Babiš nemá podporu, hledá hlasy, kde se dá. Poslanci se k rozpočtu vrátí v pátek

Prezident Miloš Zeman opustil Poslaneckou sněmovnu ve 12:05. V dolní komoře parlamantu, které mezi lety 1996 - 1998 předsedal, tak strávil necelé dvě hodiny. 

Po svém projevu k rozpočtu na příští rok se přesunul ještě na schůzku s předsedou Sněmovny Radkem Vondráčkem. 

Před svým vystoupením Zeman poseděl chvíli v předsálí Sněmovny, kde se s ním někteří poslanci fotili. „Ahoj Miloši,“ pozdravila se s prezidentem dopoledne ministryně financí Alena Schillerová. 

Zeman jezdí do Sněmovny pravidelně každý rok. A to vždy na začátku projednávání státního rozpočtu. 

Komunistický návrh odebrat peníze v rozpočtu armádě je podle lidovce Bartoška pohrdání prací všech, kteří se starají o bezpečnost občanů a pohrdání prací vojáků. „Ti, kteří právě v těchto dnech a právě teď slouží v nemocnicích, sociálních službách, na odběrových místech a pomáhají naší společnosti. Nebude-li bezpečnost, nebude nic,“ řekl Bartošek a vyzval, aby vláda dodržela rozpočet na obranu.

Bartošek také řekl, že nyní v této podobě KDU-ČSL návrh rozpočtu nepodpoří.

„Celý příběh připravování rozpočtu na příští rok v mnohém připomíná Cimrmanovu pohádku Kterak chudák ještě do větší bídy přišel,“ řekl poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Dodal, že sice ještě neschválili rozpočet, ale už teď ví, že čísla, která v něm jsou, nesouhlasí, a že schodek bude s velkou pravděpodobností ještě větší, než je nyní naplánováno.

Po vystoupení Miloše Zemana si vzal jako první slovo statutární místopředseda vládní ČSSD a poslanec Roman Onderka. Ministryně financí podle něj nemohla předložit nic lepšího. „Rozpočet je téměř, potrhnul bych téměř, neakceptovatelný. Přesto ho podpořím,“ řekl Onderka po vystoupení prezidenta na plénu Sněmovny a srovnával předložený rozpočet České republika na příští rok s tím německým.

„Speciálně nyní platí, že raději špatný rozpočet se všemi chybami, o kterých víme, než rozpočtové provizorium,“ dodal Onderka. Prezident Miloš Zeman už tou dobou seděl v kanceláři předsedy Sněmovny Radka Vondráčka.

Prezidentův projev je znatelně delší než v loňském roce.

"Samozřejmě že si můžeme půjčit. Ano. Ale tu půjčku musíme splatit. A jestli ji bude splácet tato nebo příští generace, je irelevantní, protože to někdo bude muset splácet. Právě proto jsem proti plýtvání a proti velkorysým návrhům," říká v závěru projevu Zeman.

"Peníze jsou krví ekonomiky. A peníze můžeme do ekonomiky dostat. Spočítali jsme s paní ministryní Schillerovou, že zrušení daňových výjimek a úlev by představovalo 380 miliard korun (...) Užitkem pohromy, kterou je bezpochyby pandemie, je to, že bychom mohli nalézt odvahu k některým krokům, k nimž bychom při konjunkturálně klidném vývoji neměli odvahu, chuť a snad ani potřebu. A zrušení daňových výjimek v této krizové situaci nedostatku reálných prostředků, nedostatku krve, je podle mého názoru cestou, jak ekonomiku ozdravit," apeluje prezident.

Na závěr ještě přeje poslancům "hezké a klidné Vánoce, a to bez ohledu na vaši stranickou příslušnost" a "šťastný a veselý Nový rok". Nepředpokládá se, že by se letos ještě Zeman do Sněmovny vydal. Po projevu se Zeman přesouvá do kanceláře k předsedovi Sněmovny Radku Vondráčkovi (za ANO).

Zeman zkritizoval některé výdajové záměry vlády. A se postavil proti návrhům na zvýšení základní daňové slevy na poplatníka, znamenaly by dle něj výrazný výpadek rozpočtových příjmů. Zdroje nejsou, řekl.

