14°C
České vítězství v EU umožní rozšířit Dukovany a Temelín: Jádro i plyn mezi „zelenými“ zdroji?
Evropská komise chce zařadit jádro a zemní plyn na seznam zelených investic. Informoval o tom v sobotu list Financial Times, který má chystaný návrh k dispozici. K tomuto kroku vyzývalo dlouhodobě mimo jiné Česko. Unijní exekutiva hodlá dát investorům návod, do kterých technologií se vyplatí vložit peníze. Návrh podle deníku předpokládá, že investice do jádra budou směřovat nejméně příštích dvacet let a do zemního plynu deset let. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) jde o dobrý signál a jeden z klíčů energetické soběstačnosti. Exministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) zmínil, že jde o zásadní zprávu.
„Evropská komise vzala v potaz vědecké expertizy, současný technologický pokrok i to, že přechod (k čisté energetice) bude pro jednotlivé členské státy znamenat rozdílné výzvy. Komise si proto myslí, že zemní plyn a jádro sehrají roli jako nástroje v přechodu k budoucnosti založené převážně na obnovitelných zdrojích,“ píše se v tiskové zprávě EK.
Komise dá podle návrhu zelený status těm novým jaderným blokům, které získají povolení pro stavbu nejpozději v roce 2045. Podle webu českého deníku Hospodářské noviny by to Česku umožnilo postavit nové bloky jaderných elektráren Dukovany či Temelín.
Členské státy evropského bloku se přou o to, jakými dostupnými prostředky budou moci nahradit energii a teplo vyráběné z uhlí - tohoto zdroje se mají v rámci přechodu ke klimaticky čistým technologiím v příštích letech zbavovat.
Agentura DPA dnes napsala, že spolkový ministr hospodářství Robert Habeck za Zelené dal najevo, že Německo zřejmě záměr Evropské komise odmítne. Aby skutečně spadl pod stůl, musela by se proti němu vyslovit kvalifikovaná většina členských států.
Na zařazení zemního plynu na seznam zelených investic naléhaly především země jižního a východního křídla unie. Tento zdroj energie, označovaný Evropskou komisí jako přechodný, vytváří emise ve zhruba poloviční míře, než je tomu v případě uhlí. Tři čtvrtiny zemního plynu spotřebovaného v EU se dováží, nejvíce ze Ruska.
Eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton zařazení obou způsobů výroby elektrické energie mezi udržitelné podpořil s tím, že opatření pomůže dosáhnout do roku 2050 kýžené klimatické neutrality. Znamenalo by to, že pokud se nepodaří zcela zabránit vzniku emisí, budou alespoň kompenzovány zachycováním uhlíku například pomocí výsadby stromů.
Video
Dana Drábová o tendru na Dukovany: Rosatom je napojený na Kreml. Není vhodným partnerem
Video se připravuje ...
Fiala: Je to dobrý signál. Havlíček: Velké vítězství Česka
„Zařazení jádra mezi čisté zdroje energie je jedním z klíčů k energetické soběstačnosti České republiky. Potřebují to naše domácnosti a potřebuje to i náš průmysl,“ uvedl Fiala. Jde podle něj o jednu z klíčových priorit nové vlády. „Navržený materiál je dobrý signál. Uděláme vše pro to, abychom pro Českou republiku tuto agendu dotáhli do úspěšného konce,“ dodal premiér. Jeho vyjádření ČTK poskytl mluvčí vlády Václav Smolka.
Podle Havlíčka „velkému vítězství Česka“ předcházela náročná jednání zahájená v roce 2019. „Ke stvrzení návrhu chybí ještě souhlas většiny členských států EU a Evropského parlamentu. Pro Česko je to zásadní zpráva,“ napsal na twitteru.
„Česká republika dlouhodobě usiluje o to, aby jádro a plyn (po přechodné období) mohla využívat jako náhradu uhlí. Toto rozhodnutí nám umožní postupně přejít ke klimaticky čistým zdrojům,“ sdělila ČTK ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL).
