Středa 8. prosince 2021
Svátek slaví Květoslava, zítra Vratislav
Oblačno 0°C

Přehledně: Fiala představil Zemanovi adepty do vlády. Prezident má s jedním jménem problém

  • Autor: ČTK,simao - 
    Aktualizováno -
    18. 11. 2021
    10:30
    3. 11. 2021
    08:15

    Předseda ODS Petr Fiala a lídr koalice Spolu by měl být jmenován do funkce předsedy vlády v pátek 26. listopadu na zámku v Lánech, informoval ho o tom ve středu 17. listopadu prezident Miloš Zeman.Jisté už je rozdělení resortů mezi koalice. Křesel ve vládě bude nově 18. Tedy premiér a 17 ministrů. ODS má mít ve vládě Spolu a PirSTAN premiéra a pět ministrů, lidovci tři ministry, TOP 09 dva, STAN čtyři a Piráti tři. Kdo všechno tu má usednout? S jedném jménem má prezident problém.

    Kdo zamíří do čela kterého ministerstva?

    • Koalice Spolu v kabinetu obsadí post premiéra a ministrů financí, obrany, práce, dopravy, zdravotnictví, spravedlnosti, zemědělství, životního prostředí, kultury a ministra pro vědu, výzkum a inovace.
    • Pirátům a STAN připadnou vnitro, průmysl, školství a ministerstvo pro evropské záležitosti ve prospěch STAN a ministerstvo pro místní rozvoj, ministerstvo zahraničí a nově definovaný ministr pro legislativu pro Piráty.
    • V nové vládě by mohly zasednout tři ženy - adeptkou na ministerstvo obrany je Jana Černochová (ODS), adeptkou na ministryni pro vědu a výzkum je pak Helena Langšádlová (TOP 09) a novou adeptkou na ministerstvo životního prostředí je Anna Hubáčková, senátorka za KDU-ČSL.

  • 1.Předseda vlády: Fiala

    Petr Fiala (57, ODS)

    Datum a místo narození: 1. září 1964, Brno

    Vzdělání: absolvoval obor český jazyk a literatura a dějepis na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Brně (dnes Masarykova univerzita, MU; 1988); docent (1996) a profesor politologie (2002)

    Současné funkce: poslanec (od 2013); předseda ODS (od 2014)

    Praxe: po studiích pracoval jako historik v Muzeu Kroměřížska, redaktor Lidové demokracie nebo nakladatelství Atlantis; spoluzakládal katedru politologie na MU, byl ředitelem Mezinárodního politologického ústavu MU (1996 až 2004), krátce vedl Fakultu sociálních studií MU a v letech 2004 až 2011 působil jako rektor Masarykovy univerzity, vedl Českou konferenci rektorů (2009 až 2011), poté byl do května 2012 devět měsíců prorektorem MU.

    Angažmá v politice: působil jako hlavní vědecký poradce premiéra Petra Nečase (září 2011 až duben 2012); od května 2012 do července 2013 byl jako nestraník ministrem školství v Nečasově vládě; v roce 2013 vedl jako bezpartijní kandidátku ODS v Jihomoravském kraji a stal se poslancem; v listopadu téhož roku vstoupil do ODS a v lednu 2014 byl zvolen jejím předsedou, funkci v následujících letech třikrát obhájil; v roce 2017 byl znovu zvolen do Poslanecké sněmovny, od listopadu téhož roku byl po celé volební období místopředsedou Sněmovny.

    Rodina: ženatý, má tři děti

    Ostatní:

    • Po převratu v listopadu 1989 patřil Fiala mezi první akademiky, kteří se začali naplno věnovat politologii, v roce 2002 byl jmenován prvním profesorem pro tento obor v ČR. Specializuje se zejména na srovnávací politologii a evropskou politiku.
    • V politice se začal angažovat v roce 2012, když v čele ministerstva školství nahradil Josefa Dobeše (Věci veřejné), jehož ani ne dvouletou vládní éru provázela řada afér. Fialovi se rozjitřenou situaci v resortu podařilo poměrně rychle uklidnit. V roce 2013 Fiala odmítl účast v úřednické vládě Jiřího Rusnoka, protože nesouhlasil se způsobem jejího ustavení.
    • Kandidaturu na předsedu ODS ohlásil v prosinci 2013. Ačkoli byl členem strany teprve krátce, podle svých slov s občanskými demokraty ideově spolupracoval už od první poloviny 90. let. Záchranu strany, jež ve volbách v roce 2013 dosáhla nejhoršího výsledku v historii (byla pátá, hlasovalo pro ni 7,72 procenta voličů), viděl Fiala v návratu k pravicovému programu. V roce 2017 strana pod jeho vedením skončila ve sněmovních volbách druhá se ziskem 11,32 procenta.
    • Poprvé pro něj na sněmu v lednu 2014 hlasovalo zhruba 80 procent delegátů. Na sjezdu ODS v lednu 2016, kdy byl poprvé znovu zvolen předsedou, už získal podporu 93 procent delegátů. Řekl tehdy, že strana již posílila a je schopna opět vládnout. Podruhé mandát obhájil v lednu 2018, i tehdy s naprosto jednoznačnou podporou, získal 451 ze 483 platných hlasů, stejně jako potřetí loni v lednu, kdy získal 470 z 505 platných hlasů delegátů.
    • Fiala je autorem či spoluautorem monografií a více než 200 odborných studií publikovaných v řadě zemí. K těm nejznámějším patří Evropská unie (2003, 2009), Evropský mezičas (2007, 2010), Politický extremismus a radikalismus v České republice (1996), Katolicismus a politika (1996) či Teorie politických stran (1998, 2009).

    Lídr koalice Spolu Petr Fiala (ODS) v rozhovoru pro Blesk (10. 10. 2021) Lídr koalice Spolu Petr Fiala (ODS) v rozhovoru pro Blesk (10. 10. 2021) | Blesk - Michal Protivanský

  • 2.Ministr vnitra: Rakušan

    Vít Rakušan (43, STAN)

    Datum a místo narození: 16. června 1978, Kolín

    Vzdělání: vystudoval historii a germanistiku na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích a školský management na Univerzitě Karlově v Praze

    Dosavadní funkce: poslanec (od 2017), zastupitel Středočeského kraje (od 2012), předseda hnutí STAN (od dubna 2019); ve Sněmovně působil v zahraničním výbor a výboru pro bezpečnost, mimo jiné předsedal stálé komisi pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství

    Praxe: po škole začal podnikat a vyučoval němčinu na kutnohorském gymnáziu; v roce 2010 byl jako nestraník na kandidátce Změna pro Kolín zvolen do městského zastupitelstva a následně i starostou Kolína, pozice obhájil i v dalších volbách, funkci starosty opustil v červnu 2019 kvůli působení v celostátní politice; v letech 2016 až 2017 byl prvním náměstkem hejtmanky Středočeského kraje

    Členství v politických stranách: STAN (od 2015), v letech 2016 až 2019 byl prvním místopředsedou hnutí

    Rodina: je podruhé ženatý, má dceru a dva syny; jeho otcem je lékař a bývalý senátor z let 2002 až 2008 za ČSSD Jan Rakušan

    Ostatní:

    • Letos v lednu hnutí STAN schválilo koaliční smlouvu o spolupráci s Piráty v letošních sněmovních volbách. Dohodu, kterou oba subjekty dopracovaly před Vánocemi, o několik dní později schválili na svém celostátním fóru i Piráti. Ve volbách skončila společná kandidátka Pirátů a STAN třetí se ziskem 15,5 procenta hlasů a 37 mandátů, díky preferenčním hlasům je ale naprostá většina poslanců - 33 - z politiků navržených STAN.
    • Rakušanem vedené STAN loni vyhrálo senátní volby, Starostové, spolu s partnerskou SLK, získali 11 mandátů z 27 možných. Hnutí uspělo i ve volbách krajských zastupitelů, vyhrálo ve Středočeském kraji (v koalici i v Královéhradeckém kraji a SLK v Libereckém kraji) a nyní má (spolu se SLK a včetně karlovarského Petra Kulhánka, člena Karlovarské občanské iniciativy) čtyři hejtmany.
    • V roce 2016 Rakušanem vedená středočeská kandidátka hnutí STAN ve volbách do krajských zastupitelstev získala druhý nejvyšší počet mandátů v krajském zastupitelstvu (15, vítězné hnutí ANO 16).
    • V komunálních volbách v Kolíně v roce 2018 získala jím vedená kandidátka Změna pro Kolín 63 procent hlasů, což znamenalo 21 z 27 křesel v městském zastupitelstvu.
    • Před zvolením do čela hnutí deníku Právo řekl, že STAN se musí víc programově profilovat jako celostátní politická síla, která bude jasně říkat: jsme připraveni převzít i vládní odpovědnost.
    • Na otázku o případném spojení s TOP 09, se kterou STAN řadu let úzce spolupracovalo, Rakušan po zvolení předsedou hnutí řekl, že bude předsedou samostatného autentického hnutí STAN, což je subjekt, který má budoucnost a potenciál. "Až krajské volby v roce 2020 jasně ukážou, kdo může být eventuálně nositelem případné integrace menších stran," dodal s tím, že hnutí je vstřícné k nejrůznějším formám spolupráce.

