Balíček prošel, superhrubá mzda skončí! Z výplaty vám zbude víc, Hamáček a Kalousek zuří

Senátoři nejprve vyšli Andreji Babišovi (ANO) de facto vstříc a v daňovém balíčku ponechali jeho poslanecký návrh na zrušení supehrubé mzdy a dvě sazby daně z příjmu fyzických osob 15 procent a 23 procent. Dnes senátní návrh schválili poslanci.

Pro ODS, dva lidovci i Klaus ml.

Pro senátní verzi dnes ve Sněmovně zvedlo ruku 70 ze 104 poslanců, proti bylo 22 poslanců. Hnutí ANO jej pomohla prosadit ODS i SPD. Na výsledky hlasování se podívejte zde.

Balíček podpořilo 41 poslanců ANO, 12 poslanců ODS, 7 poslanců SPD, Miloslava Vostrá z KSČM, dvojice z KDU-ČSL Marian Jurečka a Marek Výborný i čtveřice nezařazených poslanců včetně Václava Klause ml.

Nouzový stav potrvá do 22. ledna, pomohla KSČM. „Diletantství vlády,“ burácela opozice

S Babišovým návrhem přitom nesouhlasila koaliční ČSSD, vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) prosazoval sazbu 19 a 23 procent - jenže marně. Z toho, že i Senát podpořil Babišův záměr, byl zklamaný. A neuspěl se svými výhradami ani dnes. Alena Schillerová (za ANO) po odhlasování balíčku uvedla, že je přesvědčena, že fungování koalice to neohrozí. A podotkla, že je třeba dovládnout.

Co balíček také zahrnuje

• Zrušení superhrubé mzdy a její nahrazení dvěma sazbami daně z příjmů fyzických osob 15 a 23 procent. Zvýšená sazba se bude týkat části ročních příjmů přesahujících 48násobek měsíční průměrné mzdy, pro příští rok nad měsíční mzdu 141 764 Kč.
• Zavedení stravenkového paušálu, který má být alternativou k dosavadním stravenkám.
• Navýšení daňové slevy na poplatníka z nynějších 24 840 Kč na 27 840 Kč v roce 2021 a na 30 840 Kč v roce 2022.

Daňový balíček sáhne na sazby daně z příjmu fyzických osob: O koli si zaměstnanci přilepší? | Blesk

• Zrušení hranice 60 300 Kč pro uplatnění daňového bonusu pro děti.
• Trvalé zvýšení hranice pro povinné odpisování majetku ze 40 000 Kč na 80 000 Kč. Veškerý majetek do této částky si tak bude moci podnikatel jednorázově odepsat do svých daňových výdajů.
• Obcím a krajům nahrazuje výpadek daňových příjmů způsobený zrušením superhrubé mzdy zvýšením podílu na sdílených daních - v rozpočtovém určení daní se zvýší podíl obcí na výnosu ze sdílených daní z 23,58 procenta na 25,84 procenta a podíl krajů z 8,92 procenta na 9,78 procenta.
• Zvýšení sazeb z tabákových výrobků a zahřívaného tabáku patrně od března 2021, snížení spotřební daně z motorové nafty o 1 Kč/l od února 2021

Babiš: Čekám od rána, musím pracovat a na oběd

Poslanci přitom odmítli návrh, aby debatě o daňovém balíčku předcházela vládní žádost o prodloužení stavu nouze o dalších 30 dní.

V půl dvanácté vystoupil proto s poznámkou Babiš. A schytal za ni kritiku. „Já od rána čekám, že tady vystoupím s nouzovým stavem, měl jsem být už v nemocnici v ÚVN, protože připravujeme to očkování a 12:30 máme oběd, virtuální, skončí německé předsednictví, tak jsou tam všichni velvyslanci. Takže jsem vás chtěl poprosit, jestli byste si to nechali na příští rok, ty ideové střety a že byste mohli hlasovat, abych mohl jít do práce. Nejdu péct, ale zítra je poslední den pracovní, máme plno práce,“ uvedl Babiš.

„Jste v práci, pane poslanče, když zasedá Poslanecká sněmovna, tak je to hlavní práce poslance. Tady jste fakt v práci, nevím, čemu se divíte,“ podotkl šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura.

Schillerová: Výhodné pro zaměstnance i zaměstnavatele

Balíček hájila tradičně především šéfka státní kasy Schillerová. „Předstupuji před vás dnes ještě jednou a věřím, že naposledy s žádostí o souhlas s daňovými změnami, které mezi jinými představují razantní snížení daňové zátěže, podporu ekonomiky, odstranění dlouhodobých diskriminací a distorzí, stejně jako jako dalších opatření reagujících na současnou krizi,“ uvedla před poslanci Alena Schillerová (za ANO).

„Bez nadsázky: stojíme na rozcestí, zda brzký návrat do normálu, nebo pomalé a nejisté zotavení z krize,“ apelovala na poslance.

