Uzavření centra pro drogově závislé? Z ulic nezmizí. Zajíčková brání rozhodnutí a vytahuje „šlehárny“

Na problémové uživatele drog nemusí být příjemný pohled. Kvůli své závislosti  - a tomu, co jí předcházelo - se mohou potýkat s nervozitou, se změnami nálad a dalšími psychickými i fyzickými obtížemi. Naléhavé nutkání dát si svou drogu je ovlivňuje v celém životě a závislost je může dostat na ulici, kde musí žít bez střechy nad hlavou i milujícího domova. To se může odrazit i na jejich vizáži a chování. 

„Představte si, že každé ráno vyjdete z domu a na ulicích jsou skupiny lidí, kteří různě pokřikují, možná jsou po dávce a nevědí pomalu, co dělají. Svlékají si kalhoty či i kálejí. Místní mi poslali dopis, kde tu situaci popisují,“ uvádí pro Blesk Zprávy starostka Prahy 5 a poslankyně Renáta Zajíčková (ODS), která se poslední 2-3 roky věnuje problematice závislých ve své městské části, ale i bezpečnosti na ulicích obecně. 

Právě na Praze 5 jsou dvě z celkově tří pražských kontaktních center pro drogově závislé, což do jisté míry způsobuje, že se v přilehlých ulicích klienti těchto center shlukují. Zajíčková se rozhodla stížnosti místních řešit a po sérii schůzek s kontaktními centry, ale i odborníky a členy magistrátu se rozhodla pro překvapivý a podle odborníků nelogický krok - jednomu z kontaktních center nechala vypovědět smlouvu, a Progressive tak musí do konce tohoto roku Prahu 5 opustit. 

Odborníci: Stížnosti chápeme, tohle ale situaci zhorší

Uzavření centra dává smysl občanům, kteří v jeho okolí žijí. Napovídá to tomu, že by se mohli v ulicích závislí méně objevovat. Jak ale upozorňují odborníci, které oslovily Blesk Zprávy, smysl to nedává. A to hned z několika důvodů.

Žijí bez mámy i bez lásky: Expert o narkomanech v Česku, drsných útocích a placeném sexu

Prvním důvodem je fakt, že se v Mahenově ulici nachází vedle Progressivu také ordinace substituční léčby. Problémoví uživatelé se tu objevují tak i proto, že zde dostanou léky na boj se svou nemocí - závislostí. Praze 5 navíc v tomhle ohledu nepomůže ani fakt, že jen o pár ulic dál je druhé kontaktní centrum, Sananim. Problémoví uživatelé tak nejspíše v lokalitě zůstanou, což souvisí s dalším důvodem, proč je nyní nesmyslné vypovídat centru smlouvu.

Situace se obecně pro obyvatele měst i pro závislé nezlepší proto, že jsou kontaktní centra přetížená. „V Praze je 12-14 000 problémových uživatelů drog, to jsou lidé, kteří aplikují nitrožilně. Ten počet je kvalifikovaný, protože oni se nám samozřejmě nepřihlásí a jasné, že je to vysoké číslo i na 3 kontaktní centra,“ uvádí pro Blesk Zprávy vedoucí kontaktního centra Progressive Kristýna Kinkalová.

Už nyní centra na Praze 5, tedy Progressive a SANANIM, zvládnou kolem stovky klientů denně. „Dlouhodobě mluvíme o tom, že jsme daleko za hranou naší kapacity a každou chvíli musíme dělat nějaká opatření, abychom mohli fungovat. Tady je potřeba si uvědomit, že ta poptávka našich klientů je z pohledu veřejného zdraví velmi důležitá. Ať už se to týká testování na infekční choroby, výměny injekčního materiálů a motivačních, předléčebných a dalších intervencí,“ komentuje situaci kolem kontaktních center vedoucí SANANIM David Pešek.

Pokud by se tak jedno z center uzavřelo, část klientely by se pravděpodobně snažila dostat do zbývajících dvou center. To by mělo za následek ještě větší přetížení  - nehledě na to, že by část klientů mohla zcela zůstat bez pomoci. 

Obyvatelé okolí tramvajové zastávky U Zvonu v Praze 5 si opakovaně stěžují na velké množství uživatelů drog v ulicích v okolí kontaktního centra v Mahenově ulici. Jeden z iniciátorů petice Jan Vondráček některé případy, které viděl v okolí svého domu, zdokumentoval. | Jan Vondráček

„Rozhodně nechci snižovat to, na co si ti lidé stěžují. Jsou dny, kdy je to tady opravdu náročné. Ať už jsou to hloučky lidí, mezi kterými musíte projít, protože klienti obsadí celý chodník, nebo je to pokřikování, jejich viditelná nervozita, ale i samotné aplikování poblíž v parku,“ dodává Kinkalová s tím, že stížnosti chápe, ale že uzavření jejich centra akorát způsobí, že se klienti zčásti přesunou, případně zůstanou v lokalitě a budou mít ještě menší šanci se dostat k odborné a lékařské pomoci. 