    Lídr Starostů Vít Rakušan v Epicentru 13.10.2021 Lídr Starostů Vít Rakušan v Epicentru 13.10.2021 | Blesk:Michal Protivanský/CNC Michal Protivansky/CNC

  • 3.Ministr pro místní rozvoj: Bartoš

    Ivan Bartoš (40, Piráti)

    Datum a místo narození: 20. března 1980, Jablonec nad Nisou

    Vzdělání: vystudoval Ústav informačních studií a knihovnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (PhDr.), v oboru informační věda, a dále pokračoval ve studiích jako interní doktorand se specializací na databázové modely, databázové systémy a informační služby internetu (Ph.D.)

    Dosavadní funkce: poslanec Poslanecké sněmovny (od 2017), předseda sněmovního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj (od 2017), předseda České pirátské strany (2009 až 2014, s přestávkou mezi červnem a zářím 2013, a od 2016)

    Praxe: aktivně spolupracoval s knihovnami na projektech standardizace ve vyhledávání a sdílení informací, paralelně se angažoval v neziskovém sektoru; pracoval pro české i zahraniční firmy jako specialista na informační technologie; jako ředitel marketingu startoval nový český pracovní portál; věnoval se projektům týkajícím se kvality dat ve firmách, budování datových skladů a návrhů manažerských informačních systémů; přednáší o oblastech autorského práva, informační společnosti a bezpečnosti

    Rodina: je ženatý, manželka Lydie Franka Bartošová (38) je předsedkyní místního sdružení Piráti Praha 2 a členkou Republikového výboru Pirátů; mají syna a vychovávají dceru Bartošové z prvního manželství

    Ostatní:

    • Bartoš stál v roce 2009 u zrodu Pirátů, v čele strany je s přestávkami přes osm let. Pod jeho vedením se strana během deseti let existence dostala do obou komor Parlamentu, v Poslanecké sněmovně má třetí nejsilnější klub, místo jednoho místopředsedy a stojí v čele dvou výborů. Loni se strana prosadila i do Evropského parlamentu, kde má tři mandáty a rovněž místopředsedu. V Praze má strana primátora.
    • V prosinci 2020 stal lídrem předvolební koalice Piráti a Starostové do sněmovních voleb 2021, ve kterých toto uskupení skončilo třetí se ziskem 15,62 procenta hlasů a 37 mandátů. Kvůli preferenčním hlasům pro kandidáty navržené STAN ale Piráti získali jen čtyři poslance a Bartoš kvůli tomu čelil od některých členů stran výzvám k rezignaci, v následné vnitrostranické anketě ho ale většina účastníků podpořila. O dalším postupu a podobě strany bude v lednu rozhodovat celostátní fórum.
    • Bartoš patřil v uplynulém volebním období k ostrým kritikům vlády vedené Andrejem Babišem (ANO). Letos v červnu při debatě před hlasováním o vyslovení nedůvěry kabinetu řekl, že Piráti podle něho nikdy nekritizovali kabinet bezúčelně nebo prvoplánově, nabízeli své návrhy. Bartoš vládě a premiérovi tehdy vytkl například kauzu Čapí hnízdo, postup při koronavirové krizi, "zruinování státního rozpočtu a destrukci veřejných financí" i plánované "předvolební dárečky".
    • Bartoš ovšem na druhou stranu čelil kritice kvůli některým starším postojům, zejména týkajících se zahraniční politiky. Patří k nim třeba přiznání, že v referendu o vstupu České republiky do Evropské unie hlasoval proti, v minulosti nesouhlasil ani s českým členstvím v Severoatlantické alianci. Jím vedená strana je ale nyní proevropská a ani členství v NATO většina členů nezpochybňuje. "Piráti nikdy nechtěli z NATO vystupovat ani na tom nechtějí nic měnit a kdo to opakuje v médiích, tak lže a jsme v tom jako strana zajedno," řekl k tomu Bartoš před čtyřmi lety na webu Hospodářských novin.
    • Před ukončením studia působil jeden semestr na fakultě informatiky na Univerzitě New Orleans.
    • Bartoš, kterého zdobí pro politika netypický účes s dredy, také vystupuje jako DJ, hraje na akordeon a zpívá v kapele Nohama napřed.

    Předseda Pirátů Ivan Bartoš v superdebatě Blesku Předseda Pirátů Ivan Bartoš v superdebatě Blesku | Foto Blesk - Jakub Poláček

  • 4.Ministr zdravotnictví: Válek

    Vlastimil Válek (61, TOP 09)

    Datum a místo narození: 17. května 1960, Brno

    Vzdělání: vystudoval všeobecné lékařství na Lékařské fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně (dnes Masarykova univerzita; 1985)

    Dosavadní funkce: místopředseda TOP 09 (od 2019), poslanec (od 2017), zastupitel Městské části Brno-Líšeň (od 2010); od letošního ledna do konce volebního období byl předsedou klubu TOP 09 ve Sněmovně; celé uplynulé čtyři roky byl členem výboru pro zdravotnictví a zemědělského výboru

    Praxe: lékař, v roce 1985 začínal ve Výzkumném ústavu klinické a experimentální onkologie (dnes Masarykův onkologický ústav), krátce působil ve Fakultní nemocnici Brno (nyní Fakultní nemocnice u sv. Anny), od roku 1989 pracuje ve Fakultní nemocnici v Brně-Bohunicích, v současnosti vede Kliniku radiologie a nukleární medicíny, byl také náměstkem ředitele této nemocnice; od roku 1993 vyučuje na Masarykově univerzitě, v roce 2003 byl jmenován profesorem

    Členství v politických stranách: TOP 09 (od 2013); v letech 2019 až 2021 byl předsedou jihomoravské organizace strany, funkci letos v květnu už neobhajoval; v letech 2012 až 2016 byl za TOP 09 zastupitelem Jihomoravského kraje

    Rodina: ženatý, má čtyři děti

    Ostatní:

    • Jako lékař se zaměřuje na na diagnostiku a léčbu v oblasti nádorů břicha, sám je průkopníkem některých metod. Publikuje ve významných českých i zahraničních zdravotnických časopisech a pravidelně přednáší na prestižních zahraničních kongresech a univerzitách. Mezi roky 2014 a 2017 byl předsedou radiologické společnosti České lékařské společnosti J. E. Purkyně. Angažoval se také v organizaci Červený kříž, po roce 1989 byl krátce místopředsedou čs. pobočky.
    • Válek byl v uplynulém roce a půl jedním z nejviditelnějších kritiků kroků dosavadní vlády v zasahování proti šíření epidemie covidu. "Všichni dobře vidíme, že současná vláda ve vedení státu selhává. Amatérismus bude třeba nahradit odborností. Bude na příští vládě, aby dotáhla do konce boj s pandemií, ale ani po překonání viru práce nekončí. Naopak bude nutné znovu nastartovat ekonomiku, resuscitovat zdravotnictví a pomoci všem lidem, které pandemie zasáhla, aby se opět postavili na vlastní nohy," řekl například letos v únoru.
    • Krátce po volbách nabídl premiér Andrej Babiš (ANO) místo ministra zdravotnictví od 1. listopadu zástupcům budoucí vládní koalice, konkrétně Válkovi. Na dotaz novinářů řekl, že nešlo o žert. Současná vláda se podle něj chce vyhnout tomu, že by přijala opatření v boji proti epidemii covidu-19 a příští vláda by je zrušila. Předseda ODS a kandidát na premiéra Petr Fiala myšlenku, aby na ministerstvo zdravotnictví nastoupil Válek a končící vláda by se tak mísila s nastupující, označil za "něco tak absurdního, že to nikdy neslyšel". Babiš se podle něj pokusil opozici zatáhnout do rozhodování a házet na ni odpovědnost, přitom ji dříve k jednáním o covidu nepustil.
    • Válek v uplynulých týdnech také opakovaně odmítl pozvánku na jednání rady vlády pro zdravotní rizika. Zdůvodnil to tím, že není členem vlády, aby se mohl podílet na rozhodování v této oblasti. Podle něj by se epidemie covidu-19 měla řešit odborně a nabídl odborníkům, aby se zúčastnili jednání AntiCovid týmu koalice Spolu. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) je to škoda, že se Válek nezúčastnil. Premiér Babiš poté v dopise Válkovi napsal, že pozváním na něj vláda nechce přenášet zodpovědnost, ale nabídnout mu vyslechnout si názory odborníků a říci svůj názor. Předtím Babiš ovšem Válka kritizoval, že dělá politiku místo toho, aby se zapojil do debat o podobě opatření.
    • Koncem října server Novinky.cz napsal, že podle Válka se senioři se musí buď naočkovat, nebo budou v lockdownu. "Já jsem nic takového nikdy neřekl," uvedl ale Válek v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. V rozhovoru podle svých slov hovořil o tom, že je potřeba nenaočkované seniory ze všech sil chránit. Termín "lockdown" považuje za velmi nešťastný. "Já osobně nemám rád jakékoliv restrikce včetně lockdownu. Myslím si, že zavírání čehokoliv je poslední zoufalý krok," doplnil v OVM.

