Fiala přijme polského premiéra: S Morawieckim bude řešit energetickou bezpečnost a plynovod Stork II
Premiér Petr Fiala (ODS) bude v úterý večer jednat s polským protějškem Mateuszem Morawieckim o pozici obou zemí k evropským plánům v energetice a bilaterálně o plynovodu Stork II. Setkají se na Ekonomickém fóru v polském lázeňském městě Karpacz poblíž hranic s Českem. Heslem 31. ročníku fóra je Evropa na pozadí nových výzev a Fiala v jeho úvodu obdrží cenu Člověk roku 2022. ČTK to dnes v tiskové zprávě sdělil Úřad vlády ČR.
Fiala bude s Morawieckim diskutovat o pozici obou zemí před páteční mimořádnou schůzkou ministrů EU pro energetiku. V bilaterální rovině pak budou jednat o podpoře projektu česko-polského plynovodu Stork II a jeho přínosu pro energetickou bezpečnost střední Evropy. O reakci EU na rostoucí ceny elektřiny jednal Fiala minulý týden v Praze s německým kancléřem Olafem Scholzem. Shodli se na nutnosti nalezení celoevropského řešení pro snížení cen.
Mimořádnou ministerskou radu pro energetiku svolal na tento pátek ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Trh s energiemi přestal podle něj fungovat. Evropa podle něj musí oddělit ceny plynu od ceny elektřiny, rada bude projednávat návrh na stanovení maximální ceny plynu, který se využívá pro výrobu elektřiny.
Fiala v červenci řekl, že Česko chystá přímé propojení plynovodem z Polska. Ještě na konci dubna kritizoval předchozí vládu Andreje Babiše (ANO) za to, že podle něj nezajistila projektu plynovodu Stork II dostatečnou politickou podporu. Babiš Fialovu kritiku odmítá a poukazuje na to, že zájem o výstavbu plynovodu ztratili Poláci.
Například Ekonomický deník letos v květnu informoval, že projekt plynovodu Stork II ztroskotal nejenom na nezájmu Polska, ale i na nezájmu regulátorů a obchodníků s plynem. Server Euractiv.cz už v roce 2016 napsal, že česká vláda dostala informace, podle kterých se Polsko na projekt chystá uvalit tříleté moratorium. Kabinet proto v červnu téhož roku zahájil intenzivní diplomatická jednání, která vyvrcholila podpisem memoranda v Krynici. Tam se česká a polská vláda shodly, že mají zájem realizovat tento projekt do roku 2020. Hospodářské noviny ale v roce 2019 napsaly, že polská firma Gaz-System projekt Stork II přesunula až na rok 2024.
Plán na propojení plynárenských soustav visegrádských zemí se zrodil za českého předsednictví EU v roce 2009. Celoevropský projekt nazvaný Severojižní propojení měl snížit závislost na ruském plynu propojením zásobníků zkapalněného plynu (LNG) v polském Svinoústí a na chorvatském ostrově Krk. První část - plynovod Stork I - byl zprovozněn v roce 2011 a spojil Polsko s Českou republikou. Umožnil ale jen vedení plynu z Česka do Polska. Stavba plynovodu stála 28 milionů eur (cca 700 milionů Kč). Polovinu zaplatila Evropská unie z Programu ekonomické podpory v energetice, který byl vyhlášen po plynové krizi z roku 2009. Investice na české straně hranice dosáhla sedmi milionů eur, tedy zhruba 170 milionů korun.
Na plynovod Stork I měl navázat plynovod Stork II, vedoucí od hranic s Českem do Svinoústí, na českém území pak plynovod Moravia. V Břeclavi na něj měl navázat plynovod BACI, jenž vede do Rakouska. Projekt byl však v roce 2018 po nástupu ANO zastaven, nyní se uvažuje o jeho obnovení. Stork II byl zařazen mezi evropsky významné projekty a unie ho byla ochotna podpořit zhruba 63 miliony eur. Jeho zastavení společně s ukončením smlouvy o dodávkách ruského plynu způsobilo, že je Česká republika plně závislá na dodávkách ruského plynu.
