Nový šéf žalobců slíbil nezávislost a řekl, co chce změnit. Politikům poslal Stříž jasný vzkaz

Zeman svou rezignaci k 30. červnu oznámil v polovině května, mezi důvody zmínil i tlak ze strany ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO). Ministryně jeho slova o tlaku odmítla. Podle Stříže šlo patrně o komunikaci v osobní rovině, nikoliv tlaky namířené na státní zastupitelství jako takové. „Už vůbec se netýkaly konkrétních kauz, konkrétních věcí, protože o tom bych něco asi musel vědět,“ řekl Stříž.

Doplnil, že Benešovou zná dlouhá léta, zná její představy, podle něj akceptovala, že mu nebude mluvit do práce, naopak on podle svých slov v souvislosti se jmenováním nesliboval nikomu nic. „Já už jsem tlaku paní ministryně podlehl - podlehl jsem v tom, že jsem přijal nominaci na nejvyššího státního zástupce. Žádným dalším tlakům podléhat nehodlám,“ uvedl.

Náměstkem nejvyššího státního zástupce zůstane Jiří Pavlík, který spolupracoval už se Zemanem. Další místo - nebo místa - náměstků budou zatím neobsazená, Stříž bude o vhodných adeptech teprve přemýšlet. Zeman pokračuje jako řadový žalobce Nejvyššího státního zastupitelství. Působí v analytickém a legislativním odboru.

Pomoc z EU může jižní Moravě významně pomoci, míní Pospíšil. A patenty na vakcíny brání

Stříž jako svou prioritu uvedl posílení odpovědnosti státních zástupců. Kauzy s menším dopadem, důkazně jasné, mohou řešit sami, třeba dohodami o vině a trestu a jinými altenativními způsoby ukončení trestního řízení. Závažné kauzy a důkazně nejasné případy, kde je zapotřebí veřejné jednání s dokazováním, mají posílat k soudům.

Stříž chce upravit proces výběru nejvyššího státního zástupce

Stříž chce také znovu otevřít debatu o novém zákoně o státním zastupitelství, případně o novelizaci nynější právní úpravy. „Chci se o tom bavit se všemi, kdo budou mít chuť naslouchat,“ řekl. Domnívá se, že by bylo vhodné zavést výběrová řízení a upravit také proceduru výběru nejvyššího státního zástupce. Měl by to být podle Stříže vždy někdo ze soustavy státního zastupitelství, tedy kariérní žalobce.

„Nevím, kde se vzaly ty hlasy a různé právní analýzy, že snad nejvyšším státním zástupcem může být jmenován prakticky každý, kdo jde okolo. Myslím si, že ač to zákon výslovně nestanoví, tak jeho interpretací nelze dospět k jinému názoru, než že nejvyšší státní zástupce musí být před tím státním zástupcem,“ řekl.

Podle svých slov netouží setrvat ve funkci „nepřiměřeně dlouho“. „Jakmile se podaří zavést debatu o výběru nejvyššího státního zástupce, nechť tak vládní reprezentace učiní a vybere si nového nejvyššího státního zástupce podle svých priorit a představ,“ uvedl.

Ve veřejné žalobě Stříž působí od roku 1986, nejprve jako právní čekatel, později vyšetřovatel a prokurátor u vojenské prokuratury. Před rokem 1989 byl několik let členem KSČ. Od roku 1996 pracoval na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci, v letech 1997 až 2007 byl náměstkem vrchního státního zástupce. Po nástupu Zemana do funkce nejvyššího státního zástupce v roce 2011 se stal jeho náměstkem.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Stanjura: Po volbách ho odvoláme

Část opozice Střížovo jmenování kritizuje. „Vojenských prokurátorů se báli i komunisté a lampasáci. Jeden z nich se dnes, 32 let po listopadu 1989, stal nejvyšším státním zástupcem. Po volbách ho odvoláme,“ uvedl v pondělí první místopředseda ODS Zbyněk Stanjura. Stříž uvedl, že je pro něj důležitých zbývajících 32 let jeho dosavadního profesního života. „Kdy jsem se, alespoň doufám, choval vždy eticky, profesionálně a v souladu se zákonem. Nemíním v této funkci či výměnou za ni od tohoto svého profesního životopisu uhýbat,“ řekl dnes Stříž.

„Některé ty výkřiky, které jsem zaznamenal včera (v pondělí), že mě nová vláda odvolá hned po svém jmenování, to považuji za poměrně důležitý signál do veřejnosti i do státního zastupitelství směrem k nezávislosti nejvyššího státního zástupce,“ dodal.