Dodává také, že zaměstnanci centra často do ulic vyráželi a své klienty nabádali k tomu, aby se chovali slušně, neaplikovali si drogu na veřejnosti a řešili i případné potyčky.

„Nešťastné řešení,“ zní od radní

Přetížení si je vědoma i starostka. Nabízí se tak otázka, proč se jedno z nich uzavírá, když není jasné, jestli Progressive najde náhradní prostory. „Na to vám řeknu jednu jedinou věc, to se nesmí stát. Bylo by to selhání hlavního města Prahy a magistrátu,“ uvádí.

Praha má totiž již připravený strategický plán, který má ambiciózní cíle. Mimo jiné má vytvořit síť dalších šesti kontaktních center, aby se klienti měli kam obracet a aby se nekulminovali na jednom místě. „Díky odborně zpracované analýze víme i to, v jakých městských částech mají centra fungovat – jsou to MČ P1, P2, P4, P5, P7, P8, P9, P10 a P11,“ informuje nás o detailech pražská radní Milena Johnová. 

„V Praze 5 jsou z historických důvodů dvě centra a dává smysl, aby jedno z nich bylo jinde. Je ovšem potřeba postupovat při přesunu kapacity koordinovaně a ve spolupráci s ostatními městskými částmi, kde tato služba zatím není, ač by být měla,“ dodává s tím, že rozhodnutí starostky tak považuje za nešťastné. Vysvětluje, že dokud nejsou náhradní prostory, případně již přesně vytipovaná místa, není pomoc prostě a jednoduše koordinovaná. 

„Nekoordinované uzavření kontaktního centra je podle odborníků velkým rizikem. Rozhodně přinese konec služeb, které lidem ohroženým závislostí pomáhají nejen snižovat negativní dopady užívání nelegálních drog, ale také nastupovat cestu léčení a návratu do běžného fungování ve společnosti. Pro veřejnost to znamená snížení ochrany veřejného zdraví před infekčními chorobami,“ míní radní, která se 19. srpna sešla se zástupci městských částí, kde si ujasňovali, jak došlo k výpovědi smlouvy pro Progressive a kde se shodli na tom, že začne vytipování vhodných prostor. 

Konec centra pro drogově závislé v Praze 5: Situace se zhorší v celé metropoli, říká koordinátor

Zajíčková se nicméně brání tím, že obyvatelé Prahy 5 si zaslouží svůj klid a podotýká, že se o koordinaci snažila několik let. „Vyvolala jsem jednání na magistrátu, psala jsem dopisy, zúčastňovala jsem se kontrolních výborů, kde se to projednávalo a potkala jsem se i s koordinátorem Jindřichem Vobořilem. Sdělovala jsem potřeby těch lidí a že to není prostě dlouhodobě takhle udržitelné, a tak žádám o pomoc,“ hájí se během rozhovoru pro Blesk Zprávy. Podle ní a dopisů, které nám ukázala, ale nebyl o téma moc velký zájem.

V kroku uzavřít centrum ani nevidí přehození zodpovědnosti. „Nám tady stále jedno kontaktní centrum zůstává a zůstává nám tady ordinace se substituční léčbou,“ dodává. „Jak jsem už řekla, je to prostě zodpovědnost hlavního města Prahy, a pokud se to nestane, tak se opravdu ta situace může zhoršit a může dojít k ohrožení veřejného zdraví,“ uvedla s tím, že by prostě a jednoduše mělo hlavní město pohnout s výstavbou nových kontaktních center. 

Nejhorší soused, šup s nimi na okraj

To nicméně podle Johnové není zas tolik jednoduché, protože některé městské části blokují snahu, aby v jejich lokalitě pomoc pro závislé vůbec byla. „Pro řešení závažných problémů potřebujeme spolupráci, nikoli populistická a nebezpečná předvolební gesta,“ podotýká. 

