Velvyslanec Landovský pro Blesk: Vojáci se mohou do Afghánistánu vrátit… hrozbou je i Moskva

Co jsou české zájmy v NATO?

„Českých zájmů je několik, hlavně naše bezpečnost a bezpečnost našich spojenců. My si zakládáme na tom, že máme pochopení pro boj s terorismem, jsme ochotni nasadit vojáky třeba v Pobaltí a na jiných misích, abychom dokázali v tom mocenském soupeření pomoci našich spojencům. Jsme takový středový stát a nejsme nijak vyhraněni vlevo či vpravo.“

Přehledně: Poslední vojáci USA odletěli z Afghánistánu, Tálibán oslavil převzetí moci

Do hledáčku se aliance dostala v posledních době hlavně kvůli Afghánistánu a stažení vojáků ze země. Sypou si někteří členové popel na hlavu, že k tomu došlo?

„My jsme pořád v módu, že evakuace neskončila a zrovna NATO sehrává v rámci evakuace důležitou roli. Ty lidi, které ve velkém odvážíme, je potřeba někde nasytit a ubytovat. A to děláme na našich spojeneckých základnách. Po 31. srpnu, kdy má záchrana skončit, se určitě dostaneme k nějakému hodnocení. Pokud si pak budeme v alianci sypat popel na hlavu, bude to spíš interně. Ono je velmi jednoduché v rámci sledování tamního chaosu a lidského utrpení ztratit hlavu, to si ale aliance nemůže dovolit.“

Velkým kritikem odchodu z Afghánistánu je prezident Zeman. Podle něj by se NATO mělo reformovat. Máte představu jak?

„Pan prezident už popud k reformě dal na posledním summitu, takže to není nic nového. Na tom příštím v Madridu, kde budeme schvalovat strategický desetiletý výhled, počítám, že se do něho některé změny a vize promítnou, a to i v důsledku afghánské situace.“

Chtějí po vás vysvětlení spojenci, co svými kritickými slovy prezident přesně myslel?

„Nikdo se mě na to ještě neptal, protože zatím nejsme v hodnotící částí, ta přijde za několik týdnů či měsíců. Ale Severoatlantická aliance neřeší z principu věci, které se řeší vnitropoliticky.“

Hlava státu Blesku řekla, že NATO je dnes servisní organizací USA. Souhlasíte?

„Určitě nejsme. V alianci platí názor jednomyslnosti a je na to kladen velký důraz. Pan prezident to moc dobře ví, protože se sám účastní vrcholným summitů hlav států členských zemí. Ale abych mu dal v něčem zapravdu, tak v NATO hraje důležitou roli i poměr peněz kolik kdo dává. Pokud bychom je dali na jednu hromadu, tak Spojené státy dávají 70 %, státy z Evropy 20 % a ten zbytek členů 10 %, takže jistá převaha tam je.“

První afghánská starostka čekala na smrt: Útěk před Tálibánem za sedadly u nohou rodiny!

Komplikuje vaši práci, že od vrcholného představitele státu přichází taková kritika?

„Třeba co se týče stahování z Afghánistánu, tak ta kritika z Česka byla napříč, mluvil o tom nejen prezident, ale i premiér. A ta kritika je přijímána jako relevantní názor, protože naši zemi to stálo nejen finanční a materiální prostředky, ale také lidské životy, tedy vojáky, kteří na misích zahynuli. A proto si můžeme dovolit se k tomuto plnohodnotně vyjádřit.“

Byla česká mise v Afghánistánu potřeba?

„Splnili jsme, co jsme měli. Naše úloha byla jasná a naše armáda ukázala, že má smysl a že je klíčovou složkou pro fungování státu. Díky ní a jejím příslušníkům jsme totiž evakuovali rychle a úspěšně naše diplomaty a afghánské spolupracovníky, bez jakékoliv ztráty.“

Mohl by Afghánistán nějak rozštěpit NATO?

„Toho se neobávám a nedomnívám se, že by to mohlo nastat.“

Prezident také mluví, že NATO musí jasně říci, kdo je nepřítelem. Kdo to je?

„Nepřítelem je ten, kdo podporuje terorismus, či ho sám případně vykonává. Terorismus a jeho útoky jsou totiž vidět, takže tento nepřítel NATO je vidět nejvíce. Tálibán se pro svět i pro NATO stal hrozbou až útokem Al-Káidy v roce 2001. Do té doby vládl Afghánistánu. A až po 11. září se přešlo z diplomatické kritiky do vojenské akce.“

Patří Rusko mezi nepřítele?

„Rusko po Krymu v roce 2014 prokázalo, že umí zasáhnout mimo své území. Má v alianci svou historii, protože NATO vzniklo v období studené války a Moskva je hrozba, se kterou je potřeba vést dialog. Ona patří k hrozbám a nepřátelům, jejichž útoky nejsou vidět a nezachází do přímého boje. K nim patří i Čína.“

Zemanovo varování: Tálibán jsou teroristé, chtějí ovládnout svět. NATO potřebuje reformu

Je hrozbou také Bělorusko, které je považováno za poslední evropskou diktaturu?