Návrh odborů na vyhlášení dvou volných dnů před svátkem 17. listopadu označil za mrhání penězi. Znamenalo by to podle něj ztrátu 24 miliard korun.

"Kdybych se měl věnovat všem šíleným nápadům, které směřovaly k využití obrovského deficitu pro zavrženíhodné účely, tak bychom tady seděli asi do zítřejšího rána. Chtěl bych vám jenom obecně říci, že někteří dobráci, kteří navrhují výdaje ze státního rozpočtu, se podobají lidem, navrtávajícím díry do dna záchranných člunů se zdůvodněním, že tím bude usnadněna plavba," podotkl Zeman.

Zeman řekl, že by si přál, aby výdaje na podporu ekonomiky byly jednorázové a časově omezené. Právě proto dle svých slov podpořil příspěvek 5 tisíc pro důchodce nebo 25 tisíc pro OSVČ.

Do výdajů zasahuje i zrušení superhrubé mzdy, Zeman řekl, že nezná hloupější diskuzi, než je ta o zrušení superhrubé mzdy, jde prý totiž pouze o způsob vypočítávání mzdy a technikálii. Důležitejší je podle něj samotné určení výše daně z příjmu. Podle Zemana je rozumný kompromis snížení daně z příjmu na dva roky. Dále by to prý byla rána pro ekonomiku.

„Nu a teď zde máme zapeklitý problém, který se jmenuje zrušení superhrubé mzdy a který zasahuje do výdajové struktury. Kolegyně a kolegové, neznám hloupější diskusi, než je diskuse o zrušení superhrubé mzdy. Proč? Superhrubá mzda není nic jiného než způsob výpočtu základu daně z příjmů (...) Já nechápu, jak je možné, aby kvůli technikálii, kvůli měření základu daně z příjmů, se tady rozpoutávala taková diskuse, když podstata věci je někde úplně v jiném,“ uvedl dnes ve Sněmovně Zeman ke zrušení superhrubé mzdy.

„Podstata věci je samozřejmě ve výši daňové sazby. Nu a teď je tu zase velmi obtížné rozhodování. Uvědomuji si, že snížení sazby daně z příjmů na hodnotu 15 % zasáhne ekonomiku přibližně ztrátou 90 miliard ročně,“ připustil prezident, který jako „rozumný kompromis“ vidí snížení této daně z příjmů na dva roky.

„Jednak pokračující boj s pandemií, ale protože si nemůžeme dovolit druhý lockdown, to už by si ekonomika pravděpodobně klekla, pak je nezbytné zadlužování,“

upozorňuje Zeman. "V každém případě platí, že i já jsem byl vychován v té zásadě, že dluhy ujídají z mísy, a vždy jsem podporoval politiku šetření. A teď, stejně jako vy ostatní, jsem tak trošku vykolejený, když musím, a to z přesvědčení, schvalovat výrazný deficit, i když bych si samozřejmě přál, aby se přitom neplýtvalo," připustil prezident.

"Nuže, přišla druhá vlna, částečně i díky naší neopatrnosti, kterou sdílela veřejnost, vláda i opozice, takže chceme-li něco někomu vyčítat, musíme vyčítat všem. Ale v tomto případě já tady nejsem od toho, abych vám něco vyčítal," pokračuje Zeman.

"Já jenom chci upozornit, že zatímco v té první vlně pandemie, byly lockdownem zasaženy především příjmové struktury státního rozpočtu, pak ve vlně druhé se odehrávala výdajová struktura a extrémní deficit. Nu, a to je v podstatě druhá změna paradigmat. Všichni jsme se učili, že dluhy ujídají z mísy, zadlužená ekonomika byla považována za něco jednak neefektivního, ale dokonce odpudivého, a najednou se ukázalo, že musíme vést válku na dvě fronty," podotkl prezident.

Zeman se oproti minulým letům dnes rozhodl věnovat kontextu rozpočtu a době, kdy se projednává. Tedy během pandemie koronaviru.

