Závěr supersummitu v Praze: Setkání přišlo v kritický okamžik, řekl Fiala. Macron notoval
Den D se uchýlil ke konci. Na Pražském hradě proběhlo první zasedání platformy Evropského politického společenství (EPC), za kterým do Prahy přicestovali lídři více než čtyř desítek evropských zemí. Premiér Petr Fiala (ODS) na závěrečné tiskové konferenci poděkoval francouzskému prezidentovi Emmanuelovi Macronovi, že přišel s myšlenkou celého setkání. Fiala ocenil, že si lídři mohli pohovořit neformálně. Příští zasedání se bude konat v Moldavsku.
„Nechceme nahrazovat stávající formáty spolupráce, neschválili jsme žádné oficiální ustanovení,“ řekl na tiskové konferenci Fiala s tím, že proběhla jen výměna názorů. „Setkání probíhá v kritický okamžik pro evropský kontinent,“ pokračoval a dodal, že kvůli ruské agresi je ohrožena stabilita a bezpečnost.
„Co jsme chtěli udělat, je vytvořit prostor pro jednotlivé země, prostor, kde se nepřetahujeme o slovíčka. Dali jsme dohromady země, které se obvykle neshledávají,“ uvedl.
Dodal, že proběhlo několik kulatých stolů, několik jednání a summit byl smysluplný. „Naším kolektivním cílem je společně pracovat na posílení bezpečnosti a prosperity. A doufám, že to bude následovat vzájemnými akcemi. Evropské politické společenství je užitečný formát a těším se na další setkání v Kišiněvě. A bude následovat Španělsko a poté Velká Británie,“ informoval premiér o tom, že neformální summity budou pokračovat.
„Už jen to, že sedíme u jednoho stolu, že se spolu bavíme, probíhají tu desítky bilaterálních jednání - už to je obrovský přínos této akce. Takovéto akce nás posouvají dále. Například jeden z největších problémů Evropy jsou energie a ceny energií. To, že se musíme zbavit závislosti, že musíme diverzifikovat zdroje… A tady najednou máme ujištění od států, jako je Norsko nebo Ázerbájdžán, že nám pomohou,“ řekl premiér Fiala na dotaz, co je tedy výsledkem jednání, které je neformální a ze kterého nevzejde oficiální usnesení.
Další summit už na jaře?
Další setkání by mělo být v Moldavsku, na tiskové konferenci si tak vzala slovo prezidentka Maia Sanduová. Prezidentka informovala, že se bude konat na jaře. Evropské země podle moldavské prezidentky Sanduové dosáhnou míru a bezpečnosti jen v případě, že budou jednat společně a budou solidární.
„Odsuzujeme ruskou agresi a nezákonnou anexi. Společně jsme se zavázali pomáhat Ukrajině, aby získala zpátky suverenitu. Diskutovali jsme o energetické bezpečnosti, ale zajistit to nebude jednoduché,“ uvedla.
„Milý Petře,“ začal svůj proslov Macron. „Všichni sdílíme jeden kontinent,“ podotkl, proč je důležité, aby se evropští lídři setkávali. Vyzdvihl, že je důležité, že se akce zúčastnil na dálku ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a osobně přijel ukrajinský premiér Denys Šmyhal.
„Můžeme jednat o společných problémech - a to je to, co potřebujeme. Existuje Evropská unie, některé země chtějí přistoupit do EU, některé ji opustili a jiné do ní nechtějí, ale sdílíme zeměpis, jeden kontinent. Od Kavkazu po Island,“ uvedl během tiskové konferenci francouzský prezident Emmanuel Macron.
Podle Macrona bylo velice důležité, že se jednalo o krizích, které prožívá kontinent, jako je krize na Balkánu i napětí ve Středozemí. „Je užitečné mít takový formát, kdy jsou zúčastněné strany u jednoho stolu a kdy je možné vést oddělená jednání,“ konstatoval.
„Představili jsme jednotu 44 zemí, které jasně řekly, že odsuzují ruskou agresi, a to má velkou hodnotu. To sdělení je jednotou. A velmi rádi jsme vyslechli ukrajinského prezidenta,“ uvedl také.
Macron připomenul také útok na Nord Stream či kybernetické útoky. „Mít strategii mezi sebou a mít politiku v boji proti dezinformacím. I o tom chceme hovořit,“ pokračoval.
