Volba členů Rady ČT: Zemanův kritik se vzdal, adepti řešili zvýšení koncesionářských poplatků
Členy Rady České televize se mohou stát politolog Ladislav Mrklas, vysokoškolský pedagog Jakub Končelík nebo publicista Jan Svačina. Jednoho z nich zvolí Sněmovna na místo loni odvolané radní Haně Lipovské. Na kandidátku pro volbu na plénu Sněmovny je dnes zařadil sněmovní volební výbor. Do Rady ČT by mohli zamířit také bývalý ředitel Českého rozhlasu Vlastimil Ježek nebo bývalá novinářka a členka Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Milada Richterová. Obsadí místa po radních, kterým skončily jejich mandáty. Sněmovna by mohla nové členy Rady ČT volit na své červnové schůzi.
Sněmovna bude vybírat celkem pět nových radních. Výbor jako obvykle zúžil počet kandidátů tak, že na jedno volné místo vybral tři jména. Před poslance dnes předstoupilo 35 z původních 36 kandidátů. Bývalý člen rady Zdeněk Šarapatka se kandidatury vzdal.
Na čtyři uvolněná místa v radě s řádnou délkou mandátu navrhl výbor dále bývalého radního Luboše Beniaka, novináře Bohuslava Fliedra, odborníka na vzdělávací systémy Bohumila Kartouse, grafika Kamila Macharta, Jana Mikuláštíka, kterého navrhl spolek Orel, Karla Nováka navrženého Nadačním fondem Filantia, ředitele Městské knihovny v Praze Tomáše Řeháka, bývalého člena Rady Českého rozhlasu Petra Šafaříka, univerzitního profesora v oboru film a televize Jiřího Voráče a novináře Vratislava Dostála.
Sněmovna volila šestici radních České televize v březnu a v dubnu. V březnu zvolila v prvních kolech bývalého ředitele ostravského studia ČT Ilju Racka. V dubnových druhých kolech pak žádný z kandidátů nezískal dostatečný počet poslaneckých hlasů a pět míst zůstalo v Radě ČT neobsazených. Z vyjádření poslanců vládní většiny tehdy vyplynulo, že se zástupci koalice na kandidátech, kteří měli být zvoleni, dohodli. Někteří poslanci ale dohodu zřejmě nerespektovali.
Poslancům se nelíbí, že jim Rada České televize dosud neodpověděla na jejich žádost o informaci ohledně snížení odměny generálního ředitele ČT Petra Dvořáka. Výbor o tyto informace požádal 14. dubna, ale dosud je neobdržel. „Odpovědi jménem Rady ČT mohou být zaslány pouze po jejich schválení na jednání rady,“ citoval předseda výboru Aleš Juchelka (ANO) z Matochovy odpovědi.
O zařazení tohoto bodu na dnešní jednání výboru požádal poslanec STAN Jan Lacina. „Myslím, si, že 30 dní je dostatečně dlouhý termín, a myslím si, že Rada České televize pracuje v takových podmínkách, že se v tomto případě může sejít častěji než jednou za 40 dní. Považuji to za docela důležitou věc a myslím, že to je i otázka respektu Rady České televize k volebnímu výboru jako k jejímu kontrolnímu orgánu,“ řekl.
Volební výbor na svém předchozím zasedání v polovině dubna konstatoval, že Rada ČT loni v červnu přijala v rozporu se zákonem usnesení, kterým snížila bonus generálnímu řediteli ČT Dvořákovi. Výbor to zdůvodnil tím, že pro něj hlasovalo pět z tehdejších 11 členů rady. Rada se při hlasování loni v červnu řídila podle toho, že na zasedání bylo devět jejích členů a pět hlasujících pro návrh brala jako většinu. Podle zákona přitom odměnu generálního ředitele schvaluje nadpoloviční většina ze všech členů. Důvodem snížení byly mimo jiné problémy v komunikaci mezi Dvořákem a radou.
Volební výbor požádal radu o informaci, jakým způsobem tento postup napravila. Požádal také o písemnou informaci, jak rada hlasovala o usneseních v období od 1. ledna 2021 do letošního 14. dubna. Dnes konstatoval, že ani tuto informaci mu rada nesdělila. Usnesl se na tom, že rada nesplnila svoji povinnost, i když je odpovědná ze své činnosti Poslanecké sněmovně.
Konečně, oligarcha a přilepení chrochtálci a baviči od dob vysvobození do nových zítřků, i když dnes se neví v jaké politice, musí si kompenzovat drahotu. Zprivatizovat, ať si ji tedy koupí, peníze se u nich najdou.