Vláda po ústupku KSČM protlačila rozpočet. Jásající Schillerovou objímal Faltýnek

„Je to kombinace, která pomůže bezmála 4,5 milionu zaměstnanců, stejně jako zaměstnavatelům, kteří tak budou moci udržet vysokou zaměstnanost a věnovat prostředky na zotavení svého byznysu po těžké recesi,“ podotkla a varovala před zaškrcením ekonomiky.

Schillerová upozornila, že balíček obsahuje právě i úpravu stravenkového paušálu, „která v důsledku pandemie získala další rozměr, znamená totiž více peněz pro provozovatele stravovacích zařízení a přístup k zaměstnaneckým benefitům pro další milion zaměstnanců“.

Rok 2020 dle Schillerové nesl „prvky dekandence a úzkosti“. „Pevně věřím, že rok příští naopak bude rokem renesance a obnovy nejen české ekonomiky, ale především společnosti jako takové. Abychom k tomu lépe přispěli, žádám vás o podporu daňového balíčku ve verzi schválené Senátem,“ dodala.

Rozpočet s balíčkem zatím nepočítá

Problém je však v tom, že s dopady balíčku nepočítá již schválený rozpočet pro rok 2021.Senátní verze bude mít na veřejné rozpočty celkový dopad asi 99 miliard korun. Původní sněmovní verze by je připravila až o 130 miliard korun.

Stát přitom v důsledku změn letošního státního rozpočtu vyplatil do konce listopadu na podporu ekonomiky přes 241 miliard korun, uvedla Schillerová před poslanci.

Prezident Miloš Zeman už ohlásil, že senátní verzi daňového balíčku by nepodepsal, ale na rozdíl od sněmovního znění ani nevetoval. Zákon by tedy platil.

Komunisté proti. Dolejš: Je to daňový klystýr

Pro balíček přitom s výjimkou Vostré nehlasovali komunisté. „Naše většinové stanovisko je nepodpora. Nevidím tady důvod k podpoře. Spolupodepsat politickou levici pod takovým daňovým klystýrem by bylo při nejmenším jemně řečeno zbytečné. Nevidím důvod, proč bychom i pro senátní verzi měli dodávat naše hlasy, když tady od začátku existuje hlasovací koalice, která pozměňovací návrh prohlasovala,“ uvedl na tiskovce poslanec KSČM Jiří Dolejš.

Předseda KSČM Vojtěch Filip uvedl, že zatím se plní pouze jeden cíl, a to je zrušení superhrubé mzdy, ale komunisté podle něj chtějí naplnit i to, že to nebude znamenat destabilizaci veřejných financí. „Ten průvan ve státní kase, který dnes budujeme, je systémový, hned tak se nezruší,“ varoval Dolejš.

Ferjenčík: Zaplatí to důchodci

„Jsme přesvědčeni, že toto snížení na dluh nakonec zaplatíme i s úroky,“ varoval Pirát Mikuláš Ferjenčík. „Ve chvíli, kdy máme schválený schodek státního rozpočtu 320 miliard korun, tak dále snížit příjmy toho rozpočtu o 100 miliard a přitom neudělat žádná úsporná opatření, povede jen k tomu, že ve finále to budeme muset zaplatit,“ podotkl.

Ferjenčík přitom míní: „Z větší části tuto vaši daňovou reformu zaplatí důchodci.“

Blatný připustil zavření většiny obchodů a služeb od pátku. Schillerová malé obchody brání

Podobně mluvil ve Sněmovně i místopředseda ČSSD Ondřej Veselý, který upozorňoval na to, že balíček nemyslí na důchodce, kteří z daňových změn nebudou mít nic. Důchodci na tom podle něj budou ještě hůř, protože navíc budou platit i to, co musí platit ostatní.

Kalousek: Populisté si opět prosadí svou

„Je to téměř stejné jako v opatřeních proti covidu. Experti si mohou říkat, co chtějí, populisté si stejně nakonec prosadít svou,“ posteskl si Miroslav Kalousek (TOP 09). „Tento návrh ať už ve sněmovní, nebo v senátní verzi je pouze a ryze populistický. Je především zoufale nekompetentní, je neodpovědný a proto nesmírně nebezpečný,“ míní.

Sněmovní i senátní verzi vytkl, že dál rozvolňuje „naprosto nepřijatelně“ novelu zákona o rozpočtové zodpovědnosti. „Ve vší úctě k Senátu, Senát selhal úplně stejně jako Poslanecká sněmovna a jeho návrh nelze nazvat kompromisem,“ podotkl exministr financí.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Podle Kalouska chybí návrh, jak snížit mandatorní výdaje státu o 100 miliard korun. „Vláda naopak mandatorní výdaje neustále zvyšuje,“ podotkl. „Ať už volby, které jsou za necelý rok, dopadnou jakkoliv, tak já nevěřím, že tady bude většina, která bude mít odvahu, ochotu i sílu snížit mandatorní výdaje o 100 miliard korun. To se prostě nestane, taková většina se nenalezne. Těch 100 miliard, které zaříznete dnes, se nám bude objevovat v nárocích na zadlužení státu mnoho a mnoho dalších let. To je něco, co si nemůžeme dovolit,“ vzkázal šéf poslanců Topky, který však ve sněmovních volbách 2021 kandidovat nebude.