„Přišlo něco, co jsme asi nikdo nečekali. Přišla epidemie. A já jsem se mimochodem zhrozil, když jsem dnes četl, že už je za den 300 mrtvých. Kolegové, to je strašlivé číslo. Nu, a ta epidemie měla, jak víte, dvě vlny. Zatím dvě vlny. V té první vlně jsme museli opustit onu adoraci hospodářského růstu, abychom zachránili lidské životy, což se do značné míry podařilo. Byl to úspěch v boji s pandemií,“ upozornil prezident.

Na úvod svého projevu chtěl prezident Miloš Zeman pozdravit předsedu vlády Andreje Babiše (ANO), otočil se do vládní lavice, ale nemohl ho pohledem najít. „Tady jsem,“ ozval se Babiš.

Zeman se totiž otočil doprava a za sebe, kde by premiér seděl, kdyby prezident hovořil u pultíku. Zeman ale sedí více vpravo - u stolku zpravodajů a tak se zřejmě hned nezorientoval, kde je místo pro předsedu vlády.

Poslaneckou sněmovnou zní tóny prezidentské fanfáry z opery Libuše Bedřicha Smetany. Do jednacího sálu přichází prezident Miloš Zeman. Nemíří ale k řečnickému pultíku, nýbrž ke stolku zpravodajů. Projev pronese vsedě.

„Předem jsem se chtěl omluvit, že jsem si podobně jako minulý rok 28. října sedl kvůli velmi intenzivní bolesti nohou. To se stává, a jak už jsem několikrát řekl, nohama se politika nedělá, alespoň většinou ne. Doufám, že tato pozice nijak neohrozí hloubku mých myšlenek, s nimiž vás za chvíli seznámím,“ řekl Zeman hned na úvod s tím, že nohama se politika vetšinou nedělá.

Prezident Miloš Zeman již je připraven v předsálí. S chůzí mu pomáhali bodyguardi, připravenou měl tradičně židli a vodu.

Ještě před projevem prohodil pár slov s ministrem Karlem Havlíčkem: „Není to dobrý. Je to špatný. Hlavně nohy mě bolí. Budu mít projev v sedě. Bude mírný s několika urážkami na cti,“ řekl prezident.

Na Fialu s Kalouskem mezitím reagoval ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD), který připomněl krizi z let 2008 a 2009 a tehdejší utahování opasků.

"Měli bychom aspoň respektovat některé základní ekonomické poučky a závěry, které dneska jsou všeobecně brány v potaz. Nikdo je nezpochybňuje kromě pana Kalouska a kromě pana Fialy, který si tady dovolí říci, že my pokračujeme v hostině," čílil se Zaorálek.

"To je taková ta typická argumentace deset let zpět - nebudeme tady utrácet, musíme si utáhnout opasky, protože jak říkal pan Petr Fiala, on říkal dokonce: my pokračujeme v hostině, 320 mld., to je mnohem více, než kolik my jsme si dovolili po těch letech 2008. No ano, ano, je to mnohem více, než oni si dovolili v politice, která - a to je opět obecná shoda - prodloužila recesi v České republice. To utahování opasků prostě vedlo k tomu, že jsme se v tom motali daleko víc, než jsme museli. Ať někdo z těch, co tu vystoupili, zpochybní moje slova," vzkázal Zaorálek.

Do Poslanecké sněmovny právě dorazil prezident Miloš Zeman.

Předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek podotkl, že vládní návrh rozpočtu nepodporuje žádná česká autorita ani Národní rozpočtová rada. Návrh státního rozpočtu je podle něj nepravdivý a je mimo ekonomickou realitu. Chce, aby jej Sněmovna vrátila vládě k přepracování.

Je postavený na neaktuální predikci a pokud se přepracuje, tak sice bude hrozit 30denní provizorium, ale s vůlí Sněmovny nový rozpočet schválit v lednu.

„Budeme hlasovat o číslech, která neplatí a vláda to v tuhle chvíli ví. Já v tom nevidím sebemenší smysl,“ řekl Kalousek

Podle šéfa ODS Petra Fialy se dá návrh rozpočtu nazvat slovy "po nás potopa". Pro návrh hlasovat nebudou a slíbil, že se v dalších letech budou snažit chyby vlády hnutí ANO a ČSSD napravit.

"Já považuji ten návrh rozpočtu za výraz toho, co vláda předvádí nebo jaká vláda je v těch posledních letech nebo v tom posledním roce - bezradná, rezignovaná a vlastně bez představy, co dál," podotkl Fiala.

