Zeman otevře cestu daňovému balíčku, nepodepíše ho ani nevetuje. A zmínil „díry“ v rozpočtu
Vládní daňový balíček se snížením daně z příjmů zaměstnanců a zvýšením základní slevy na poplatníka u prezidenta Miloše Zemana nenarazí, byť je kritický i k jeho senátní verzi. Zeman v dnešní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News oznámil, že zákon sice nepodepíše, ale ani nevetuje. Bude tedy platit.
O daňovém balíčku ale bude v úterý ještě hlasovat Sněmovna. Může schválit senátní verzi, což je pravděpodobné, původní sněmovní verzi, nebo nic. Teprve po přijetí poputuje zákon na Hrad. Už dříve prezident oznámil, že sněmovní znění zákona bude vetovat.
Zeman uvedl, že už sdělil premiéru Andreji Babišovi (ANO) i ministryni financí Aleně Schillerové (za ANO), že zákon nepodepíše. „Prezidenti mají možnost vedle podpisu a vedle veta taky odmítnout něco podepsat. Pak uplyne takzvaná marná lhůta, která je asi 30 dnů, a místo prezidenta podepisuje zákon předseda Poslanecké sněmovny,“ řekl prezident.
Pokud poslanci senátní znění schválí, předloha zachová zrušení superhrubé mzdy a dvě sazby daně z příjmu fyzických osob, 15 procent a 23 procent, která bude platit pro část příjmů zhruba nad 140.000 korun měsíčně. Základní daňová sleva na poplatníka by se zvýšila méně, než jak ji obsahuje sněmovní znění, byť se má zvýšení odehrát ve dvou krocích od roku 2021 a od roku 2022. Dohromady půjde o 6000 korun ročně. Obcím a krajům mají být výpadky po zrušení superhrubé mzdy částečně kompenzovány zvýšením jejich podílu na výnosech z daní.
Podle něj je sleva na poplatníka stále příliš vysoká. „V zákoně o dani z příjmu mi chybí bod, který říká, a na tom jsme se přitom dohodli, že tento zákon bude platit pouze dva roky. Protože kdyby platil trvale, tak to znamená, že jakákoli budoucí vláda bude muset snášet díru ve státním rozpočtu s více než 90 miliardami korun,“ uvedl Zeman.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) tvrdí, že časové omezení nebylo do zákona možné přidat. „Já si prostě myslím, že jsou opatrní. Svým způsobem se bojí, že by pak, kdyby to bylo bez dalšího pokračování, museli připravit nový zákon. Ale ať ho připraví, od toho tam jsou,“ ponoukal vládu Zeman.
Prezident má podle ústavy právo „vrátit přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního s odůvodněním do 15 dnů ode dne, kdy mu byl postoupen“. O vráceném zákoně pak znovu rozhoduje Sněmovna, která může prezidentovo veto přehlasovat nadpoloviční většinou. Ústava zároveň obsahuje článek, podle nějž „přijaté zákony podepisuje předseda Poslanecké sněmovny, prezident a předseda vlády“. Postup, který nyní ohlásil Zeman, využil několikrát jeho předchůdce ve funkci hlavy státu Václav Klaus, například u zákona o takzvaných církevních restitucích.
Vláda ANO a ČSSD se původně v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy dohodla na sazbách daně z příjmu 19 a 23 procent. Základní sazbu 15 procent prosadil poslaneckým návrhem Babiš proti vůli ČSSD, což vedlo ke sporům v koalici. Zeman, který sociální demokracii v minulosti vedl, míní, že strana vládu do voleb neopustí. „Odejít znamená odejít někam. A já si nedovedu představit příjemné místo, kde by sociální demokracie mohla trávit svůj čas mimo vládu,“ podotkl.
