Zpráva BIS: Rusové pokračují v aktivitách mířících k poškození ČR. Co vlivy Číny?

Rusko se na českém území snaží získat přístup k českým státním příslušníkům, ale také užívá ČR jako místo, kde se pokouší o budování kontaktů s cizinci.

„Rusko rovněž pokračovalo v aktivitách směřujících k poškozování ČR s využitím kybernetických nástrojů,“ uvedla BIS. Zcela v souladu se zájmy Ruska je v Česku podle BIS dlouhodobě i zaměření témat dezinformačních webů.

Loňská koronavirová opatření podle BIS narušila ruské plány. „S omezeními pohybu přišly nutně i ztráty příležitostí ke zpravodajským kontaktům v tradičních oblastech zájmu, kterými jsou politika, akademická sféra či obchod. O to více se zvyšoval ruský zájem o kontakty na české proruské a protisystémové entity,“ uvedla BIS.

Nouzový stav není potřeba, shodli se s vládou hejtmani. Hrozí pořádná krize, varuje Grolich

Prioritou Ruska je prosadit v Česku své cíle takovým způsobem, že se navenek prezentují jako české zájmy, ačkoliv ve skutečnosti české zájmy poškozují, tvrdí BIS.

„V globálním kontextu průběžně sílil paradox ruských vlivových operací, kdy narativ směrem k ruskému publiku hlásal, že Rusko je obklopeno nepřáteli, zatímco narativ určený k českému, respektive globálnímu publiku zdůrazňoval, že Rusko je naše spása,“ uvádí BIS.

Kontrarozvědka v kapitole věnované Rusku zmiňuje mimo jiné tzv. kauzu ricin, při které loni unikla informace o možném ohrožení českých komunálních politiků jedem. Případ loni v červnu vyvrcholil vyhoštěním dvou ruských diplomatů z Prahy. Premiér Andrej Babiš (ANO) v té souvislosti uvedl, že kauza byla smyšlená a důsledkem sporů mezi pracovníky ruského velvyslanectví, když jeden z nich zaslal českým tajným službám falešné informace.

„Po prověření zachycených signálů se však ukázalo, že se jednalo o snahu zapojit české bezpečnostní složky do interního soupeření dvou zaměstnanců ruské diplomatické mise. Přesto se BIS kloní k závěru, že tento incident byl alespoň v konečné fázi režírován ze strany zpravodajských služeb Ruské federace,“ uvedla BIS. Zveřejnění některých podstatných informací podle BIS výrazně zkomplikovalo vyhodnocování toho, jak je hrozba reálná.

Rusko se přiznalo ke kauze Vrbětice, čtou Češi v odpovědi z Moskvy na dotaz o agentech GRU

Vrbětice udělaly jasno

BIS se loni věnovala i doplňování informací o útoku na areál ve Vrběticích. Podle tajných služeb a vyšetřovatelů byli do výbuchů v muničních skladech v roce 2014 zapojeni agenti ruských tajných služeb. Záležitost vyvolala letos na jaře vážnou diplomatickou roztržku mezi ČR a Ruskem. Po sérii odvetných vyhoštění diplomatů ČR oznámila, že přechází v počtech pracovníků ambasád „na striktní paritu“.

BIS v posledních výročních zprávách opakovaně zmiňovala, že omezit činnost příslušníků ruských tajných služeb v Česku jí dlouhodobě brání rozdíl ve velikosti diplomatických misí ČR a Ruska. „V roce 2020 mělo Rusko a jeho zpravodajské služby stále výhodu disproporčního diplomatického zastoupení,“ uvedla BIS. Pro Rusko to znamenalo výhodu při recipročních opatřeních vůči diplomatickému personálu, ale také dostatečný počet kvalifikovaného personálu v době covidových opatření, shrnula BIS situaci před diplomatickou roztržkou.

Čínské vlivy a jejich krytí

Čínské tajné služby se v České republice loni nejvíce soustředily na činnost v oblastech politické a vědeckotechnické rozvědky. Za nejrizikovější z hlediska možných ekonomických škod kontrarozvědka označuje čínské zpravodajské zájmy a aktivity v rámci českých akademických institucí.

BIS ve výroční zprávě uvádí, že do budoucna bude výzvou stále asertivnější chování Číny, které se projevuje i na území Česka. Čínské zpravodajské aktivity podle BIS pokračovaly loni v ČR navzdory koronavirovým omezením, a to zejména pod diplomatickým a novinářským krytím. „V segmentu vlivových operací se čínský zájem a aktivita soustřeďovaly na přenesení viny za pandemii nemoci covid-19 na západní země a na narušení česko-tchajwanských politických a ekonomických vztahů,“ uvedla BIS.

Největší intenzitu měla činnost čínských zpravodajců v oblasti politické a vědeckotechnické rozvědky, uvádí BIS. „Z pohledu možných ekonomických škod a ztráty know-how jsou nicméně nejrizikovější čínské zpravodajské zájmy a aktivity v rámci českých akademických institucí, vůči kterým čínské zpravodajské služby intenzivně budují nejen informační, ale také vlivové přístupy,“ stojí ve výroční zprávě.

V oblasti politické rozvědky se čínským agentům podle BIS daří velmi dobře udržovat vztahy s osobami, které se pohybují na politické scéně, nebo ji alespoň ovlivňují. Čínští zpravodajci a diplomaté hledají v ČR také způsoby, jak ovlivňovat veřejné mínění, šířit čínskou propagandu a budovat pozitivní obraz Číny díky skrytému i otevřenému ovlivňování obsahu médií, dodává BIS.

V kauze Vrbětice skončilo vyšetřování úniku informací. GIBS: Od policie to nešlo

Nárůst zaznamenávají íránské speciální služby

Čína se také pokouší obstarávat zahraniční pokročilé technologie a související know-how. „Aktuálně usiluje o získávání nově vyvíjených technologií, mezi které obecně patří robotické a autonomní systémy, aditivní výroba 3D tisku nebo nanotechnologie,“ píše BIS. Čínské subjekty také pokračují v zájmových nákupech českých společností. Poté se snaží přesunout výrobu do Číny, nebo využít metody reverzního inženýrství.

BIS považuje Čínu za „rostoucí komplexní zpravodajskou hrozbu“. Vzhledem k tamnímu zákonu o národním zpravodajství se stala podle BIS podružnou otázka, kdo je čínský zpravodajský důstojník. „Dle platné legislativy musí každá organizace i občan podporovat, napomáhat a podílet se na národní zpravodajské činnosti. Spolupráce s čínskými silovými složkami je tak pro čínské subjekty i jednotlivce ze zákona povinná a odmítnutí součinnosti s sebou nese vážné důsledky,“ vysvětluje BIS.

Po desetiletích útlumu lze podle BIS v Evropě sledovat v posledních letech opětovný nárůst aktivit íránských speciálních služeb. Stoupá i jejich agresivita zejména vůči odpůrcům režimu v exilu. „I v roce 2020 se tak BIS zaměřovala na možná bezpečnostní rizika spojená s činností íránského exilu v Evropě,“ stojí ve zprávě. BIS monitoruje hrozbu útoků na opoziční novináře a aktivisty z kurdské, sunnitské či progresivní názorové opozice duchovního režimu.

Aktivity Íránu by mohly směřovat i vůči působení perské redakce v rámci Rádia Svobodná Evropa, které Írán vnímá jako opoziční entitu, upozorňuje kontrarozvědka. „BIS nicméně v této souvislosti v roce 2020 nezaznamenala indicie o bezprostředním nebezpečí,“ uvedla.