Kontaktní centrum přeci jenom nevypadá líbivě a pro obyvatele může být považováno jako nejhorší soused. Podle magistra Peška ze SANANIMu je navíc nemožné za dva a půl roku vystavět tolik nových center. „Je to naprosto nereálné, čirá fikce. Potřebnost tu je, ale za ta léta, co se toto řeší, se nepodařilo otevřít ani jedno zařízení. Představa, že by se jich otevřelo šest během dvou let, to je nemožné. I z pohledu neschopnosti se dohodnout mezi městskými částmi. Jsou to politická rozhodnutí, stejně jako uzavření Progressive,“ vysvětluje. Kinkalová je v tomto ohledu trošku optimističtější a věří, že by se to dalo stihnout a i by se možná dalo zvládnout naplnit centra vhodným personálem. 

Ze dna na světlo: Jiří přemohl démony v pervitinu, dnes vede kliniku závislosti

Dalším zádrhelem je podle Peška vize, že by se centra odřízla od obytných zón a rezidenčních čtvrtí. Vidí za tím jen další stigmatizaci závislých osob, přitom závislost je klasifikována jako nemoc. „Když se zakládaly psychiatrický léčebny, byly za městem, aby se lidé nemuseli koukat na duševně nemocné. To jsme byli v devatenáctém století a nyní jsme se už snad posunuli,“ prohlásil. 

Zajíčková: Chci závislým pomoci, přemýšlím nad „šlehárnou“

Zajíčková podle radní i podle oslovených expertů jedná nekoordinovaně a vytahují i blížící se komunální volby. Podle starostky to ale jen náhodně vyšlo a připomíná, že téma řeší několik let. Zdůrazňuje, že jejím úkolem je také řešit problémy svých občanů a dodává rovněž, že chce závislým skutečně pomoci, stejně jako občanům „pětky“. A ač vypadá uzavření centra jako opačná cesta, starostka vytahuje další svou vizi -  zřízení „šleháren“. 

„Potřebujeme dostat drogy z ulic, abychom nemuseli být například vystaveni tomu, že vidíme člověka, jak sedí na lavičce a píchá si něco buď do stehna, nebo do ruky. Aplikační místnosti jsou tou cestou a je to odzkoušené ze zahraničí,“ říká Blesk Zprávám.

Řeč je o místnostech, prostorách či stanech, kde si mohou závislí v klidu aplikovat drogu, a to s potřebným materiálem. Zajíčková má představu o tom, že by novelu zákona, která by zřízení „šleháren“ upravovala, dostala do Sněmovny, kde působí jako poslankyně. „Můžou se tam vyskytnout hlasy, které budou říkat, že jsou proti aplikačním místnostem, ale věřím, že se tam najdou i poslanci, kteří to budou podporovat, a vím, že tam takoví poslanci jsou,“ uvádí. 

Aplikační místnosti kvituje i Kinkalová. Podle ní by to mohlo dostat klienty z ulic a navíc do bezpečí. Posílilo by to nejspíše i další prevenci. „Neznamená to, že tam budou chodit všichni, ale velká část ano, což dokazují i zkušenosti ze zahraničí,“ dodává.

„Aplikační místnosti jsou dobře známou a funkční intervencí, která je v mnoha západních zemích běžná už desítky let, není to žádné nóvum,“ dodává vedoucí SANANIMu. „Bohužel jejich zřizování v ČR je ztížené přístupem politiků, kteří rozhodují na základě dojmů, a ne na základě vědeckých důkazů. Právě tento typ specializovaného zařízení je cestou k tomu, jak zajišťovat bezpečí a důstojnost lidem, co užívají návykové látky, ale i jak zajišťovat bezpečí a důstojnost veřejného prostoru. Zřízení takové instituce nenese prakticky nic jiného než benefity. A to je ta zpráva, která by měla být předávána veřejnosti. Nikoliv její laciná negativní medializace,“ doplňuje. 

Na závěr ještě vysvětlíme, v čem vlastně spočívá benefit kontaktních center. Jak již bylo zmíněno, závislé osoby sem dochází, aby si mohli vyměnit jehly, aby jim byl poskytnut další čistý materiál, prezervativy, roušky, ale i jiné hygienické pomůcky. Centra většinou nabízí i prostor pro základní hygienu a psychologickou pomoc. Místní terapeuti se snaží přijít na jádro problému každého klienta, poslouchají jejich příběhy a snaží se jim pomoci s kočírováním jejich závislosti. 

„Respektujeme cestu, na kterou se vydali, i když je zrovna taková, že užívají drogy. Pomáháme jim, aby si ten život nezničili ještě víc, a bráníme komunity, aby se nešířily infekční nemoci,“ uzavírá Kinkalová s poznámkou, že benefitem pro okolí je i to, že se mimo jiné šetří státní peníze. Přeci jenom čistá jehla je levnější, než třeba léčení žloutenky.