„Bělorusko je spojencem Ruské federace a my si to v NATO moc dobře uvědomujeme. Minsk proto bedlivě sledujeme. Prezident Lukašensko se nás několikrát snažil vtáhnout do svých problémů, ale aliance si to vždycky uměla vyhodnotit a učinit vůči Bělorusku správný krok.“

Miloš Zeman také řekl, že se Tálibán nezměnil, a budou se tak opakovat útoky jako 11. září. Potom se prý vojáci do země vrátí. Souhlasíte s ním?

„My jsme momentálně na rozcestí a nevíme, jak se Tálibán zachová. On sám říká, že se změnil. Pokud se ale rozhodne své vidění světa exportovat někam jinam, či bude chtít expandovat, tak určitě přijde přehodnocení. A v tomto pan prezident má samozřejmě pravdu, pokud totiž někdo napadne NATO, tedy některého ze členů, tak potom přijde obrana.“

NATO se také plánovalo rozšiřovat. Jak se postupuje v této oblasti, dlouhodobě se mluví o Ukrajině, Kypru, Bosně či Srbsku?

„Rozšiřování aliance zůstává stále na stole, na tom se nic nemění. Podle vize NATO má každý stát právo se rozhodnout, jestli chce být součástí aliance. To ale někdy neodpovídá té politické představě či geopolitickému uspořádání. V našem případě se ta možnost vstoupit otevřela až po 40 letech existence aliance a my jsme ji využili a toho nikdy nemůžeme litovat.“

Rychlý postup Tálibánu nikdo neodhadoval, to jste řekl Blesku minulý týden. Změnilo se nějak uvažování a dochází k větší analýze vývoje situace, co by se mohlo dít dál?

„My nyní více vyhodnocujeme informace a určitě se o nějaké změně v rámci analýzy povedou diskuse, ale bude to uvnitř aliance, to nepůjde nijak ventilovat ven. Na obranu, těch našich ale i amerických odhadů, musím říci, že se zakládaly hlavně na afghánské národní armádě a že se bude proti postupu Tálibánu bránit a jak vidíte, tak ani nevyjela z kasáren.“

„Vraždí starce i nemluvňata“. Ministr promluvil o děsivém řádění Tálibánu

Máte nějaké informace o afghánském viceprezidentovi Sálihovi a jeho příznivcích, kteří chtějí proti Tálibánu bojovat? Chce NATO s nimi spolupracovat?

„Informace k této věci nemám, ale určitě se o tom bude mluvit. Ale obecně lze říci, že každý krok, co aliance udělá je krokem reputačním a pokud někdo nás požádá o pomoc a my ho odmítneme, tak to bude mít samozřejmě svůj dopad a důvod.“

A vede se komunikace také s afghánským prezidentem Ašrafem Ghaním, který utekl do Spojených arabských emirátů, kde je v exilu?

„Co vím, tak jsme s ním měli komunikovat a nějaké jednání bylo naplánováno na konec srpna. Myslím si ale, že se neodehraje. Tady musím ale říci jednu důležitou otázku, a to, jakou má současný afghánský prezident legitimitu vůči své zemi, tedy Afghánistánu. Na to momentálně nikdo nezná odpověď.“

Ambasáda Severoatlantické aliance zůstane v Kábulu, nebo její mise skončí?

„Ne, velvyslanec NATO byl evakuován se svým týmem.“

A plánujete ho tam znovu vyslat?

„Bude záležet na vývoji. On to ale nebyl typický velvyslanec, byl to vysoký představitel pro civilní misi a existence této mise je pozastavena a do Afghánistánu od nás neproudí žádné peníze. Otázkou samozřejmě zůstane, z čeho Tálibán zůstane živ, jestli to bude z obchodu opia, tak to na ten režim vrhne zase nějaké pochyby, atd.“

Současný generální tajemník NATO Jens Stoltenberg je z Norska. Funkci zastávalo také hodně představitelů z Itálie, Belgie, Velká Británie či Nizozemsko. Co Česko musí udělat, aby někdy tento post získala?

„V první řadě by muselo podpořit alianci tím, že bude plnit veškeré stanovení finanční závazky, tedy budovat vlastní armádu a nakupovat techniku, jinak řečeno dávat dvě procenta HDP na obranu. Najít pochopení a být středovým hráčem, který bude schopný chápat soupeření velmocí a být schopen tvořit alianční konsensus, což je pro poltickou rovinu rozhodování v NATO ta nejdůležitější věc. Pokud tyto tři podmínky někdy naplníme, tak teprve potom můžeme o té funkci uvažovat.“