Ministr průmyslu Josef Síkela (za STAN) na sociálních sítích uvedl, že již od svého nástupu do funkce pracoval s kolegy z ministerstva, ze stálého zastoupení ČR v Bruselu a z úřadu vlády na jednání o detailech návrhu EK. „Výsledný, téměř šedesátistránkový dokument pro nás na první pohled vyznívá pozitivně, oceňujeme EK především za to, že v něm uznává roli jádra i plynu pro dosažení klimatické neutrality do roku 2050,“ uvedl ministr.
Expremiér Andrej Babiš (ANO) ČTK řekl, že za takový výsledek v Evropské unii dlouhodobě s dalšími zeměmi bojoval. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podle něj na poslední Evropské radě slíbila, že jádro a zemní plyn budou na seznam i přes odpor Německa a Rakouska zařazeny. Rozhodnutí proto přivítal.
„Je to věc, která je pro nás důležitá. Není možné, aby jádro a plyn byly energie, které by nikdo nechtěl financovat. To by pro nás byla katastrofa,“ řekl Babiš.
I předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) připomněla, že o takové rozhodnutí Česká republika dlouho usilovala.
„Současná vláda v této věci sdílela postoj i s vládou předchozí, tudíž pokud k tomu skutečně Evropská komise přistoupí, lze to vnímat jako náš úspěch,“ sdělila ČTK. „Rozvoj jak jaderné energetiky, tak i obnovitelných zdrojů je pro Česko cestou, jak snížit vypouštění emisí a zmírnit náš neblahý dopad na oteplování planety,“ dodala.
Ekonom Kovanda: Lepší příslib si Fialova vláda nemohla přát
Lepší příslib si Fialova vláda nemohla na Nový rok přát, komentoval informaci hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Lukáš Kovanda. Pokud budou investice do energetiky založené na jádru a plynu považovány za udržitelné, banky by neměly mít problém s jejich financováním a pojišťovny s pojišťováním, podotkl. „Bez toho je například investice do jaderné energetiky extrémně riziková, což představuje fatální problém pro hospodářství typu českého, jež se bez jádra ve svém energetickém mixu do budoucna obejde jen těžko,“ dodal.
Komise dlouho očekávanou publikaci takzvané taxonomie, tedy systému podpory ekologických investic, dosud několikrát odložila. Podle FT se nyní očekává, že vlády unijních zemí návrh podpoří.
Stalo by se tak navzdory výtkám ekologických organizací, které jádro ani zemní plyn za udržitelné zdroje energie nepovažují. Hospodářské noviny (HN) upozorňují, že podle těchto organizací by Česko mělo masivně stavět větrné nebo solární elektrárny, které dnes už vyrábějí energii levněji.
Video
Nad Temelín vylétl dron. Podívejte se na unikátní záběry z bezletové zóny
Video se připravuje ...
Témata:
Související
Česká republika
Výstavba nových jaderných bloků se řeší již více než deset let, původně měly vyrůst v Temelíně. V srpnu 2009 zahájila polostátní společnost ČEZ výběrové řízení na dodavatele, na jaře 2014 byl ale tendr zrušen, ČEZ tehdy uvedl, že bez státních garancí je stavba nemožná. Nabídky podaly americká firma Westinghouse, rusko-české Konsorcium MIR.1200 (Škoda JS, Atomstrojexport a Gidropress) a francouzská Areva, kterou však ČEZ pro nesplnění podmínek z tendru vyřadil.
Poté, co v červnu 2015 vláda schválila Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky, se pozornost přesunula na přípravu výstavby jednoho bloku v Dukovanech a jednoho v Temelíně (s možností rozšíření na dva). Loni v červenci vláda schválila model financování bloku v Dukovanech. Stát se podle něj má na stavbě podílet ze 70 procent. Zbytek měl zaplatit ČEZ. Letos na jaře ale padlo rozhodnutí, že nový blok bude plně financovat stát.
Letos pak parlamentem prošel zákon, podle kterého stát nebude pro stavbu bloku v Dukovanech moci využít nabídky firem z Ruska nebo z Číny. ČEZ v červnu zahájil bezpečnostní posouzení tří zájemců o stavbu nového dukovanského bloku. Ruská ani čínská společnost ho neobdržela. Ve hře tak zůstaly francouzská firma EDF, jihokorejská KNHP a kanadsko-americký Westinghouse.