„Nikdo nezávidí vládě úkol sestavit rozpočet na rok 2021, sestavit ho uprostřed epidemie, poškozené ekonomiky, všech těch problémů, které pandemie přináší,“ připustil šéf ODS Petr Fiala. Zdůraznil ale, že vláda si dosud užívala vysokých ekonomických růstů a měla šest a půl roku pohodlného vládnutí.

Veřejné finance se podle jeho slov začaly rozpadat už dříve, a to kvůli tomu, jak vláda hospodařila ještě před startem krize. „Kdyby nepřišla pandemie, tak v těchto měsících by už nepochybně všichni v naší zemi viděli, že se vláda chovala nerozumně, nezodpovědně, ignorovala doporučení i varování opozice, ale taky například Nejvyššího kontrolního úřadu a dalších orgánů, které upozorňovaly na ty rozpočtové problémy a na to, že ta hostina končí a že z ní zůstane jen velmi málo nebo nic,“ řekl Fiala.

Jak zaznamenal fotograf Blesku, mezitím, co ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) představovala svůj návrh státního rozpočtu, diskutoval premiér Andrej Babiš (ANO) s ministrem Karlem Havlíčkem (za ANO) a předsedou komunistů Vojtěchem Filipem (KSČM).

Zpravodajka návrhu Miroslava Vostrá (KSČM) poslance na plénu oficiálně informovala, že rozpočtový výbor doporučil návrh rozpočtu v prvním čtení schválit.

"Státní rozpočet bude hospodařit s příjmy ve výši 1 488,3 mld. Kč, výdaji ve výši 1 808,3 mld. Kč, schodkem 320 mld. Kč a rekordními investicemi za 186,6 mld. Kč," vypočetla Schillerová.

Schillerová vyjmenovává, že pomoc potřebují jak živnostníci, tak zaměstnanci, rodiče, protože "řada z nich musela zůstat s dětmi doma, protože se ze zdravotních důvodů uzavřely školy", ale také "tisíce obyčejných lidí, kteří mají akutní problém s nedostatkem likvidity a potřebuje zaručenou půjčku, odklad daně nebo posečkání se splátkou".

"Tito všichni potřebují pomoc. Potřebují teď. Potřebují v robustním měřítku. Ano, stojí to státní rozpočet stovky miliard. Ke konci října 2020 rovných 224. 224 miliard, které jsme v souvislosti s koronavirem jen v letošním roce už napumpovali do ekonomiky. A to je právě ten důvod, proč vstoupím do dějin jako ministryně financí, za jejíhož funkčního období bylo dosaženo jednoho z největších schodků v historii naší země vůbec. Umím s tím žít," pokračuje Schillerová.

"S čím bych ale žít neuměla, je to, že bychom naše občany nechali v této největší zdravotní a ekonomické krizi na holičkách," dodává vicepremiérka.

Rozpočet se schodkem 320 miliard je dle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) největší investicí do rozvoje klíčových oblastí ekonomiky a pomocí občanům.

"Naše ekonomika, životní úroveň občanů, otázka přežití mnoha za běžných okolností životaschopných firem stojí a padá s tím, nakolik bude naše rozpočtová politika moudrá a nakolik ji dokážeme správně využít," uvedla ve Sněmovně. "Nijak nezastírám ambici předkládaného rozpočtu sehrát co nejaktivnější roli a napomoci naší ekonomice zpět k růstu," podotkla.

"Samozřejmě předkládaný deficit je několikanásobkem čísel, na která jsme byli zvyklí z období před pandemií. Ale kdy jindy než v období nejsilnějšího propadu ekonomiky v novodobé historii naší země je nutné realizovat expanzivní politiku," hájila Schillerová vysoký schodek.

"Tento schodek je investice do co nejrychlejšího rozvoje naší země v roce 2021. A cokoliv ubírat by znamenalo výrazné zpomalení možnosti rozvoje celé ekonomiky. Proto investujeme do budoucnosti po covidu a proto investujeme takto masivně," dodala.

V okolí Poslanecké sněmovny před jednáním o státním rozpočtu hlídkovala policie. Přilehlá ulice byla uzavřená, příchozí museli ukázat oprávnění ke vstupu.

„V současné krizi, která je jak pandemická, tak ekonomická, je potřeba, aby měla Česká republika nějaký rámec rozpočtu. Zároveň je důležité říct, že jsou důležitější pacienti, než děla,“ řekl k požadavkům komunistů převést 10 milard z rozpočtu armády do rozpočtové rezervy státu při příchodu do Sněmovny šéf KSČM Vojtěch Filip.

V dolní komoře se s devátou hodinou začalo jednat. Schůzi zahájil předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO). Návrhy k pořadu schůze přednášejí předsedové klubů ODS a ČSSD. Na úvod Vondráček oznámil, že narozeniny dnes slaví poslanec Roman Onderka (ČSSD). Sněmovnou se tradičně rozezněl potlesk. Vondráček také doplnil, že se z dnešního jednání omluvil ministr školství Robert Plaga (ANO).

Vláda však kompletní není. V lavici sedí s premiérem Andrejem Babišem (ANO) osm ministrů, chybí třeba vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD), který je na jednání Ústředního krizového štábu.

Návrh schodku 320 miliard je jedna věc, realita druhá. Jak vysoký bude doopravdy? „Uvidíme, jak dopadne daňový balíček. Ten jde do 20. listopadu do třetího čtení. Kdybych vzala to, co prošlo rozpočtových výborem, tak by byl dopad do veřejných financí asi 90 miliard, z toho do státního rozpočtu asi 70 miliard. Takže bychom se mohli dostat na něco okolo 400 miliard korun. Jak dopadne daňový balíček, uvidíme příští týden,“ řekla v rozhovoru pro Blesk Schillerová.

"Zákon roku, 1. čtení státního rozpočtu, který přijde podpořit i pan prezident, toho si nesmírně vážím,"

uvedla Alena Schillerová (za ANO). "Je to rozpočet prorůstový, je to rozpočet, který počítá s rekordními investicemi v částce zhruba asi až 187 miliard. To tady v novodobé historii prostě nebylo, taková rekordní částka na investice. Je to rozpočet, který počítá i s tím, že navyšujeme valorizaci 849 korun důchody. Navyšujeme platy učitelům tak, jak jsme slíbili, na průměrný plat 45 tisíc - on dokonce bude v roce 2021 45 450 Kč. Podporuje se věda, výzkum a celá řada dalších priorit. Samozřejmě nepočítáme s navyšováním platů ve veřejném sektoru - státních zaměstnanců s výjimkou učitelů. Platy jsou zmrazeny, protože upínáme svoje naděje na 3. čtení daňového balíčku, kde je návrh pana premiéra coby poslance na snížení daně zaměstnanců na 15 a 23 procent. To jsou jasné priority ministerstva financí a vlády, kterou zastupuji," hájila rozpočet ministryně.

"Nesouhlasím s tím, abychom navyšovali daň pro živnostníky na 19 procent a nesouhlasím s tím, aby zkrátka to snížení daně bylo jen pro některé vybrané profese. Ten můj návrh je dobrý pro všechny,"

tvrdil v nedělním Čau lidi premiér Andrej Babiš (ANO). "Dopad na státní rozpočet toho mého návrhu dle propočtu ministerstva financí je 52 miliard a co se týká obcí a krajů, tak my samozřejmě to budeme kompenzovat," operuje s jinými údaji Babiš.

"Bohužel to, co předložila vláda, neodpovídá tomu, že je to nejdůležitější zákon roku. My tady máme k dispozici něco, co se dá nazvat cárem papíru nebo jakousi složkou papírů, které nedávají dohromady ve vztahu k realitě v podstatě žádný smysl,"

kritizoval návrh rozpočtu i šéf ODS Petr Fiala. Za nesmyslné a v rozporu s realitou považuje zabývat se deficitem 320 miliard ve chvíli, kdy není schválen daňový balíček, který bude mít další dopady na státní rozpočet. "Jen připomenu tu absurditu, že dva návrhy proti sobě jdoucí předkládá premiér a předkládá první místpředseda vlády," rýpl si. "Je to důkaz bezradnosti vlády a je to i důkaz vládní nezodpovědnosti," dodal.

Jan Hamáček (ČSSD) upozornil, že návrh však ještě neobsahuje dopady některých zákonů, které bude Sněmovna teprve projednávat, především tzv. daňový balíček.

"Klíčová debata se vede o zrušení superhrubé mzdy, respektive o podmínkách zrušení superhrubé mzdy. V koalici jsme se domluvili, že superhrubou mzdu zrušíme, nicméně se tady objevily dva pozměňovací návrhy - jeden pana premiéra, druhý můj - který se každý s tou superhrubou mzdou vypořádává jinak," podotkl ve Sněmovně v úterý šéf ČSSD s tím, že navýšení deficitu o dalších 90 miliard, jak vyplývá z Babišova návrhu, je v současné situaci "něco, co si naše země dovolit nemůže".

"Já věřím, že to středeční jednání bude konstruktivní a že výsledkem bude posunutí toho rozpočtu dále k dalšímu projednávání v Poslanecké sněmovně,"

uvedl vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Rozpočet dle něj "samozřejmě reaguje na aktuální vývoj jak ekonomiky, tak koronavirové krize". "Ten deficit ve výši 320 miliard je samozřejmě vysoký," připustil. Označil však tuto výši za "asi jenom to, co je možné", aby se ve specifické situaci podařilo zajistit vše podstatné.

Návrh rozpočtu na rok 2021 podrobil v úterý ve Sněmovně kritice Miroslav Kalousek (TOP 09). "Já jsem zažil rozpočty kvalitní, které mířily jako vize do budoucna, zažil jsem rozpočty udržovací, zažil jsem i rozpočty špatné, které nedělaly nic jiného, než že reagovaly na minulost. Poprvé v letošním roce zažívám rozpočet, který nemá vůbec co dělat s ekonomickou realitou a rozpočtem je snad jenom svým názvem, rozhodně ne svým obsahem."

Rozpočet dle něj na příjmové straně vychází ze "scénářů, které už dneska nejsou pravdivé a nemohou se odehrát". Na straně výdajů pak "absolutně nerespektuje priority, před kterými stojíme z hlediska zápasu s epidemiologickou krizí". "Saldo je pak nesmyslné a vymyšlené," dodal Kalousek.

Zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb daně z příjmu 15 a 23 procenta navrhované premiérem Andrejem Babišem (ANO) by znamenalo výpadek daňových příjmů 88 miliard korun. Z toho by o 58,1 miliardy korun přišel státní rozpočet, o 7,8 miliardy rozpočty krajů a o 22,1 miliardy korun příjmy obcí. Vyplývá to ze studie, kterou na internetu zveřejnila Národní rozpočtová rada.

U domácností s nízkými příjmy by přitom podle studie změna vedla k průměrné měsíční úspoře kolem 180 Kč, zatímco u deseti procent domácností s nejvyššími příjmy by to bylo 5600 Kč.

"Také pokles průměrné daňové sazby by byl u domácností s vyššími příjmy vyšší než u domácností s nízkými příjmy," uvedla rada. Ta dále upozornila, že existují i domácnosti, u kterých se pokles daňové zátěže neprojeví. Jde totiž o domácnosti, které již nyní žádnou daň neplatí, především kvůli uplatňování daňových odpočtů a slev.

Vicepremiérka Alena Schillerová (za ANO) již rozpočet projednávala s prezidentem Zemanem v Lánech. Prezidenta zajímaly jako obvykle investice či platy státních úředníků, uvedla po jednání.

Zeman podle ministryně financí podporuje návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) na zrušení superhrubé mzdy a stanovení sazeb daně z hrubé mzdy na 15 a 23 procent, ale jen na dva roky. "Prezident řekl, že sazby 15 a 23 procent podpoří, ale dal si podmínku na dva roky," podotkla.

Vicepremiér a předseda koaliční ČSSD Jan Hamáček přitom předkládá návrh sazby 19 a 23 procent.

Dobrý den. Poslanecká sněmovna dnes bude řešit v 1. čtení rozpočet pro rok 2021. První návrh se schodkem 320 miliard korun budou poslanci probírat na schůzi, která začíná v 9:00. Cca v 10:30 mezi ně má dorazit i prezident Miloš Zeman.