
Vedení Sněmovny ovládnou ženy. Buzkovou těší návrat noblesy, objeví se i Babišova „bestie“?

Letošní volby do Poslanecké sněmovny přinesly několik milníků. Mandátu se zřejmě ujme historicky nejvyšší počet žen - 50. To bude také zřejmě odrážet i unikátně složené vedení dolní parlamentní komory. I v něm totiž budou mít političky zřejmě převahu nad politiky.
„Mám radost, že do vedení Sněmovny se vrací noblesa,“ okomentovala pro Blesk Zprávy rozdělení vysokých sněmovních postů jedna z bývalých místopředsedkyň dolní parlamentní komory, kdysi nejpopulárnější politička v zemi Petra Buzková.

Čtyři ženy na sedm křesel?
Vedení Sněmovny má mít jedno předsednické a celkem šest místopředsednických křesel. A hned čtyři ze sedmi křesel mohou obsadit čtyři „staronové poslankyně“
„Je to určitá snaha všech politických subjektů, protože si uvědomují, že nás čekají velmi nepopulární kroky a rozhodnutí, tak chtějí to příští období postavit na tom, že Sněmovna bude jiná, klidnější a dotyčné budou vystupovat a vše vysvětlovat smířlivě,“ míní v rozhovoru pro Blesk Zprávy o nominaci žen na vedoucí sněmovní posty politolog Jan Kubáček.
„Je to zároveň šance na to, jak jednotlivé strany a hnutí prodávají fakt, že mají ve svých řadách ženy političky, a bude to také taková soutěž o to, která z nich je sympatičtější, smířlivější a klidnější. Na tah nominovat ženu, ostatní reagují tím, že do voleb předsednictva nominují také ženy,“ dodal Kubáček.
Sněmovně už šéfovala Němcová
„Velet“ poslancům má v české historii přitom teprve druhá žena. Po současné senátorce Miroslavě Němcové, která byla třetí nejvýše postavenou ústavní činitelkou v zemi v letech 2010 až 2013, má usednout do křesla předsedkyně Sněmovny šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Mimochodem, v roce 2010 byly také ženy v převaze, když Němcovou doplňovaly ve vedení Vlasta Parkanová (TOP 09), Kateřina Klasnová (tehdy VV) a Lubomír Zaorálek (ČSSD).
„Má zkušenosti, ví, jak funguje Poslanecká sněmovna, a myslím si, že svojí politickou kariérou prokazuje celou dobu to, že bude kultivovanou a dobrou reprezentantkou všech poslanců, kteří v Poslanecké sněmovně zasedají,“ řekl k nominaci Pekarové Adamové kandidát koalice SPOLU na premiéra a předseda ODS v jedné osobě Petr Fiala.„Krizová doba, kterou si celá naše společnost prochází, vyžaduje víc než kdy dřív, aby vysocí ústavní činitelé společnost sjednocovali, motivovali a šli dobrým příkladem. V současné době je to bohužel spíš naopak,“ zdůvodnila Pekarová Adamová mino jiné to, proč se rozhodla kandidaturu přijmout.
„Zároveň je potřeba vrátit důvěru v to, že ústavní funkce neslouží zájmům pochybných partiček,“ dodala pak v příspěvku na sociální síti.
Ve vedení Sněmovny by pak měli předsedkyni TOP 09 doplnit další političky z koalic, které skládají novou vládu, a jedna z hnutí ANO, které zřejmě míří do opozice.
Pirátka Richterová místopředsedkyní Sněmovny
Piráti posílají do místopředsednického křesla Olgu Richterovou. „Mám radost, že Piráty bude ve vedení Sněmovny jako místopředsedkyně reprezentovat,“ oznámil na twitteru šéf Pirátů Ivan Bartoš. Na kterého dost možná na rozdíl od Richterové čeká vládní post.
První místopředsedkyni strany a před volbami také vedle Pekarové Adamové kandidátku na post ministryně práce a sociálních věcí. Richterová dokonce kvůli tomu absolvovala i vnitrostranické výběrové řízení.
„Vypracovala jsem svou vizi rozvoje rezortu, předložila jsem životopis a prezentaci. Kdybych neměla vystudované překladatelství, konal by se i pohovor v angličtině,“ popsala celý proces schvalování kandidátů na ministerské posty pro Blesk Zprávy už v červnu Richterová.
Celý proces byl ale zbytečný. Ministerské křeslo jako jedna ze čtyř poslanců Pirátské strany ani ona neobsadí.
„Obě strany se evidentně snaží vyhnout dani za nepopulární škrty, které bude muset vláda v příštích letech dělat,“ čte rozhodnutí TOP 09 a Pirátů neobsadit resort po Janě Maláčové (ČSSD) politolog Kubáček.
„Osobně si myslím, že Markéta Pekarová Adamová nebyla v reálu tak vážnou kandidátkou a toto je pro ní do značné míry vysvobození, a Piráti si asi vyhodnotili, že by na tom mohli vykrvácet,“ dodal.
Vše Kubáček přikládá také tomu, že resort práce a sociálních věcí je nepopulární, složitý a bude v příštích letech spojený se škrty a změnami. „Jak Olze Richterové, tak Markétě Pekarové Adamové by se navíc čelilo špatně útokům dalších dvou žen z levého spektra - možné nové předsedkyni KSČM Kateřině Konečné a Janě Maláčové,“ dodal Kubáček.
Kandidátkou na ministryni práce a sociálních věcí by nakonec mohla být nominantka KDU-ČSL, místopředsedkyně strany a předsedkyně senátorského klubu Šárka Jelínková.
Ženu do vedení Sněmovny posílají také Starostové. Jejich křeslo na základě poměrného zastoupení podle výsledku voleb má obsadit místopředsedkyně hnutí a také znovu zvolená poslankyně Věra Kovářová z Chýně v okrese Praha-západ.

