Sněmovna po obstrukcích rozhodla: Skončí testy na covid zdarma, sníží se platby za státní pojištěnce
Sněmovna zhruba po 26 hodinách jednání schválila ve středu první z předloh, které projednává na mimořádných schůzích. Následně poslanci odsouhlasili jednomyslně i zrušení stavu pandemické pohotovosti. Rozhodnutí konkrétně znamená, že od čtvrtka už po dnešní půlnoci končí povinnost nosit roušky ve zdravotnických a sociálních zařízeních. Skončí i možnost nechat se jednou za měsíc otestovat zdarma PCR testem. Usnesení podpořilo všech 159 přítomných poslanců. K čemu dalšímu se Sněmovna stihla dobrat?
Jednání Sněmovny začalo v úterý v 10:00 a do schválení první předlohy trvalo asi 26 hodin čistého času. Rozprava k novele začala už v úterý odpoledne a trvala téměř devět hodin. Doprovázely ji rozsáhlé projevy poslanců ANO a ze strany koalice zazněla obvinění, že opozice jednání obstruuje.
„Zdržovací taktiku a obstrukce opozice chápu jako taktiku k dosažení politických cílů. Jen ve většině vystoupeních poslanců z hnutí ANO je zcela jasně vidět, že jim o žádné politické cíle nejde, jde jim pouze o ochranu svého šéfa před zpřísněním zákona a střetu zájmů. Trapné...“ uvedl ve středu na twitteru místopředseda Sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL).
Poslanci opozičního hnutí ANO se naopak hájili, že debatovali k věci. Přesto sněmovní většina na návrh vládní koalice zkrátila dobu k vystoupení na dvakrát deset minut.
Nižší platby za státní pojištěnce
Sněmovna po mnohahodinových obstrukcích podpořila ve středu návrh na snížení plateb do zdravotnictví za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) již dříve uvedl, že zdravotní pojišťovny mají podle něho dostatečné zůstatky na účtech a nižší státní platby systém neohrozí.
Systém zdravotního pojištění má snížením plateb přijít letos o 14 miliard korun, s čímž už počítá schválený státní rozpočet. Stát platí za každého svého pojištěnce z rozhodnutí bývalého kabinetu Andreje Babiše (ANO) od ledna 1967 korun měsíčně, o 200 korun víc než loni. Od července to má být podle novely o 400 korun méně. Stát by tak měl za celý letošek odvést do veřejného zdravotního pojištění za každého pojištěnce v průměru stejný objem peněz jako loni.
Podle předsedkyně frakce ANO a bývalé ministryně financí Aleny Schillerové je však novela krajně nezodpovědná. Opoziční zákonodárci se obávají možného snížení kvality a dostupnosti zdravotní péče. „Zdravotnictví by mělo být hlavní prioritou této vlády a já tento pocit zatím nemám,“ uvedl Babiš. Lídr SPD Tomio Okamura předlohu označil za bezprecedentní krádež ve financování zdravotnictví. „Ukrást cizí peníze není úspora, ale loupež,“ prohlásil. Vystoupení obou opozičních politiků trvalo několik hodin. „Opozice by neměla strašit občany, zdravotnictví funguje a fungovat bude,“ oponoval Stanjura.
Končí i testy zdarma
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) poslancům řekl, že s ohledem na vývoj koronavirové epidemie již „není důvod pro další plošná opatření“. Podle ministra sice skončí povinnost nosit respirátor ve zdravotnických zařízeních a pobytových zařízeních sociálních služeb, jako jsou domovy pro seniory nebo zdravotně postižené.
Roušky ale nadále budou mít smysl a bylo by dobré, aby je pacienti měli „v ambulancích a na urgentních příjmech“, uvedl ministr.
Náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic (Piráti) ČTK řekl, že s ukončením stavu pandemické pohotovosti skončí veškerá plošná protikoronavirová opatření, která se týkají všech obyvatel, ať už jsou vydaná podle pandemického zákona, nebo zákona o ochraně veřejného zdraví. Skončí také možnost nechat se jednou za měsíc preventivně otestovat na covid-19. Zdravotní pojišťovny budou dál hradit jen testy, na které vystaví žádanku lékař.
Stav pandemické pohotovosti byl zaveden zákonem o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění covidu-19, takzvaným pandemickým zákonem, loni v únoru. Umožnil přijímat některá protiepidemická opatření bez vyhlášení nouzového stavu.
Válek původně sliboval, že termín, kdy bude možné stav pandemické pohotovosti ukončit, oznámí na únorové schůzi Sněmovny. Mluvilo se tehdy o tom, že pandemická pohotovost by mohla skončit už v březnu. Vláda ale nakonec návrh na ukončení pohotovosti schválila teprve minulou středu s tím, že by mohl platit od 3. května. Sněmovna se k tomu ale kvůli opozičním obstrukcím dostala teprve dnes večer.
Vláda v návrhu pro Sněmovnu také upozornila na to, že „v případě významné negativní změny ve vývoji epidemiologické situace“ v souvislosti s výskytem onemocnění covid-19, kterou by představoval například nárůst případů, výskyt nových variant viru nebo selhání ochranného efektu vakcinace, bude potřeba stav pandemické pohotovosti opětovně zavést.
Testy v Česku v úterý potvrdily 1372 nových případů covidu-19, o třetinu méně než před týdnem. Podobně ubylo také hospitalizovaných s covidem, kterých je 606. Za posledních sedm dní testy potvrdily v celém Česku 81 nových případů nákazy v přepočtu na 100.000 obyvatel. Naposledy byla týdenní incidence nižší v půlce loňského října. Od začátku epidemie předloni v březnu potvrdily laboratoře přes 3,9 milionu případů covidu. S nákazou v Česku zemřelo 40.184 lidí.
Pandemický zákon byl přijat kvůli problematickému prosazování prodlužování nouzového stavu ve Sněmovně za někdejší menšinové vlády Andreje Babiše (ANO). Novelizován byl navzdory kritice a obstrukcím opozice letos v únoru už za vlády Petra Fialy (ODS). Novela rozšířila okruh činností, na která mohla dopadnout mimořádná protikoronavirová opatření. Restrikce se ale nadále mohly týkat zejména omezení počtu návštěvníků nebo zákazníků, otevírací doby nebo povinnosti nosit respirátor. Předloha také upravila testování na covid-19 a nařizování izolace a snížila postihy za porušení zákona. Účinnost celého pandemického zákona má skončit na přelomu letošního listopadu a prosince.
V Česku nyní nouzový stav znovu platí. Vyhlášen byl 4. března prozatím do konce května. Zaveden byl ne kvůli koronavirové epidemii, ale kvůli migrační vlně z Ukrajiny, má vládě umožnit péči o uprchlíky, kterých je v ČR podle odhadů asi 300.000, lépe zvládat.
