Česko zatrhlo lety běloruským aerolinkám a žádá propuštění novináře. ČSA mění trasy letů do Ruska

O stopce pro běloruské aerolinky mluvil už v úterý premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj je zásadní, aby sankce za akt „státního terorismu“ dopadly na běloruský režim a nikoli na obyvatele. 

Podle Havlíčka se bezpečnostní rada rozhodla, že pozastaví lety od 28. května. Středeční let ještě přistane, páteční a nedělní let už nikoliv. Češi, kteří jsou v Bělorusku a měli letenky na již zablokované spoje, budou podle Havlíčka přepraveni autobusy.

Důležitou změnu avizuje také pražské letiště.

⚠ Upozornění ⚠ Na základě rozhodnutí vlády bude pozastaven provoz běloruské aerolinky @Belavia_by v ČR, tedy i linky mezi Prahou a Minskem. Cestující se musí ohledně náhradního řešení obrátit přímo na dopravce. Přímý let naplánovaný na dnešní den, 26. května 2021, bude odbaven. pic.twitter.com/CD421ReFJZ

— Prague Airport (@PragueAirport) May 26, 2021

K podobnému opatření podle Havlíčka dosud přistoupily Francie, Litva, Švédsko a Lotyšsko, ze zemí mimo EU Velká Británie a Ukrajina. Vicepremiér uvedl, že pozastavení platnosti schváleného letového řádu bude trvat do doby vyšetření incidentu.

„Můj syn je hrdina!“ říká matka vyslýchaného Bělorusa. KGB ho prý chtěla dostat do Česka

České aerolinie (ČSA) se budou Bělorusku vyhýbat na své pravidelné letecké lince z Prahy do Moskvy a poletí po náhradní trase přes státy Pobaltí. Změna se týká už dnešního dopoledního letu. ČTK to řekla mluvčí aerolinek Vladimíra Dufková.

Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) uvedl, že Česko plně podporuje evropské kroky v přípravě seznamu sankčních opatření vůči vybraným fyzickým a právnickým osobám. Měl by být hotový co nejdříve, aby o něm v červnu mohli rozhodnout ministři zahraničí zemí EU.

Česko zároveň požaduje okamžité propuštění Prataseviče a jeho partnerky a vyšetření incidentu. Diplomaté v rámci Severoatlantické aliance (NATO) se dále podílí na přípravě společného prohlášení, které by mělo odsoudit postup běloruského režimu.

„Instruoval jsem našeho velvyslance při NATO, aby také podpořil přehodnocení individuálního partnerství mezi NATO a Běloruskem. Součástí tohoto procesu by mělo být i zvážení omezení přístupu běloruských diplomatů do centrály NATO,“ dodal Kulhánek.