Zeman ostře: „Tálibán bude lhát a útočit.“ Experti: Přijde teror, migrace, či obojí?
Více než týden po ovládnutí Afghánistánu Tálibánem pokračují snahy Západu dostat ze země své lidi a afghánské spolupracovníky. S kartami, které po nástupu k moci islamistické hnutí vyložilo na stůl, ale český prezident Miloš Zeman (76) radí nehrát! Podle Bleskem oslovených odborníků Zeman sdílí obavy, které má Amerika.
Minulost hoďme za hlavu a všichni společně budujme lepší zítřky pro Afghánistán. Takové vzkazy už více než týden po ovládnutí Kábulu vysílá Afgháncům i mezinárodnímu společenství radikální hnutí Tálibán. Prezident Zeman ale radí nesednout islamistům na lep.
„Já nevěřím Tálibánu ani nos mezi očima,“ řekl v neděli. „Protože je to teroristická diktatura a ano, opakuji to, co jsem poprvé řekl v roce 2001, to jest s teroristy se nevyjednává, s teroristy se bojuje,“ dodal Zeman, který nevylučuje další teroristické útoky.
Český arabista, amerikanista a bývalý velvyslanec v USA odpověděli Blesku na otázku, jaký vývoj v Afghánistánu čekají a jaká hrozí rizika Česku.
Zeman před velvyslanci: Varoval před „studenoválečnictvím“
Poté, co Zeman promluvil o afghánské krizi v neděli v pořadu S prezidentem v Lánech, vystoupil v úterý na avizované schůze s českými velvyslanci na Pražském hradě. S ohledem na Rusko a Čínu Zeman varoval diplomaty před ideologiemi a „studenoválečnictvím“ a ve zhruba čtvrthodinové řeči se věnoval právě také situaci v Afghánistánu.
Podle něho se do této země NATO bude muset vrátit. Situaci po odchodu vojáků NATO označil za debakl a ostudu, před nimiž varoval. Opět v té souvislosti vyzval k reformě Severoatlantické aliance. „Nevěřme Tálibánu, bude lhát, podvádět a bude se připravovat k novým teroristickým útokům,“ uvedl. „Nemá-li být NATO naprosto impotentní, musí se reformovat a najít odvahu k boji proti mezinárodnímu terorismu,“ uzavřel.
Pelikán: Obávám se migrační krize
„Teroristických útoků se neobávám, migrační krize se velmi obávám. A to ne proto, že by se teď Afghánci hromadně dali na úprk. Miliony Afghánců už jsou mimo vlast, v Pákistánu, v Indii, v Turecku... A další jsou pravděpodobně někde po cestě. Už tihle chtějí do Evropy a oni se do ní vydají v okamžiku, kdy Evropa řekne: bereme Afghánce, udělíme jim azyl,“ odpověděl arabista Petr Pelikán.
K věci se vyjádřil i amerikanista Jiří Pondělíček. „Samozřejmě nějakým způsobem bude muset Tálibán najít cestu, jak navázat alespoň nějaké vztahy, ale jak ty vztahy budou vypadat, to asi bude záležet dost i na samotném Tálibánu. Sám prohlásil, že se nechce izolovat od mezinárodního společenství. V Americe určitě panují obavy z toho, aby se z Afghánistánu opět nestal stát, ve kterém mají útočiště teroristé.“
Kolář: Nedá se věřit, co říkají
„Minimálně na začátek se bude Tálibán snažit prezentovat jako politické hnutí, jako představitelé země se schopnou funkční administrativou, ale nedá se věřit, co říkají,“ řekl k věci bývalý velvyslanec v USA Petr Kolář.
„Navíc ta země je velice chudá a velice závislá na zahraniční pomoci. Takže pokud má teď Západ tendence obstavit jim účty, tak skutečně tam může být velice vážný humanitární problém,“ dodává Kolář.
ale velké dodávky zbraní z USA, velký kšeft a o tom to vše je