    Vlastimil Válek (TOP 09) v debatě Blesku Vlastimil Válek (TOP 09) v debatě Blesku | Foto Blesk - Jakub Poláček

  • 5.Ministr financí: Stanjura

    Zbyněk Stanjura (57, ODS)

    Datum a místo narození: 15. února 1964, Opava

    Vzdělání: vystudoval elektrotechnickou fakultu Vysokého učení technického v Brně, obor elektronické počítače.

    Současná funkce: člen Poslanecké sněmovny (od května 2010), předseda poslaneckého klubu ODS (od listopadu 2013), člen volebního a rozpočtového výboru Sněmovny, první místopředseda ODS (od ledna 2020)

    Členství v politických stranách: členem ODS je od roku 1991, řadu let byl předsedou moravskoslezské ODS, nyní je prvním místopředsedou.

    Předchozí působení: před vstupem do komunální politiky pracoval v letech 1992 až 2002 jako programátor a později ředitel ve firmě ESKON, věnující se identifikačním systémům; byl členem zastupitelstva Moravskoslezského kraje (2000-2011) a krajským radním (2000-2008); v letech 2002 až 2010 byl primátorem Opavy a místopředsedou Svazu měst a obcí České republiky; po svém zvolení do Sněmovny se koncem května 2010 stal prvním místopředsedou poslaneckého klubu ODS, od května 2011 do prosince 2012 jej vedl; v prosinci 2012 se stal ministrem dopravy, resort vedl do července 2013; v listopadu 2013 byl po dalších volbách do Sněmovny zvolen předsedou poslaneckého klubu ODS, funkci si udržel i po volbách v roce 2017; v letošních volbách byl lídrem kandidátky koalice Spolu v Moravskoslezském kraji a opět uspěl, udržel si i funkci předsedy poslaneckého klubu ODS.

    Rodina: ženatý

    Ostatní:

    • Ve volbách do Sněmovny 2013 a 2017 byl lídrem kandidátky ODS v Moravskoslezském kraji.
    • Je předsedou dozorčí rady Institutu pro pravicovou politiku, který založila ODS
    • Letos byl v Moravskoslezském kraji lídrem kandidátky koalice Spolu. "Jsem s výsledkem v kraji spokojený. Dali jsme si cíl dosáhnout 20 procent, máme přes 20 procent. Chtěli jsme být druzí a jsme s výrazným náskokem druzí, takže jsem velmi spokojený," uvedl po volbách Stanjura, který se vždy rozhodně stavěl proti možné spolupráce s hnutím ANO.
    • V čele poslanců ODS vystřídal v roce 2011 Petra Tluchoře, za svůj politický vzestup vděčil Stanjura tehdejšími premiérovi Petru Nečasovi. Ten se veřejně nechal slyšet, že Tluchoř ztratil jeho důvěru, a prosazoval právě Stanjuru. Tluchoř se krátce předtím stal jedním z hlavních aktérů aféry kolem příprav údajného puče uvnitř strany Věci veřejné.
    • U jeho působení ve funkci ministra dopravy odborníci kladně hodnotili snahu dořešit majetkové vyrovnání Českých drah se správcem kolejí - Správou železniční dopravní cesty (SŽDC), jehož příprava ale během krátkého půlročního funkčního období zůstala pouze na začátku. Stanjurovi se také podle expertů podařilo obnovit financování projekčních prací na nových stavbách.
    • Kritiku ze strany železničních odborářů si naopak vysloužil za snahu přidělit bez výběrového řízení zakázku na 15letý provoz trati z Ostravy do Olomouce přes Opavu a Krnov soukromé společnosti RegioJet. Podle předsedy odborového sdružení Železničářů Jaroslava Pejši by soukromý dopravce byl o 30 korun dražší než České dráhy, které spojení provozují nyní.
    • Ve vládě skončil poté, co koaliční kabinet Petra Nečase (ODS) vystřídali úředničtí ministři pod vedením ekonoma Jiřího Rusnoka.
    • Loni v lednu byl zvolen prvním místopředsedou ODS.
    • Stanjura je velkým kritikem hospodářské politiky dosluhující vlády premiéra Andreje Babiše (ANO). "Na špatné hospodaření upozorňujeme poslední čtyři roky, ve kterých vláda trestuhodně promarnila hospodářský růst a místo potřebných reforem sypala peníze do předvolebních dárků," uvedl například.
    • Několikrát kritizoval i návrh státního rozpočtu, který označil za virtuální realitu. Řekl, že pokud bude Poslanecká sněmovna projednávat návrh státního rozpočtu na příští rok v prvním čtení ještě za působení dosavadní vlády, bude koalice Spolu navrhovat vrácení rozpočtu vládě k dopracování. Vláda předkládá rozpočet s navrhovaným schodkem 376,6 miliardy korun. "My jsme ten návrh rozpočtu kritizovali. Není žádný důvod, abychom pro něj hlasovali," řekl Stanjura. Za nejpravděpodobnější proto označil, že po Novém roce začne platit rozpočtové provizorium. Vysoké schodky vlády označil za jednu z příčin inflace.
    • Ohledně rozpočtu vidí jako řešení hledat úspory na straně státu. "Stát musí ušetřit na svém provozu, musíme snížit počet agend, tím i počet úředníků," řekl. Pokud se podle něj bude dařit ekonomice, mohou i přes krizi zaviněnou epidemií koronaviru za čtyři roky schodky státního rozpočtu klesnout z 500 miliard korun schválených pro letošní rok na 90 miliard korun, proto koalice vsadí vedle úspor státu hlavně na podporu ekonomiky, zjednodušení podnikání a efektivní využití evropských peněz. Nechce zvyšovat DPH, současně ale před volbami nevyloučil například možnost zvýšení spoluúčasti na zdravotní péči. Zrušit chce elektronickou evidenci tržeb.
    • Kritizoval také plánované plošné přidání všem státním zaměstnancům, označil to za socialistický model a za nejhorší možné. Více by podle něj měli dostat ti, kteří mají skvělé výsledky nebo byli například během pandemie koronaviru nasazeni tzv. v první linii. Za chybné označuje také celoplošné slevy na jízdném.

