7°C
První „vyhazovy“ na Úřadu vlády: Končí mluvčí Adamcová i Babišova pravá ruka. Kdo je nahradí?
S nástupem nové vlády dochází již tradičně ke změnám na místech mluvčích a vedoucích úřadů. Nový kabinet s Petrem Fialou (ODS) v čele si za svého mluvčího zvolil dosavadního tiskového mluvčího občanských demokratů Václava Smolku. Ve funkci tak nahradí Janu Adamcovou. Žena zůstane v čele Úřadu vlády – Babišovu pravou ruku, kterou doposud byla Tünde Bartha, vystřídá bývalá mluvčí ODS Jana Kotalíková (dříve Havelková).
Smolka se podílel na volební kampani pražské ODS během posledních komunálních voleb a výraznou tváří byl i ve sněmovní kampani koalice SPOLU. Osmadvacetiletý blondýn dříve pracoval jako asistent poslance sněmovního zdravotního výboru Bohuslava Svobody a působil také jako člen analytické sekce Občanské demokratické strany.
Střídá bývalou moderátorku Janu Adamcovou, která byla tváří kabinetu Andreje Babiše více než dva a půl roku.
Jana Kotalíková se tiskovou mluvčí ODS stala v roce 2014, po zvolení Petra Fialy předsedou strany. Koncem roku 2019 odešla na mateřskou dovolenou a na jejím postu ji vystřídal právě dosavadní zástupce Smolka. Kotalíková, za svobodna Havelková, se k občanským demokratům vrátila na začátku kampaně pro volby do Poslanecké sněmovny jako tajemnice volebního štábu.
Pravou rukou expreméra Babiše byla Tünde Bartha, manažerka maďarského a slovenského původu. Úřad vlády vedla tři a půl roku.
Jak oznámil na tiskové konferenci po pátečním prvním zasedání vlády premiér Petr Fiala (ODS), základní koncept programového prohlášení chce mít nový kabinet Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se STAN hotový začátkem ledna. Ministru financí Zbyňku Stanjurovi (ODS) šéf vlády zadal, aby vypracoval harmonogram projednávání rozpočtu a pravidla pro fungování státu v rozpočtovém provizoriu.
ny na dne 
Změny na ministerstvech byly účelové, tvrdí odborníci. Nový zákon vyhazování úředníků ještě usnadní
využila Babišova vláda takzvanou systemizaci k tomu, aby obešla služební zákon, který měl úředníky ochránit před politickou svévolí....Menšinový kabinet Andreje Babiše se před Vánoci připravoval na hlasování sněmovny o důvěře vládě. Už tehdy to správně vypadalo, že poslance nepřesvědčí. Na svém zasedání přesto vláda schválila takzvanou systemizaci, která změnila organizační strukturu na ministerstvech i Úřadu vlády. O práci kvůli tomu přišlo několik vysokých úředníků a také 23 odborných náměstků.
Jejich vyhazovu po nástupu nové vlády měl přitom zabránit služební zákon, který v roce 2014 Česko po naléhání Evropské komise přijalo. Podle stanoviska týmu odborníků iniciativy Rekonstrukce státu, který upozorňuje na nedodržování vytyčených demokratických zásad, však Babišův kabinet využil systemizaci k tomu, aby tento zákon obešel.
Kdyby tento nástroj k zásadním personálním změnám využívaly obdobně i další vlády, jen těžko by mohlo být dosaženo požadované kontinuity a stability státní správy.
Vláda však odmítá, že by se změnou organizační struktury chtěla zbavovat nepohodlných úředníků. Naopak ji zdůvodňuje potřebou zefektivnění a zracionalizování práce. Objevují se ale pochyby, zda je to skutečný důvod změn....Vyhazovy náměstků se skutečně dotkly nejvíce dvou ministerstev, která před říjnovými volbami patřila sociálním demokratům. Na průmyslu skončilo šest náměstků ze sedmi, přičemž odvolaný Eduard Muřický uspěl v jednom z výběrových řízení a náměstkem zůstal. Na ministerstvu práce se odporoučelo pět z osmi jeho kolegů.