, se tedy manévrů přímo neúčastní. Stejně jako například Itálie, Česká republika již za předchozí vlády neschválila vyslání svých vojáků na ukrajinské území, a do aktivit koalice se zapojuje jinou formou," uvedla mluvčí.

12:20

Dnes

Při rozhovorech o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou v Abú Zabí z tohoto týdne představili Rusové dokument, v němž mimo jiné žádali, aby Severoatlantická aliance stáhla své jednotky a základny k hranicím z roku 1997. Informoval o tom deník The New York Times (NYT). Moskva tak podle něj v ničem neustoupila od svých požadavků, které vznesla bezprostředně před zahájením rozsáhlé ruské vojenské invaze na Ukrajinu.

Zobrazit celý online

Video se připravuje ...

Zeman ke katarskému emírovi: Pokud Rusko použije jaderné zbraně, reakce by měla být i vojenská