    Zbyněk Stajura (ODS) Zbyněk Stajura (ODS) | Blesk:Jakub Poláček

  • 6.Ministr dopravy: Kupka

    Martin Kupka (45, ODS)

    Datum a místo narození: 28. října 1975, Jilemnice

    Vzdělání: vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd UK v Praze a obor masová komunikace tamtéž

    Dosavadní funkce: místopředseda ODS (od 2014), poslanec (od 2017), starosta Líbeznic u Prahy (od 2010) a středočeský zastupitel (od 2016)

    Praxe: devět let pracoval v Českém rozhlase jako moderátor a redaktor, osm let byl ředitelem a organizátorem festivalů vážné hudby v Karlových Varech a na Liberecku; v letech 2001 a 2002 byl mluvčím pražského magistrátu, poté podnikal v oblasti mediálního poradenství a PR; od roku 2003 byl šest let mluvčím Středočeského kraje, od ledna do května 2009 mluvčím ministerstva dopravy a od června 2009 do června 2010 vedoucím mediální sekce ODS; v roce 2010 byl několik měsíců mluvčím vlády

    Působení v politice: v roce 2008 se stal členem ODS, o dva roky později byl zvolen do zastupitelstva Líbeznice, starostou byl pak zvolen v listopadu 2010, v této funkci vystupoval proti rozšíření letiště ve Vodochodech; jako středočeský zastupitel byl v letech 2016 až 2017 také náměstkem hejtmanky pro zdravotnictví, od loňska je prvním náměstkem hejtmanky pro silniční infrastrukturu; po přezkoumání sněmovních voleb v roce 2017 byl Nejvyšším správním soudem prohlášen zvoleným poslancem místo Petra Bendla, v letošních volbách byl do Sněmovny zvolen opět; místopředsedou ODS byl zvolen v lednu 2014, post obhájil v letech 2016, 2018 i 2020

    Rodina: ženatý, má dvě děti

    Ostatní:

    • Po letošních volbách řekl ČTK, že nadále počítá se svým působením v radě Středočeského kraje, kde má na starosti silniční infrastrukturu. Pokud by dostal nabídku do vlády, jednal by o situaci s hejtmankou Petrou Peckovou (STAN).
    • Kritizoval nově přijatý stavební zákon, letos k tomu řekl, že je připraven změnit stavební zákon tak, aby nehrozilo několikaleté omezení stavební činnosti.
    • Ve Sněmovně byl mimo jiné místopředsedou výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. V Poslanecké sněmovně patřil k lídrům digitalizace veřejné správy. Byl v úzké skupině poslanců, která navrhla a prosadila zákon o právu občana na digitální službu, který významně urychluje digitalizaci státu a jeho kontaktu s občany.
    • Na Fakultě sociálních věd UK přednášel o komunikaci s médii a o kultuře mluveného projevu.
    • V ODS, kde i předsedá oblastnímu sdružení Praha - východ, je stranickým expertem pro veřejnou správu.
    • V letech 2006, 2007 a 2008 byl vyhlášen mluvčím roku v kategorii "Veřejná správa a nestátní neziskové organizace", v roce 2009 vyhlášen mluvčím roku v kategorii "Státní orgány".
    • Vedle poslechu klasické hudby tráví volný čas v přírodě, na kole nebo na lyžích.

    Martin Kupka (ODS) Martin Kupka (ODS) | Blesk:Jakub Poláček

  • 7.Ministryně obrany: Černochová

    Jana Černochová (47, ODS) 

    Datum a místo narození: 26. října 1973 v Praze

    Vzdělání: po maturitě absolvovala kurz bankovnictví a peněžní ekonomie na Vysoké škole ekonomické, v roce 2009 získala bakalářský titul na soukromé Vysoké škole aplikovaného práva a v roce 2011 dokončila magisterský studijní program v oboru Mezinárodní vztahy a evropská studia na taktéž soukromé Metropolitní univerzitě v Praze

    Současná funkce: poslankyně (od 2010), starostka městské části Praha 2 (2006-2010 a od 2012)

    Politická kariéra: členkou ODS je od roku 1997; od roku 1998 zasedá v zastupitelstvu městské části Praha 2; v letech 1998 až 2006 byla zástupkyní starosty Prahy 2, v roce 2006 se stala starostkou této městské části, do její působnosti spadala zejména bezpečnost a prevence kriminality, kultura, cestovní ruch a informatika; v roce 2010 byla zvolena poslankyní Parlamentu ČR, ve Sněmovně je předsedkyní výboru pro obranu a členkou zahraničního výboru; v letech 2012, 2014 a 2018 znovuzvolena starostkou Prahy 2; od roku 2013 je místopředsedkyní poslaneckého klubu ODS

    Rodina: rozvedená, bezdětná

    Ostatní:

    • V roce 2014 získala za Prahu ocenění Nejlepší starostka v letech 2010 až 2014, které vyhlásil Svaz měst a obcí.
    • V červnu 2010 patřila k horkým kandidátům na funkci předsedkyně pražských občanských demokratů, na sněmu ODS však prohlásila, že volba kandidátů do zastupitelstva je předem domluvená a odmítla se na ní podílet.
    • Během svého prvního funkčního období stála jako starostka za zastavením privatizace obecních bytů v Praze 2, což vyvolalo ostrý nesouhlas části nájemníků. Za jejího působení v čele Prahy 2 byla rovněž například dokončena rozsáhlá oprava Havlíčkových sadů.
    • Ve Sněmovně byla autorkou návrhu zákona, který by uzákonil státní výdaje na obranu ve výši dvou procent HDP, jak Česko slíbilo svým spojencům v NATO. Podílela se také na novele zákona o vojácích z povolání a na novém zákonu o službě vojáků v záloze. Angažuje se také v projektech, které se zabývají péčí o válečné veterány a připomínají vojenské tradice.
    • Na pražské kandidátce koalice Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) v letošních sněmovních volbách byla na druhém místě po předsedkyni TOP 09 Markétě Pekarové Adamové. Mezi své programové priority zařadila udržení prozápadního směru české politiky a transatlantické vazby a také školství.
    • Od roku 2020 je členkou Správní rady Univerzity Karlovy.
    • Mezi své zájmy řadí historii a mytologii města Prahy, cyklistiku, přírodu, potápění a rockovou hudbu.

    Jana Černochová (ODS) Jana Černochová (ODS) | Foto Blesk - Dan Černovský

  • 8.Ministr práce a sociálních věcí: Jurečka

    Marian Jurečka(40, KDU-ČSL)

    Datum a místo narození: 15. března 1981 v Přerově

    Vzdělání: vystudoval obor rostlinolékařství (specializace ochrana rostlin) na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně

    Současné funkce: poslanec (od roku 2013); člen zastupitelstva Olomouckého kraje (od roku 2016, předtím 2012 až 2015); předseda KDU-ČSL (od 2020)

    Praxe: zemědělec (2002 až 2014), má rodinnou farmu v Rokytnici u Přerova; vedoucí distribučního střediska agrochemie Lukrom (2005 až 2010); vedoucí agrochemie Agro 2000 s. r. o. (2010 až 2013)

    Politická kariéra: do KDU-ČSL vstoupil v roce 1999; místopředsedou strany byl poprvé zvolen v listopadu 2010; funkci prvního místopředsedy lidovců zastával v letech 2011 až 2019; do Poslanecké sněmovny byl poprvé zvolen v říjnu 2013; na přelomu let 2013 a 2014 byl předsedou poslaneckého klubu KDU-ČSL, nyní je mimo jiné místopředsedou hospodářského výboru; v lednu 2014 byl jmenován ministrem zemědělství v koaliční vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD), ve funkci setrval do prosince 2017; v minulosti byl místopředsedou KDU-ČSL v Olomouckém kraji a místopředsedou přerovské KDU-ČSL.

    Rodina: je ženatý a má pět synů

    Ostatní:

    • Na předsedu KDU-ČSL kandidoval již na řádném sjezdu strany v březnu 2019, tehdy však ve druhém kole prohrál s Markem Výborným. Jurečka se následně rozhodl, že do předsednictva strany již kandidovat nebude. Dostal se ale do celostátního výboru KDU-ČSL. "Dal jsem si od politiky odstup a uvědomil si chyby, které jsem předtím neviděl," řekl k tomu.
    • Do čela lidové strany byl Jurečka zvolen loni v lednu, když z rodinných důvodů rezignoval jeho předchůdce Marek Výborný. V předsednické volbě porazil předsedu lidoveckých poslanců Jana Bartoška a Jana Horníčka z královéhradecké organizace strany, dostal 205 ze 357 platných hlasů.
    • Ohledně možné spolupráce KDU-ČSL s ostatními subjekty před parlamentními volbami v roce 2021 uvedl, že pokud se nezmění volební zákon, je skoro nereálné vytvořit smysluplnou předvolební koaliční spolupráci. Se všemi stranami s výjimkou KSČM a SPD je podle něj ale možné vést dialog o formě spolupráce.
    • Podle Jurečky, který platí za dobrého zákulisního vyjednavače, je důležité, aby se lidovci zaměřili na potřeby lidí. Jako důležitá témata uvádí především dostupnost bydlení, výstavbu dopravní infrastruktury nebo důchodový systém.
    • Jako ministr zemědělství v Sobotkově vládě byl Jurečka kritizován kvůli kůrovcové kalamitě. Například v květnu 2018 odmítl výtku tehdejšího premiére Andreje Babiše (ANO), který byl v Sobotkově kabinetu ministrem financí, že neřešil situaci spolu s dalšími ministerstvy a stát v řešení kalamity zaspal. Jurečka kritiku odmítl s tím, že dělal maximum možného, za jeho vedení se instalovalo více lapačů, personálně posiloval státní podnik Lesy ČR a řešila se i kapacita odvozů dřeva z lesů. "Od roku 2015 jsem několikrát přinášel na vládu materiál, který se týkal kalamitní situace v lesích - nejenom v Lesích ČR jako státního podniku, ale lesích obecně. A přiznám se, nepamatuji si nikdy připomínku z úst pana ministra financí Babiše," uvedl Jurečka.

    Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka | Blesk:Alexandr Malachovský

  • 9.Ministr spravedlnosti: Blažek

    Pavel Blažek (52, ODS)

    Datum a místo narození: 8. dubna 1969, Brno

    Vzdělání: vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, na stejné škole absolvoval i doktorské studium

    Dosavadní funkce: poslanec (od října 2013); v minulém volebním období byl ve Sněmovně mj. předsedou podvýboru pro justici a soudní samosprávu

    Praxe: v letech 1992 až 1995 advokátní koncipient, od roku 1996 je advokátem; učil také na Právnické fakultě MU v Brně (1992 až 2002); v letech 2012 až 2013 byl ministrem spravedlnosti ve vládě Petra Nečase; v letech 1998 až 2014 byl členem zastupitelstva městské části Brno - střed, v letech 2002 až 2014 i členem zastupitelstva města Brna (po komunálních volbách v roce 2010 se stal jedním z tvůrců velké koalice ODS a ČSSD na brněnském magistrátu)

    Členství v politických stranách: do ODS vstoupil v roce 1998; v letech 2010 až 2014 byl místopředsedou ODS

    Rodina: ženatý, má dvě děti

    Ostatní:

    • V listopadu 2009 ho tehdejší předseda ODS Mirek Topolánek označil jako jednoho z možných nástupců. Blažek tehdy řekl, že předsednické ambice nemá.
    • V listopadu 2010 informovaly Hospodářské noviny, že premiér Nečas nechal Blažka odvolat z dozorčí rady Lesů ČR, což zdůvodnil tím, že Blažek ztratil jeho důvěru. Blažek poté uvedl, že z dozorčí rady odešel sám, Nečasovi vyčetl špatnou komunikaci se spolustraníky a dodal, že ho "mrzí, že ani místopředseda ODS nemá právo na vlastní názory a postoje". Později v únoru 2011 v rozhovoru pro Respekt Blažek řekl, že Nečas nařídil jeho odvolání, ale v té době už on sám odešel kvůli tomu, že se stal radním Brna.
    • Premiér Nečas navrhl Blažka do funkce ministra spravedlnosti v červnu 2012 poté, co odvolal ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS); prezident Václav Klaus jej jmenoval 3. července. Opozice i například vládní TOP 09 premiéra kritizovaly, že odvolal Pospíšila kvůli jeho souhlasu s návrhem nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana jmenovat do uvolněného křesla pražského vrchního státního zástupce ústeckou žalobkyni Lenku Bradáčovou vnímanou jako bojovnici s korupcí. Nečas tuto kritiku opakované odmítl. Bradáčová byla jmenována šéfkou Vrchního státního zastupitelství v Praze koncem července 2012.
    • Krátce po jmenování na něj podala trestní oznámení obecně prospěšná společnost Acta non verba, podle které se v době, kdy zastupoval Českou republiku ve sporu s firmou Diag Human, dopustil několika trestných činů, například podvodu.
    • V dubnu 2013 podepsal vydání ruského podnikatele Alexeje Torubarova k trestnímu stíhání do Ruska, přestože nebylo dosud rozhodnuto o jeho žádosti o azyl. Podle verdiktu Ústavního soudu z června 2014 Blažek chyboval tím, že nevyčkal na výsledek azylového řízení. Ústavní soud proto Blažkovo rozhodnutí zrušil. Ministerstvo muži následně přiznalo jako satisfakci 250.000 korun, Torubarov se také neúspěšně domáhal milionového odškodnění od českého státu.
    • Loni v srpnu byl Blažek mezi několika brněnskými politiky, které vyšetřovala Policie ČR a NCOZ kvůli podezření, že kupčili s brněnským majetkem a brali milionové úplatky. Podle médií podnítila vyšetřování politiků výpověď někdejšího starosty Rojetína Pavla Hubálka, jehož policie stíhá za kupčení s městským majetkem. Hubálek uvedl, že byl součástí systému, který tvořili právě politici ODS včetně Vaňkové, Kerndla a Pavla Blažka. Politici z ODS už dříve ČTK řekli, že nařčení odmítají, ničeho se nedopustili a celou věc vnímají tak, že se Hubálek snaží obhajovat všemi možnými způsoby.
    • V nedávném rozhovoru pro Lidové noviny řekl, že za důležité v justici považuje, aby především pokračovala práce na novém trestním řádu, což se může promítnout i do změn zákonů včetně zákona o státním zastupitelství. U státních zástupců by se podle něj mělo více dbát na jejich odpovědnost, a to zejména v přípravném řízení.

    Pavel Blažek (ODS) Pavel Blažek (ODS) | Ladislav Křivan

  • 10.Ministr zemědělství: Nekula

    Zdeněk Nekula (51, KDU-ČSL)

    Datum a místo narození: 9. února 1970, Těšetice

    Vzdělání: absolvoval Vysokou školu zemědělskou v Brně

    Dosavadní funkce: starosta obce Těšetice na Znojemsku

    Praxe: pracoval jako vedoucí oddělení marketingu a obchodní politiky České spořitelny, do října 2015 působil v Erste Leasing (dceřiná společnost České spořitelny), naposledy ve funkci vedoucího risk managementu; v roce 2007 byl zvolen starostou Těšetic na Znojemsku a dodnes je starostou své rodné obce; v letech 2012 až 2016 byl zastupitelem Jihomoravského kraje; v letech 2015 až 2019 působil v dozorčí radě Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP), v letech 2016 až 2018 byl předsedou představenstva státního Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF), v letech 2015 až 2017 byl i členem představenstva Výstaviště České Budějovice

    Členství a funkce v politických stranách: člen KDU-ČSL, je členem jihomoravského krajského výboru strany a místopředsedou okresní organizace na Znojemsku

    Ostatní:

    • Do funkce šéfa PGRLF, který rozděluje miliardy korun v rámci podpůrných programů, ho přivedl tehdejší ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).
    • K jeho zálibám patří včelaření.

    Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) | KDU-ČSL

  • 11.Ministryně životního prostředí: Hubáčková

    Anna Hubáčková (64, za KDU-ČSL)

    Datum a místo narození: 6. září 1957, Ratíškovice

    Vzdělání: vystudovala stavební fakultu Vysokého učení technického v Brně (1981), při zaměstnání pak ještě bakalářský obor místní správa na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně (1995)

    Dosavadní funkce: senátorka za obvod č. 79 (Hodonín; od 2016), zastupitelka Jihomoravského kraje (od 2020), zastupitelka (od 2014) a radní (od 2018) obce Ratíškovice

    Praxe: začínala jako vodohospodářka hodonínského závodu Jihomoravských vodovodů a kanalizací, v 90. letech minulého století vedla odbor životního prostředí Okresního úřadu v Hodoníně, od roku 2000 stála v čele odboru životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje, kde pracovala až do svého vstupu do politiky; v letech 2014 až 2018 byla starostkou Ratíškovic, nyní je radní; v horní parlamentní komoře předsedá stálé komisi pro práci Kanceláře Senátu a je místopředsedkyní ústavně-právního výboru

    Členství v politických stranách: bezpartijní, ve volbách kandiduje za KDU-ČSL

    Rodina: je vdaná, má dva dospělé syny

    Ostatní:

    • V senátních volbách v roce 2016 porazila tehdejšího místopředsedu Senátu Zdeňka Škromacha (ČSSD). Už v prvním kole měla nad obhájcem mandátu náskok (28,3 ku 24,3 procentům hlasů), ve druhém kole pak jasně zvítězila, když pro ni hlasovalo 67,8 procenta voličů.
    • V posledních letech jako senátorka kritizovala nový stavební zákon, který Sněmovna letos schválila přes nesouhlas Senátu. Podle Hubáčkové například nebyla změna této důležité normy dostatečně prodiskutována, kritizovala například to, že návrh neprošel připomínkovým řízením.
    • Za svou práci na krajském úřadě získala v roce 2005 Cenu ministra životního prostředí. "Je příkladem vstřícné, otevřené a aktivní úřednice," řekl o Hubáčkové tehdejší šéf resortu Libor Ambrozek (KDU-ČSL). O tři roky později ji ekologičtí aktivisté nominovali na anticenu Ropák za to, že souhlasila s vedením dálnice na Vídeň kolem Pohořelic.