K ideám, které se probíraly na summitu i před ním, od energie po bezpečnost, jmenoval Macron také „společnou politiku mládí“, kterou zmínily Albánie, Srbsko a Irsko. Například mít integrovanou politiku v oblasti univerzit. „Pro mládež musíme zvýšit spolupráci, aby naše mládež měla evropskou kulturu a vzdělání. A taky budeme vést spolupráci o migraci. Je třeba mít integrovanou politiku,“ řekl také.
Zasedání společenství se dnes účastnili zástupci 43 zemí, kromě států Evropské unie jde o země Západního Balkánu, asociovaného tria, Arménii a Ázerbájdžán, čtyři země z Evropského sdružení volného obchodu, tedy Norsko, Švýcarsko, Island a Lichtenštejnsko, a dále Spojené království a Turecko. Dánská premiérka Mette Frederiksenová kvůli vnitropolitické krizi dnes chyběla, zúčastní se až pátečního neformálního jednání summitu EU.
Po oficiálním přivítání Petrem Fialou se řada lídrů vítá a baví neformálně během setkání na Pražském hradě.
Fialův úvodní projev: Evropa trpí agresivní válkou
Evropa v současnosti čelí těžkostem, nejzávažnějším problémem je, že trpí agresivní válkou. Rusko pokračuje ve své nespravedlivé agresi vůči Ukrajině, ruský prezident Vladimir Putin není otevřen jednání a jeho jediným cílem je dobytí sousední země. Ruské akce z posledního týdne to opět dokazují, řekl Fiala v úvodním projevu na supersummitu.
Vyhlásit hlasování v okupovaných územích bylo podle Fialy nečestnou lstí a mezinárodní společenství to nemůže brát vážně. Kyjev a Západ ruskou anexi čtyř ukrajinských území vyhlášenou na konci září odsuzují a odmítají jako nelegální. Narychlo zorganizované hlasování se týkalo Záporožské, Chersonské, Doněcké a Luhanské oblasti.
„Prezidentská standarta vlající nad tímto Hradem na sobě nese motto Pravda vítězí. To znamená, že pravda nakonec vyhraje nebo že pravda porazí lež. Toto motto nám dodávalo naději v těžkých časech, v časech útlaku,“ připomněl Fiala.
Na Ukrajině podle předsedy vlády Česko vidí odraz vlastní minulosti. Fiala odkázal na srpen roku 1968 a na invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Mnoho zemí má podle Fialy podobné historické zkušenosti.
„Chápeme, že je obtížné čelit zlu, ale také chápeme, že pravda vítězí. Možná to zabere čas, ale všichni ve svých srdcích víme, že Ukrajina zvítězí, protože pravda je na její straně,“ poznamenal ministerský předseda.
Do té doby Ukrajina podle něj potřebuje neutuchající podporu Evropy. „Evropané musí držet hodnoty, které je sjednocují: hodnoty lidských práv, respektu a vlády práva,“ uvedl Fiala. Takové hodnoty podle něj vyjadřoval také první český prezident Václav Havel.
Setkání v Praze sice nemá přesnou agendu, ale je důležité pro bezpečnost či zlepšování vztahů se sousedy, uvedl na Pražském hradě německý kancléř Olaf Scholz. Zdůraznil také, že jednotlivé státy pomáhají Ukrajině bránící se ruské agresi, a to finančně, humanitárně a také dodávkami zbraní.
Setkání označil Scholz za „velkou inovaci“, která dává státníkům prostor k celodennímu setkávání v různých formátech bez omezení harmonogramu a nutnosti přijímat závěrečná prohlášení. „To je dobré pro mír, pro bezpečnostní uspořádání, je to dobré pro hospodářský rozvoj a prosperitu a samozřejmě je to dobré i pro to, aby Evropská unie mohla zlepšit vztahy se sousedy, z nichž mnozí se chtějí stát členy Evropské unie,“ řekl Scholz.
Scholz zdůraznil, že setkání nemůže odhlédnout od ruského útoku na Ukrajinu. „Ale je také dobré vidět, že všichni společně velmi rozdílným způsobem, ale přece Ukrajinu podporujeme – finančně, humanitární pomocí a mnozí také dodávkami zbraní, jak to činí i Německo,“ prohlásil Scholz. „A myslím, že je velmi dobře vidět, že všichni, kteří se tu scházejí, vědí, že ruský útok na Ukrajinu je brutálním porušením bezpečnostního a mírového pořádku, který jsme v Evropě měli v posledních desetiletích,“ dodal německý kancléř.
Aby se mu nesekla plotýnka a neomarodil znova.