„Tuto nabídku přijímám s pokorou a v případě, že dostanu od nových poslanců důvěru, chci být místopředsedkyní aktivní a využít svých dosavadních zkušeností k tomu, aby se Poslanecká sněmovna stala důvěryhodnou institucí v očích našich spoluobčanů,“ děkovala za důvěru poslankyně, která v minulém období nejčastěji ze všech interpelovala premiéra Andreje Babiše a také vedla „právní bitky“ s prezidentovým kancléřem Vratislavem Mynářem.
Premiér Babiš nazval Kovářovou loni v březnu bestií. Poslankyně mu před odjezdem vlády na zámek v Lánech dávala seznam obcí, které potřebují peníze na rozšíření kapacity mateřských a základních škol. „Tady ta bestie, co mě tam odchytila, ty školy a školky, no a já nevím, kde to vzala,“ reagoval premiér tehdy na adresu Kovářové v přistaveném autobusu, jeho slova ale zachytila kamera České televize.
Za ANO Jana Mračková Vildumetzová a Vondráček?
Svou ženu se do vedení Sněmovny pokusí protlačit podle všeho také hnutí ANO. Podle informací redakce Blesk Zpráv by měla být kandidátkou na post místopředsedkyně dolní komory znovu zvolená poslankyně a bývalý hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová.

„Zatím jsme o jménech nehlasovali, ale ano, je také navržená,“ řekl Blesk Zprávám zdroj blízký nejsilnějšímu klubu v Poslanecké sněmovně. Poslanci za ANO by o kandidátech na dvě nabídnutá místopředsednická křesla měli hlasovat na schůzi klubu, kterou mají svolanou třetího listopadu.
Na druhé nabídnuté místo chce ANO pak nabídnout muže. Buď bývalého předsedu Sněmovny Radka Vondráčka anebo výrazného poslance, volební jedničku v Praze Patrika Nachera.
Vondráček si ale pošramotil reputaci v hnutí kvůli nejasným okolnostem jeho návštěvy ve vojenské nemocnici u prezidenta Miloše Zemana. Nacher zas těsně před volbami mezi poslanci neuspěl při volbě nového místopředsedy klubu. Dostal jen asi 23 hlasů ze 78.

„Řekl bych, že tu nominaci má mnohem odpracovanější Patrik Nacher, ale on má věčnou smůlu. Už byl i několikrát kandidátem na ministra, ale nikdy to nedopadlo. Nakonec to ale asi dostane Radek Vondráček. Má zkušenost, je z Moravy a má štěstí,“ míní politolog Kubáček.
Dalším místopředsedou Sněmovny by pak měl být za lidovce dosavadní předseda poslaneckého klubu Jan Bartošek.
ODS bude chtít podle informací Blesk Zpráv křeslo místopředsedy zřejmě pro poslance Jana Skopečka. Šéf středočeské stranické buňky byl přitom původně adeptem na mistra financí. Post ale zřejmě získá Zbyněk Stanjura - současný šéf poslaneckého klubu. Toho by mohl v křesle nahradit služebně nejstarší poslanec Marek Benda.
„Nemůžu vám to potvrdit, ani vyvrátit,“ reagoval Skopeček pro Blesk Zprávy, na přímý dotaz, zda je kandidátem ODS do vedení Sněmovny.
50 žen ve Sněmovně
Velké množství zastoupení žen v čele dolní komory parlamentu odráží mimo jiné složení nově zvolené Sněmovny. Z dvoustovek nově zvolených zástupců lidu, obsadí kanceláře v malostranských palácích 50 žen. Definitivně tedy až po složení poslaneckého slibu, což by se mělo stát na ustavující schůzi Sněmovny 8. listopadu.
„Dohromady kandidovalo 1664 žen a 236 z nich díky preferenčním hlasům překročilo pětiprocentní kvórum a posunulo se na kandidátce nahoru. Dvanáct z těch padesáti žen, které se do Sněmovny nakonec dostaly, by tam bez preferenčních hlasů asi vůbec nebylo. Podrobné analýzy teprve připravujeme, ale už teď víme, že ženy dostaly víc preferenčních hlasů než v minulých volbách,“ řekla ČT Johanna Nejedlová z občanské iniciativy Zakroužkuj ženu.
Počet žen v jednotlivých poslanecký klubech
- ANO - 20
- STAN - 11
- ODS - 5
- SPD - 5
- KDU-ČSL - 4
- TOP 09 - 3
- PIRÁTI - 2
Ještě více žen ale bylo zastoupeno ve Sněmovně podle sociologa genderu a médií z Univerzity Palackého v Olomouci Zdeňka Slobody ve volebním období 2013 až 2017. Tedy po předčasných volbách po pádu vlády Petra Nečase.
„Ukazuje se, že 21. století dorazilo už i do Česka,“ kvituje větší zastoupení žen ve vysoké politice i funkcích končící ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.
V rozhovoru pro Blesk Zprávy promluvila o takzvané teorii skleněného útesu, ale zároveň také odmítla, že by chtěla být zvolena, nebo mít nějaké výhody jen proto, že je žena.
„Teprve v momentu, kdy se dostanou organizace, nebo společnost do potíží, pak teprve přicházejí v úvahu ženy. Přeji si, abychom nikdy nevolili ženu, jen proto, že je žena. Jsem feministka, ale i tohle je na mě moc,“ dodala Maláčová s tím, že nechce ani řešit otázky, jestli má být příští hlavou státu prezident, nebo prezidentka. „Musí to být především někdo, kdo má politicky něco za sebou,“ uzavřela.
To od Vas neni hwezke, ze to sem piksete.Proc by se nemohla na hokeji odvazat. Vzpominam na pokriky z Hradce...Sudi piskej opatrne, jeste neni zamrzla Orlice...S urcitou noblesou jde tohle prehlidnout..