    Senátorka Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) Senátorka Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) | ČTK

    Kandidaturu odmítl Petr Hladík (37; KDU-ČSL) , místopředseda KDU-ČSL (od roku 2019) a první náměstek primátorky města Brna (od roku 2016). Otec pěti dětí na facebooku přiznal, že nabídku na post dostal, ale nepřijal. Kvůli rodině, i kvůli tomu, že chce dál působit v Brně.

    Petr Hladík (KDU-ČSL) Petr Hladík (KDU-ČSL) | Archiv Blesku

  • 12.Ministr kultury: Baxa

    Martin Baxa (46, ODS)

    Datum a místo narození: 16. září 1975, Plzeň

    Vzdělání: absolvoval obor učitelství dějepisu a zeměpisu pro střední školy na Masarykově univerzitě v Brně (1999)

    Dosavadní funkce: primátor Plzně (od 2018), místopředseda ODS (od ledna 2018), poslanec (od října 2017), zastupitel Plzeňského kraje (od 2004), zastupitel města Plzeň (od 2010)

    Profesní kariéra: od roku 1999 učil dějepis a zeměpis na plzeňském gymnáziu na Mikulášském náměstí, na škole zůstával jako učitel na částečný úvazek i jako profesionální politik po roce 2004, skončil až po zvolení do Poslanecké sněmovny

    Působení v politice: o funkci zastupitele Plzně se poprvé ucházel v roce 1998 jako nestraník za ODA, o rok později vstoupil do ODS, za niž byl v roce 2002 zvolen zastupitelem; od podzimu 2004 je členem krajského zastupitelstva, první čtyři roky byl radním pro kulturu a památkovou péči, od listopadu 2016 do února 2018 byl náměstkem hejtmana, na starosti měl stejnou oblast; od listopadu 2010, kdy se po čtyřleté pauze vrátil do plzeňského zastupitelstva, byl čtyři roky plzeňským primátorem, po komunálních volbách 2014 se stal primátorovým prvním náměstkem pro oblast kultury, turismu a památkové péče; mezi lety 2006 a 2010 působil v zastupitelstvu obvodu Plzeň 3; je také šéfem plzeňské krajské organizace ODS a od roku 2018 i místopředsedou strany

    Rodina: je ženatý

    Ostatní:

    • Za jeho působení v čele města připravila Plzeň projekt Evropského hlavního města kultury pro rok 2015 (pořadatelství získala v září 2010, tedy ještě před Baxovým příchodem na magistrát). Této úspěšné akci se věnoval i poté, co se v roce 2014 stal náměstkem primátora.
    • Po volbách v roce 2014 si prohodil funkce s Martinem Zrzaveckým z ČSSD, ten se stal primátorem, zatímco Baxa prvním náměstkem.
    • V roce 2010 se tehdy pětatřicetiletý Baxa stal nejmladším primátorem v historii Plzně.
    • V dubnu 2019 ho ODS navrhla do čela sněmovního školského výboru, kde měl nahradit Václava Klause mladšího, který byl vyloučen ze strany, poslanci ho však nezvolili.
    • V letošních volbách do Sněmovny byl lídrem kandidátky koalice Spolu v Plzeňském kraji.
    • V povolebních spekulacích o složení budoucí koaliční vlády býval zmiňován i jako možný ministr školství.

    Martin Baxa na kongresu ODS Martin Baxa na kongresu ODS | Blesk: Jakub Poláček

  • 13.Ministr průmyslu a obchodu: Michalik

    Věslav Michalik (58, STAN)

    Datum a místo narození: 1. března 1963, Český Těšín

    Vzdělání: vystudoval Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT v Praze, kde v roce 1992 získal i titul kandidáta věd (CSc.); ekonomické vzdělání si doplnil na Rochester Institute of Technology v USA

    Dosavadní funkce: místopředseda hnutí STAN (od 2021), starosta Dolních Břežan (od 2004), zastupitel Středočeského kraje (od 2012), náměstek hejtmanky pro oblast financí, dotací a inovací (od 2020)

    Praxe: v letech 1986 až 1996 pracoval jako vědecký pracovník Akademie věd ČR v Ústavu jaderné fyziky a Ústavu dozimetrie záření, po odchodu z akademické sféry až do roku 2007 působil ve finančních institucích (Živnostenská banka, Bank Austria, Creditanstalt, HypoVereinsbank, Unicredit) v různých funkcích od analytika až po člena představenstva; od roku 2002 také podniká v oboru investiční poradenství; v komunálních volbách v roce 2002 byl zvolen zastupitelem Dolních Břežan, do roku 2004 byl místostarostou, poté se stal starostou; v roce 2012 byl zvolen zastupitelem Středočeského kraje, v letech 2016 až 2017 byl radním kraje pro hospodářský a regionální rozvoj včetně evropských fondů a rozvoje venkova, v listopadu 2020 se stal náměstkem hejtmanky Středočeského kraje pro finance a strategii

    Členství a funkce v politických stranách: členem STAN je od roku 2013, od roku 2014 zasedá v předsednictvu hnutí, je předsedou středočeského krajského výboru STAN

    Rodina: je ženatý, má dvě dospělé děti

    Ostatní:

    • V době, kdy působil jako jaderný fyzik v Akademii věd, absolvoval několik dlouhodobých pobytů v zahraničí (Rusko, Francie, Německo).
    • Je autorem desítek publikací v mezinárodních vědeckých časopisech.
    • Dolní Břežany u Prahy, kde je již 17 let starostou, jsou prosperující obcí, kde mimo jiné sídlí výzkumné laserové centrum ELI Beamlines, které je jedním z největších výzkumných projektů v Česku.

    Věslav Michalik (STAN) Věslav Michalik (STAN) | Facebook - V. Michalik

  • 14.Ministr školství: Gazdík

    Petr Gazdík (47, STAN) 

    Datum a místo narození: 26. června 1974 v Uherském Hradišti

    Vzdělání: v roce 1996 dokončil studium na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, obor učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů (matematika-zeměpis)

    Současná funkce: poslanec (2010 až srpen 2013 a znovu od října 2013); místopředseda hnutí Starostové a nezávislí (STAN; od dubna 2019; post obhájil letos); člen zastupitelstva Zlínského kraje (od 2008; v letech 2016-2020 byl i členem rady kraje); předseda občanského sdružení MAS Východní Slovácko (od 2005); místostarosta obce Suchá Loz na Uherskohradišťsku (od 2011)

    Praxe: učitel na Základní škole Josefa Bublíka v Bánově (1996-2002); starosta obce Suchá Loz (2002-2010); místopředseda regionu Východní Slovácko (2004-2008); člen dozorčí rady akciové společnosti Uherskohradišťská nemocnice (2010-2013); předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové (2010-srpen 2013 a od října do listopadu 2013), první místopředseda (od března 2014 do dubna 2016) a zastupující předseda STAN (od listopadu 2014 do dubna 2016), místopředseda Poslanecké sněmovny (od prosince 2013 do října 2017)

    Působení v politice: Gazdík se angažoval v hnutí Nezávislí starostové pro kraj, které vzniklo v roce 2004 ve Zlínském kraji, v únoru 2009 se hnutí přejmenovalo na Starostové a nezávislí (STAN) a Gazdík se stal jeho předsedou; v čele STAN byl do roku 2014 a poté opět mezi roky 2016 a 2019

    Rodina: ženatý, s manželkou Evou má tři dcery a syna

    Ostatní:

    • Podle Gazdíka, který má zkušenost z pozice učitele i radního Zlínského kraje pro školství, by se měly zrušit státní maturity v jejich současné podobě. Státní zkouška by nově měla představovat jakési středoškolské minimum znalostí z českého a cizího jazyka, matematiky a případně i dalších předmětů. Splnění této zkoušky by pak bylo vstupenkou ke školní maturitní zkoušce, kterou by si každá škola dělala po svém.
    • Gazdík by se chtěl zaměřit například na větší propojení vzdělávání s praxí, zjednodušit možnost přechodu středoškoláků mezi různými typy škol a umožnit zakládání krajských polytechnik s profesním zaměřením. Své priority představil na webu moderniskolstvi.cz. Chtěl by vytvořit například takzvané reálky, které by kombinovaly gymnaziální a odborné vzdělávání a nenutily žáky k brzkému rozhodování o budoucí profesi. Vzniknout by podle něj měl také nový model polytechnik s nabídkou profesního vysokého školství, které by umožnilo integrovat část vyšších odborných škol a propojit zaměstnavatele víc se vzdělávacím systémem.
    • Gazdík nedávno řekl, že by chtěl platy učitelů udržet na úrovni 130 procent průměrné mzdy, na kterou se dostaly za vlády Andreje Babiše. Gazdík oceňuje Strategii 2030+ dosavadního ministra školství Roberta Plagy (za ANO) a chválí také připravovaný zákon o pedagogických pracovnících, který vedle příplatků zavádí i možnost, aby ve školství působili i lidé bez pedagogického vzdělání. Zároveň poukázal na to, že v příštích osmi letech dosáhne až polovina učitelů důchodového věku a bude třeba je někým nahradit. Ani všichni absolventi pedagogických fakult ovšem nebudou stačit. Navíc platí, že i učitelé přicházející z odborné praxe by si měli do tří let začít vzdělání doplňovat. "Pedagogické fakulty potřebují revoluci a potřebují, aby se i ony více přizpůsobily požadavkům, které v těch školách jsou," řekl.
    • V polovině roku 2007 podala Suchá Loz, kde byl Gazdík starostou, spolu s obcí Vysoké Pole žalobu u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku kvůli údajné daňové diskriminaci menších obcí. Žaloba byla stažena poté, co v říjnu 2007 vláda schválila novelu zákona o rozpočtovém určení daní, kterou obě radnice požadovaly.
    • Gazdík byl v lednu 2008 jedním ze zakladatelů Sdružení místních samospráv České republiky (SMS). Organizace vznikla jako protipól Svazu měst a obcí, který podle SMS nedostatečně hájil zájmy malých obcí.
    • V minulosti byl předsedou České komise pro UNESCO.
    • Gazdík stál v čele STAN od jeho vzniku v roce 2009, na sněmu v březnu 2014 funkci už neobhajoval a stal se prvním místopředsedou. "Starostové a nezávislí nemají být kultem jedné osobnosti. Potřebujeme přehodit výhybku," řekl před sněmem a dodal, že chce předsednický post opustit také z rodinných důvodů, neboť se mu má brzy narodit čtvrté dítě. Už v listopadu 2014 se však musel jako první místopředseda znovu ujmout řízení hnutí, neboť jeho nástupce v čele STAN Martin Půta se funkce vzdal kvůli podezření z přijetí úplatku a ze zneužití pravomoci. V dubnu 2016 pak byl Gazdík znovu zvolen předsedou hnutí, kterým byl do dubna 2019.
    • Na podzim 2017 se STAN pod jeho vedením dostala těsně do Sněmovny, když získala 5,18 procenta hlasů a šest mandátů. Úspěšná byla strana i v senátních (druhé místo po ODS) a obecních volbách v roce 2018.
    • Mezi jeho zájmy patří skauting a florbal.

    Petr Gazdík (STAN) Petr Gazdík (STAN) | Foto Blesk - Martin Sekanina

  • 15.Ministr zahraničí: Lipavský

    Jan Lipavský (36, Piráti)

    Datum a místo narození: 2. července 1985, Praha

    Vzdělání: vystudoval bakalářský obor mezinárodní teritoriální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze; v rámci studijního programu Erasmus absolvoval dvousemestrální pobyt na Kentské univerzitě ve Velké Británii

    Dosavadní funkce: poslanec (2017 až 2021); celé uplynulé volební období byl místopředsedou výboru pro obranu a zahraničního výboru, působil i jako jeden z místopředsedů klubu Pirátů

    Praxe: pracoval ve společnostech McKinsey & Company, Euro RSCG, ZOOT, Total Solutions a Moro Systems, působil jako analytik a manažer projektů v oblasti informačních technologií v bankovnictví

    Členství v politických stranách: Piráti (od 2015)

    Rodina: s partnerkou vychovává dceru

    Ostatní:

    • V uplynulém volebním období Sněmovny byl například jedním z autorů pozměňovacích návrhů k takzvanému lex Dukovany, které uzákonily vyřazení ruských a čínských firem z tendru na výstavbu nových jaderných bloků v Dukovanech. Ve Sněmovně patřil k nejaktivnějším odpůrcům ruského angažmá. Lipavský také loni v listopadu požadoval, aby MZV odebralo diplomatický pas prezidentovu poradci Martinu Nejedlému, a to ve spojitosti s Nejedlého cestou do Ruska.
    • Loni v říjnu ve Sněmovně odmítl ruskou kritiku odstranění sochy maršála Ivana Koněva v Praze 6. "Jedná se o výzdobu náměstí na Praze 6 a tento druh výzdoby náměstí nepodléhá žádné mezinárodněprávní ochraně. Tuto výzdobu tam umístil komunistický režim v roce 1980 a nelze ji označit jinak než za výraz normalizační servility vůči moskevskému vedení," prohlásil Lipavský s tím, že nemůže být řeč o tom, že pomník je válečným památníkem nebo hrobem.
    • Letos na jaře zpochybnil nominaci ministra zdravotnictví za ANO Adama Vojtěcha na velvyslance ve Finsku. Mluvil v této souvislosti o politických trafikách. Ve Sněmovně se kvůli tomu strhla při interpelacích ostrá pře. Například Monika Červíčková (ANO) nařkla Lipavského z toho, že u něho převládají osobní antipatie.
    • Začátkem listopadu upozornily Lidové noviny na to, že by Lipavského nominace mohla narazit u prezidenta Miloše Zemana. Jedním z důvodů je podle deníku pirátský postoj k Izraeli, který je v rozporu se Zemanovou podporou židovského státu. Piráti totiž zastávají v případě izraelsko-palestinského konfliktu opatrnější a méně jednoznačný postoj.
    • Poslancem byl zvolen v roce 2017 z pátého místa pražské kandidátky (Piráti tehdy získali v hlavním městě pět mandátů). Na pátém místě, tentokrát koalice Pirátů a STAN, byl i letos, kvůli preferenčním hlasům zasedla za Piráty do nové Sněmovny jen Olgy Richterová, Lipavský skončil až jako šestý náhradník. Po pro Piráty překvapivém výsledku ale Lipavský zdůraznil, že koalice Pirátů a Starostů byla předvolební i povolební. "Dostali jsme silnou podporu 880.000 hlasů a tito voliči by měli být slyšet i ve vládě," uvedl.

    Je právě Jan Lipavský, koho prezident ve vládě nechce? Zdroje MF Dnes a Blesk Zpráv zmíňují, že ANO.

    Pirát Jan Lipavský Pirát Jan Lipavský | Twitter - Jan Lipavský

  • 16.Ministryně pro vědu, výzkum a inovace: Langšádlová

    Helena Langšádlová (58, TOP 09)

    Datum a místo narození: 14. října 1963 v Praze

    Vzdělání: vystudovala obor vodohospodářské stavby na stavební průmyslovce; později absolvovala politologii na Vysoké škole politických a společenských věd v Kolíně (Bc., 2008) a na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů v Praze (Mgr., 2010)

    Dosavadní funkce: poslankyně (2010 až 2013 a od října 2013)

    Praxe: pracovala v odboru výstavby a územního plánování jako stavební technička (1984 až 1986), v letech 1990 až 1998 byla majitelkou penzionu; v letech 1998 až 2006 byla starostkou a poté čtyři roky místostarostkou Černošic u Prahy; v letech 2000 až 2008 a od října 2012 do dubna 2013 byla středočeskou krajskou zastupitelkou; v minulém funkčním období byla ve Sněmovně předsedkyní podvýboru pro migraci a azylovou politiku, v předchozím období byla mj. místopředsedkyní výboru pro evropské záležitosti (2013 až 2017) a místopředsedkyní rozpočtového výboru (2010 až 2013)

    Členství a funkce v politických stranách: do roku 2009 byla členkou KDU-ČSL, poté vstoupila do TOP 09; v letech 2011 až 2017 byla místopředsedkyní strany, v letech 2009 až 2017 byla předsedkyní středočeské TOP 09, nyní je členkou výkonného výboru strany

    Rodina: je vdaná, má dva syny

    Ostatní:

    • Ve Sněmovně pracovala i jako předsedkyně stálé komise pro rodinu a rovné příležitosti a předsedkyně podvýboru pro bankovnictví, pojišťovnictví a finanční trhy, byla členkou podvýboru pro územní rozvoj a financování veřejné správy, byla členkou hospodářského a petičního výboru. Věnovala se mj. tématům dostavby jaderné elektrárny Dukovany, kde prosazovala vyřazení uchazečů z Ruska a Číny, a hybridním hrozbám.
    • V letošních volbách do Sněmovny byla dvojkou středočeské kandidátky koalice Spolu.

    Poslankyně Helena Langšádlová (TOP 09) byla zvolena 9. 10. 2021 Poslankyně Helena Langšádlová (TOP 09) byla zvolena 9. 10. 2021 | ČTK / Šulová Kateřina

  • 17.Ministr pro evropské záležitosti: Bek

    Mikuláš Bek (57, za STAN)

    Datum a místo narození: 22. dubna 1964, Šternberk

    Vzdělání: vystudoval hudební vědu na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně (nyní Masarykova univerzita; 1986, titul PhDr.), později absolvoval doktorské studium hudební vědy na Univerzitě Karlově v Praze (1995, Ph.D.) a v roce 2004 byl habilitován na Masarykově univerzitě pro obor muzikologie

    Dosavadní funkce: senátor za obvod č. 59 (Brno-město, od 2018)

    Praxe: po studiu pracoval na katedře hudební vědy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (FF UK; interní aspirant, asistent), poté byl v letech 1991 až 2004 odborným asistentem katedry muzikologie FF Univerzity Palackého v Olomouci, Ústavu hudební vědy FF UK a v letech 1999 až 2004 Ústavu hudební vědy FF MU, který i vedl; současně působil i na Londýnské univerzitě (1994) a byl koordinátorem programu Tempus "Music Media Training Programm" (1995-1998); v roce 2004 byl jmenován docentem na Ústavu hudební vědy FF MU; v letech 2004 až 2005 byl prorektorem MU pro vnější vztahy, v letech 2005 až 2011 prorektorem pro strategii a vnější vztahy, v letech 2011 až 2019 byl rektorem Masarykovy univerzity

    Členství v politických stranách: nestraník, před listopadem 1989 byl kandidátem na členství v KSČ

    Rodina: je podruhé ženatý

    Ostatní:

    • V čele Masarykovy univerzity vystřídal pravděpodobného budoucího premiéra Petra Fialu (ODS), který školu vedl mezi roky 2004 a 2011.
    • Jako šéf druhé největší vysoké školy v ČR vzbudil pozornost, když jej prezident Miloš Zeman přestal zvát na oslavy státního svátku 28. října na Pražský hrad. Důvodem bylo nejspíš to, že Bek před sněmovními volbami v roce 2013 odmítl vystoupení hlavy státu v prostorách Masarykovy univerzity. Bek přitom nebyl jediným, kdo na oslavy v rozporu s tradicí nedostával pozvánky, podobně se Hrad zachoval kvůli jinému sporu i vůči rektorovi Jihočeské univerzity Liboru Grubhofferovi.
    • Tyto prezidentovy kroky vedly k neúčasti i některých dalších rektorů, celá situace s nepozváním se několikrát opakovala. V roce 2018 pak Bek jako rektor sice dostal od šéfa Sněmovny Radka Vondráčka (ANO) telefonické pozvání na druhou inauguraci prezidenta Miloše Zemana, odmítl ale přijít.
    • Je členem vědeckých rad několika univerzit a řady dalších odborných institucí a autorem či spoluautorem několika desítek odborných publikací z oboru muzikologie. Byl také místopředsedou České konference rektorů pro vzdělávání.
    • V roce 1988 se stal kandidátem KSČ, v listopadu 1989 ale kandidaturu zrušil, když se stal jedním ze zakladatelů stávkového výboru na Filozofické fakultě UK.
    • Do politiky se aktivně zapojil v roce 2018, když byl jako nestraník s podporou ODS, TOP 09, Zelených a STAN zvolen senátorem za volební obvod Brno-město. V horní komoře parlamentu v současné době působí jako předseda výboru pro záležitosti Evropské unie.

    Mikuláš Bek v redakci Blesku Mikuláš Bek v redakci Blesku | Foto Blesk - Michal Protivanský

  • 18.Ministr pro legislativu: Šalamoun

    Datum a místo narození: 21. října 1974, Třebíč

    Vzdělání: vystudoval rozhlasovou a televizní dramaturgii a scenáristiku na Janáčkově akademii múzických umění v Brně (1999) a Právnickou fakultu Masarykovy Univerzity v Brně (PF MU; 2002); JUDr. (2003) a Ph.D. (2011) na PF MU

    Dosavadní funkce: advokát se specializací na autorské právo v umění, externě vyučuje na PF MU; politické funkce v současnosti nezastává

    Praxe: pracoval jako právník sekretariátu ředitelky Krajského úřadu kraje Vysočina (2003 až 2005), advokátní koncipient (2005 až 2008), od roku 2008 působí jako advokát; byl zastupitelem Třebíče (2010 až 2014, zvolen jako nestraník za Věci veřejné), za Piráty kandidoval jako nestraník do Senátu v Třebíči (2018, skončil třetí) a Evropského parlamentu (2019)

    Členství v politických stranách: nestraník

    Ostatní:

    • Diplomovou práci na JAMU napsal na téma Humor seriálu Simpsonovi, titul JUDr. získal za práci nazvanou Právní ochrana názvů, postav a příběhů uměleckých děl v teorii a praxi, doktorát zakončil disertační prací Právní aspekty humoru (obě tyto práce vyšly knižně).
    • Jako advokát se věnuje celé oblasti práva, jeho hlavní specializací je ale právo autorské. S Piráty spolupracoval například ve sporu s kolektivními správci, Pirátskou stranu zastupuje v trestním řízení ohledně obvinění související s provozováním internetové stránky www.sledujuserialy.cz. Je kritikem současného pojetí funkce kolektivních správců autorských práv, zastupuje také restauratéry, majitele obchodů, pořadatele koncertů nebo lázeňská zařízení (ty zejména ve sporech o úhradu poplatku za umístění televizorů na pokoje lázeňských pacientů).
    • Zastupoval například brněnské Centrum experimentálního divadla (CED) ve sporu s kardinálem Dominikem Dukou, který po CED a Národním divadle Brno požadoval omluvu za uvedení dvou kontroverzních her režiséra Olivera Frljiče Prokletí a Naše násilí a vaše násilí na přehlídce Divadelní svět v květnu 2018. Duka a jeho právník Ronald Němec, který se k žalobě připojil, chtěli omluvu, protože podle Duky silně zasáhly do jeho vyznání. Žalobu ale soudy zamítly, nyní se věcí ještě zabývá Ústavní soud.
    • V roce 1995 získal za hru Jawa Honda na začátku října ocenění pro autora rozhlasových her do 30 let, kterou vypsal Český rozhlas a Sdružení pro rozhlasovou tvorbu za podpory ministerstva kultury a nadace Český literární fond. Byl také spoluautorem scénáře televizního filmu o mladém advokátovi Sejít z cesty (2012).

    Advokát Michal Šalamoun se má stát ministrem pro legislativu za Pirátskou stranu. Advokát Michal Šalamoun se má stát ministrem pro legislativu za Pirátskou stranu. | Facebook/Michal Šalamoun

panda82 ( 2. prosince 2021 18:10 )

No premiére nemáte tam bezproblémové adepty, co Blažek s tou firmou za kterou neodevzdáváte účetnictví a své ženě přihráváte kšefty a ten váš post to má zakrýt, milion není k zahození, odvedl jste z btoho daně?

janprorok ( 24. listopadu 2021 06:01 )

má problémy s močením, stolici, chůzí a s mozkem

jajas ( 18. listopadu 2021 16:05 )

Podle brugal:Účes není projevem zanedbanosti, ale projev stylu.......

rozez ( 18. listopadu 2021 15:09 )

Ti všichni jsou v Babišově vládě. Hlavní vůdce je Bureš surikata, uvedl Soukup poznatek z Twitteru.

rozez ( 18. listopadu 2021 15:05 )

Zobrazit celou diskusi
Další videa