„Potřebujeme odvahu,“ znělo od Zemana na hostině před lídry. Putinovi chce vyslat jasný signál
Svět podle prezidenta Miloše Zemana čelí kvůli ruské agresi na Ukrajině riziku použití jaderných zbraní. Je proto podle něj třeba vyslat důrazný a jasný signál, že při jejich použití bude následovat diplomatická i vojenská reakce. Zeman to dnes na úvod opulentní večeře, kde se podával mimo jiné mořský vlk či srnčí hřbet, řekl účastníkům zasedání Evropského politického společenství (EPC), kteří se sešli na Pražském hradě.
Podobně se ostatně český prezident vyjádřil už ve středu po setkání s katarským emírem Tamimem bin Hamadem Sáním. Pro řešení energetické krize doporučil Zeman daň z neočekávaných zisků. Jeho dnešní projev před čtyřmi desítkami evropských státníků poskytl ČTK prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.
Zeman na úvod projevu poukázal na tisíciletou historii hradního komplexu, který dnešní schůzku hostil. Označil ji za dobrý příklad pro budování „společného evropského domova“. „Ale uvítal bych v tomto případě rychlejší tempo,“ poznamenal.
Podle českého prezidenta čelí Evropa dvěma hlavním problémům současného světa. Za jeden považuje Zeman ruskou agresi na Ukrajině, za druhý energetickou krizi. Obě otázky patří mezi hlavní témata stávajícího českého předsednictví Evropské unie.
„Pokud jde o první téma, obávám se, že čelíme vážnému riziku použití jaderných zbraní. Musíme udělat vše pro to, abychom se tomuto riziku vyhnuli, anebo alespoň snížili jeho pravděpodobnost,“ řekl prezident Zeman. „Jedním z možných řešení je vyslat důrazný a jasný signál, že použití jaderných zbraní vyvolá naši reakci, a to nejen diplomatickou, ale i vojenskou. Potřebujeme totiž včasné varování nebo něco jako preventivní akci,“ dodal. Bylo by podle něj velmi špatné, kdyby účastníci dnešní večeře byli posledními prezidenty a premiéry před třetí světovou válkou.
Jako jedno z řešení energetické krize doporučil Zeman takzvanou daň z neočekávaných zisků, což podle něj sníží mimořádné zisky velkých energetických společností.
„Drazí přátelé, to, co potřebujeme, je odvaha, odvaha rozhodovat, žádné váhání, žádná politika ústupků, žádné nicnedělání, a tak mi dovolte, abych zakončil známým heslem, které se používalo i během sametové revoluce v naší zemi: Hluboko v srdci věřím, že jednou zvítězíme,“ dodal Zeman.
"Vzhledem k účasti 45 evropských lídrů se nepochybně jedná o historicky největší podobnou akci v Evropě," uvedl k summitu premiér Petr Fiala (ODS). Za výhodu neformálního setkání považuje to, že s sebou summit neponese svázanou debatu řadou náležitostí ať už formálních, nebo zvykových. Psané závěry v tomhle případě nejsou tak to hlavní.
"Snaha je vytvořit prostor pro setkání všech lídrů evropských zemí, proto tady budeme mít možnost přivítat nejenom francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, ale také britskou premiérku Liz Trussovou," podotkl Fiala.
České předsednictví Radě EU se "musí potýkat s obrovskými výzvami a krizemi, kterými Evropa prochází a která budou nepochybně tématem toho prvního jednání Evropského politického společenství, ať už je to mír a bezpečnost, energetika, životní prostředí, ekonomik a další klíčové otázk, před kterými teď Evropa stojí," upozorňuje Fiala.
"Není cílem dospět k nějakým psaným závěrům, cílem je diskutovat a vytvořit nějakou rámcovou shodu na dalším postupu evropských zemí v projednávaných oblastech," uvedl Fiala. Na čtvrteční zasedání bude navazovat neformální Evropská rada, "kde budeme jednat především o energetice a o Ukrajině". "V každém případě věřím, že summit bude výborná reklama pro ČR a Prahu," dodal Fiala.
Jednoho prominentního hosta již prezident Miloš Zeman na Hradě přivítal ve středu, kdy dorazil katarský emír Tamim bin Hamad Sání. Se Zemanem mluvili mj. o spolupráci v energetice a o možnostech přepravy zemního plynu.
Vládce Kataru do Česka přijel historicky na první oficiální návštěvu. Doprovází ho početná delegace, ve které by měli být například šéf jeho kanceláře, který patří mezi vlivné postavy Kataru, ministr zahraničí nebo výkonný ředitel katarského investičního fondu. Emír má v plánu i několik bilaterálních jednání s účastníky čtvrtečního zasedání Evropského politického společenství.
Separé schůzky si měl prezident Miloš Zeman domluvit se srbským prezidentem Aleksandrem Vučićem a maďarským premiérem Viktorem Orbánem. S druhým jmenovaným se chce po delší době vidět a napravit dojem. Naposledy se setkali loni v říjnu, pár dní před prezidentovou dlouhodobou hospitalizací. Tehdy se vršila svědectví o tom, že Zeman na Orbána mluvil rusky, oslovoval ho Andreji a byl mimo.
„Pokud vím, citoval něco z Dostojevského, jinak to bylo normální. Ale prezident byl tehdy strašně unavený. Oni se kamarádí přes 20 let a chce si s ním (s Orbánem – pozn. red.) normálně popovídat,“ řekl Blesku zdroj blízký hlavě státu.
je to tak
HIMARS je už jen obyčejná Kaťuše