Fiala: Obrovská šance snížit daně a dobrá zpráva pro lidi

Balíček naopak hájil šéf ODS Petr Fiala. „Máme za sebou desítky hodin jednání tady v Poslanecké sněmovně, v Senátu (...) Myslím si, že je to velká dohoda mezi PSP, Senátem, krajem, obcemi a také lidmi, velkou dohodou o tom, že budou sníženy daně a jsem rád, že na tom ODS měla výrazný podíl,“ podotkl.

Fiala označil balíček za výraznou příležitost udělat něco, co už dlouho nebylo - snížit daně velkému množství lidí. „Našli jsme nějakou rovnováhu mezi snížením sazby daně a slevou na poplatníka. Jsme přesvědčeni, že ten návrh, který přichází ze Senátu, je vyvážený a velmi rozumný. Nikdo, kdo přemýšlí nad tím, že lidé mají mít více peněz, svých peněz, že lidé mají mít nižší daně, nikdo z těchto poslankyň a poslanců nemůže mít pocit, že je politicky poražený. Ta senátní verze je vyvážená a dobrá,“ míní.

Podle něj jde o dobrou zprávu pro lidi. „Pro ty 4,5 milionu zaměstnanců to není žádná kosmetická úprava, není to nějakých pár bezvýznamných stovek, jak jsem slyšel to bagatelizovat kritiky tohoto daňového snížení. Je to docela dost peněz a pro někoho, kdo má měsíčně plat 20 tisíc, ta tisícovka navíc není bezvýznamná,“ dodal Fiala.

Poslanec ANO Josef Hájek se následně ptal Kalouska, jak je možné, že chce jít TOP 09 do voleb společně právě s ODS. Kalousek u koalice ODS, KDU-ČSL a TOP 09 vidí „ochotu, sílu a odvahu snížit mandatorní výdaje o 100 miliard“. „Bohužel jsem přesvědčen, že (koalice) nebude mít většinu,“ podotkl a Hájka označil za „populistu, který není schopen dohlédnout za horizont voleb v příštím roce“.

Hamáček proti: Šílený přístup, strašlivá cena

Vicepremiér Hamáček naopak balíček kritizoval. Bude mít dopad nejen na nás, ale minimálně na další následující generaci, varoval. „Oproti slibu, který byl dán prezidentovi republiky, to není na dva roky, je to na dlouho (...) Nikdo nevěří tomu, že přijde nějaká vláda, vyhraje volby nějaká politická strana, a první co udělá, tak že zvedne lidem daně. To asi úplně realistické není,“ varoval.

„Ono to vypadá hezky, samozřejmě, kdo by lidem nechtěl snížit daně,“ rýpl si Hamáček. Odborná debata dle něj jde zcela bokem.

Hamáček kritizuje, že návrh pomůže více bohatším. „Pro to, abyste někomu, kdo má nízký plat, mohli dát tisícovku, tak všichni my tady dostaneme 10 tisíc. Já chápu, že se vám to může líbit (...) Abychom mohli dát méně příjmovým tisícovku a nám všem tady v sále 10 tisíc měsíčně, tak si stát půjčí. To je z mého pohledu úplně šílený přístup,“ říkal poslancům.

A kritizoval značný dopad na rozpočet. „Ta cena je strašlivá,“ míní Hamáček, který upozorňoval i na to, že během pandemie koronaviru navíc každý den někdo vystupuje s žádostí o kompenzace.

Zaorálek: Nemáme na to a stejně rozdáváme

„Buď budeme mít německé služby za německé daně, nebo rumunské služby za rumunské daně. Německé služby za rumunské daně nejsou, to se koupit prostě nedá,“ bouřil Hamáček.

„Mám být ticho, protože každý dostane víc peněz na tu svojí výplatní pásku, na ten bankovní účet? Lidé s nižšími příjmy, kteří si teď možná počítají kalkulačky a tleskají, jak je to super, že budou mít 700 Kč víc, tak samozřejmě neví, že toto je poslední rozpočet, který je sestavitelný a rozpočet 2022 už bude obrovský problém a prostě škrtat se bude. Těch 700 Kč z něj budou vytaženy jiným způsobem, protože ty peníze jsou jen jedny v tom koloběhu a někdo to zaplatí. Jak je dobrým zvykem v ČR, všechno tu platí jen ti chudší a pracující,“ dodal Hamáček.

„Rozdáváme ve chvíli, kdy na to nemáme a musíme si to půjčit. Když už si půjčíme, tak bychom to měli použít efektivně,“ vytkl návrhu ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD).