Úterý 19. března 2024
Svátek slaví Josef, zítra Světlana
Oblačno 8°C

„Nehorázné a nepřípustné!“ Exšéf Sněmovny Uhde pro Blesk „sjel“ Vondráčka za cestu za Zemanem

Autor: Jakub Tomek - 
18. října 2021
05:00

Nehoráznost a nepřípustnost. Tak hodnotí chování dosluhujícího předsedy Sněmovny Radka Vondráčka (47, ANO) ten, který na jeho křesle usedl v samostatném Česku jako první. Milan Uhde (85) v exkluzivním rozhovoru pro deník Blesk zhodnotil nejen současnou politickou kulturu.

Blesk: Začnu aktuální otázkou, a sice neoprávněným vstupem Radka Vondráčka do nemocnice za prezidentem. Mohlo se něco takového stát v době, kdy kancléřem byl Ivan Medek, vy šéfem Sněmovny a mluvčím Hradu Ladislav Špaček?

Milan Uhde: To je něco tak nehorázného. Jde o přízračné chování, protože naznačuje a jasně říká, že člověk, který se takhle chová, nejenom, že nerespektuje režim jednotky intenzivní péče, a to zná opravdu každý advokát, kterým pan Vondráček byl a je. Ale že nerespektuje pravidla moudrého a rozumného mravního chování a nerespektuje ani zákony této republiky. Je to všechno v rukou lidí, kteří obklopují pana prezidenta a to jsou lidé podobného ražení.

Měla by tedy Sněmovna konat?

Já doufám, že noví poslanci najdou způsob, jak tuto nebezpečnou situaci překlenout. Sdílím do důsledků názor, že to, co se kolem toho děje, je už dávno nepřípustné. Chování pana Vondráčka, který dokonce potom šíří zprávy a vydává se za oprávněného vydávat zprávy o tom, jak na tom pan prezident je. To je jedna nesrovnalost za druhou, která vzbuzuje ty nejhlubší obavy.

Vy jste byl prvním předsedou Sněmovny v samostatné České republice. Jak se podle vás změnila politická kultura?

Začnu drobností. Do jednacího řádu jsme prosadili ustanovení, že se poslanec obrací na kolegu nebo kolegyni prostřednictvím předsedy. Čerpali jsme to z jednacího řádu britské Dolní sněmovny, jejíž členové polemizovali takto: Pane předsedo, pan poslanec XY se mýlí, když tvrdí to a ono. Bránilo to přímým osobním konfrontacím.

Dnes k nim ale často dochází.

Protože dnes čeští poslanci nahradili původní záměr formulací: Pane poslanče Vopršálku, prostřednictvím pana předsedy, nemáte pravdu. Nevím, kdy se to zlomilo. Jasný princip degeneroval v naprostou absurditu.

Docházelo v devadesátých letech k nějakým excesům?

Problematickou složkou byli republikáni. Vznikli v posledních dnech roku 1989 a pamatuji si, že jejich vůdce Miroslav Sládek založil postoj svého klubu na myšlence, že jeho členové a voliči jsou jediní skuteční bojovníci proti komunismu, zatímco všichni ostatní poslanci a poslankyně jsou soudruzi a soudružky. Vždycky mě zdravil „Čest práci“, ačkoli jsem v KSČ nikdy nebyl. Ne vždy to bylo humorné.

Když jsme v roce 1993 poprvé volili prezidenta, vrhali sládkovci na Václava Havla nekonečný příval sprostot. Byl jsem jako předseda začátečník a nevěděl, že je mohu a mám napomenout. Sněmovna odpověděla tím, že všichni kromě republikánů opustili jednací sál včetně těch, kteří možná potom Havla nevolili. Vzpomínám i na scénu, kdy se předseda klubu Sládek neúspěšně domáhal slova tím, že popadl sklopnou desku své lavice a mlátil s ní tak usilovně, až se rozpadla. Jeho druzi naopak dávali svůj názor najevo arogantními výroky, ale jednací řád respektovali.

Kde jste brali inspiraci pro chod Sněmovny?

Česká národní rada (předchůdkyně Poslanecké sněmovny, pozn. red.) fungovala od voleb v roce 1990 úspěšně. Ani já jsem nebyl úplný nováček. Stal jsem se ministrem kultury a ve Sněmovně jsem byl jako doma. Rychle jsem pochopil, že pokud chci něco prosadit, musím o tom mluvit s poslanci a připravit si půdu. Ale jak se člověk cítí vsedě za předsednickým mikrofonem, to jsem okusil až v červenci 1992. Podporovali mě přitom zkušení místopředsedové Jiří Vlach nebo Karel Ledvinka.

Byli tehdy poslanci ukázněnější?

Myslím, že ano. Co například letos vyváděl poslanec Volný, bylo za veškerou tehdejší představitelnou mezí. Nikdo by si nic takového nedovolil. I poslanec Sládek se v podstatě řídil jednacím řádem. Ani mimo dobu zasedání nepřicházelo v úvahu, aby předseda Sněmovny konal na svém čestném místě hudebně pěveckou exhibici. Netvrdím, že je sněmovní místnost něco jako chrám, ale nikoho nenapadlo použít ji jinak než k jednání.

Jak se díváte na to, že končící Sněmovna byla přehlcena tolika návrhy a spousta jich spadla pod stůl?

Takzvaná amatérská tvorba zákonů se konala, ale bylo to spíš výjimečné. Autoři a předkladatelé takových předloh slýchali, že mají své nápady nejprve projednat s ministry. Samozřejmě už tehdy existovali poslanci, kteří soustavně něco navrhovali, aby byli víc vidět.

Může to být po těchto volbách lepší?

Držím palce Fialově vládě a novému složení Sněmovny, a tak smýšlím pozitivně, ale zdůvodnění je prostší – nebudou tam extrémisté, kteří by ohrožovali kultivované ovzduší, a přestože pokládám pana Okamuru a jeho názory za nepřijatelné a nebezpečné, choval se i se členy svého klubu vždycky v duchu jednacího řádu a jako místopředseda řídil schůze na úrovni. Věřím, že se celková atmosféra ozdraví.

Co tyhle volby ukázaly?

Že si můžete koupit hodně hlasů tím, že zvýšíte důchody nad úroveň vyžadovanou inflací, zařídíte důchodcům téměř bezplatnou dopravu a získáte nemálo starších občanů, kteří jsou za to ve volbách vděční. Ale ukázalo se, že to má své meze. Pokládám výsledek za jakousi rehabilitaci české společnosti. To ovšem neznamená, že bych si dovolil vidět předvolební Čechy jako provinilce.

U voleb bylo přes 65 procent občanů, ale co ti zbylí? Proč nechodí volit?

Je to poněkud zvláštní při pomyšlení, jak je česká společnost zpolitizovaná. Dobrá vláda by měla nevoliče oslovit, a to svými činy. Doufám, že Petr Fiala nebude opakovat zabedněné pohledy některých pravicových politiků. Mnozí nevoliči nejsou ignoranti. Stojí za to neignorovat je. Dědictví spočívající v podbízení voličům, jak to dělal pan Babiš, je přitom strašně nebezpečné.

Věříte tedy, že pan Babiš už premiérem nebude?

Dovedu si to představit jen za cenu pokusu o státní převrat, a ten považuju za nemožný, i když jsou tu síly, které by to viděly rády. Odhaduju, že pan Babiš nebude chtít politiku opustit a že si bude připravovat půdu pro prezidentskou kandidaturu. Doufám však, že většina občanů odmítne vůdcovský princip, který pan Babiš vyznává a praktikuje a s nímž jsou nejhorší zkušenosti z minulých dob. Ani Tomio Okamura ve své straně, pokud vím, tento princip neuplatňuje.

Bude podle vás Petr Fiala dobrý premiér?

Jsem přesvědčen, že do výkonu premiérské funkce vnese světlo, které tam dosud nevládlo. Dosavadní pravicoví premiéři byli problematičtí demokrati. Mirek Topolánek v rozhovoru s Echem volal po tom, aby Fiala praštil pěstí do stolu a Babišovu hlavu přitloukl na zeď. Václav Klaus nemlátil pěstí do stolu ani nekřičel, naopak čím byl naštvanější, tím mluvil tišeji. Ale s koaličními partnery jednal bezohledně a za partnery je neuznával.

Znám Petra Fialu jako člověka, který svému protějšku naslouchá a o jeho podnětech přemýšlí, aniž opustí svůj názor. Své knížky si píše sám, nepoužívá spisovatelských pohůnků a není hádavý. Je jako stvořený pro funkci premiéra v době, kdy je společnost tak názorově rozpolcená.

Když jste postupem času sledoval politickou scénu, kdo z předsedů Sněmoven vám byl nejsympatičtější?

Například sympatizantem Miloše Zemana jsem od začátku nebyl. Když jsem ho poslouchal a četl v roce 1989, tak jsem si uvědomoval, že lže, ale ve prospěch dobré věci. Hned mě napadlo, jak by to vypadalo, kdyby začal lhát ve špatném zájmu. Jeho předsednický výkon však byl bezchybný. Václav Klaus postrádal humor, ale předsedal suverénně. Katastrofa byla šňůra předsedů, z nichž kdokoli byl nahraditelný kýmkoli. Nesporně největší katastrofou byl Miloslav Vlček. Bylo na něm poznat, že neví, která bije, o nezbytné dávce reprezentativnosti nemluvě.

Jedinou ženou v čele Sněmovny byla Miroslava Němcová. Ta vám nijak k srdci nepřirostla?

Paní Němcová má nesporné osobní kouzlo, ale předsednické podle mě nikoli. Jejímu projevu chybí žádoucí suverenita. Vážím si jí však, že ve své straně nesmlouvavě představovala typ politika, který se do svých funkcí nepřišel obohatit a má čistý štít. Na předsednickou funkci to však nestačí.

Jak vzpomínáte na Miloše Zemana, který byl předsedou po vás?

Do Sněmovny přišel v roce 1996. Jednu sezónu jsem byl předsedou klubu ODS a chodíval jsem k němu projednávat před zasedáním různé záležitosti. Uváděl mě pan Šlouf. Na stole už byly nalité dvě becherovky. Pane předsedo, dáme si, volal šéf Sněmovny. Odmítal jsem, že devátá hodina je na mě příliš brzká. Šéf je pokaždé vypil sám.

Projevovalo se jeho ranní pití i na vedení schůzí?

Byl úspěšný předseda, i když stranil své partaji. Odpoledne uváděl poslance k diskusi okázalými charakteristikami jako „teď promluví náš všeobecně známý odborník na otázky dopravy a vynikající znalec hospodářské problematiky pan XY“, takže zlé jazyky citovaly vojáky-posluchače feldkuráta Katze, že je „správně nalitej“, ale spravedlivé to nebylo. Miloš Zeman jen perlil. Byl vynikající řečník a skvělý polemik a odpůrce. Zkusil jsem to na své kůži. Je mi smutno při pomyšlení na jeho dnešní podobu.

Postupně jste se rozešel s Václavem Klausem.

Popravdě přiznávám, že jsem ho obdivoval. Jednou jsem to vyjádřil strašně blbým výrokem, že mu rád skočím pro pivo, protože on mezitím vymyslí něco, co já nikdy vymyslet neumím. Chtěl jsem říct, že má mnohonásobně větší politický talent než já. Byl nesmírně pracovitý a výborně připravený ke každému jednání. Říkal mi, že zatímco já jsem dělal disidenta a chodil po výsleších, on nastudoval provoz bank.

Jak jste to bral?

Měl samozřejmě kus pravdy. Namítal jsem, že jsem se nestal disidentem svobodně. Donutili mě k tomu tím, že mě jako spisovatele zakázali. Nepřesvědčil jsem ho a nezískal pro jiný pohled. To se nepodařilo nikdy nikomu.

Po tzv. sarajevském atentátu jste z ODS odešel a vstoupil do Unie svobody. Jak se to odrazilo na vašem vztahu s Klausem?

To byla má veliká chyba, že jsem se připojil k Janu Rumlovi a Ivanu Pilipovi a dostal se do strany, ve které jsem nikdy neměl být. Když chcete v politické straně zlepšit situaci a překonat stagnaci, nemůžete z ní vystoupit. Byl jsem špatný politik. Václav Klaus se na mě hněval, ale přesto při televizní diskusi s paní Jílkovou opravil její názor, že jsem pouhý zrádce. Připomněl, že jsem byl první předseda české Sněmovny a kromě toho autor-dramatik. Klaus byl formát. Se ženou jsme mu přišli upřímně přát k sedmdesátinám.

Jste spolu ještě v kontaktu?

Ne. Jsem rád, že stále dostávám newslettery Institutu VK, ale pan exprezident se mnou dvakrát polemizoval a mé stanovisko označil za přemoudřelé. Se svými názory se dostal někam, kam já mám strašně daleko. Před lety jsem byl pozván na brněnskou oslavu pana profesora Piťhy, kterého si velmi vážím z dob, kdy jsme si rozuměli jako členové a sousedi v české vládě. Ale mezitím uplynulo hodně vody, pan profesor kázal ve velechrámu svatého Víta myšlenky, které mě zarmoutily. Na oslavu jsem nešel, a dokonce bez omluvy. Tušil jsem, že na ni přijede i Václav Klaus, a nechtěl jsem se s ním vidět. Nebylo by to dobré setkání. On, který právem tvrdil, že revoluce je největší neštěstí, protože znamená, že věci nešly napravit nenásilnou cestou, najednou vyzval k revoluci proti Evropské unii. Dnes si nemáme co říct.

Nemrzí vás to?

Už mu sice neblahopřeju k narozeninám, ale nikdy nepřestanu být vděčný za lekce pracovitosti a píle. Ve srovnání s ním jsem býval lenoch. My jsme v šedesátých letech i v disentu hodně času proklábosili, a i když nešlo pokaždé o neužitečné hodiny, nic hmatatelného po nich nezbylo. Zatímco Václav Klaus v autě cestou z Prahy do Brna studoval a psal a nechápal, že neumím anglicky. Začal jsem číst knihy a učebnice, ze kterých se učí studenti ekonomie.

Ocenil to?

Neměl ve zvyku někoho ocenit. Když jsem na grémiu ODS pronesl mínění, že je chyba, když ODS odmítá privatizovat banky, reagoval poznámkou, že Milan už prošel látku dvou ročníků vysokoškolské ekonomie, takže do tří let budeme mít ve svých řadách dalšího ekonoma. Všichni se zasmáli a byl jsem v háji. Žádná diskuse se nekonala.

Video  Vystrčil: Zeman není v dobrých rukou! Kvůli nemocnému prezidentovi šil do hradní kanceláře  - ČTK / Blesk Zprávy
Video se připravuje ...

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

deratizater ( 25. října 2021 04:43 )

Pan Uhde je nejspíše věkem asi už mimoň. Předsedu parlamentu Vondráčka pozval na návštěvu nemocnice sám prezident Zeman aby mu podepsal důležitou listinu čili nepřípustné by bylo kdyby tam Vondráček nešel. A ty kecy že neměl roušku to je záležitost poměrů v nemocnici ta si to má ohlídat a vyžadovat když je to potřeba.

rudy_hnis ( 18. října 2021 19:48 )

Asi ty, za které je trestně stíhaný.

sorgedoktor ( 18. října 2021 17:43 )

Priklad...Claqnek ustavy degradoval v naprostou absurditu...Toto tvrzeni je prtedkladano prostrednictvim Blesku laicke verejnosti...V sieim kontextu bych rozhovor snad musel podrobit verbalni vivisekci..Sit venia verbo/ jinymi slovy/vsichni se ´profesionalne nezabyvame politikou.

sorgedoktor ( 18. října 2021 17:34 )

To jste mne tedy pobavil, pokusim se vystrihat vyrazu o kterych si neuvedeomuji, ze budou povazovany za cizi slova.Jeste blaHE pameti Vecewrniho Brna/ mala divadelni scena. si pama Milana Uhdeho pamatuji.Take o nem piase Grusa v knize Jak na Cesko.Pan Uhde ma filosofickou fakultu Masarykovy univer­sity­.Pro­klamo­vana politika nemusi byt srozumitelna pro bezne lidi...

Babisova_drahota ( 18. října 2021 17:10 )

Veškrnová pískala, to je třeba zdůrazňovat pro odvedení pozornosti od Babišových zlodějin.

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa